4 Mojžišova 10
1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, řka:
Locutusque est Dominus ad Moysen, dicens:
2 Udělej sobě dvě trouby stříbrné. Dílem taženým uděláš je, kterýchž užívati budeš k svolání všeho množství, a když by se mělo hnouti vojsko.
Fac tibi duas tubas argenteas ductiles, quibus convocare possis multitudinem quando movenda sunt castra.
3 Protož kdyžkoli zatroubí na ně, shromáždí se k tobě všecko množství ke dveřím stánku úmluvy.
Cumque increpueris tubis, congregabitur ad te omnis turba ad ostium tabernaculi fœderis.
4 Jestliže v jednu toliko zatroubí, tedy shromáždí se k tobě knížata, přední lidu Izraelského.
Si semel clangueris, venient ad te principes, et capita multitudinis Israel.
5 Pakli by s nějakým přetrubováním troubili, hnou se s místa, kteříž leželi k východní straně.
Si autem prolixior atque concisus clangor increpuerit, movebunt castra primi qui sunt ad orientalem plagam.
6 Když by pak troubili s přetrubováním po druhé, tedy hnou se ti, kteříž leželi ku poledni. S přetrubováním troubiti budou k tažení svému.
In secundo autem sonitu et pari ululatu tubæ, levabunt tentoria qui habitant ad meridiem. Et iuxta hunc modum reliqui facient, ululantibus tubis in profectionem.
7 Ale když byste měli svolati všecko množství, prostě bez přetrubování troubiti budete.
Quando autem congregandus est populus, simplex tubarum clangor erit, et non concise ululabunt.
8 Synové Aronovi kněží trubami těmi budou troubiti, a bude vám to ustanovení věčné v pronárodech vašich.
Filii autem Aaron sacerdotes clangent tubis: eritque hoc legitimum sempiternum in generationibus vestris.
9 Když vyjdete na vojnu v zemi vaší proti nepříteli ssužujícímu vás, s přetrubováním troubiti budete v trouby ty, a budete v paměti před Hospodinem Bohem svým, a zachováni budete od nepřátel svých.
Si exieritis ad bellum de terra vestra contra hostes qui dimicant adversum vos, clangetis ululantibus tubis, et erit recordatio vestri coram Domino Deo vestro, ut eruamini de manibus inimicorum vestrorum.
10 V den také veselí vašeho, a při slavnostech svých, a při začátcích měsíců vašich troubiti budete v trouby ty k obětem svým zápalným a pokojným, i budou vám na památku před Bohem vaším: Já Hospodin Bůh váš.
Si quando habebitis epulum, et dies festos, et calendas, canetis tubis super holocaustis, et pacificis victimis, ut sint vobis in recordationem Dei vestri. Ego Dominus Deus vester.
11 I stalo se léta druhého, dvadcátý den měsíce druhého, že se vyzdvihl oblak z příbytku svědectví.
Anno secundo, mense secundo, vigesima die mensis elevata est nubes de tabernaculo fœderis:
12 I táhli synové Izraelští po svých taženích z pouště Sinai; a zastavil se oblak na poušti Fáran.
profectique sunt filii Israel per turmas suas de deserto Sinai, et recubuit nubes in solitudine Pharan.
13 Takto nejprvé brali se z rozkazu Hospodinova skrze Mojžíše:
Moveruntque castra primi iuxta imperium Domini in manu Moysi.
14 Šla napřed korouhev vojska synů Juda po houfích svých, a nad nimi byl Názon, syn Aminadabův.
Filii Iuda per turmas suas: quorum princeps erat Nahasson filius Aminadab.
15 Nad vojskem pak pokolení synů Izachar byl Natanael, syn Suar.
In tribu filiorum Issachar fuit princeps Nathanael filius Suar.
16 A nad vojskem pokolení synů Zabulon Eliab, syn Helonův.
In tribu Zabulon erat princeps Eliab filius Helon.
17 Složen jest také i příbytek, a šli synové Gersonovi a synové Merari nesouce příbytek.
Depositumque est tabernaculum, quod portantes egressi sunt filii Gerson et Merari.
18 Potom šla korouhev vojska Rubenova po houfích svých, a nad nimi byl Elisur, syn Sedeurův.
Profectique sunt et filii Ruben, per turmas et ordinem suum: quorum princeps erat Helisur filius Sedeur.
19 Nad vojskem pak pokolení synů Simeon Salamiel, syn Surisaddai.
In tribu autem filiorum Simeon, princeps fuit Salamiel filius Surisaddai.
20 A nad vojskem pokolení synů Gád Eliazaf, syn Duelův.
Porro in tribu Gad erat princeps Eliasaph filius Duel.
21 Šli také i Kahatští, nesouce svatyni; onino pak vyzdvihovali příbytek, až i tito přišli.
Profectique sunt et Caathitæ portantes Sanctuarium. Tamdiu tabernaculum portabatur, donec venirent ad erectionis locum.
22 Potom šla korouhev vojska synů Efraim po houfích svých, a nad nimi byl Elisama, syn Amiudův.
Moverunt castra et filii Ephraim per turmas suas, in quorum exercitu princeps erat Elisama filius Ammiud.
23 Nad vojskem pak pokolení synů Manasse Gamaliel, syn Fadasurův.
In tribu autem filiorum Manasse princeps fuit Gamaliel filius Phadassur.
24 A nad vojskem pokolení synů Beniamin Abidan, syn Gedeonův.
Et in tribu Beniamin erat dux Abidan filius Gedeonis.
25 Šla potom i korouhev vojska synů Dan, obsahující ostatek vojska po houfích svých, a nad vojskem jeho Ahiezer, syn Amisaddai.
Novissimi castrorum omnium profecti sunt filii Dan per turmas suas, in quorum exercitu princeps fuit Ahiezer filius Ammisaddai.
26 Nad vojskem pak pokolení synů Asser Fegiel, syn Ochranův.
In tribu autem filiorum Aser erat princeps Phegiel filius Ochran.
27 A nad vojskem pokolení synů Neftalím Ahira, syn Enanův.
Et in tribu filiorum Nephthali princeps fuit Ahira filius Enan.
28 Ta jsou tažení synů Izraelských po houfích jejich, a tím pořádkem táhli.
Hæc sunt castra, et profectiones filiorum Israel per turmas suas quando egrediebantur.
29 Řekl pak Mojžíš Chobabovi, synu Raguelovu Madianskému, tchánu svému: My se béřeme k místu, o kterémž řekl Hospodin: Dám je vám. Protož poď s námi, a dobře učiníme tobě; nebo Hospodin mnoho dobrého zaslíbil Izraelovi.
Dixitque Moyses Hobab filio Raguel Madianitæ, cognato suo: Proficiscimur ad locum, quem Dominus daturus est nobis: veni nobiscum, ut benefaciamus tibi: quia Dominus bona promisit Israeli.
30 Kterýž odpověděl jemu: Nepůjdu, ale k zemi své a k příbuznosti své se navrátím.
Cui ille respondit: Non vadam tecum, sed revertar in terram meam, in qua natus sum.
31 I řekl Mojžíš: Neopouštěj medle nás; nebo ty jsi svědom na poušti, kde bychom se měli klásti, a budeš nám za vůdce.
Et ille: Noli, inquit, nos relinquere: tu enim nosti in quibus locis per desertum castra ponere debeamus, et eris ductor noster.
32 Když pak půjdeš s námi, a přijde to dobré, jímž dobře učiní nám Hospodin, tedy i tobě dobře učiníme.
Cumque nobiscum veneris, quidquid optimum fuerit ex opibus, quas nobis traditurus est Dominus, dabimus tibi.
33 A tak brali se od hory Hospodinovy cestou tří dnů, (a truhla smlouvy Hospodinovy předcházela je, ) cestou tří dnů, pro vyhlédání sobě místa k odpočinutí.
Profecti sunt ergo de Monte Domini viam trium dierum, arcaque fœderis Domini præcedebat eos, per dies tres providens castrorum locum.
34 A oblak Hospodinův byl nad nimi ve dne, když se hýbali z ležení.
Nubes quoque Domini super eos erat per diem cum incederent.
35 Když pak počínali jíti s truhlou, říkával Mojžíš: Povstaniž Hospodine, a rozptýleni buďte nepřátelé tvoji, a ať utíkají před tváří tvou, kteříž tě v nenávisti mají.
Cumque elevaretur arca, dicebat Moyses: Surge Domine, et dissipentur inimici tui, et fugiant qui oderunt te, a facie tua.
36 Když pak stavína byla, říkával: Navratiž se, Hospodine, k desíti tisícům tisíců Izraelských.
Cum autem deponeretur, aiebat: Revertere Domine, ad multitudinem exercitus Israel.
