< Matouš 5 >

1 Vida pak Ježíš zástupy, vstoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu učedlníci jeho.
İnsanaaşin t'arat' g'acu, I'sa suvalqa ılqeç'u giy'arna. Mang'usqa Cun telebabı qavayle,
2 I otevřev ústa svá, učil je, řka:
Mana manbışis ine cuvabıka xət qa'a giyğal:
3 Blahoslavení chudí duchem, nebo jejich jest království nebeské.
– Nimee baxtivarariy, «Allahdena co nişiscab karaı'dəənbıva» eyhenbı! Xəybışda Paççahiyvalla manbışda vuxhes.
4 Blahoslavení lkající, nebo oni potěšeni budou.
Nimee baxtivarariy, gyaaşenbı! Allahee manbışis yik'bı helesınbı.
5 Blahoslavení tiší, nebo oni dědictví obdrží na zemi.
Nimee baxtivarariy, cocab co ögeeqa hudyoolenbı! Allahee manbışis cuvab huviyn ciga heles.
6 Blahoslavení, kteříž lačnějí a žíznějí spravedlnosti, nebo oni nasyceni budou.
Nimee baxtivarariy, Allahna qopkuna yəq otxhuniyleyiy ulyodğuyle geeb vukkananbı! Allahee manbışis cos ıkkanan helesın.
7 Blahoslavení milosrdní, nebo oni milosrdenství důjdou.
Nimee baxtivarariy, rəhı'm haa'anbı! Allaheeyib manbışis rəhı'm haa'as.
8 Blahoslavení čistého srdce, nebo oni Boha viděti budou.
Nimee baxtivarariy, yik' məttınbı! Manbışik'le Allah g'aces.
9 Blahoslavení pokojní, nebo oni synové Boží slouti budou.
Nimee baxtivarariy, uğooduyiy duşmaniyvalla ç'əv haa'anbı! Allahee manbışik'le Cun uşaxarva eyhes.
10 Blahoslavení, kteříž protivenství trpí pro spravedlnost, nebo jejich jest království nebeské.
Nimee baxtivarariy, qotkuda ha'ava vuk'lelqa yiğbı ı'k'əənbı! Xəybışda Paççahiyvalla manbışda vuxhes.
11 Blahoslavení budete, když vám zlořečiti budou a protivenství činiti, a mluviti všecko zlé o vás, lhouce, pro mne.
Şu nimee baxtivarariy Zal-alla cuvab alyaat'anbı, Zal-alla dağamiyvaleeqa gyapk'ıynbı, Zal-alla horbışika gardanaqa kar giyxhenbı.
12 Radujte se a veselte se, nebo odplata vaše hojná jest v nebesích. Takť zajisté protivili se prorokům, kteříž byli před vámi.
Şadepxhe, şoqa xəybışee xəbna hək' vuxhes. Həməxüdıd şole ögee vuxhayne peyğambaraaşine vuk'lelqa yiğbı alli'ı.
13 Vy jste sůl země. Jestliže sůl zmařena bude, čím bude osolena? K ničemuž se nehodí více, než aby byla ven vyvržena a od lidí pošlapána.
Şu ç'iyena q'ev vobna. Q'evan çina q'ızmalla avaak'an hav'eene, nişisse mançina q'ızmalla savaak'al ha'as vəxəye? Mana mançile qiyğa saccu insanaaşine g'elybışeeqa g'aqa dağaa'asın xhinne qooxhe, menne nişiscab kara avayle deş.
14 Vy jste světlo světa. Nemůžeť město na hoře ležící skryto býti.
Şu ine dyunyeyn nur vod. Suvane q'oma alyav'una şahar dyugul ha'as vooxhen kar deş vodun.
15 Aniž rozsvěcují svíce a stavějí ji pod kbelec, ale na svícen; i svítí všechněm, kteříž jsou v domě.
Neng'vecab qavhuna lyampa g'abık avqa giviyxhe deş, mana axtıne cigeeqa gırgıng'ulqa xaa'ad işix gixhecenva giviyxhe.
16 Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré, a slaví Otce vašeho, kterýž jest v nebesích.
Hasre həməxüdud vuşun nur insanaaşilqa gixhecen, manbışik'led vuşun yugun işbı g'acu, Xəybışeena vuşda Dek axtı qe'ecen.
17 Nedomnívejte se, že bych přišel rušiti zákona aneb proroků. Nepřišelť jsem rušiti, ale naplniti.
Vuşde ək'leeqa qımaylecen, Zı peyğambaraaşe uvhuniy Q'aanunee ot'kunin ak'an ha'aasniyxan qarıva. Zı manbı ak'an ha'as deş, cigeeqa qalya'as, nişisiy manbı ıkkanva hagvas qarı.
18 Amen zajisté pravím vám: Dokudž nepomine nebe i země, jediná literka aneb jeden puňktík nepomine z zákona, až se všecky věci stanou.
Zı şok'le hək'en eyhe, xəybıyiy ç'iye hığəkkarasse Q'aanunee otk'unin gırgın kar ixhesın, Mançee otk'unin gırgın kar dexha, Mançençe sa k'ınna hərfıb, sa k'ınin xat'ıd hakkalas deş.
19 Protož zrušil-li by kdo jedno z přikázaní těchto nejmenších, a učil by tak lidi, nejmenší slouti bude v království nebeském. Kdož by pak koli činil i učil, ten veliký slouti bude v království nebeském.
Şavaayiy Q'aanunee opk'unna sa k'ınna əmr xheeyib hidyav'u, vucee hı'iynıd mebınbışis xət qı'ı, mana Xəybışde Paççahiyvallee nekke avqana ixhes. Q'aanunee otk'unin ha'ana, man mebınbışis xət qa'ana Xəybışde Paççahiyvallee axtına ciga avqas.
20 Nebo pravím vám: Nebude-liť hojnější spravedlivost vaše nežli zákonníků a farizeů, nikoli nevejdete do království nebeského.
Zı şok'le eyhen, vuşda qopkuvalla fariseyaaşineyiy Q'aanunne mə'əllimaaşine qopkuvalile hexxaba devxheene şu Xəybışde Paççahiyvaleeqa eepç'es deş.
21 Slyšeli jste, že říkáno jest starým: Nezabiješ. Pakli by kdo zabil, povinen trpěti soud.
Yişde dekkaaşik'le şenkecad uvhu «İnsan gimek'a», şavaayiy gik'u mang'uqad məhkama ilyakkas.
22 Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož se hněvá na bratra svého bez příčiny, musí trpěti soud. Kdož by pak řekl bratru svému: Rácha, povinen bude před radou státi; a kdož by řekl: Blázne, musí pekelný oheň trpěti. (Geenna g1067)
Zımee şok'le eyhen, şavaayiy çoculqa qəl hav'u, hasre mang'uqad məhkama ilekkecen. Şavaayiy çocuk'le «Bəç'ərva» uvhu, hasre mang'uqad nekke xədın məhkama ilekkecen. Çocuk'le «Nişiscar karaı'dəən karva» uvhunar cehinyamne ts'ayee gyoxhxhanas. (Geenna g1067)
23 Protož obětoval-li bys dar svůj na oltář, a tu bys se rozpomenul, že bratr tvůj má něco proti tobě:
Mançil-allad, q'urbanbı allya'ane cigeeqa Allahıs pay abıyne gahıl vas yik'el qadeene, çoc vale ts'imisra vor,
24 Nechejž tu daru svého před oltářem a odejdi; prvé smiř se s bratrem svým, a potom přijda, obětuj dar svůj.
pay ma'ab g'alepçı, hark'ın ts'erra çoc mizel aqqe. Mançile qiyğa sark'ıl yiğna pay hevle.
25 Vejdi v dobrou vůli s protivníkem svým rychle, dokudž jsi s ním na cestě, aťby snad nedal tebe protivník tvůj soudci, a soudce dal by tě služebníku, a byl bys uvržen do žaláře.
Vake borc qeqqang'uka yəqqəcab miz t'abal hee'e, deşxhee, mang'vee ğu haakimısqa hixhara'as, haakimeeyir g'aravulyçiysqa qeles, g'aravulyçeeyir zindaneeqa arçes.
26 Amen pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž i posledního haléře nenavrátíš.
Zı vak'le hək'en eyhe, ğu mançe borc bıkırda qıdeqqı g'aykkas deş.
27 Slyšeli jste, že říkáno bylo starým: Nezcizoložíš.
Şok'le «Zina hıma'ava» uvhuyn g'ayxhiyn.
28 Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož by pohleděl na ženu ku požádání jí, již zcizoložil s ní v srdci svém.
Zımee şok'le eyhen, vuşuyiy menne zəiyfayqa ghalençe xhyan k'əə ilyakkı, yik'ee zina hı'ınacar xhinne eyxhe.
29 Jestliže pak oko tvé pravé horší tě, vylup je a vrz od sebe; neboť jest užitečněji tobě, aby zahynul jeden oud tvůj, než by celé tělo tvé uvrženo bylo do ohně pekelného. (Geenna g1067)
Yiğne sağne ulen ğu karaı'dəəne yəqqı'lqa ts'ıts'a'axhee, mana ul alqavhu dağepçe. Yiğnemee tanan sa sura atk'ıniy, tan bıkırdacad cehinyameeqa dağeççuyle yugda ixhes. (Geenna g1067)
30 A pakli ruka tvá pravá horší tě, utni ji a vrz od sebe; nebo užitečněji jest tobě, aby zahynul jeden oud tvůj, než by všecko tělo tvé uvrženo bylo do pekelného ohně. (Geenna g1067)
Yiğne sağne xılen ğu karaı'dəəne yəqqı'lqa ts'ıts'a'axhee, man xıl gyatxı dağeççe. Yiğnemee tanan sa sura atk'ıniy, tan bıkırdacad cehinyameeqa atk'ıniyle yugda ixhes. (Geenna g1067)
31 Též řečeno jest: Kdož by koli propustil manželku svou, aby jí dal lístek rozloučení.
«Şavaayiy xhunaşşe qıxeele, məng'ı's qaxiyvunava xılyaqa kağız heleva» uvhu.
32 Jáť pak pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, kromě příčiny cizoložstva, uvodí ji v cizoložstvo, a kdož propuštěnou pojme, cizoloží.
Zımee şok'le eyhen, şavaayiy zinal deş, menne k'aral-alla xhunaşşe qıxeele, məhrıng'vee xhunaşşe zina ha'as haly'eehena xhinne eyxhe. Merıng'uke qığeyç'una xhunaşşe hey'ınar zina hı'ına xhinne eyxhe.
33 Opět slyšeli jste, že říkáno bylo starým: Nebudeš křivě přisahati, ale splníš Pánu přísahy své.
Şok'le, yişde dekkaaşik'le şenkecad uvhuyn g'ayxhiyn: «Horbışika k'ın g'ımiysar, nişinemeeyiy Rəbbilqa k'ın g'assır, manıd he'e».
34 Ale jáť pravím vám: Abyste nepřisahali všelijak, ani skrze nebe, nebo trůn Boží jest;
Zımee şok'le eyhen, nişilqacad k'ın g'ımiysar. Xəəlqan k'ın g'ımiysar, mana Allahna taxt vobna,
35 Ani skrze zemi, nebo podnož jeho jest; ani skrze Jeruzalém, nebo město velikého toho Krále jest.
ç'iyelqan k'ın g'ımiysar man Allahın g'elik avudun ciga vodun, İyerusalimılqanıd k'ın g'ımiysar mana xənne Paççahna şahar vobna.
36 Ani skrze hlavu svou budeš přisahati, nebo nemůžeš jednoho vlasu učiniti bílého aneb černého.
Yiğne vuk'lelinıd k'ın g'ımiysar, vasse mançilyna ç'ərıb cagvarayiy k'aarı qaa'as vəəxə deş.
37 Ale buď řeč vaše: Jistě, jistě; nikoli, nikoli. Což pak nad to více jest, to od zlého jest.
Vuşun «ho'o» ho'o ixhecen, «de'eşıd» de'eş ixhecen. Mançile hexxan şeyt'anıken vodun.
38 Slyšeli jste, že říkáno bylo: Oko za oko, a zub za zub.
Şok'le «Ulene cigee ul, siliyne cigee sili qeqqeva» uvhuyn g'ayxhiyn.
39 Jáť pak pravím vám: Abyste neodpírali zlému. Ale udeří-li tě kdo v pravé líce tvé, nasaď jemu i druhého.
Zımee şok'le eyhen, şos pisın ha'axhee hasre he'ecen. Şavaayiy yiğne aq'vayn sağın sura g'oxhxhu'u, mang'ulqa aq'vayn mansa surad sak'al he'e.
40 A tomu, kdož se s tebou chce souditi a sukni tvou vzíti, nech mu i pláště.
Ğu məhkameeqa huvu yiğın tanaalin gurt g'ayşes ıkkanxhee, məhrıng'us mançil ooğançe ali'iynıd hele.
41 A nutil-li by tě kdo míli jednu, jdi s ním dvě.
Vasqa, şavamecad cun kar sa kilometırna haqqas ilekkaxhee, məhrıng'un kar q'ölle kilometır haqqe.
42 A prosícímu tebe dej, a od toho, kdo by chtěl vypůjčiti od tebe, neodvracuj se.
Vake kar heqqang'us hele, vake borc hekkang'uked aq'va sak'al hıma'a.
43 Slyšeli jste, že říkáno bylo: Milovati budeš bližního svého, a nenáviděti budeš nepřítele svého.
Şok'le «Vas k'anena ıkkiykne, duşmanır g'ımece ixheva» uvhuyn g'ayxhiyn.
44 Ale jáť vám pravím: Milujte nepřátely své, dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, dobře čiňte nenávidícím vás, a modlte se za ty, kteříž vás utiskují a vám se protiví,
Zımee şok'le eyhen, vuşun duşmanar vukkiykne, şoqa qihna gyapk'ıynbışdemeeyib düə hee'e.
45 Abyste byli synové Otce svého, kterýž jest v nebesích; nebo slunci svému velí vzchoditi na dobré i na zlé, a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé.
Manke şu, vuşde Xəybışeene dekkın hək'en uşaxar vuxhes. Mang'una verığ yugunbışilqab, pisınbışilqab akaraba gyooxha, Mang'un gyoğiyid qopk'uynbışilqab g'ahapk'iynbışilqad akaradacad gyoğa.
46 Nebo milujete-li ty, kdož vás milují, jakou odplatu máte? Zdaliž i publikáni téhož nečiní?
Şu vukkananbıcab şos vukkanva, mançike şos nəxdun mukaafatne ixhes? Nya'a, məxüd şene karaı'dəəne nalok'bı sa'anbışed ha'a dişde?
47 A budete-li pozdravovati toliko bratří svých, což více činíte? Však i publikáni to činí.
Şu saccu vuşde çocaaşiscab salam hoolexhee, nya'a man curayn karee? Nya'a, Allah qıvdyaats'anbışe həməxüd ha'a dişee?
48 Buďtež vy tedy dokonalí, jako i Otec váš, kterýž jest v nebesích, dokonalý jest.
Hasre vuşdab yugvalla Xəybışeene Dekkına yugvalla xhinne ç'əvcab dyooxhena vuxhecen.

< Matouš 5 >