4 Mojžišova 33
1 Tato jsou tažení synů Izraelských, kteříž vyšli z země Egyptské po houfích svých, pod spravou Mojžíše a Arona.
Sesudah bangsa Israel meninggalkan Mesir, dalam barisan menurut suku bangsa masing-masing di bawah pimpinan Musa dan Harun, mereka singgah di beberapa tempat.
2 Sepsal pak Mojžíš vycházení jejich podlé toho, jakž táhli k rozkazu Hospodinovu. Tato jsou tedy vycházení jejich podlé toho, jakž táhli.
TUHAN memerintahkan Musa untuk mencatat nama dari setiap tempat di mana mereka singgah.
3 Nejprv z Ramesses jdouce prvního měsíce, v patnáctý den téhož prvního měsíce, nazejtří po slavnosti Fáze vyšli synové Izraelští v ruce silné před očima všech Egyptských,
Bangsa Israel meninggalkan Mesir pada tanggal lima belas bulan satu, sehari sesudah Paskah yang pertama. Di bawah perlindungan TUHAN mereka meninggalkan kota Rameses, disaksikan oleh bangsa Mesir,
4 Kdyžto Egyptští pochovávali všecky prvorozené, kteréž zbil Hospodin mezi nimi, a při bozích jejich vykonal Hospodin soudy své.
yang tengah menguburkan anak-anak sulung mereka yang telah dibunuh oleh TUHAN. Dengan perbuatan itu, TUHAN membuktikan bahwa Ia lebih kuat daripada ilah-ilah Mesir.
5 Hnuvše se tedy synové Izraelští z Ramesses, položili se v Sochot.
Setelah bangsa Israel meninggalkan Rameses, mereka berkemah di Sukot.
6 Potom hnuvše se z Sochot, položili se v Etam, jenž jest při kraji pouště.
Lalu mereka berangkat lagi dan berkemah di Etam, di tepi padang gurun.
7 A hnuvše se z Etam, navrátili se zase k Fiarot, jenž jest před Belsefon, a položili se před Magdalem.
Dari situ mereka kembali ke Pi-Hahirot, di sebelah timur Baal-Zefon, lalu berkemah di dekat Migdol.
8 A hnuvše se z Fiarot, šli prostředkem moře na poušť, a ušedše tří dnů cesty po poušti Etam, položili se v Marah.
Kemudian mereka meninggalkan Pi-Hahirot, menyeberangi laut dan masuk ke padang gurun Etam; sesudah tiga hari perjalanan, mereka berkemah di Mara.
9 Jdouce pak z Marah, přišli do Elim, kdežto bylo dvanácte studnic vod, a sedmdesáte palm. I položili se tu.
Dari situ mereka terus dan berkemah di Elim; di situ ada dua belas sumber air dan tujuh puluh pohon kurma.
10 A hnuvše se z Elim, položili se u moře Rudého.
Kemudian mereka meninggalkan Elim dan berkemah di dekat Teluk Suez.
11 Potom hnuvše se od moře Rudého, položili se na poušti Sin.
Selanjutnya mereka berkemah di padang gurun Sin, lalu di dekat Dofka, sesudah itu di Alus, dan kemudian di Rafidim, tetapi di situ tidak ada air minum.
12 A když se hnuli z pouště Sin, položili se v Dafka.
13 A hnuvše se z Dafka, položili se v Halus.
14 Hnuvše se pak z Halus, rozbili stany v Rafidim, kdežto lid neměl vody ku pití.
15 A hnuvše se z Rafidim, položili se na poušti Sinai.
Dari Rafidim mereka terus ke Gunung Hor dan berkemah di tempat-tempat ini: padang gurun Sinai, Kibrot-Taawa, "Kuburan Kerakusan", Hazerot, Ritma, Rimon-Peres, Libna, Risa, Kehelata, Gunung Syafer, Harada, Makhelot, Tahat, Tarah, Mitka, Hasmona, Moserot, Bene-Yaakan, Hor-Gidgad, Yotbata, Abrona, Ezion-Geber, padang gurun Zin, dan Gunung Hor, di perbatasan tanah Edom.
16 Hnuvše se pak z pouště Sinai, položili se v Kibrot Hattáve.
17 A když se hnuli z Kibrot Hattáve, položili se v Hazerot.
18 Hnuvše se pak z Hazerot, položili se v Retma.
19 A z Retma hnuvše se, položili se v Remmon Fáres.
20 Potom hnuvše se z Remmon Fáres, položili se v Lebna.
21 A hnuvše se z Lebna, položili se v Ressa.
22 A hnuvše se z Ressa, položili se v Cehelot.
23 Z Cehelot pak hnuvše se, položili se na hoře Sefer.
24 A když se hnuli s hory Sefer, položili se v Arad.
25 A hnuvše se z Arad, položili se v Machelot.
26 Potom hnuvše se z Machelot, položili se v Tahat.
27 A hnuvše se z Tahat, položili se v Tár.
28 A když se hnuli z Tár, položili se v Metka.
29 A hnuvše se z Metka, položili se v Esmona.
30 Z Esmona pak hnuvše se, položili se v Moserot.
31 A když se hnuli z Moserot, položili se v Benejakan.
32 A hnuvše se z Benejakan, položili se v Chor Gidgad.
33 A hnuvše se z Chor Gidgad, položili se v Jotbata.
34 Když se pak hnuli z Jotbata, položili se v Habrona.
35 A z Habrona hnuvše se, položili se v Aziongaber.
36 A odtud hnuvše se, položili se na poušti Tsin, jenž jest Kádes.
37 A hnuvše se z Kádes, položili se na hoře řečené Hor, při končinách země Edomské.
38 Tu vstoupil Aron kněz na horu, jenž slove Hor, k rozkazu Hospodinovu, a umřel tam, léta čtyřidcátého po vyjití synů Izraelských z země Egyptské, v první den měsíce pátého.
Atas perintah TUHAN, Imam Harun naik ke Gunung Hor. Di situ ia meninggal pada tanggal satu bulan lima dalam tahun yang keempat puluh sesudah umat Israel meninggalkan Mesir. Waktu meninggal, Harun berumur 123 tahun.
39 A byl Aron ve stu ve dvadcíti a třech letech, když umřel na hoře Hor.
40 Uslyšel také Kananejský král v Arad, kterýž bydlil na poledne v zemi Kananejské, že by táhli synové Izraelští.
Sementara itu raja negeri Arad, di Tanah Negeb, Kanaan Selatan, mendapat kabar bahwa umat Israel sedang menuju ke negerinya.
41 Tedy hnuvše se s hory Hor, položili se v Salmona.
Dalam perjalanan dari Gunung Hor ke dataran Moab, orang Israel berkemah di tempat-tempat ini: Zalmona, Funon, Obot, reruntuhan Abarim di daerah Moab, Dibon-Gad, Almon-Diblataim, Gunung Abarim di dekat Gunung Nebo, dan di dataran Moab di tepi Sungai Yordan, dekat kota Yerikho, di antara Bet-Yesimot dan Lembah Sitim.
42 A hnuvše se z Salmona, položili se v Funon.
43 Z Funon pak hnuvše se, položili se v Obot.
44 A když se hnuli z Obot, rozbili stany při pahrbcích hor Abarim, na pomezí Moábském.
45 Potom hnuvše se od těch pahrbků, položili se v Dibongad.
46 Z Dibongad hnuvše se, položili se v Helmondeblataim.
47 A když se hnuli z Helmondeblataim, položili se na horách Abarim proti Nébo.
48 Odšedše pak z hor Abarim, položili se na rovinách Moábských, při Jordánu proti Jerichu.
49 A rozbili stany při Jordánu, od Betsimot až do Abelsetim, na rovinách Moábských.
50 Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi na rovinách Moábských, při Jordánu naproti Jerichu, řka:
Di dataran Moab itu, di tepi Sungai Yordan, dekat kota Yerikho, TUHAN memberi kepada Musa
51 Mluv k synům Izraelským a rci jim: Když přejdete Jordán, a vejdete do země Kananejské,
perintah-perintah ini untuk bangsa Israel, "Kalau kamu menyeberangi Sungai Yordan untuk masuk ke negeri Kanaan,
52 Vyžeňte všecky obyvatele země té od tváři vaší, a zkazte všecky rytiny jejich; i všecky obrazy slité jejich zkazte, všecky také výsosti jejich zbořte.
kamu harus mengusir seluruh penduduk negeri itu. Binasakanlah semua berhala mereka dari batu dan logam serta tempat-tempat ibadat mereka.
53 A když vyženete obyvatele země, bydliti budete v ní; nebo vám jsem dal tu zemi, abyste jí dědičně vládli.
Tanah itu harus kamu rebut dan kamu duduki, karena Aku memberikannya kepadamu.
54 Kteroužto rozdělíte sobě k dědictví losem, vedlé čeledí svých. Kterých jest více, těm větší dědictví dáte, kterých pak jest méně, těm menší dědictví dáte. Na kterém místě komu los padne, to jemu bude; podlé pokolení otců svých dědictví dosáhnete.
Kemudian kamu harus membagikannya menjadi milik pusaka kaum-kaummu dengan jalan membuang undi. Kepada kaum yang besar harus kamu berikan bagian yang besar, dan kepada kaum yang kecil, bagian yang kecil.
55 Pakli nevyženete obyvatelů země od tváři své, tedy ti, kterýchž zanecháte, budou vám jako trní v očích vašich, a jako ostnové po bocích vašich, a budou vás ssužovati na zemi, na kteréž vy bydliti budete.
Tetapi kalau penduduk negeri itu tidak kamu usir, orang-orang yang tetap tinggal di situ akan menyusahkan kamu seperti pasir di matamu atau duri di kakimu. Nanti merekalah yang memerangi kamu.
56 A na to přijde, abych to, což jsem jim umínil učiniti, vám učinil.
Kalau kamu tidak mengusir mereka, Aku akan membinasakan kamu seperti yang Kurencanakan terhadap mereka."
