Matouš 6
1 Pilně se varujte, abyste almužny své nedávali před lidmi, proto abyste vidíni byli od nich, jinak nebudete míti odplaty u Otce svého, kterýž jest v nebesích.
„Ära tee oma häid tegusid inimeste ees, lihtsalt selleks, et neid näha oleks. Muidu ei saa sa mingit tasu Isalt, kes on taevas.
2 Protož když dáváš almužnu, netrub před sebou, jako pokrytci činí v školách a na ryncích, aby chváleni byli od lidí. Amen pravím vám, majíť odplatu svou.
Kui sa vaestele annad, ära ole nagu silmakirjatsejad, kes puhuvad pasunaid, et teada anda, mida nad teevad sünagoogides ja tänavatel, nii et inimesed ülistaksid neid. Ma ütlen teile tõde: nad on oma tasu juba kätte saanud.
3 Ale ty když almužnu dáváš, nechť neví levice tvá, co činí pravice tvá,
Kui sa annad vaestele, siis ärgu sinu vasak käsi teadku, mida su parem käsi teeb.
4 Aby almužna tvá byla v skrytě, Otec pak tvůj, kterýž vidí v skrytě, odplatí tobě zjevně.
Nii on see, mida sa annad, salajane, ja su Isa, kes näeb, mis toimub salajas, tasub sulle.
5 A když bys se modlil, nebývej jako pokrytci. Obyčej zajisté mají, v školách a na úhlech ulic stojíce, modliti se, aby byli vidíni od lidí. Amen pravím vám, žeť mají odplatu svou.
Kui sa palvetad, siis ära ole nagu silmakirjatsejad, sest neile meeldib püsti tõusta ja palvetada sünagoogides ja tänavanurkadel, nii et inimesed neid näeksid. Ma luban teile, nad on oma tasu juba kätte saanud.
6 Ale ty když bys se modlil, vejdi do pokojíka svého, a zavra dvéře své, modliž se Otci svému, kterýž jest v skrytě, a Otec tvůj, kterýž vidí v skrytě, odplatí tobě zjevně.
Aga sina, kui sa palvetad, mine tuppa ja sulge uks ning palveta oma Isa poole salajas, ja su Isa, kes näeb, mis toimub salajas, tasub sulle.
7 Modléce se pak, nebuďtež marnomluvní jako pohané; nebo se domnívají, že pro tu svou mnohomluvnost vyslyšáni budou.
Kui sa palvetad, siis ära lobise mõttetult nagu võõrad, kes arvavad, et neid kuuldakse kõigi nende sõnade pärast, mida nad kordavad.
8 Nepřirovnávejtež se tedy jim, neboť ví Otec váš, čeho jest vám potřebí, prvé než byste vy ho prosili.
Ärge olge nende moodi, sest teie Isa teab, mida te vajate juba enne, kui te temalt palute.
9 A protož vy takto se modlte: Otče náš, kterýž jsi v nebesích, posvěť se jméno tvé.
Palvetage siis nõnda: „Meie taevane Isa, austatud olgu sinu nimi.
10 Přiď království tvé. Buď vůle tvá jako v nebi tak i na zemi.
Sinu riik tulgu! Sinu tahe täitugu maa peal samamoodi nagu taevas.
11 Chléb náš vezdejší dej nám dnes.
Palun anna meile täna toitu, mida vajame.
12 A odpusť nám viny naše, jakož i my odpouštíme vinníkům našim.
Andesta meie patud, nagu meie oleme andestanud neile, kes on meie vastu pattu teinud.
13 I neuvoď nás v pokušení, ale zbav nás od zlého. Nebo tvé jest království, i moc, i sláva, na věky, Amen.
Palun ära lase meil kiusatusele järele anda ja päästa meid kurja käest.“
14 Nebo jestliže odpustíte lidem poklésky jejich, odpustíť i vám nebeský Otec váš.
Sest kui te annate andeks neile, kes teie vastu patustavad, annab ka teie taevane Isa teile andeks.
15 Jestliže pak neodpustíte lidem pádů jejich, aniž Otec váš odpustí vám pádů vašich.
Aga kui te ei anna andeks neile, kes teie vastu patustavad, siis ei anna teie taevane Isa teie patte andeks.
16 Když byste se pak postili, nebývejtež jako pokrytci zasmušilí; neboť pošmuřují tváří svých, aby vědomé bylo lidem, že se postí. Amen pravím vám, vzaliť jsou odplatu svou.
Kui sa paastud, siis ära ole nagu silmakirjatsejad, kes teevad kurva näo ja jätavad oma välimuse hooletusse, et kõik näeksid, et nad paastuvad. Ma ütlen teile tõde: nad on oma tasu juba kätte saanud.
17 Ty pak, když se postíš, pomaž hlavy své a tvář svou umej,
Aga kui sina paastud, pese oma nägu ja tee välimus korda,
18 Aby nebylo zjevné lidem, že se postíš, ale Otci tvému, kterýž jest v skrytě. A Otec tvůj, kterýž vidí v skrytosti, odplatí tobě zjevně.
et inimesed ei näeks, et sa paastud, ning su nähtamatu Isa, kes näeb, mis toimub salajas, tasub sulle.
19 Neskládejte sobě pokladů na zemi, kdež mol a rez kazí, a kdež zloději vykopávají a kradou.
Ärge kuhjake rikkust siia maa peale, kus koi ja rooste seda rikuvad ning kus vargad sisse murravad ja selle varastavad.
20 Ale skládejte sobě poklady v nebi, kdež ani mol ani rez nekazí, a kdež zloději nevykopávají ani nekradou.
Selle asemel koguge oma vara taevasse, kus koid ja rooste seda ei riku ning kus vargad sisse ei murra ega seda varasta.
21 Nebo kdež jest poklad váš, tuť jest i srdce vaše.
Sest see, mida sa kõige enam hindad, näitab, kes sa tegelikult oled.
22 Svíce těla jestiť oko; protož jestliže by oko tvé sprostné bylo, všecko tělo tvé světlé bude.
Silm on nagu lamp, mis valgustab ihu. Niisiis, kui su silm on terve, siis on kogu su ihul valgus.
23 Pakliť by oko tvé bylo nešlechetné, všecko tělo tvé tmavé bude. Jestliže tedy světlo, kteréž jest v tobě, jest tma, sama tma jaká bude?
Aga kui su silm on kuri, on kogu su ihu pimeduses. Kui „valgus“, mis sul on, on tegelikult pimedus, kui pime see siis on!
24 Žádný nemůže dvěma pánům sloužiti. Neb zajisté jednoho nenáviděti bude, a druhého milovati, aneb jednoho přídržeti se bude, a druhým pohrdne. Nemůžte Bohu sloužiti i mammoně.
Keegi ei saa teenida kaht isandat. Sa kas vihkad üht ja armastad teist või oled pühendunud ühele ja põlgad teist. Te ei saa teenida Jumalat ja Raha.
25 Protož pravím vám: Nepečujte o život svůj, co byste jedli a co pili, ani o tělo své, čím byste se odívali. Zdaliž není život více nežli pokrm, a tělo nežli oděv?
Sellepärast ma ütlengi teile, et ärge muretsege oma elu pärast. Ärge muretsege sellepärast, mida süüa või mida juua või missugused rõivad selga panna. Kas elu ei ole olulisem kui toit ja ihu olulisem kui rõivad?
26 Hleďte na ptactvo nebeské, žeť nesejí ani žnou, ani shromažďují do stodol, ale Otec váš nebeský živí je. I zdaliž vy jich mnohem nepřevyšujete?
Pange tähele linde − nad ei külva ega lõika ega hoia toidust aitades, sest teie taevane Isa toidab neid. Kas teie ei ole rohkem väärt kui nemad?
27 A kdo z vás pečlivě mysle, může přidati ku postavě své loket jeden?
Kes teist suudaks muretsemisega oma elule minutigi lisada?
28 A o oděv proč se staráte? Považte kvítí polního, kterak roste, nepracuje ani přede.
Ja miks te muretsete rõivaste pärast? Vaadake kauneid lilli väljal. Vaadake, kuidas nad kasvavad: nad ei tee rasket tööd, nad ei ketra lõnga.
29 Pravímť pak vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své tak odín nebyl, jako jedno z nich.
Aga ma ütlen teile, isegi Saalomon kogu oma hiilguses ei olnud riietatud nii, nagu üks neist lilledest.
30 Poněvadž tedy trávu polní, ješto dnes jest, a zítra do peci bývá vložena, Bůh tak odívá, i zdaliž mnohem více vás neodívá, ó malé víry?
Niisiis, kui Jumal ehib sedasi väljal heina, mis täna on ja homme visatakse tulle, kas ta siis ei tee palju enam teie heaks, te inimesed, kes nii vähe usaldavad?
31 Nepečujtež tedy, říkajíce: Co budeme jísti? aneb co budeme píti? aneb čím se budeme odívati?
Ärge siis muretsege, öeldes: „Mida me sööme?“või „Mida me joome?“või „Mida me selga paneme?“
32 Nebo toho všeho pohané hledají. Víť zajisté Otec váš nebeský, že toho všeho potřebujete.
Kõiki neid asju taotlevad paganad, aga teie taevane Isa teab kõike, mida teil vaja on.
33 Ale hledejte nejprv království Božího a spravedlnosti jeho, a toto vše bude vám přidáno.
Taotlege kõigepealt tema riiki ja õiget eluviisi ning teile antakse kõike.
34 Protož nepečujte o zítřejší den, nebo zítřejší den pečovati bude o své věci. Dostiť má den na svém trápení.
Seega ärge muretsege homse pärast, sest homne päev suudab ise enda eest muretseda. Igas päevas on juba piisavalt halba.“
