Nehemiáš 13
1 V ten den čteno jest v knize Mojžíšově, tak že lid slyšeti mohl. I nalezeno v ní napsáno, že nemá vjíti Ammonitský a Moábský do shromáždění Božího až na věky,
On that day they read in the book of Moses in the audience of the people, and in it was found written that an Ammonite and a Moabite should not enter into the assembly of God forever,
2 Proto že nevyšli proti synům Izraelským s chlebem a s vodou, ale najali ze mzdy proti nim Baláma, aby jim zlořečil, ačkoli obrátil Bůh náš to zlořečení v požehnání.
because they did not meet the sons of Israel with bread and with water, but hired Balaam against them, to curse them. However our God turned the curse into a blessing.
3 Stalo se pak, když slyšeli zákon, že odmísili všecky přimíšené od Izraele.
And it came to pass, when they had heard the law, that they separated from Israel all the mixed multitude.
4 Ale před tím Eliasib kněz, správce komory domu Boha našeho, spříznil se s Tobiášem.
Now before this, Eliashib the priest, who was appointed over the chambers of the house of our God, being allied to Tobiah,
5 Kterémuž udělal pokoj veliký, kdež prvé skládali dary, kadidlo a nádoby, a desátky z obilé, mstu a oleje nového, nařízené Levítům a zpěvákům i vrátným, též i obět kněžím.
had prepared for him a great chamber, where formerly they laid the meal offerings, the frankincense, and the vessels, and the tithes of the grain, the new wine, and the oil, which were given by commandment to the Levites, and the singers, and the porters, and the heave offerings for the priests.
6 Ale když se to vše dálo, nebyl jsem v Jeruzalémě. Nebo léta třidcátého druhého Artaxerxa krále Babylonského přišel jsem k králi, a po přeběhnutí let, vyžádán jsem na králi.
But in all this time I was not at Jerusalem, for in the thirty-second year of Artaxerxes king of Babylon I went to the king. And after certain days I asked leave of the king,
7 Když jsem pak přišel do Jeruzaléma, srozuměl jsem tomu zlému, co učinil Eliasib pro Tobiáše, udělav mu pokoj v síních domu Božího.
and I came to Jerusalem, and understood the evil that Eliashib had done for Tobiah, in preparing him a chamber in the courts of the house of God.
8 Což mi se velmi nelíbilo. Protož vyházel jsem všecko nádobí domu Tobiášova ven z toho pokoje.
And it grieved me greatly. Therefore I cast forth all the household stuff of Tobiah out of the chamber.
9 A rozkázal jsem očistiti ty pokoje. I vnesl jsem tam zase nádoby domu Božího, dary a kadidlo.
Then I commanded, and they cleansed the chambers. And there I brought again the vessels of the house of God, with the meal offerings and the frankincense.
10 Potom dověděv se, že dílové Levítům nebyli dáváni, a že rozběhli se jeden každý na svou rolí, Levítové i zpěváci vedoucí práci,
And I perceived that the portions of the Levites had not been given them, so that the Levites and the singers, who did the work, had fled each one to his field.
11 Protož domlouval jsem se na starší, řka: Proč jest opuštěn dům Boží? A shromáždiv je, postavil jsem je na místě jejich.
Then I contended with the rulers, and said, Why is the house of God forsaken? And I gathered them together, and set them in their place.
12 A všecken Juda přinášeli desátky obilé, mstu a oleje nového do skladů.
Then all Judah brought the tithe of the grain and the new wine and the oil to the treasuries.
13 A ustanovil jsem úředníky nad sklady: Selemiáše kněze, a Sádocha učitele, a Pedaiáše z Levítů, přidav k nim Chanana syna Zakurova, syna Mattaniášova; nebo za věrné jmíni byli. A ti měli rozdělovati bratřím svým.
And I made treasurers over the treasuries, Shelemiah the priest, and Zadok the scribe, and of the Levites, Pedaiah, and next to them was Hanan the son of Zaccur, the son of Mattaniah. For they were counted faithful, and their business was to distribute to their brothers.
14 Budiž pamětliv na mne, Bože můj, pro to, a nevyhlazuj dobrodiní mých, kteráž jsem prokázal k domu Boha svého i k službám jeho.
Remember me, O my God, concerning this, and do not wipe out my good deeds that I have done for the house of my God, and for the observances of it.
15 V těch dnech viděl jsem v Judstvu, ani tlačí presem v sobotu, a přinášejí snopy, kteréž nakládali na osly, též víno, hrozny, fíky i všeliká břemena, a snášejí v den sobotní do Jeruzaléma. I domlouval jsem jim v ten den, když prodávali potravu.
In those days I saw in Judah some men treading wine-presses on the sabbath, and bringing in sheaves, and loading donkeys therewith, as also wine, grapes, and figs, and all manner of burdens, which they brought into Jerusalem on the sabbath day. And I testified against them in the day in which they sold foods.
16 Tyrští také, kteříž bydlili v něm, nosili ryby i všelijaké koupě, a prodávali v sobotu synům Juda, a to v Jeruzalémě.
There dwelt men of Tyre also in it who brought in fish, and all manner of wares, and sold on the sabbath to the sons of Judah, and in Jerusalem.
17 Protož jsem domlouval starším Judským, a řekl jsem jim: Jaká jest to nepravost, kterouž činíte, poškvrňujíce dne sobotního?
Then I contended with the ranking men of Judah, and said to them, What evil thing is this that ye do, and profane the sabbath day?
18 Zdaliž jsou tak nečinili otcové vaši? Pročež Bůh náš přivedl na nás všecko toto zlé, i na toto město, a vy přidáváte hněvivosti na Izraele, poškvrňujíce soboty.
Did not your fathers thus, and did not our God bring all this evil upon us, and upon this city? Yet ye bring more wrath upon Israel by profaning the sabbath.
19 Když tedy byly v stínu brány Jeruzalémské před sobotou, rozkázal jsem zavříti brány, a rozkázal jsem, aby jich neotvírali až po sobotě. K tomu i z služebníků svých některé postavil jsem v bráně, aby náklad nebyl vezen do města v sobotu.
And it came to pass that, when the gates of Jerusalem began to be dark before the sabbath, I commanded that the doors should be shut, and commanded that they should not be opened till after the sabbath. And I set some of my servants over the gates that there should be no burden brought in on the sabbath day.
20 Protož zůstali kupci a prodavači všelijakých věcí prodajných vně před Jeruzalémem, jednou i podruhé.
So the merchants and sellers of all kind of wares lodged outside Jerusalem once or twice.
21 I osvědčil jsem se jim, řka jim: Proč zůstáváte přes noc naproti zdi? Učiníte-li to více, vztáhnu ruku na vás. Od té chvíle nepřicházeli v sobotu.
Then I testified against them, and said to them, Why do ye lodge outside the wall? If ye do so again, I will lay hands on you. From that time forth they came no more on the sabbath.
22 Rozkázal jsem pak Levítům, aby se očistili, a přijdouce, ostříhali bran, a světili den sobotní. Také i v tom pamatuj na mne, Bože můj, a buď mi milostiv podlé množství milosrdenství svého.
And I commanded the Levites that they should purify themselves, and that they should come and keep the gates, to sanctify the sabbath day. Remember to me, O my God, this also, and spare me according to the greatness of thy loving kindness.
23 V těch dnech spatřil jsem také Židy, kteříž byli pojali ženy Azotské, Ammonitské a Moábské,
In those days also I saw the Jews who had married women of Ashdod, of Ammon, and of Moab.
24 An synové jejich mluvili od polu Azotsky, a neuměli mluviti Židovsky, ale podlé jazyku každého toho lidu.
And their sons spoke half in the speech of Ashdod, and could not speak in the Jews' language, but according to the language of each people.
25 Protož domlouval jsem jim, a zlořečil jsem jim, a některé z nich bil jsem a rval, přísahou je zavazuje skrze Boha, řka: Budete-li dávati dcery své synům jejich, aneb bráti dcery jejich synům svým neb sobě, zlořečení budete.
And I contended with them, and cursed them, and smote certain of them, and plucked off their hair, and made them swear by God, saying, Ye shall not give your daughters to their sons, nor take their daughters for your sons, or for yourselves.
26 Zdaliž tím nezhřešil Šalomoun král Izraelský? Ješto ve mnohých národech nebylo krále jemu podobného, kterýž byl milý Bohu svému, tak že ustanovil jej Bůh králem nade vším Izraelem, však i toho k hříchu přivedly ženy cizozemky.
Did not Solomon king of Israel sin by these things? Yet there was no king like him among many nations, and he was beloved of his God, and God made him king over all Israel. Nevertheless foreign women caused even him to sin.
27 A vám zdali povolíme, abyste se dopouštěli všeho toho zlého velikého, a přestupovali proti Bohu svému, pojímajíce ženy cizozemky?
Shall we then hearken to you to do all this great evil, to trespass against our God in marrying foreign women?
28 Z synů pak Joiady syna Eliasiba, kněze nejvyššího, jeden byl zeť Sanballata Choronského, kteréhož jsem zahnal od sebe.
And one of the sons of Joiada, the son of Eliashib the high priest, was son-in-law to Sanballat the Horonite. Therefore I chased him from me.
29 Budiž pamětliv na to, Bože můj, proti těm, kteříž poškvrňují kněžství, a smlouvy kněžské i Levítské.
Remember them, O my God, because they have defiled the priesthood, and the covenant of the priesthood, and of the Levites.
30 Protož jsem je vyčistil od všelikého cizozemce, a ustanovil jsem zase třídy kněžím a Levítům, jednomu každému v práci jeho,
Thus I cleansed them from all foreigners, and appointed charges for the priests and for the Levites, each one in his work,
31 I nošení dříví k obětem časy uloženými, též i prvotin. Budiž pamětliv na mne, Bože můj, k mému dobrému.
and for the wood offering, at times appointed, and for the first-fruits. Remember me, O my God, for good.
