Filemonovi 1
1 Pavel, vězeň Krista Ježíše, a Timoteus bratr, Filemonovi milému, a pomocníku našemu,
Milý příteli, milost a pokoj ať spočinou na tobě, sestře Apfii, Archipovi a celé tvé domácnosti! Píši ti z vězení, které mne potkalo pro Kristovu věc; je u mne právě Timoteus.
2 A Apfie milé, a Archippovi spolurytíři našemu, i církvi, kteráž jest v domě tvém:
3 Milost vám a pokoj od Boha Otce našeho a Pána Jezukrista.
4 Díky činím Bohu svému, vždycky zmínku o tobě čině na svých modlitbách,
Stále děkuji v modlitbách Bohu za tvou věrnost Ježíši Kristu a lásku ke všem bratřím. A modlím se, abys poznal, kolik dobrého v nás může vyrůst působením Ježíše Krista.
5 Slyše o lásce tvé, a víře, kterouž máš ku Pánu Ježíšovi, i ke všechněm svatým,
6 Aby společnost víry tvé mocná byla ku poznání všeho toho, cožkoli dobrého jest v vás skrze Krista Ježíše.
7 Radost zajisté máme velikou, a potěšení z lásky tvé, že střeva svatých občerstvena jsou skrze tebe, bratře.
Tvá láska, bratře, mi způsobila velkou radost a povzbudila mne. Potěšil jsi tím srdce všech věřících.
8 Protož ačkoli mnohou smělost mám v Kristu rozkázati tobě, což by náleželo,
Chci tě o něco poprosit. Mohl bych ti sice Kristovým jménem přikázat, co máš učinit, ale nebylo by to ode mne příliš laskavé.
9 Však pro lásku raději prosím, jsa takový, totiž Pavel starý, a nyní i vězeň Ježíše Krista.
Proto dávám přednost prosbě – jsem už starý člověk a teď ještě pro Krista v žaláři.
10 Prosímť pak tebe za syna svého, kteréhož jsem zplodil v vězení svém, Onezima,
Ta prosba se týká Onezima, kterého jsem zde ve vězení přivedl k víře a mám ho rád jako vlastního syna.
11 Kterýž byl někdy tobě neužitečný, ale nyní tobě i mně velmi užitečný, jehožť jsem odeslal.
Dosud ti způsobil více škody než užitku, ale nyní nám bude užitečný oběma.
12 Protož ty jej, totiž střeva má, přijmi.
Posílám ti ho nazpět a s ním ti posílám své vlastní srdce.
13 Kteréhož já chtěl jsem byl při sobě zdržeti, aby mi posluhoval místo tebe v vězení pro evangelium;
Rád bych si ho zde ponechal, aby mi ulehčil pobyt ve vězení.
14 Ale bez vědomí tvého nechtěl jsem nic učiniti, aby dobrý skutek tvůj nebyl bezděčný, ale dobrovolný.
Nechci to však učinit bez tvého souhlasu, aby ten dobrý skutek nebyl vynucen, ale vyšel od tebe.
Snad proto se ti musel Onezimus na krátkou dobu vzdálit, aby byl navždycky tvým – (aiōnios g166)
16 Již ne jako služebníka, ale více než služebníka, totiž bratra milého, zvláště mně, a čím více tobě, i podlé těla, i v Pánu.
ne otrokem, ale milovaným bratrem. Je-li tak drahý mně, oč víc bude milý i tobě – jako člověk i jako křesťan.
17 Protož máš-li mne za tovaryše, přijmiž jej, jako mne.
Jestli jsem skutečně tvým přítelem, přijmi ho stejně, jako bych to byl já sám.
18 Jestližeť pak v čem ublížil, aneb dlužen-liť co, to mně přičti.
Jestli tě nějak poškodil nebo něco ukradl, připiš to na můj účet.
19 Já Pavel psal jsem svou rukou, jáť zaplatím; ať nedím tobě, že ty i sám sebe jsi mi dlužen.
Já, Pavel, zaručuji se zde vlastní rukou, že ti to zaplatím. Nechci ti připomínat, že mi dlužíš celý svůj život.
20 Tak, bratře, ať já uživu tebe v Pánu; očerstviž střeva má v Pánu.
Bratře, mysli na Pána a prokaž mi tu laskavost.
21 Jist jsa tvým poslušenstvím, napsal jsem tobě, věda, že i více, než pravím, učiníš.
Nežádal bych tě o to, kdybych si nebyl jist, že uděláš ještě víc, než oč tě prosím.
22 A mezi tím připrav mi také hospodu; neboť naději mám, že k modlitbám vašim budu vám navrácen.
Zároveň mi připrav nějaké ubytování. Doufám, že díky vašim modlitbám budu se k vám moci brzo vrátit.
23 Pozdravují tě Epafras, (spoluvězeň můj pro Krista Ježíše, )
Pozdravuje Epafras, který je tady také se mnou vězněn pro víru,
24 Marek, Aristarchus, Démas, a Lukáš, pomocníci moji.
dále moji spolupracovníci Marek, Aristarchos, Démas a Lukáš.
25 Milost Pána našeho Jezukrista s duchem vaším. Amen.
Milost Pána Ježíše Krista vám přeje Pavel
