< 4 Mojžišova 36 >
1 Přistoupili pak starší z čeledi synů Galád, syna Machir, syna Manassesova, z čeledi synů Jozefových, a mluvili před Mojžíšem a před knížaty předními z synů Izraelských,
Then the leaders of the families of Gilead, the son of Machir, the son of Manasseh, from the stock of the sons of Joseph, approached and spoke to Moses before the leaders of Israel, and they said:
2 A řekli: Tobě pánu mému přikázal Hospodin, abys losem dal zemi v dědictví synům Izraelským; přikázáno jest také pánu mému od Hospodina, aby dal dědictví Salfada, bratra našeho, dcerám jeho.
“The Lord has instructed you, our ruler, so that you would divide the land by lot to the sons of Israel, and so that you would give to the daughters of Zelophehad, our brother, the possession owed to their father.
3 Kteréž jestliže někomu z pokolení synů Izraelských, kromě z pokolení svého, dány budou za manželky, odejde dědictví jejich od dědictví otců našich, a přidáno bude k dědictví pokolení toho, do kteréhož by se vdaly, a tak z losu dědictví našeho ubude.
But if men of another tribe receive them as wives, their possession will follow them, and having been transferred to another tribe, there will be a reduction in our inheritance.
4 A když budou míti synové Izraelští léto milostivé, připojeno bude dědictví jejich k dědictví pokolení toho, do kteréhož by se vdaly, a tak od dědictví pokolení otců našich odtrženo bude dědictví jejich.
And so it may be that, when the Jubilee of remission, that is, the fiftieth year, has arrived, the distribution by lots shall be confounded, and the possession of the one shall be transferred to others.”
5 Tedy přikázal Mojžíš synům Izraelským podlé řeči Hospodinovy, řka: Dobře pokolení synů Jozefových mluví.
Moses answered the sons of Israel, and, at the instruction of the Lord, he said: “The tribe of the sons of Joseph has spoken correctly.
6 To jest, což přikázal Hospodin o dcerách Salfadových, řka: Za kohož se jim líbiti bude, nechť se vdadí, však v čeledi domu otce svého ať se vdávají,
And so, this is the law which has been promulgated by the Lord about the daughters of Zelophehad: Let them marry whomever they may wish, but only among the men of their own tribe,
7 Aby nebylo přenášíno dědictví synů Izraelských z pokolení na pokolení; nebo synové Izraelští jeden každý přídržeti se bude dědictví pokolení otců svých.
lest the possession of the sons of Israel become commingled, from tribe to tribe. For all men shall take wives from their own tribe and kinship;
8 A každá dcera z pokolení synů Izraelských, kteráž by měla dědictví, za někoho z čeledi pokolení otce svého vdá se, aby vládli synové Izraelští jeden každý dědictvím otců svých,
and all women shall take husbands from their same tribe, so that the inheritance may remain within the families,
9 Aby nebylo přenášíno vládařství z jednoho pokolení na druhé pokolení, ale jeden každý z pokolení synů Izraelských dědictví svého přídržeti se bude.
and so that the tribes may not be mingled together, but may remain such as they were separated by the Lord.”
10 Jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi, tak učinily dcery Salfadovy.
And the daughters of Zelophehad acted according to what was ordered.
11 Nebo Mahla, Tersa a Hegla, Melcha a Noa, dcery Salfad, vdaly se za syny strýců svých.
And Mahlah, and Tirzah, and Hoglah, and Milcah, and Noa were wed to the sons of their paternal uncle,
12 Do čeledi synů Manasse, syna Jozefova, vdaly se, a zůstalo dědictví jejich při pokolení čeledi otce jejich.
from the family of Manasseh, who was a son of Joseph. And the possession which had been distributed to them remained in the tribe and family of their father.
13 Tato jsou přikázaní a soudové, kteréž přikázal Hospodin skrze Mojžíše synům Izraelským, na rovinách Moábských, při Jordánu proti Jerichu.
These are the commandments and judgments which the Lord ordered by the hand of Moses to the sons of Israel, in the plains of Moab, above the Jordan, opposite Jericho.