Micheáš 7

1 Běda mně, že jsem jako paběrek úrod letních, jako paběrkové po vinobraní. Není žádného hroznu k jídlu, prvotiny z ovoce žádá duše má.

哀哉！我好像夏天的果子已被收尽， 又像摘了葡萄所剩下的， 没有一挂可吃的； 我心羡慕初熟的无花果。

2 Zahynul pobožný z země této, a upřímého mezi lidmi není žádného; všickni napořád o vylití krve úklady činí, jeden každý bratra svého loví sítí.

地上虔诚人灭尽； 世间没有正直人； 各人埋伏，要杀人流血， 都用网罗猎取弟兄。

3 Co zlého oběma rukama páchají, to aby za dobré počteno bylo. Kníže žádá, a soudce z úplatku soudí, a kdož veliký jest, ten mluví převrácenost duše své, a v hromadu ji pletou.

他们双手作恶； 君王徇情面，审判官要贿赂； 位分大的吐出恶意， 都彼此结联行恶。

4 Nejlepší z nich jest jako bodlák, nejupřímější převyšuje trní. Přicházíť den strážných tvých, navštívení tvé přichází; jižť nastane zpletení jejich.

他们最好的，不过是蒺藜； 最正直的，不过是荆棘篱笆。 你守望者说，降罚的日子已经来到。 他们必扰乱不安。

5 Nedověřujte se příteli, nedoufejte v vůdce; před tou, jenž leží v lůnu tvém, ostříhej dveří úst svých.

不要倚赖邻舍； 不要信靠密友。 要守住你的口； 不要向你怀中的妻提说。

6 Nebo syn v lehkost uvodí otce, dcera povstává proti mateři své, nevěsta proti svegruši své, a nepřátelé jednoho každého jsou vlastní jeho.

因为，儿子藐视父亲； 女儿抗拒母亲； 媳妇抗拒婆婆； 人的仇敌就是自己家里的人。

7 Protož já na Hospodina vyhlédati budu, očekávati budu na Boha spasení svého, vyslyšíť mne Bůh můj.

至于我，我要仰望耶和华， 要等候那救我的 神； 我的 神必应允我。

8 Neraduj se ze mne, nepřítelkyně má. Upadla-liť jsem, povstanu; sedím-liť v temnostech, svítí mi Hospodin.

我的仇敌啊，不要向我夸耀。 我虽跌倒，却要起来； 我虽坐在黑暗里， 耶和华却作我的光。

9 Zůřivost Hospodinovu ponesu, nebo jsem proti němu zhřešila, až se vždy zasadí o mou při, a mne zastane. Vyvedeť mne na světlo, budu viděti spravedlnost jeho.

我要忍受耶和华的恼怒； 因我得罪了他， 直等他为我辨屈，为我伸冤。 他必领我到光明中； 我必得见他的公义。

10 Uzříť to nepřítelkyně má, a přikryje ji hanba, ješto mi říká: Kdež jest Hospodin Bůh tvůj? Oči mé podívají se na ni; jižť bude rozšlapána jako bláto na ulicích.

那时我的仇敌， 就是曾对我说“耶和华—你 神在哪里”的， 他一看见这事就被羞愧遮盖。 我必亲眼见他遭报； 他必被践踏，如同街上的泥土。

11 Toho dne, v němž vystaveny budou hradby tvé, toho dne daleko se rozejde výpověd.

以色列啊，日子必到， 你的墙垣必重修； 到那日，你的境界必开展。

12 Toho dne k tobě přicházeti budou i z Assyrské země až do pevností, a od pevností až k řece, a od moře k moři, a od hory k hoře.

当那日，人必从亚述， 从埃及的城邑， 从埃及到大河， 从这海到那海， 从这山到那山， 都归到你这里。

13 A však země tato zpuštěna bude pro obyvatele své, pro ovoce činů jejich.

然而，这地因居民的缘故， 又因他们行事的结果，必然荒凉。

14 Pasiž lid svůj berlou svou, stádce dědictví svého, kteréž přebývá osamělé v lese u prostřed polí, ať spasou Bázan a Galád jako za dnů starodávních,

求耶和华在迦密山的树林中， 用你的杖牧放你独居的民， 就是你产业的羊群。 求你容他们在巴珊和基列得食物，像古时一样。

15 Jako za dnů v nichž jsi vyšel z země Egyptské. Ukáži jemu divné věci.

耶和华说： 我要把奇事显给他们看， 好像出埃及地的时候一样。

16 Což vidouce národové, styděti se budou za všecku sílu svou; vloží ruku na ústa, a uši jejich ohlechnou.

列国看见这事就必为自己的势力惭愧； 他们必用手捂口，掩耳不听。

17 Lízati budou prach jako had, a jako hadové zemští s třesením polezou z děr svých; k Hospodinu Bohu našemu, předěšeni jsouce, poběhnou, a báti se tebe budou.

他们必舔土如蛇， 又如土中腹行的物， 战战兢兢地出他们的营寨。 他们必战惧投降耶和华， 也必因我们的 神而惧怕。

18 Kdo jest Bůh silný podobný tobě, kterýž by snímal nepravost a promíjel přestoupení ostatkům dědictví svého, kterýž by nedržel na věky hněvu svého, proto že líbost má v slitování se?

神啊，有何神像你，赦免罪孽， 饶恕你产业之余民的罪过， 不永远怀怒，喜爱施恩？

19 Navrátě se, slituje se nad námi, podmaní nepravosti naše; nýbrž uvržeš do hlubin mořských všecky hříchy naše.

必再怜悯我们， 将我们的罪孽踏在脚下， 又将我们的一切罪投于深海。

20 Pravdomluvným se ukážeš Jákobovi, milosrdným Abrahamovi, jakož jsi přisáhl otcům našim ode dnů starodávních.

你必按古时起誓应许我们列祖的话， 向雅各发诚实， 向亚伯拉罕施慈爱。