Nehemiáš 13
1 V ten den čteno jest v knize Mojžíšově, tak že lid slyšeti mohl. I nalezeno v ní napsáno, že nemá vjíti Ammonitský a Moábský do shromáždění Božího až na věky,
En ce temps-là, on lut aux oreilles du peuple dans le livre de Moïse, et l’on y trouva écrit que l’Ammonite et le Moabite ne devaient jamais entrer dans l’assemblée de Dieu,
2 Proto že nevyšli proti synům Izraelským s chlebem a s vodou, ale najali ze mzdy proti nim Baláma, aby jim zlořečil, ačkoli obrátil Bůh náš to zlořečení v požehnání.
parce qu’ils n’étaient pas venus au-devant des enfants d’Israël avec du pain et de l’eau, et parce qu’ils avaient payé contre eux Balaam pour qu’il les maudit; mais notre Dieu avait changé la malédiction en bénédiction.
3 Stalo se pak, když slyšeli zákon, že odmísili všecky přimíšené od Izraele.
Lorsqu’on eut entendu cette loi, on sépara d’Israël tous les étrangers.
4 Ale před tím Eliasib kněz, správce komory domu Boha našeho, spříznil se s Tobiášem.
Avant cela, le prêtre Eliasib, qui avait l’intendance des chambres de la maison de notre Dieu et qui était allié de Tobie,
5 Kterémuž udělal pokoj veliký, kdež prvé skládali dary, kadidlo a nádoby, a desátky z obilé, mstu a oleje nového, nařízené Levítům a zpěvákům i vrátným, též i obět kněžím.
avait disposé pour ce dernier une grande chambre où l’on mettait auparavant les offrandes, l’encens, les ustensiles, la dîme du blé, du vin nouveau et de l’huile, la taxe des lévites, des chantres et des portiers, et ce qui était prélevé pour les prêtres.
6 Ale když se to vše dálo, nebyl jsem v Jeruzalémě. Nebo léta třidcátého druhého Artaxerxa krále Babylonského přišel jsem k králi, a po přeběhnutí let, vyžádán jsem na králi.
Quand tout cela eut lieu, je n’étais pas à Jérusalem; car, la trente deuxième année d’Artaxerxès, roi de Babylone, j’étais retourné près du roi. Au bout de quelque temps, j’obtins du roi la permission
7 Když jsem pak přišel do Jeruzaléma, srozuměl jsem tomu zlému, co učinil Eliasib pro Tobiáše, udělav mu pokoj v síních domu Božího.
de revenir à Jérusalem, et je m’aperçus du mal qu’avait fait Eliasib, en faveur de Tobie, en arrangeant une chambre pour lui dans les parvis de la maison de Dieu.
8 Což mi se velmi nelíbilo. Protož vyházel jsem všecko nádobí domu Tobiášova ven z toho pokoje.
J’en éprouvai une grande douleur, et je jetai hors de la chambre tous les meubles de la demeure de Tobie.
9 A rozkázal jsem očistiti ty pokoje. I vnesl jsem tam zase nádoby domu Božího, dary a kadidlo.
Puis j’ordonnai qu’on purifiât les chambres, et j’y replaçai les ustensiles de la maison de Dieu, les offrandes et l’encens.
10 Potom dověděv se, že dílové Levítům nebyli dáváni, a že rozběhli se jeden každý na svou rolí, Levítové i zpěváci vedoucí práci,
J’appris aussi que les portions des lévites n’avaient pas été livrées, et que les lévites et les chantres chargés du service s’étaient enfuis chacun dans ses terres.
11 Protož domlouval jsem se na starší, řka: Proč jest opuštěn dům Boží? A shromáždiv je, postavil jsem je na místě jejich.
J’adressai des réprimandes aux magistrats, et je dis: « Pourquoi la maison de Dieu est-elle abandonnée? » Et je rassemblai les lévites et les chantres, et je les remis à leur poste.
12 A všecken Juda přinášeli desátky obilé, mstu a oleje nového do skladů.
Alors tout Juda apporta dans les magasins la dîme du blé, du vin nouveau et de l’huile.
13 A ustanovil jsem úředníky nad sklady: Selemiáše kněze, a Sádocha učitele, a Pedaiáše z Levítů, přidav k nim Chanana syna Zakurova, syna Mattaniášova; nebo za věrné jmíni byli. A ti měli rozdělovati bratřím svým.
Je confiai l’intendance des magasins à Sélémias, le prêtre, à Sadoc, le scribe, et à Phadaïas, l’un des lévites, et je leur adjoignis Hanan, fils de Zachur, fils de Mathanias, parce qu’ils étaient reconnus fidèles. C’était à eux de faire les distributions à leurs frères.
14 Budiž pamětliv na mne, Bože můj, pro to, a nevyhlazuj dobrodiní mých, kteráž jsem prokázal k domu Boha svého i k službám jeho.
Souvenez-vous de moi, ô mon Dieu, à cause de cela, et n’effacez pas de votre mémoire les actes de piété que j’ai faits pour la maison de Dieu et pour son service!
15 V těch dnech viděl jsem v Judstvu, ani tlačí presem v sobotu, a přinášejí snopy, kteréž nakládali na osly, též víno, hrozny, fíky i všeliká břemena, a snášejí v den sobotní do Jeruzaléma. I domlouval jsem jim v ten den, když prodávali potravu.
En ce temps là, je vis en Juda des hommes qui foulaient au pressoir pendant le sabbat, qui rentraient des gerbes, chargeaient sur des ânes même du vin, des raisins, des figues et toutes sortes de fardeaux, et qui les amenaient à Jérusalem le jour du sabbat; et je leur donnai un avertissement lorsqu’ils vendaient leurs denrées.
16 Tyrští také, kteříž bydlili v něm, nosili ryby i všelijaké koupě, a prodávali v sobotu synům Juda, a to v Jeruzalémě.
De même les Tyriens demeurant à Jérusalem, apportaient du poisson et toutes sortes de marchandises, et les vendaient, le jour du sabbat, aux fils de Juda et dans Jérusalem.
17 Protož jsem domlouval starším Judským, a řekl jsem jim: Jaká jest to nepravost, kterouž činíte, poškvrňujíce dne sobotního?
J’adressai des réprimandes aux grands de Juda et je leur dis: « Quelle est cette mauvaise action que vous faites, en profanant le jour du sabbat?
18 Zdaliž jsou tak nečinili otcové vaši? Pročež Bůh náš přivedl na nás všecko toto zlé, i na toto město, a vy přidáváte hněvivosti na Izraele, poškvrňujíce soboty.
N’est-ce pas ainsi qu’ont agi vos pères, et n’est-ce pas à cause de cela que notre Dieu a fait venir tous ces malheurs sur nous et sur cette ville? Et vous, vous augmentez encore sa colère contre Israël en profanant le sabbat!... »
19 Když tedy byly v stínu brány Jeruzalémské před sobotou, rozkázal jsem zavříti brány, a rozkázal jsem, aby jich neotvírali až po sobotě. K tomu i z služebníků svých některé postavil jsem v bráně, aby náklad nebyl vezen do města v sobotu.
Ensuite, dès qu’il fit sombre aux entrées de Jérusalem, avant le sabbat, j’ordonnai de fermer les portes, et j’ordonnai qu’on ne les ouvrit qu’après le sabbat. De plus, je plaçai aux portes quelques-uns de mes gens afin qu’aucun fardeau n’entrât le jour du sabbat.
20 Protož zůstali kupci a prodavači všelijakých věcí prodajných vně před Jeruzalémem, jednou i podruhé.
Alors les marchands et les vendeurs de toutes sortes de denrées passèrent la nuit une fois ou deux hors de Jérusalem.
21 I osvědčil jsem se jim, řka jim: Proč zůstáváte přes noc naproti zdi? Učiníte-li to více, vztáhnu ruku na vás. Od té chvíle nepřicházeli v sobotu.
Je les avertis, et je leur dis: « Pourquoi passez-vous la nuit devant la muraille? Si vous le faites encore, je mettrai la main sur vous. » Depuis ce temps-là, ils ne vinrent plus pendant le sabbat.
22 Rozkázal jsem pak Levítům, aby se očistili, a přijdouce, ostříhali bran, a světili den sobotní. Také i v tom pamatuj na mne, Bože můj, a buď mi milostiv podlé množství milosrdenství svého.
Et j’ordonnai aux lévites de se purifier et de venir garder les portes pour sanctifier le jour du sabbat. Souvenez-vous encore de moi, ô mon Dieu, à cause de cela, et épargnez-moi selon votre grande miséricorde!
23 V těch dnech spatřil jsem také Židy, kteříž byli pojali ženy Azotské, Ammonitské a Moábské,
En ce même temps, je vis aussi des Juifs qui avaient établi chez eux des femmes azotiennes, ammonites, moabites.
24 An synové jejich mluvili od polu Azotsky, a neuměli mluviti Židovsky, ale podlé jazyku každého toho lidu.
La moitié de leurs fils parlaient l’azotien sans pouvoir parler judéen; et de même pour la langue de tel et tel autre peuple.
25 Protož domlouval jsem jim, a zlořečil jsem jim, a některé z nich bil jsem a rval, přísahou je zavazuje skrze Boha, řka: Budete-li dávati dcery své synům jejich, aneb bráti dcery jejich synům svým neb sobě, zlořečení budete.
Je leur adressai des réprimandes et je les maudis; j’en frappai plusieurs, je leur arrachai les cheveux et je les adjurai au nom de Dieu, en disant: « Vous ne donnerez pas vos filles à leurs fils et vous ne prendrez pas de leurs filles pour vos fils ou pour vous.
26 Zdaliž tím nezhřešil Šalomoun král Izraelský? Ješto ve mnohých národech nebylo krále jemu podobného, kterýž byl milý Bohu svému, tak že ustanovil jej Bůh králem nade vším Izraelem, však i toho k hříchu přivedly ženy cizozemky.
N’est-ce pas en cela qu’a péché Salomon, roi d’Israël? Il n’y avait pas de roi semblable à lui parmi la multitude des nations, il était aimé de son Dieu et Dieu l’avait établi roi sur tout Israël; mais les femmes étrangères l’entraînèrent, lui aussi, dans le péché.
27 A vám zdali povolíme, abyste se dopouštěli všeho toho zlého velikého, a přestupovali proti Bohu svému, pojímajíce ženy cizozemky?
Fallait-il donc apprendre à votre sujet que vous commettez ce grand crime et que vous péchez contre notre Dieu, en établissant chez vous des femmes étrangères? »
28 Z synů pak Joiady syna Eliasiba, kněze nejvyššího, jeden byl zeť Sanballata Choronského, kteréhož jsem zahnal od sebe.
Un des fils de Joïada, fils d’Eliasib, le grand prêtre, était gendre de Sanaballat le Horonite; je le chassai loin de moi.
29 Budiž pamětliv na to, Bože můj, proti těm, kteříž poškvrňují kněžství, a smlouvy kněžské i Levítské.
Souvenez-vous d’eux, ô mon Dieu, à propos de cette profanation du sacerdoce et des obligations sacrées des prêtres et des lévites!
30 Protož jsem je vyčistil od všelikého cizozemce, a ustanovil jsem zase třídy kněžím a Levítům, jednomu každému v práci jeho,
Je les purifiai de tout ce qui était étranger, et je remis en vigueur les règlements concernent les prêtres et les lévites, chacun dans son ministère,
31 I nošení dříví k obětem časy uloženými, též i prvotin. Budiž pamětliv na mne, Bože můj, k mému dobrému.
et ce qui concernait l’offrande du bois à des époques déterminées, ainsi que les prémices. Souvenez-vous-en en ma faveur, ô mon Dieu, pour mon bien!
