Matouš 7
1 Nesuďtež, abyste nebyli souzeni.
Iudge not that ye be not iudged.
2 Nebo kterýmž soudem soudíte, týmž budete souzeni, a kterou měrou měříte, bude vám zase odměřeno.
For as ye iudge so shall ye be iudged. And wt what mesure ye mete wt the same shall it be mesured to you agayne.
3 Kterakž pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a v oku svém břevna neznamenáš?
Why seist thou a moote in thy brothers eye and perceavest not the beame yt ys yn thyne awne eye.
4 Aneb kterak díš bratru svému: Nech ať vyjmu mrvu z oka tvého? A aj, břevno v oku tvém.
Or why sayest thou to thy brother: suffre me to plucke oute the moote oute of thyne eye and behold a beame is in thyne awne eye.
5 Pokrytče, vyjmi nejprv břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu z oka bratra svého.
Ypocryte fyrst cast oute the beame oute of thyne awne eye and then shalte thou se clearly to plucke oute the moote out of thy brothers eye.
6 Nedávejte svatého psům, aniž mecte perel svých před svině, aťby snad nepotlačily jich nohama svýma, a obrátíce se, neroztrhaly vás.
Geve not that which is holy to dogges nether cast ye youre pearles before swyne lest they treade them vnder their fete and ye other tourne agayne and all to rent you.
7 Proste, a dánoť bude vám; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevříno.
Axe and it shalbe geven you. Seke and ye shall fynd. knocke and it shalbe opened vnto you.
8 Nebo každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, kdož tluče, bude otevříno.
For whosoever axeth receaveth and he yt seketh fyndeth and to hym that knocketh it shalbe opened.
9 An který z vás jest člověk, jehož kdyby prosil syn jeho za chléb, dal by jemu kámen?
Ys there eny man amoge you which if his sonne axed hym bread wolde offer him astone?
10 A prosil-li by za rybu, zdali dá jemu hada?
Or if he axed fysshe wolde he proffer hym a serpet?
11 Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati dětem svým, čím více Otec váš, kterýž jest v nebesích, dá dobré věci těm, kteříž ho, prosí?
Yf ye then which are evyll cane geve to youre chyldren good gyftes: how moche moore shall youre father which is in heve geve good thynges to them yt axe hym?
12 A protož všecko, jakž byste chtěli, aby vám lidé činili, tak i vy čiňte jim; toť zajisté jest zákon i proroci.
Therfore whatsoever ye wolde that men shulde do to you even so do ye to them. This ys the lawe and the Prophettes.
13 Vcházejte těsnou branou; nebo prostranná brána a široká cesta jest, kteráž vede k zahynutí, a mnoho jest těch, kteříž vcházejí skrze ni.
Enter in at the strayte gate: for wyde is ye gate and broade is the waye that leadeth to destruccion: and many ther be which goo yn therat.
14 Nebo těsná jest brána a úzká cesta, kteráž vede k životu, a málo jest nalézajících ji.
But strayte is the gate and narowe ys the waye which leadeth vnto lyfe: and feawe there be that fynde it.
15 Pilně se pak varujte falešných proroků, kteříž přicházejí k vám v rouše ovčím, ale vnitř jsou vlci hltaví.
Beware of false Prophetes which come to you in shepes clothinge but inwardly they are ravenynge wolves.
16 Po ovocích jejich poznáte je. Zdaliž zbírají z trní hrozny, aneb z bodláčí fíky?
Ye shall knowe them by their frutes. Do men gaddre grapes of thornes? or figges of bryres?
17 Takť každý strom dobrý ovoce dobré nese, zlý pak strom zlé ovoce nese.
Euen soo every good tree bryngeth forthe good frute. But a corrupte tree bryngethe forthe evyll frute.
18 Nemůžeť dobrý strom zlého ovoce nésti, ani strom zlý ovoce dobrého vydávati.
A good tree canot brynge forthe bad frute: nor yet a bad tree can bringe forthe good frute.
19 Všeliký strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá.
Every tree that bryngethe not forthe good frute shalbe hewe doune and cast into the fyre.
20 A tak tedy po ovocích jejich poznáte je.
Wherfore by their frutes ye shall knowe the.
21 Ne každý, kdož mi říká: Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdož činí vůli Otce mého, kterýž v nebesích jest.
Not all they that saye vnto me Master Master shall enter in to the kyngdome of heven: but he that dothe my fathers will which ys in heven.
22 Mnozíť mi dějí v onen den: Pane, Pane, zdaliž jsme ve jménu tvém neprorokovali, a ve jménu tvém ďáblů nevymítali, a v tvém jménu divů mnohých nečinili?
Many will saye to me in that daye Master master have we not in thy name prophesied? And in thy name have caste oute devyls? And in thy name have done many miracles?
23 A tehdyť jim vyznám, že jsem vás nikdy neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti.
And then will I knowlege vnto them that I never knewe them. Departe from me ye workers of iniquite.
24 A protož každého, kdož slyší slova má tato a plní je, připodobním muži moudrému, kterýž ustavěl dům svůj na skále.
Whosoever heareth of me these sayinges and doethe the same I wyll lyken hym vnto a wyse man which bylt hys housse on a rocke:
25 I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, ale nepadl; nebo založen byl na skále.
and aboundance of rayne descended and the fluddes came and the wyndes blewe and bet vpon that same housse and it fell not because it was grounded on the rocke.
26 Každý pak, kdož slyší slova má tato, a neplní jich, připodobněn bude muži bláznu, kterýž ustavěl dům svůj na písku.
And whosoever heareth of me these sayinges and doth the not shalbe lykened vnto a folysh man which bilt hys housse apo the sondes:
27 I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, i padl, a byl pád jeho veliký.
and abundauce of rayne descended and the fluddes came and ye wyndes blewe and beet vpon that housse and it fell and great was the fall of it.
28 Stalo se pak, když dokonal Ježíš řeči tyto, že se převelmi divili zástupové učení jeho.
And it came to passe that when Iesus had ended these saynges the people were astonnyed at hys doctryne.
29 Nebo učil je jako moc maje, a ne jako zákonníci.
For he taught them as one havynge power and not as the Scribes.
