Matouš 5
1 Vida pak Ježíš zástupy, vstoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu učedlníci jeho.
Daro derey shiiqidaysa beyida wode Yesusay pude zuma bolla kezidi utides, iza kaalizaytika izakko yida.
2 I otevřev ústa svá, učil je, řka:
Izikka ista hizigidi tamarso oykides.
3 Blahoslavení chudí duchem, nebo jejich jest království nebeské.
ayanan bena kawushizayti anjetidayta ays gikko salo kawothi istasa.
4 Blahoslavení lkající, nebo oni potěšeni budou.
qadhetizayti anjetidayta ays gikko isti ministana.
5 Blahoslavení tiší, nebo oni dědictví obdrží na zemi.
ashketi anjetidayta ays gikko isti biitta latana.
6 Blahoslavení, kteříž lačnějí a žíznějí spravedlnosti, nebo oni nasyceni budou.
xiloteth gafetizaytine saamotizayti anjetidayta ays gikko isti kalana.
7 Blahoslavení milosrdní, nebo oni milosrdenství důjdou.
asas lo7o othizayti anjetidayta ays gikko istikka lo7oy othistana??
8 Blahoslavení čistého srdce, nebo oni Boha viděti budou.
wozana xilloti anjtidayta ays gikko isti Xoos beyana.
9 Blahoslavení pokojní, nebo oni synové Boží slouti budou.
saroteth oothizayti anjetidayta ays gikko isti xoosa nayta geeteti xeygistana.
10 Blahoslavení, kteříž protivenství trpí pro spravedlnost, nebo jejich jest království nebeské.
xillotetha gish goodetizayti anjetidayta ays gikko salo kawotethi istasa.
11 Blahoslavení budete, když vám zlořečiti budou a protivenství činiti, a mluviti všecko zlé o vás, lhouce, pro mne.
Ta gedon asay intena cayikko, goodikonne iita yo wordora inte bolla haasa7ikko inte anjetidayta.
12 Radujte se a veselte se, nebo odplata vaše hojná jest v nebesích. Takť zajisté protivili se prorokům, kteříž byli před vámi.
Inte salon demana waagay keehi gita gidida gish ufaysan guppitte. Ays gikko intefe kase nabetakka hessaththo gooddida.
13 Vy jste sůl země. Jestliže sůl zmařena bude, čím bude osolena? K ničemuž se nehodí více, než aby byla ven vyvržena a od lidí pošlapána.
inte ha biita asas maxine mala. Maxiney ba mal7otetha yediza gidiko zaridi demanas danda7ize? gede kare yegetidi yedheteespe atin.
14 Vy jste světlo světa. Nemůžeť město na hoře ležící skryto býti.
Inte deres po7o. Zuma bola diza katamaya qotistanas danda7uku.
15 Aniž rozsvěcují svíce a stavějí ji pod kbelec, ale na svícen; i svítí všechněm, kteříž jsou v domě.
Asi xoomppe oythidi kethan diza asa wursos po7ana mala dhoqason wothetes atin gema son wothi eretena.
16 Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré, a slaví Otce vašeho, kterýž jest v nebesích.
Hesathokka asay inte lo7o otho beydi inte salon diza inte aawa bonchana mala inte po7oy asa sinthan po7o.
17 Nedomnívejte se, že bych přišel rušiti zákona aneb proroků. Nepřišelť jsem rušiti, ale naplniti.
Tani Musse wogane nabeta qaala sharana yida intes milatopo; polanas yadis atin sharanas yabeykke.
18 Amen zajisté pravím vám: Dokudž nepomine nebe i země, jediná literka aneb jeden puňktík nepomine z zákona, až se všecky věci stanou.
Ta intess tumu gays, saloyne bitay adhana gakanas Musse wogay wuri polistana atin wogappe isi pidaleykka woykko issi qerinakka shaaretuku.
19 Protož zrušil-li by kdo jedno z přikázaní těchto nejmenších, a učil by tak lidi, nejmenší slouti bude v království nebeském. Kdož by pak koli činil i učil, ten veliký slouti bude v království nebeském.
Hessa gish onikka ha azazoyntafe guxizaro gidikokka othonta yegi adhikko, hankoytakka yedhi adhana mala tamarsikko salo kawotethan he uray guth geteti xeygistana. Gido atin hayta azazota othi polishe hankoyta polana mala tamarsikko izi salo kawotethan gta getistana.
20 Nebo pravím vám: Nebude-liť hojnější spravedlivost vaše nežli zákonníků a farizeů, nikoli nevejdete do království nebeského.
Ta intes gays, inte xillotethi Parsawistapene Musse woga tamarsizayta xillotethafe aadhonta agikko salo kawoteth gelana danda7ekista.
21 Slyšeli jste, že říkáno jest starým: Nezabiješ. Pakli by kdo zabil, povinen trpěti soud.
Kasse asatas wodhopa, wodhida ura bolla pirdistana getetidaysa inte siydista.
22 Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož se hněvá na bratra svého bez příčiny, musí trpěti soud. Kdož by pak řekl bratru svému: Rácha, povinen bude před radou státi; a kdož by řekl: Blázne, musí pekelný oheň trpěti. (Geenna g1067)
Ta qasse intes gizay ba isha bolla wogay baynda hanqetiza ura bolla pirdistana, onikka ba isha napay gizadey dere dulata sinthan oychistana, eya giza ura ganame tama pirday naages. (Geenna g1067)
23 Protož obětoval-li bys dar svůj na oltář, a tu bys se rozpomenul, že bratr tvůj má něco proti tobě:
Hessa gish neni yarsho shishizason Xoossas yarshana gishin ne ishay ne bolla michetidazi nes qofetikko,
24 Nechejž tu daru svého před oltářem a odejdi; prvé smiř se s bratrem svým, a potom přijda, obětuj dar svůj.
ne yarshizaysa hen yarshoson aga gada koyro bada ne ishara giga, hessafe guye simada ne yarshoza Xoossas shisha.
25 Vejdi v dobrou vůli s protivníkem svým rychle, dokudž jsi s ním na cestě, aťby snad nedal tebe protivník tvůj soudci, a soudce dal by tě služebníku, a byl bys uvržen do žaláře.
nena kasasida ne morkey ne bolla pirdsonta mala pirdiza danay qachizaysas nena athi imonta mala qasho kethan ne wodhontamala buro ogge bolla dashe ne morkke urara elela giga gida.
26 Amen pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž i posledního haléře nenavrátíš.
Ta nes tumu gays izi pirdisi wursida gidikko wusetha isi santimiyo qanxana gakans qashoppe birshistakka.
27 Slyšeli jste, že říkáno bylo starým: Nezcizoložíš.
laymatoppa gizaysa inte siydista
28 Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož by pohleděl na ženu ku požádání jí, již zcizoložil s ní v srdci svém.
Tani gidikko intena hiz gays macasha amo ayferra xelida uray wuri ba wozinan izira laymatadess.
29 Jestliže pak oko tvé pravé horší tě, vylup je a vrz od sebe; neboť jest užitečněji tobě, aby zahynul jeden oud tvůj, než by celé tělo tvé uvrženo bylo do ohně pekelného. (Geenna g1067)
Nagara othans ne oshacha ayfey nes gaso gidiko neppe kessa wora yega, ne asatethay kumeth gede ganame taman yegistanape ne asatethafe isay pacikko lo7o. (Geenna g1067)
30 A pakli ruka tvá pravá horší tě, utni ji a vrz od sebe; nebo užitečněji jest tobě, aby zahynul jeden oud tvůj, než by všecko tělo tvé uvrženo bylo do pekelného ohně. (Geenna g1067)
Ne oshacha kushey nagara othos gaso gidiko neppe qanxa diga ne asatethay kumeth ganamen yegistanaysafe ne asatethafe issi bilitey ness pace gidiko lo7o. (Geenna g1067)
31 Též řečeno jest: Kdož by koli propustil manželku svou, aby jí dal lístek rozloučení.
machcho anjizadey anjida firma waraqata izis imana beses getetidees.
32 Jáť pak pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, kromě příčiny cizoložstva, uvodí ji v cizoložstvo, a kdož propuštěnou pojme, cizoloží.
Tani qasse intena hizgays hara urara laymatishin beyonta dishe ba maco anjizadey wuri iza laymatana mala othes. Hesathokka anjetizaro ekizadeykka laymatida mala qodetes.
33 Opět slyšeli jste, že říkáno bylo starým: Nebudeš křivě přisahati, ale splníš Pánu přísahy své.
kasse asatas wordo caqofa; Xoossa sinthan ne caqidaysa naga getetidaysa inte siyidista.
34 Ale jáť pravím vám: Abyste nepřisahali všelijak, ani skrze nebe, nebo trůn Boží jest;
Ta qass intena aykkokka caqofite gays saloy Xoossa wonbara gidida gish salon caqofite.
35 Ani skrze zemi, nebo podnož jeho jest; ani skrze Jeruzalém, nebo město velikého toho Krále jest.
Bitay Xoossa soy shempizaso gidida gish bitankka caqopite woga kawo katama gidida gish Yerusalamenkka caqopite.
36 Ani skrze hlavu svou budeš přisahati, nebo nemůžeš jednoho vlasu učiniti bílého aneb černého.
Inte hu7enikka caqopite inte hu7e iskistappe issineyokka bothu woykko kareth histanas danda7ekista.
37 Ale buď řeč vaše: Jistě, jistě; nikoli, nikoli. Což pak nad to více jest, to od zlého jest.
hessa gish inte inte garsan hasa7etishin inte hasa7ay E ganaz E gite akkay ganas akkay gite, hessappe kare gididay wuri ita urappe yizaza.
38 Slyšeli jste, že říkáno bylo: Oko za oko, a zub za zub.
Ayfe gishas ayfe acha gishas acha getetidaysa inte siyidista
39 Jáť pak pravím vám: Abyste neodpírali zlému. Ale udeří-li tě kdo v pravé líce tvé, nasaď jemu i druhého.
Ta kass intes gizay ita othida urara eqetofite gido attin nes oshacha shagala baqizades hankoysakka yusha bessa.
40 A tomu, kdož se s tebou chce souditi a sukni tvou vzíti, nech mu i pláště.
Issi uray ne garsara maydaysa neppe ekkanas nena motikko bolara maydaysakka gujada izas imma
41 A nutil-li by tě kdo míli jednu, jdi s ním dvě.
Issi ass nena issi sate ooge ne bana mala wolqathikko issippe nam7u dakko gidana ogge iza bays.
42 A prosícímu tebe dej, a od toho, kdo by chtěl vypůjčiti od tebe, neodvracuj se.
Nena wosizades imma, neppe tal7e ekkanas koyzades zokko zaroppa.
43 Slyšeli jste, že říkáno bylo: Milovati budeš bližního svého, a nenáviděti budeš nepřítele svého.
Ne lagge siqa, ne morke siqa getetidaysa siyidista
44 Ale jáť vám pravím: Milujte nepřátely své, dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, dobře čiňte nenávidícím vás, a modlte se za ty, kteříž vás utiskují a vám se protiví,
Ta qass intena inte morketa dosite, intena godizaytas wosite gays.
45 Abyste byli synové Otce svého, kterýž jest v nebesích; nebo slunci svému velí vzchoditi na dobré i na zlé, a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé.
Inte hessaththo othikko inte salo awas nayta gidana. Izi awa arshe itatasine lo7otas issi bola omo imess irakka xilotasine nagaranchatas issi bola bukises.
46 Nebo milujete-li ty, kdož vás milují, jakou odplatu máte? Zdaliž i publikáni téhož nečiní?
Intena dosizayta xalala inte dosikko intes aza wagay dize? Qaraxa ekizayti hessaththo othetene?
47 A budete-li pozdravovati toliko bratří svých, což více činíte? Však i publikáni to činí.
Inte ishata xala inte sarothikko hankoytappe azan lo7eti? amnontaytikka hessaththo othetes.
48 Buďtež vy tedy dokonalí, jako i Otec váš, kterýž jest v nebesích, dokonalý jest.
hessa gish inte salo away wothoy bayndade gidida mala intekka wothoy bayndade gidite.
