Matouš 7
1 Nesuďtež, abyste nebyli souzeni.
Baxⱪilarning üstidin ⱨɵküm ⱪilip yürmǝnglar. Xundaⱪta [Hudaning] ⱨɵkümigǝ uqrimaysilǝr.
2 Nebo kterýmž soudem soudíte, týmž budete souzeni, a kterou měrou měříte, bude vám zase odměřeno.
Qünki silǝr baxⱪilar üstidin ⱪandaⱪ baⱨa bilǝn ⱨɵküm ⱪilsanglar, [Hudamu] silǝrning üstünglardin xundaⱪ baⱨa bilǝn ⱨɵküm qiⱪiridu. Silǝr baxⱪilarni ⱪandaⱪ ɵlqǝm bilǝn ɵlqisǝnglar, [Hudamu] silǝrni xundaⱪ ɵlqǝm bilǝn ɵlqǝydu.
3 Kterakž pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a v oku svém břevna neznamenáš?
Əmdi nemǝ üqün buradiringning kɵzidiki ⱪilni kɵrüp, ɵz kɵzüngdiki limni bayⱪiyalmaysǝn?!
4 Aneb kterak díš bratru svému: Nech ať vyjmu mrvu z oka tvého? A aj, břevno v oku tvém.
Sǝn ⱪandaⱪmu buradiringƣa: «Ⱪeni, kɵzüngdiki ⱪilni eliwetǝy!» deyǝlǝysǝn? Qünki mana, ɵzüngning kɵzidǝ lim turidu!?
5 Pokrytče, vyjmi nejprv břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu z oka bratra svého.
Əy sahtipǝz! Awwal ɵzüngning kɵzidiki limni eliwǝt, andin eniⱪ kɵrüp, buradiringning kɵzidiki ⱪilni eliwetǝlǝysǝn.
6 Nedávejte svatého psům, aniž mecte perel svých před svině, aťby snad nepotlačily jich nohama svýma, a obrátíce se, neroztrhaly vás.
Muⱪǝddǝs nǝrsini itlarƣa bǝrmǝnglar, yaki ünqǝ-mǝrwayitliringlarni tongguzlarning aldiƣa taxlap ⱪoymanglar. Bolmisa, ular bularni putlirida dǝssǝp, andin burulup silǝrni talaydu.
7 Proste, a dánoť bude vám; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevříno.
Tilǝnglar, silǝrgǝ ata ⱪilinidu; izdǝnglar, tapisilǝr; ixikni qekinglar, eqilidu.
8 Nebo každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, kdož tluče, bude otevříno.
Qünki ⱨǝrbir tiligüqi tiliginigǝ erixidu; izdigüqi izdiginini tapidu; ixikni qǝkküqilǝrgǝ ixik eqilidu.
9 An který z vás jest člověk, jehož kdyby prosil syn jeho za chléb, dal by jemu kámen?
Aranglarda ɵz oƣli nan tǝlǝp ⱪilsa, uningƣa tax beridiƣanlar barmu?!
10 A prosil-li by za rybu, zdali dá jemu hada?
Yaki beliⱪ tǝlǝp ⱪilsa, yilan beridiƣanlar barmu?
11 Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati dětem svým, čím více Otec váš, kterýž jest v nebesích, dá dobré věci těm, kteříž ho, prosí?
Əmdi silǝr rǝzil turupmu ɵz pǝrzǝntliringlarƣa yahxi iltipatlarni berixni bilgǝn yǝrdǝ, ǝrxtiki Atanglar Ɵzidin tiligǝnlǝrgǝ yahxi nǝrsilǝrni tehimu iltipat ⱪilmasmu?
12 A protož všecko, jakž byste chtěli, aby vám lidé činili, tak i vy čiňte jim; toť zajisté jest zákon i proroci.
Xunga ⱨǝr ixta baxⱪilarning ɵzünglarƣa ⱪandaⱪ muamilǝ ⱪilixini ümid ⱪilsanglar, silǝrmu ularƣa xundaⱪ muamilǝ ⱪilinglar; qünki Tǝwrat ⱪanuni wǝ pǝyƣǝmbǝrlǝrning tǝlimatliri mana xudur.
13 Vcházejte těsnou branou; nebo prostranná brána a široká cesta jest, kteráž vede k zahynutí, a mnoho jest těch, kteříž vcházejí skrze ni.
Tar dǝrwazidin kiringlar. Qünki kixini ⱨalakǝtkǝ elip baridiƣan dǝrwaza kǝng bolup, yoli kǝngtaxa wǝ daƣdamdur, wǝ uningdin kiridiƣanlar kɵptur.
14 Nebo těsná jest brána a úzká cesta, kteráž vede k životu, a málo jest nalézajících ji.
Biraⱪ ⱨayatliⱪⱪa elip baridiƣan dǝrwaza tar, yoli ⱪistang bolup, uni tapalaydiƣanlarmu az.
15 Pilně se pak varujte falešných proroků, kteříž přicházejí k vám v rouše ovčím, ale vnitř jsou vlci hltaví.
Aldinglarƣa ⱪoy terisigǝ oriniwelip kǝlgǝn, iqi yirtⱪuq qilbɵridǝk bolƣan sahta pǝyƣǝmbǝrlǝrdin ⱨoxyar bolunglar.
16 Po ovocích jejich poznáte je. Zdaliž zbírají z trní hrozny, aneb z bodláčí fíky?
Silǝr ularni mewiliridin tonuwalalaysilǝr. Tikǝndin üzümlǝr, ⱪamƣaⱪtin ǝnjürlǝr alƣili bolamdu?
17 Takť každý strom dobrý ovoce dobré nese, zlý pak strom zlé ovoce nese.
Xuningƣa ohxax, ⱨǝr yahxi dǝrǝh yahxi mewǝ beridu, por dǝrǝh naqar mewǝ beridu.
18 Nemůžeť dobrý strom zlého ovoce nésti, ani strom zlý ovoce dobrého vydávati.
Yahxi dǝrǝh naqar mewǝ bǝrmǝydu, por dǝrǝh yahxi mewǝ bǝrmǝydu.
19 Všeliký strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá.
Yahxi mewǝ bǝrmǝydiƣan ⱨǝrbir dǝrǝh kesilip otⱪa taxlinidu.
20 A tak tedy po ovocích jejich poznáte je.
Xuningdǝk, muxundaⱪ kixilǝrni mewiliridin tonuwalalaysilǝr.
21 Ne každý, kdož mi říká: Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdož činí vůli Otce mého, kterýž v nebesích jest.
Manga «Rǝbbim, Rǝbbim» degǝnlǝrning ⱨǝmmisila ǝrx padixaⱨliⱪiƣa kirǝlmǝydu, bǝlki ǝrxtǝ turƣuqi Atamning iradisini ada ⱪilƣanlarla kirǝlǝydu.
22 Mnozíť mi dějí v onen den: Pane, Pane, zdaliž jsme ve jménu tvém neprorokovali, a ve jménu tvém ďáblů nevymítali, a v tvém jménu divů mnohých nečinili?
Xu künidǝ nurƣun kixilǝr manga: «Rǝbbim, Rǝbbim, biz sening naming bilǝn wǝⱨiy-bexarǝtlǝrni yǝtküzduⱪ, sening naming bilǝn jinlarni ⱪoƣliduⱪ wǝ naming bilǝn nurƣun mɵjizilǝrni kɵrsǝttuⱪ» dǝydu.
23 A tehdyť jim vyznám, že jsem vás nikdy neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti.
Ⱨalbuki, u qaƣda mǝn ularƣa: «Silǝrni ǝzǝldin tonumaymǝn. Kɵzümdin yoⱪilinglar, ǝy itaǝtsizlǝr!» dǝp elan ⱪilimǝn.
24 A protož každého, kdož slyší slova má tato a plní je, připodobním muži moudrému, kterýž ustavěl dům svůj na skále.
Əmdi ⱨǝrbiri bu sɵzlirimni anglap ǝmǝl ⱪilƣan bolsa, u ɵz ɵyini ⱪoram tax üstigǝ salƣan pǝm-parasǝtlik kixigǝ ohxaydu.
25 I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, ale nepadl; nebo založen byl na skále.
Yamƣur yiƣip, kǝlkün kelip, boran qiⱪip soⱪsimu, u ɵy ɵrülmidi; qünki uning uli ⱪoram taxning üstigǝ selinƣan.
26 Každý pak, kdož slyší slova má tato, a neplní jich, připodobněn bude muži bláznu, kterýž ustavěl dům svůj na písku.
Biraⱪ sɵzlirimni anglap turup, ǝmǝl ⱪilmaydiƣan ⱨǝrbiri ɵyini ⱪumning üstigǝ ⱪurƣan ǝhmǝⱪkǝ ohxaydu.
27 I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, i padl, a byl pád jeho veliký.
Yamƣur yaƣⱪanda, kǝlkün kǝlgǝndǝ, boran qiⱪⱪanda xu ɵy ɵrülüp kǝtti; uning ɵrülüxi intayin dǝⱨxǝtlik boldi!
28 Stalo se pak, když dokonal Ježíš řeči tyto, že se převelmi divili zástupové učení jeho.
Wǝ xundaⱪ boldiki, Əysa bu sɵzlirini ahirlaxturƣandin keyin, bu top-top halayiⱪ uning tǝlimlirigǝ ⱨǝyranuⱨǝs boluxti.
29 Nebo učil je jako moc maje, a ne jako zákonníci.
Qünki uning tǝlimliri Tǝwrat ustazliriningkigǝ ohximaytti, bǝlki tolimu nopuzluⱪ idi.
