< Matouš 8 >

1 A když sstupoval s hory, šli za ním zástupové mnozí.
Jisua hah tâng renga a juong chum lehan chu mipui tamtakin an jûia.
2 A aj, malomocný přišed, klaněl se jemu, řka: Pane, kdybys jen chtěl, můžeš mne očistiti.
Hanchu a kôm mi phâr inkhat a honga, a makunga khûkinbilin, “Pu, nu nuomin chu, mi ni minthieng thei,” a tia.
3 I vztáh Ježíš ruku, dotekl se ho, řka: Chci, buď čist. A hned očištěno jest malomocenství jeho.
Jisua'n a kut a hongsôna, a tôna, “Ku nuom, Inthieng ta roh!” tiin a thuona. Harenghan a phâr hah ahon thieng kelena.
4 I dí jemu Ježíš: Viziž, abys žádnému nepravil. Ale jdi, ukaž se knězi, a obětuj dar ten, kterýž přikázal Mojžíš, na svědectví jim.
Male Jisua'n a kôm han, “Rangâi roh! Tute ril no roh, hannirese, Ochai kôm thengpat inla, va min en roh; hanchu mi murdîn na damzoi, ti an rietna rangin Moses'n inbôlna pêk ranga a lei khâmsai hah va pêk roh a tipea.”
5 A když vcházel Ježíš do Kafarnaum, přistoupil k němu setník, prose ho,
Jisua capernaum khuoa a hong lûtin chu, Rom râlmi ruoipu ahon tongpuia san rangin ânvûia:
6 A řka: Pane, služebník můj leží doma šlakem poražený, velmi se trápě.
“Pu, ki tîrlâm damloiin insûnga jâlmuna sînginsa theiloiin ana sabakin aom,” a tia.
7 I dí jemu Ježíš: Já přijdu a uzdravím ho.
Jisua'n, “Hong ka ta mindam ki tih,” a tia.
8 A odpovídaje setník, řekl: Pane, nejsemť hoden, abys všel pod střechu mou, ale toliko rci slovo, a uzdraven bude služebník můj.
Ruoipu han a kôm, “O Pu, ma anghan nimak,” tiin a thuona. “Ki ina chu nu lûtna ngâi jât nimak. Chongbâi korongin tiin la ki tîrlâm dam kelen a tih.
9 Nebo i já jsem člověk pod mocí, maje pod sebou žoldnéře, a dím-li tomuto: Jdi, tedy jde, a jinému: Přiď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní.
Kei khom ruoipu inchungtak rachamneina nuoia om ki nia, male ku nuoia khom râlmingei an oma. Mi inkhat kôm, ‘Se roh!’ tiin chong ke pêkin chu a se ngâia, midang inkhat kôm ‘Hong roh!’ tiin chong ke pêkin chu a hong ngâi; male ki tîrlâm kôm khom, ‘Mahi sin roh!’ ki tiin chu a sin ngâi.”
10 To uslyšev Ježíš, podivil se, a jdoucím za sebou řekl: Amen pravím vám, ani v Izraeli tak veliké víry jsem nenalezl.
Jisua'n ma chong hah a rietin chu a kamâm sabaka, loko a jûingei kôm han, “Nangni ki ril, Israelngei lâia khom tute hima dôra taksônna dôn hi chu la mu tet ngâi mu-ung.
11 Pravím pak vám, žeť přijdou mnozí od východu i od západu, a stoliti budou s Abrahamem, s Izákem a s Jákobem v království nebeském,
Adiktakin nangni ki ril, nisuo tieng le nitâk tieng renga mi tamtak hong an ta, Abraham, Isaac, Jacob ngei kôm invân Rêngrama ruolhoia insung an tih.
12 Ale synové království vyvrženi budou do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
Aniatachu Rêngram nâingei hah chu pêntieng ijînga paiin om an ta, male mahan chap le hâ rielin om an tih.”
13 I řekl Ježíš setníkovi: Jdiž, a jakžs uvěřil, staň se tobě. I uzdraven jest služebník jeho v tu hodinu.
Male Jisua'n râlmi ruoipu tîrlâm kôm han, “Ni ina se ta roh, ni iem angin nata rangin sin nîng atih,” a tia. Hanchu ma mit misim kongkâr han râlmi ruoipu tîrlâm hah a dam zoi.
14 A přišed Ježíš do domu Petrova, uzřel svegruši jeho, ana leží, a má zimnici.
Jisua hah Peter ina a sea, Peter tarpi jâlmuna jâlin ritun damloiin a juong mua.
15 I dotekl se ruky její, a přestala jí zimnice. I vstala a posluhovala jim.
Amanu kut hah a tôn pea, a mintun hah a mathâna, male ânthoia a sin a tho pe zoi ani.
16 A když byl večer, přivedli k němu mnohé, kteříž ďábelství měli, a on vymítal duchy slovem, a všecky, kteříž se zle měli, uzdravil,
Kholoi ahong nînchu, mipui ngeiin, Jisua kôm ramkhori sûr mi tamtak an hong tuonga. Jisua'n chongbâiin ratha saloi ngei hah a notpaia, male damloi murdi khom an dam sa zoi.
17 Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího: Onť vzal na se mdloby naše, a neduhy nesl.
Dêipu Isaiah'n, “Ama lelên ei natna ngei a lâk paia, ei damloina ngei a pêl zoi,” tia alei misîr hah ahong tung adik theina rangin maha a tho ani.
18 Vida pak Ježíš zástupy mnohé okolo sebe, kázal přeplaviti se na druhou stranu.
Jisua'n mipui ngei an hong ûm a mûn chu, dîl râl tienga inkân rangin a ruoisingei chong a pêk ngeia.
19 A přistoupiv jeden zákonník, řekl jemu: Mistře, půjdu za tebou, kamžkoli půjdeš.
Balam minchupu a kôm ahonga. “Minchupu,” “Ne sena muntina nangma leh se rangin inthoksai ki ni zoi,” a tia.
20 I dí jemu Ježíš: Lišky doupata mají, a ptactvo nebeské hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil.
Jisua'n a kôm han, “Sialngei kuo an dôna, vangei khomin rubu an dôna, aniatachu Miriem Nâipasal chu a lu minngamna rang luo dôn mak,” tiin a thuona.
21 Jiný pak z učedlníků jeho řekl jemu: Pane, dopusť mi prvé odjíti a pochovati otce mého.
Midang inkhat, ruoisi lâia mi han a kôm, “Pu, insûnga mi min se nôk inla, ka pa la vaphûm bak hi rong,” a tia.
22 Ale Ježíš řekl jemu: Poď za mnou, a nech ať mrtví pochovávají mrtvé své.
Jisua'n a kôm han, “Ni jûi roh, mithi ngeiin an mithi champui chu phûm rese ngei,” tiin a thuona.
23 A když vstoupil na lodí, vstoupili za ním i učedlníci jeho.
Jisua rukuong chunga a chuonga, a ruoisingei khom ama leh an se sa.
24 A aj, bouře veliká stala se na moři, tak že vlny přikrývaly lodí. On pak spal.
Inningloiin phâivuopui râttak hah dîl ahong dea, male rukuong hah ngîm rang dôrin tuidâr ânsoka. Aniatachu Jisua chu a lei inphara.
25 A přistoupivše učedlníci jeho, zbudili jej, řkouce: Pane, zachovej nás, hynemeť.
Ruoisingei hah a kôm an sea, an va kaithoia. “Pumapa, mi sanmojôk ta roh! kin thi rang kêng ani zoi!” an tia.
26 I dí jim: Proč se bojíte, ó malé víry? Tehdy vstav, přimluvil větrům a moři, i stalo se utišení veliké.
Jisua'n an kôm han, “Ithomo nin chi bâka?” “Nin taksôna dôn khom hi idôrtaka chîn mo ani zoi!” tiin a thuona. Hanchu ânthoia, phâivuopui le tuidârinsok hah mong rangin chong a pêka, male chu ânthim ngung zoi.
27 Lidé pak divili se, řkouce: Kteraký jest tento, že ho i větrové i moře poslouchají?
Mi murdi'n an kamâm sabaka, “Hi mi hih kho anga miriem mo ani hi? Phâivuopui le tuidârinsok ten khom a chong an jôm hi!” an tia.
28 A když se přeplavil na druhou stranu do krajiny Gergezenských, potkali se s ním dva ďábelníci z hrobů vyšlí, ukrutní náramně, tak že žádný nemohl tou cestou choditi.
Dîl râl tieng Gadara rama Jisua a hongtung lehan, ramkhori sûr mi inik thân renga hongsuok ngeiin an intongpuia, Ma ngei hah chi an om sikin ma lampuia han tute se ngam ngâi mak ngeia.
29 A aj, volali, řkouce: Co je nám po tobě, Ježíši, Synu Boží? Přišel jsi sem před časem trápiti nás.
Harenghan anni hah an in-ieka, “Pathien Nâipasal, imo mi lo rang ni ti? Zora khâm atung mân dûk mi tho ranga juong mo ni ni?” an tia.
30 A bylo opodál od nich stádo veliké vepřů, pasoucích se.
Ala bâkloina han vok pâlpa sâk rok an oma.
31 Ďáblové pak prosili ho, řkouce: Jestliže nás vymítáš, dopustiž nám vjíti do toho stáda vepřů.
Masikin ramkhoringei han, “Mi ni rujûl rangin chu vok pâlngei sûnga son mi min se roh,” tiin Jisua an ngêna.
32 I řekl jim: Jděte. A oni vyšedše, vešli do stáda těch vepřů. A aj, hnalo se prudce všecko stádo těch vepřů s vrchu dolů do moře, i ztonuli v vodách.
Jisua'n, “Se roi,” a tipe ngeia; hanchu an jôka, vokngei sûnga an va lûta. Vok pâl murdi hah dîl rakham rôlsora an tânna, dîla an tâkriei zoi ani.
33 Pastýři pak utekli. A přišedše do města, vypravovali to všecko, i o těch ďábelnících.
Vok donsûi mingei hah an tânna, khopui sûnga an sea, a thurchi anrêngin an va misîra, ramkhori sûrngei chunga neinun omtie ngei murdi khom hah an va misîr zoia.
34 A aj, všecko město vyšlo v cestu Ježíšovi, a uzřevše ho, prosili, aby šel z končin jejich.
Masikin khopui renga mi murdi Jisua intongpui rangin an suoka; male an va mua anin chu, an ram renga jôkpai rangin an ngên zoi.

< Matouš 8 >