Matouš 8
1 A když sstupoval s hory, šli za ním zástupové mnozí.
Yesus onda nema mia leteꞌ a, ma atahori hetar nonggo-nonggo reu tungga E.
2 A aj, malomocný přišed, klaněl se jemu, řka: Pane, kdybys jen chtěl, můžeš mne očistiti.
Aibꞌoiꞌ ma, atahori hedꞌi kusta esa neu nisiꞌ E. Ana sendeꞌ lululanggan de noꞌe tulun Yesus nae, “Papa, e! Tulun au dei! Mete ma Papa nau, na, Papa bisa muꞌuhahaiꞌ hedꞌi ngga ia, naa fo atahori sudꞌi boe melumudꞌu au fai, ma au o bisa uu hule-oꞌe sia ume nggareiꞌ rala.”
3 I vztáh Ježíš ruku, dotekl se ho, řka: Chci, buď čist. A hned očištěno jest malomocenství jeho.
Rena onaꞌ naa, ma Yesus loo liman, kois atahori kusta, ma olaꞌ nae, “Au nau! Hai leon!” Aibꞌoiꞌ ma, atahori naa hedꞌis na mopo neuꞌ ena.
4 I dí jemu Ježíš: Viziž, abys žádnému nepravil. Ale jdi, ukaž se knězi, a obětuj dar ten, kterýž přikázal Mojžíš, na svědectví jim.
De Yesus olaꞌ no e nae, “Musunedꞌa, e! Ho hai ena, te afiꞌ mufadꞌe esa boe. Musi tungga baꞌi Musa hohoro-lalanen dei. Dadꞌi muu sia malangga agama, fo ana paresaꞌ aom dei, naa fo ana nahine hedꞌis ma mopo tebꞌe ena, do feꞌe hokoꞌ. Basa na musi muu fee tutunu-hohotuꞌ dadꞌi tanda makasi, fo basa atahori bubꞌuluꞌ rae, ho hai tebꞌe ena.”
5 A když vcházel Ježíš do Kafarnaum, přistoupil k němu setník, prose ho,
Basa naa ma, Yesus neu sia Kambo Kapernaum. Sia naa, malangga soldꞌadꞌu Roma esa nema noꞌe tulu-faliꞌ nae,
6 A řka: Pane, služebník můj leží doma šlakem poražený, velmi se trápě.
“Papa, e! Au ana mana tao ues ngga esa namahedꞌi sia ume. Ana nda fela nala mia koi a sa, huu ana namahedꞌi nitaꞌ mamaten.”
7 I dí jemu Ježíš: Já přijdu a uzdravím ho.
Yesus nataa nae, “Malole! Dei fo Au eti fo tao uhaiꞌ e.”
8 A odpovídaje setník, řekl: Pane, nejsemť hoden, abys všel pod střechu mou, ale toliko rci slovo, a uzdraven bude služebník můj.
Te malangga nae, “Papa afiꞌ bengge-bꞌengge muu fai, huu Au nda undandaa simbo Papa sia ume ngga sa. Sadꞌi Papa olaꞌ mia ia nema, na au ana mana tao ues ngga, hai neuꞌ ena.
9 Nebo i já jsem člověk pod mocí, maje pod sebou žoldnéře, a dím-li tomuto: Jdi, tedy jde, a jinému: Přiď, a přijde, a služebníku svému: Učiň toto, a učiní.
Au uhine dalaꞌ ia, huu au malangga nggara raꞌena koasa parenda au. Ma au o uꞌena koasa fo parenda soldꞌadꞌu nggara boe. Mete ma au parenda soldꞌadꞌu ngga ae, ‘Muu sia naa!’ na, ana neu. Mete ma au ae, ‘Ia uma!’ na, ana nema. Ma mete ma au denu ana mana tao ues ra ae, ‘Ue-tao ia!’ na, ana tao taꞌo naa. Dadꞌi sadꞌi Papa olaꞌ, na, au ana mana tao ues ngga, hai neuꞌ ena.
10 To uslyšev Ježíš, podivil se, a jdoucím za sebou řekl: Amen pravím vám, ani v Izraeli tak veliké víry jsem nenalezl.
Yesus rena nala onaꞌ naa, ma Ana heran. Ana olaꞌ neu atahori hetar mana tungga Eni nae, “Heran, e! Doon basa ia te, Au nda feꞌe undaa o atahori Yahudi esa sa boe nemehere seli onaꞌ atahori Roma ia sa!
11 Pravím pak vám, žeť přijdou mnozí od východu i od západu, a stoliti budou s Abrahamem, s Izákem a s Jákobem v království nebeském,
Rena, e! Te dei fo hambu atahori fuiꞌ hetar onaꞌ atahori Roma ia rema mia seriꞌ rulu ma mia seriꞌ muri, fo endoꞌ raa fefetas raꞌabꞌue ro baꞌi Abraham, baꞌi Isak, ma Yakob sia Lamatualain umen sia sorga.
12 Ale synové království vyvrženi budou do temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
Onaꞌ mae Lamatuaꞌ pili atahori Yahudi fo dadꞌi atahorin ena o, te hambu atahori hetar nda taoafiꞌ neu E sa. Dei fo Ana timba hendi se risiꞌ mamana maꞌahatu kibꞌu-kibꞌuꞌ a. Sia naa ara nggae eiei ma doidꞌoso ritaꞌ mamate nara.”
13 I řekl Ježíš setníkovi: Jdiž, a jakžs uvěřil, staň se tobě. I uzdraven jest služebník jeho v tu hodinu.
Olaꞌ basa onaꞌ naa ma, Yesus olaꞌ neu malangga soldꞌadꞌu a nae, “Pak baliꞌ leo. Te ana mana tao ues ma hai ena, onaꞌ Pak nemeheren.” Nandaa no leleꞌ naa o, anaꞌ naa hai neuꞌ ena boe.
14 A přišed Ježíš do domu Petrova, uzřel svegruši jeho, ana leží, a má zimnici.
Lao esa ma, Yesus neu nisiꞌ Petrus umen. Ana nita Petrus ina arin sungguꞌ sia koi a, mana mera mafeo-matobꞌiꞌ.
15 I dotekl se ruky její, a přestala jí zimnice. I vstala a posluhovala jim.
Yesus toꞌu liman, ma mafeo-matobꞌiꞌ a mopo neuꞌ ena mia ina lasiꞌ a. Basa ma ana fela de neu lole-lau fee Yesus se.
16 A když byl večer, přivedli k němu mnohé, kteříž ďábelství měli, a on vymítal duchy slovem, a všecky, kteříž se zle měli, uzdravil,
Leleꞌ relo a soko ma, atahori ra rema rendi atahori nitu taoꞌ ra. Ma Yesus parenda nitu ra nae, “He, nitu! Dinggoꞌ hela atahori ia ra leo!” Boe ma nitu ra rela reuꞌ ena. Ana o tao nahaiꞌ basa atahori mamahedꞌiꞌ ra.
17 Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího: Onť vzal na se mdloby naše, a neduhy nesl.
Ana tao basa ia ra, tungga saa fo Lamatualain mana ola-olan Yesaya suraꞌ memaꞌ nae, “Ana naꞌahahaiꞌ hedꞌi-nggarau tara. Ma Ana tanggon doidꞌoso tara.”
18 Vida pak Ježíš zástupy mnohé okolo sebe, kázal přeplaviti se na druhou stranu.
Basa naa ma, Yesus nita atahori hetar rema rereoꞌ rala E. Boe ma Ana denu ana mana tungga nara nae, “Ima ata lea laar fo lao tisiꞌ dano seriꞌ.”
19 A přistoupiv jeden zákonník, řekl jemu: Mistře, půjdu za tebou, kamžkoli půjdeš.
Boe ma meser agama sa nema de olaꞌ nae, “Ama Meser! Amaꞌ neu sudꞌiꞌ a sia bee o, au nau tungga ukundoo o Amaꞌ!”
20 I dí jemu Ježíš: Lišky doupata mají, a ptactvo nebeské hnízda, ale Syn člověka nemá, kde by hlavu sklonil.
Te Yesus nataa nae, “Malole, boe! Te musunedꞌa taꞌo ia. Basa atahori ro banda ra raꞌena mamana leleo-luluꞌuꞌ. Busa fui a baliꞌ nisiꞌ ndolan. Mbuiꞌ ra baliꞌ risiꞌ nduna nara. Te Au, Atahori Tetebꞌes ia, nda uꞌena ume fo baliꞌ uu sa. Mamanaꞌ fo ndae langga ngga o, Au nda maꞌenaꞌ sa boe.”
21 Jiný pak z učedlníků jeho řekl jemu: Pane, dopusť mi prvé odjíti a pochovati otce mého.
Basa ma atahori sa fai, mana tunggaꞌ no E, nema noꞌe nae, “Papa! Au ae tungga Papa boe, te au baliꞌ fo mete-seꞌu ala ina-ama nggara dei. Mete ma ama ngga mate ena, na, dei fo au tungga.”
22 Ale Ježíš řekl jemu: Poď za mnou, a nech ať mrtví pochovávají mrtvé své.
Te Yesus olaꞌ nae, “‘Taꞌo ia! Hela neu fo atahori nda mana namahere neu Lamatualain sa, mete seꞌu atahori mana mate nara. Te mete ma mae tungga Au, na, musi tungga no tebꞌe-tebꞌeꞌ!”
23 A když vstoupil na lodí, vstoupili za ním i učedlníci jeho.
Basa naa ma, Yesus hene ofaꞌ ata neu, no ana mana tungga nara.
24 A aj, bouře veliká stala se na moři, tak že vlny přikrývaly lodí. On pak spal.
Leleꞌ ara lea laar de lao risiꞌ dano a seriꞌ, boe ma Ana sungguꞌ. Nda doo ꞌ sa ma, sanggu-anin fela boe. Ree ra poꞌa ofaꞌ, ma oeꞌ a ofaꞌ rala neu.
25 A přistoupivše učedlníci jeho, zbudili jej, řkouce: Pane, zachovej nás, hynemeť.
Ara Rita onaꞌ naa, ma ana mana tungga nara rafefela E rae, “Papa! Papa, e! Fela fo tulun tao musodꞌa nggita dei! Te taeꞌ a tena ena!”
26 I dí jim: Proč se bojíte, ó malé víry? Tehdy vstav, přimluvil větrům a moři, i stalo se utišení veliké.
Boe ma Yesus nataa nae, “Woi, taꞌo bee de hei mimitau? Hei nda mimihere Au sa, do?” Boe ma Ana fela. Basa de Ana ai sanggu-anin ma ree ra nae, “Miloeꞌ leo!” Boe ma ree ra no sanggu-anin linoꞌ neuꞌ ena.
27 Lidé pak divili se, řkouce: Kteraký jest tento, že ho i větrové i moře poslouchají?
Boe ma Yesus ana mana tungga nara heran. Ara rae, “Awii! Eni ia, seka, e? Taꞌo bee de Ana parenda anin no ree ra de ara tungga Hihii-nanaun?”
28 A když se přeplavil na druhou stranu do krajiny Gergezenských, potkali se s ním dva ďábelníci z hrobů vyšlí, ukrutní náramně, tak že žádný nemohl tou cestou choditi.
Nda dooꞌ sa ma, ara losa dano a seriꞌ, sia atahori Gadara ra nusan. Sia naa hambu atahori nitu taoꞌ rua leo sia lua fatuꞌ atahori mates ra mamanan. Ruꞌa se deꞌulaka nara seli, losa nda hambu atahori esa nambarani laoꞌ sia naa sa boe. Ara rita Yesus nema ma,
29 A aj, volali, řkouce: Co je nám po tobě, Ježíši, Synu Boží? Přišel jsi sem před časem trápiti nás.
ara nggasi rae, “Woi, Lamatualain Anan! Taꞌo bee de uma ngganggu hai? Eni fain nda feꞌe losa sa, te mae tao doidꞌoso hai ena.”
30 A bylo opodál od nich stádo veliké vepřů, pasoucích se.
Hambu fafi hetar sosoꞌa rae a sangga nanaat deka-deka naa.
31 Ďáblové pak prosili ho, řkouce: Jestliže nás vymítáš, dopustiž nám vjíti do toho stáda vepřů.
Boe ma nitu ra roꞌe Yesus rae, “Mete ma mae oi hai, na denu hai misiꞌ a fafi naa ra!”
32 I řekl jim: Jděte. A oni vyšedše, vešli do stáda těch vepřů. A aj, hnalo se prudce všecko stádo těch vepřů s vrchu dolů do moře, i ztonuli v vodách.
Boe ma Yesus parenda se nae, “Mii leo!” Boe ma nitu ra rela lao hela atahori ka ruaꞌ ra, de risiꞌ fafi ra. Boe ma fafi ra rela leli onda tungga leteꞌ a suun de dano rala reu. Boe ma tena hendi basa se de mate.
33 Pastýři pak utekli. A přišedše do města, vypravovali to všecko, i o těch ďábelnících.
Mete rita taꞌo naa ma, mana manea fafi ra rela baliꞌ kamboꞌ reu, de dui basa-bꞌasaꞌ e.
34 A aj, všecko město vyšlo v cestu Ježíšovi, a uzřevše ho, prosili, aby šel z končin jejich.
Rena rala dudꞌui nara, ma atahori hetar reu sia mamanaꞌ naa. Ara randaa ro Yesus, ma ara kokoe Yesus fo lao hela mamanaꞌ naa leo.
