Matouš 8
1 A když sstupoval s hory, šli za ním zástupové mnozí.
In ko je stopil z gore, šlo je za njim mnogo ljudstva.
2 A aj, malomocný přišed, klaněl se jemu, řka: Pane, kdybys jen chtěl, můžeš mne očistiti.
In glej, gobavec pride, ter mu se je poklanjal, govoreč: Gospod! če hočeš, moreš me očistiti.
3 I vztáh Ježíš ruku, dotekl se ho, řka: Chci, buď čist. A hned očištěno jest malomocenství jeho.
In stegnivši Jezus roko, dotakne se ga, govoreč: Hočem, očisti se! In precej mu se je očistila goba.
4 I dí jemu Ježíš: Viziž, abys žádnému nepravil. Ale jdi, ukaž se knězi, a obětuj dar ten, kterýž přikázal Mojžíš, na svědectví jim.
In reče mu Jezus: Glej, da nikomur ne poveš; nego pojdi, pokaži se duhovnu, in prinesi dar, ki ga je ukazal Mojzes, njim za pričo.
5 A když vcházel Ježíš do Kafarnaum, přistoupil k němu setník, prose ho,
Ko pa vnide Jezus v Kapernaum, pristopi k njemu stotnik, proseč ga,
6 A řka: Pane, služebník můj leží doma šlakem poražený, velmi se trápě.
In govoreč: Gospod! hlapec moj leží domá božjasten in se grozno muči.
7 I dí jemu Ježíš: Já přijdu a uzdravím ho.
In Jezus mu reče: Jaz bom prišel in ga bom uzdravil.
8 A odpovídaje setník, řekl: Pane, nejsemť hoden, abys všel pod střechu mou, ale toliko rci slovo, a uzdraven bude služebník můj.
In stotnik odgovorí, in reče: Gospod! nisem vreden, da vnideš pod streho mojo; nego reci le besedo, in hlapec moj bo ozdravel.
9 Nebo i já jsem člověk pod mocí, maje pod sebou žoldnéře, a dím-li tomuto: Jdi, tedy jde, a jinému: Přiď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní.
Kajti tudi jaz sem človek pod oblastjo, in imam pod seboj vojake. Pa velim temu: Pojdi! in gre; in drugemu: Pridi! in pride; in hlapcu svojemu: Stóri to! in storí.
10 To uslyšev Ježíš, podivil se, a jdoucím za sebou řekl: Amen pravím vám, ani v Izraeli tak veliké víry jsem nenalezl.
Slišavši pa to Jezus, začudi se, in reče tistim, ki so šli za njim: Resnično vam pravim, tudi v Izraelu nisem našel tolike vere.
11 Pravím pak vám, žeť přijdou mnozí od východu i od západu, a stoliti budou s Abrahamem, s Izákem a s Jákobem v království nebeském,
Pravim vam pa, da jih bo mnogo prišlo od vzhoda in zahoda, in sedeli bodo z Abrahamom in Izakom v nebeškem kraljestvu;
12 Ale synové království vyvrženi budou do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
A sinovi kraljestva se bodo izgnali v najkrajnjo temo: tam bo jok in škripanje z zobmí.
13 I řekl Ježíš setníkovi: Jdiž, a jakžs uvěřil, staň se tobě. I uzdraven jest služebník jeho v tu hodinu.
In Jezus reče stotniku: Pojdi, in kakor si veroval, naj ti se zgodí. In hlapec njegov je ozdravel od tega časa.
14 A přišed Ježíš do domu Petrova, uzřel svegruši jeho, ana leží, a má zimnici.
In Jezus pride v Petrov dom, in vidi taščo njegovo, da leží in jo trese mrzlica.
15 I dotekl se ruky její, a přestala jí zimnice. I vstala a posluhovala jim.
In dotakne se njene roke, in mrzlica jo pustí; in vstala je, ter jim je stregla.
16 A když byl večer, přivedli k němu mnohé, kteříž ďábelství měli, a on vymítal duchy slovem, a všecky, kteříž se zle měli, uzdravil,
Ko se je pa zvečerilo, prinesó mu mnogo obsedencev; pa izžene duhove z besedo, in uzdravi vse bolnike.
17 Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího: Onť vzal na se mdloby naše, a neduhy nesl.
Da se izpolni, kar je rečeno po preroku Izaiji, kteri pravi: "On je vzel slabosti naše, in ponesel je bolezni."
18 Vida pak Ježíš zástupy mnohé okolo sebe, kázal přeplaviti se na druhou stranu.
Ko pa vidi Jezus mnogo ljudstva okoli sebe, ukaže iti na drugo stran.
19 A přistoupiv jeden zákonník, řekl jemu: Mistře, půjdu za tebou, kamžkoli půjdeš.
Pa pristopi k njemu en pismar in mu reče: Učenik! šel bom za teboj, kamorkoli odideš.
20 I dí jemu Ježíš: Lišky doupata mají, a ptactvo nebeské hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil.
In reče mu Jezus: Lisice imajo brloge, in tice nebeške gnezda; a sin človečji nima kje glave nasloniti.
21 Jiný pak z učedlníků jeho řekl jemu: Pane, dopusť mi prvé odjíti a pochovati otce mého.
A nekdo drugi učencev njegovih mu reče: Gospod! dovoli mi najprej, da grem in pokopljem očeta svojega.
22 Ale Ježíš řekl jemu: Poď za mnou, a nech ať mrtví pochovávají mrtvé své.
Jezus mu pa reče: Pojdi za menoj, in pustí, naj mrliči pokopljejo mrliče svoje.
23 A když vstoupil na lodí, vstoupili za ním i učedlníci jeho.
Ter stopi v ladjo, in za njim vstopijo učenci njegovi.
24 A aj, bouře veliká stala se na moři, tak že vlny přikrývaly lodí. On pak spal.
In glej, vihar velik vstane na morji, tolik, da zakrijejo valovi ladjo; on je pa spal.
25 A přistoupivše učedlníci jeho, zbudili jej, řkouce: Pane, zachovej nás, hynemeť.
In pristopivši učenci njegovi, zbudé ga, govoreč: Gospod! otmi nas; pogibljemo.
26 I dí jim: Proč se bojíte, ó malé víry? Tehdy vstav, přimluvil větrům a moři, i stalo se utišení veliké.
In reče jim: Kaj ste boječi, maloverni? Tedaj vstane, zapretí vetrovom in morju, in velika tihota nastane.
27 Lidé pak divili se, řkouce: Kteraký jest tento, že ho i větrové i moře poslouchají?
Ljudjé se pa začudijo, in rekó: Kdo neki je ta, da so mu tudi vetrovi in morje pokorni?
28 A když se přeplavil na druhou stranu do krajiny Gergezenských, potkali se s ním dva ďábelníci z hrobů vyšlí, ukrutní náramně, tak že žádný nemohl tou cestou choditi.
In ko pride na drugo stran, v pokrajino Gergezensko, srečata ga dva obsedenca, ktera sta prišla iz grobov in sta bila tako huda, da ni mogel nihče po tistej poti mimo iti.
29 A aj, volali, řkouce: Co je nám po tobě, Ježíši, Synu Boží? Přišel jsi sem před časem trápiti nás.
In glej, pa zakričita, in rečeta: Kaj imaš z nami, Jezus, sin Božji? Si li sém prišel, da bi nas pred časom mučil?
30 A bylo opodál od nich stádo veliké vepřů, pasoucích se.
In daleč od nju se je pasla velika čreda svinj.
31 Ďáblové pak prosili ho, řkouce: Jestliže nás vymítáš, dopustiž nám vjíti do toho stáda vepřů.
Hudiči so ga pa prosili, govoreč: Če nas izganjaš, dovoli nam, da odidemo v čredo svinj.
32 I řekl jim: Jděte. A oni vyšedše, vešli do stáda těch vepřů. A aj, hnalo se prudce všecko stádo těch vepřů s vrchu dolů do moře, i ztonuli v vodách.
In reče jim: Pojdite! In oni izidejo, ter odidejo v čredo svinj. In glej, vsa čreda se zakadí z brega v morje, in potonejo v vodi.
33 Pastýři pak utekli. A přišedše do města, vypravovali to všecko, i o těch ďábelnících.
Pastirji pa zbežé, in prišedši v mesto, naznanijo vse, in za obsedence.
34 A aj, všecko město vyšlo v cestu Ježíšovi, a uzřevše ho, prosili, aby šel z končin jejich.
In glej, vse mesto izide Jezusu naproti. In ko ga ugledajo, zaprosijo, naj odide iž njih krajev.
