Matouš 7
1 Nesuďtež, abyste nebyli souzeni.
Ne sodite, da vam se ne bo sodilo.
2 Nebo kterýmž soudem soudíte, týmž budete souzeni, a kterou měrou měříte, bude vám zase odměřeno.
Kajti s kakoršno sodbo sodite, sodili bodo vam; in s kakoršno mero merite, odmerjalo se bo vam.
3 Kterakž pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a v oku svém břevna neznamenáš?
Kaj pa vidiš troho v očesu brata svojega, bruna pa v očesu svojem ne čutiš?
4 Aneb kterak díš bratru svému: Nech ať vyjmu mrvu z oka tvého? A aj, břevno v oku tvém.
Ali kako porečeš bratu svojemu: Čaj, da izderem troho iz očesa tvojega, in glej, bruno je v očesu tvojem?
5 Pokrytče, vyjmi nejprv břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu z oka bratra svého.
Hinavec! izderi poprej bruno iz očesa svojega, in tedaj boš videl izdreti troho iz očesa brata svojega.
6 Nedávejte svatého psům, aniž mecte perel svých před svině, aťby snad nepotlačily jich nohama svýma, a obrátíce se, neroztrhaly vás.
Ne dajte svetega psom; in ne pomečite biserjev svojih pred svinje, da jih ne poteptajo z nogami svojimi, in se obrnejo, ter vas raztrgajo.
7 Proste, a dánoť bude vám; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevříno.
Prosite, in dalo vam se bo; iščite, in našli boste; trkajte, in odprlo vam se bo.
8 Nebo každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, kdož tluče, bude otevříno.
Kajti vsak, kdor prosi, prejema; in kdor išče, nahaja; in kdor trka, odpiralo mu se bo.
9 An který z vás jest člověk, jehož kdyby prosil syn jeho za chléb, dal by jemu kámen?
Ali kdo izmed vas je človek, kogar če prosi sin njegov kruha, da mu bo dal kamen?
10 A prosil-li by za rybu, zdali dá jemu hada?
In če prosi ribe, da mu bo dal kačo?
11 Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati dětem svým, čím více Otec váš, kterýž jest v nebesích, dá dobré věci těm, kteříž ho, prosí?
Če torej vi, ki ste hudobni, znate dobre darove dajati otrokom svojim, koliko več bo dal oče vaš, ki je na nebesih, dobrega tistim, kteri ga prosijo?
12 A protož všecko, jakž byste chtěli, aby vám lidé činili, tak i vy čiňte jim; toť zajisté jest zákon i proroci.
Vse torej, kar hočete, da ljudjé vam storé, tako storite tudi vi njim; kajti to je postava in preroki.
13 Vcházejte těsnou branou; nebo prostranná brána a široká cesta jest, kteráž vede k zahynutí, a mnoho jest těch, kteříž vcházejí skrze ni.
Vnidite skozi tesna vrata. Kajti prostorna so vrata, in široka je pot, ktera pelje v pogubo, in mnogo jih je, kteri po njej hodijo.
14 Nebo těsná jest brána a úzká cesta, kteráž vede k životu, a málo jest nalézajících ji.
Kajti tesna so vrata, in ozka je pot, ktera pelje v življenje, in malo jih je, kteri jo najdejo.
15 Pilně se pak varujte falešných proroků, kteříž přicházejí k vám v rouše ovčím, ale vnitř jsou vlci hltaví.
Varujte se pa lažnjivih prerokov, kteri prihajajo k vam v ovčjih oblačilih, znotrej so pa grabljivi volkovi.
16 Po ovocích jejich poznáte je. Zdaliž zbírají z trní hrozny, aneb z bodláčí fíky?
Po njih sadovih jih boste poznali. Bere li se s trnja grozdje, ali z osata smokve?
17 Takť každý strom dobrý ovoce dobré nese, zlý pak strom zlé ovoce nese.
Tako vsako dobro drevo dober sad rodi; slabo drevo pa slab sad rodí.
18 Nemůžeť dobrý strom zlého ovoce nésti, ani strom zlý ovoce dobrého vydávati.
Dobro drevo ne more slabega sadú roditi, in slabo drevo ne more dobrega sadú roditi.
19 Všeliký strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá.
Vsako drevo, ktero ne rodí dobrega sadú, posekalo se bo in vrglo na ogenj.
20 A tak tedy po ovocích jejich poznáte je.
Torej po njih sadovih jih boste poznali.
21 Ne každý, kdož mi říká: Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdož činí vůli Otce mého, kterýž v nebesích jest.
Ne bo prišel vsak, kdor mi pravi: Gospod! Gospod! v nebeško kraljestvo; nego kdor izpolnjuje voljo očeta mojega, ki je na nebesih.
22 Mnozíť mi dějí v onen den: Pane, Pane, zdaliž jsme ve jménu tvém neprorokovali, a ve jménu tvém ďáblů nevymítali, a v tvém jménu divů mnohých nečinili?
Veliko mi jih poreče tisti dan: Gospod! Gospod! ali nismo v tvoje ime prerokovali, in s tvojim imenom hudičev izganjali, in s tvojim imenom mnogo čudežev storili?
23 A tehdyť jim vyznám, že jsem vás nikdy neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti.
In tedaj jim bom povedal: Nikoli vas nisem poznal; pojdite od mene, hudodelniki!
24 A protož každého, kdož slyší slova má tato a plní je, připodobním muži moudrému, kterýž ustavěl dům svůj na skále.
Vsak torej, kdor sliši te moje besede in po njih dela, njega bom primeril modremu možu, kteri je sezidal hišo svojo na skali.
25 I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, ale nepadl; nebo založen byl na skále.
In padla je ploha, in prišle so reke, in zapuhali so vetrovi in se zagnali v tisto hišo, in ni padla: kajti bila je postavljena na skalo.
26 Každý pak, kdož slyší slova má tato, a neplní jich, připodobněn bude muži bláznu, kterýž ustavěl dům svůj na písku.
In vsak, kdor sliši te moje besede, in po njih ne dela, podoben bo neumnemu možu, kteri je sezidal hišo svojo na pesku.
27 I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, i padl, a byl pád jeho veliký.
In padla je ploha, in prišle so reke, in zapuhali so vetrovi in udarili v tisto hišo, in padla je: in pad nje je bil grozen.
28 Stalo se pak, když dokonal Ježíš řeči tyto, že se převelmi divili zástupové učení jeho.
In zgodí se, ko je končal Jezus te Besede, čudilo se je ljudstvo nauku njegovemu;
29 Nebo učil je jako moc maje, a ne jako zákonníci.
Kajti učil jih je, kakor kdor ima oblast, a ne kakor pismarji.
