Matouš 5
1 Vida pak Ježíš zástupy, vstoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu učedlníci jeho.
And seeing great masses of people he went up into the mountain; and when he was seated his disciples came to him.
2 I otevřev ústa svá, učil je, řka:
And with these words he gave them teaching, saying,
3 Blahoslavení chudí duchem, nebo jejich jest království nebeské.
Happy are the poor in spirit: for the kingdom of heaven is theirs.
4 Blahoslavení lkající, nebo oni potěšeni budou.
Happy are those who are sad: for they will be comforted.
5 Blahoslavení tiší, nebo oni dědictví obdrží na zemi.
Happy are the gentle: for the earth will be their heritage.
6 Blahoslavení, kteříž lačnějí a žíznějí spravedlnosti, nebo oni nasyceni budou.
Happy are those whose heart's desire is for righteousness: for they will have their desire.
7 Blahoslavení milosrdní, nebo oni milosrdenství důjdou.
Happy are those who have mercy: for they will be given mercy.
8 Blahoslavení čistého srdce, nebo oni Boha viděti budou.
Happy are the clean in heart: for they will see God.
9 Blahoslavení pokojní, nebo oni synové Boží slouti budou.
Happy are the peacemakers: for they will be named sons of God.
10 Blahoslavení, kteříž protivenství trpí pro spravedlnost, nebo jejich jest království nebeské.
Happy are those who are attacked on account of righteousness: for the kingdom of heaven will be theirs.
11 Blahoslavení budete, když vám zlořečiti budou a protivenství činiti, a mluviti všecko zlé o vás, lhouce, pro mne.
Happy are you when men give you a bad name, and are cruel to you, and say all evil things against you falsely, because of me.
12 Radujte se a veselte se, nebo odplata vaše hojná jest v nebesích. Takť zajisté protivili se prorokům, kteříž byli před vámi.
Be glad and full of joy; for great is your reward in heaven: for so were the prophets attacked who were before you.
13 Vy jste sůl země. Jestliže sůl zmařena bude, čím bude osolena? K ničemuž se nehodí více, než aby byla ven vyvržena a od lidí pošlapána.
You are the salt of the earth; but if its taste goes from the salt, how will you make it salt again? it is then good for nothing but to be put out and crushed under foot by men.
14 Vy jste světlo světa. Nemůžeť město na hoře ležící skryto býti.
You are the light of the world. A town put on a hill may be seen by all.
15 Aniž rozsvěcují svíce a stavějí ji pod kbelec, ale na svícen; i svítí všechněm, kteříž jsou v domě.
And a burning light is not put under a vessel, but on its table; so that its rays may be shining on all who are in the house.
16 Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré, a slaví Otce vašeho, kterýž jest v nebesích.
Even so let your light be shining before men, so that they may see your good works and give glory to your Father in heaven.
17 Nedomnívejte se, že bych přišel rušiti zákona aneb proroků. Nepřišelť jsem rušiti, ale naplniti.
Let there be no thought that I have come to put an end to the law or the prophets. I have not come for destruction, but to make complete.
18 Amen zajisté pravím vám: Dokudž nepomine nebe i země, jediná literka aneb jeden puňktík nepomine z zákona, až se všecky věci stanou.
Truly I say to you, Till heaven and earth come to an end, not the smallest letter or part of a letter will in any way be taken from the law, till all things are done.
19 Protož zrušil-li by kdo jedno z přikázaní těchto nejmenších, a učil by tak lidi, nejmenší slouti bude v království nebeském. Kdož by pak koli činil i učil, ten veliký slouti bude v království nebeském.
Whoever then goes against the smallest of these laws, teaching men to do the same, will be named least in the kingdom of heaven; but he who keeps the laws, teaching others to keep them, will be named great in the kingdom of heaven.
20 Nebo pravím vám: Nebude-liť hojnější spravedlivost vaše nežli zákonníků a farizeů, nikoli nevejdete do království nebeského.
For I say to you, If your righteousness is not greater than the righteousness of the scribes and Pharisees, you will never go into the kingdom of heaven.
21 Slyšeli jste, že říkáno jest starým: Nezabiješ. Pakli by kdo zabil, povinen trpěti soud.
You have knowledge that it was said in old times, You may not put to death; and, Whoever puts to death will be in danger of being judged:
22 Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož se hněvá na bratra svého bez příčiny, musí trpěti soud. Kdož by pak řekl bratru svému: Rácha, povinen bude před radou státi; a kdož by řekl: Blázne, musí pekelný oheň trpěti. (Geenna g1067)
But I say to you that everyone who is angry with his brother will be in danger of being judged; and he who says to his brother, Raca, will be in danger from the Sanhedrin; and whoever says, You foolish one, will be in danger of the hell of fire. (Geenna g1067)
23 Protož obětoval-li bys dar svůj na oltář, a tu bys se rozpomenul, že bratr tvůj má něco proti tobě:
If then you are making an offering at the altar and there it comes to your mind that your brother has something against you,
24 Nechejž tu daru svého před oltářem a odejdi; prvé smiř se s bratrem svým, a potom přijda, obětuj dar svůj.
While your offering is still before the altar, first go and make peace with your brother, then come and make your offering.
25 Vejdi v dobrou vůli s protivníkem svým rychle, dokudž jsi s ním na cestě, aťby snad nedal tebe protivník tvůj soudci, a soudce dal by tě služebníku, a byl bys uvržen do žaláře.
Come to an agreement quickly with him who has a cause against you at law, while you are with him on the way, for fear that he may give you up to the judge and the judge may give you to the police and you may be put into prison.
26 Amen pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž i posledního haléře nenavrátíš.
Truly I say to you, You will not come out from there till you have made payment of the very last farthing.
27 Slyšeli jste, že říkáno bylo starým: Nezcizoložíš.
You have knowledge that it was said, You may not have connection with another man's wife:
28 Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož by pohleděl na ženu ku požádání jí, již zcizoložil s ní v srdci svém.
But I say to you that everyone whose eyes are turned on a woman with desire has had connection with her in his heart.
29 Jestliže pak oko tvé pravé horší tě, vylup je a vrz od sebe; neboť jest užitečněji tobě, aby zahynul jeden oud tvůj, než by celé tělo tvé uvrženo bylo do ohně pekelného. (Geenna g1067)
And if your right eye is a cause of trouble to you, take it out and put it away from you; because it is better to undergo the loss of one part, than for all your body to go into hell. (Geenna g1067)
30 A pakli ruka tvá pravá horší tě, utni ji a vrz od sebe; nebo užitečněji jest tobě, aby zahynul jeden oud tvůj, než by všecko tělo tvé uvrženo bylo do pekelného ohně. (Geenna g1067)
And if your right hand is a cause of trouble to you, let it be cut off and put it away from you; because it is better to undergo the loss of one part, than for all your body to go into hell. (Geenna g1067)
31 Též řečeno jest: Kdož by koli propustil manželku svou, aby jí dal lístek rozloučení.
Again, it was said, Whoever puts away his wife has to give her a statement in writing for this purpose:
32 Jáť pak pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, kromě příčiny cizoložstva, uvodí ji v cizoložstvo, a kdož propuštěnou pojme, cizoloží.
But I say to you that everyone who puts away his wife for any other cause but the loss of her virtue, makes her false to her husband; and whoever takes her as his wife after she is put away, is no true husband to her.
33 Opět slyšeli jste, že říkáno bylo starým: Nebudeš křivě přisahati, ale splníš Pánu přísahy své.
Again, you have knowledge that it was said in old times, Do not take false oaths, but give effect to your oaths to the Lord:
34 Ale jáť pravím vám: Abyste nepřisahali všelijak, ani skrze nebe, nebo trůn Boží jest;
But I say to you, Take no oaths at all: not by the heaven, because it is the seat of God;
35 Ani skrze zemi, nebo podnož jeho jest; ani skrze Jeruzalém, nebo město velikého toho Krále jest.
Or by the earth, because it is the resting-place for his foot; or by Jerusalem, because it is the town of the great King.
36 Ani skrze hlavu svou budeš přisahati, nebo nemůžeš jednoho vlasu učiniti bílého aneb černého.
You may not take an oath by your head, because you are not able to make one hair white or black.
37 Ale buď řeč vaše: Jistě, jistě; nikoli, nikoli. Což pak nad to více jest, to od zlého jest.
But let your words be simply, Yes or No: and whatever is more than these is of the Evil One.
38 Slyšeli jste, že říkáno bylo: Oko za oko, a zub za zub.
You have knowledge that it was said, An eye for an eye, and a tooth for a tooth:
39 Jáť pak pravím vám: Abyste neodpírali zlému. Ale udeří-li tě kdo v pravé líce tvé, nasaď jemu i druhého.
But I say to you, Do not make use of force against an evil man; but to him who gives you a blow on the right side of your face let the left be turned.
40 A tomu, kdož se s tebou chce souditi a sukni tvou vzíti, nech mu i pláště.
And if any man goes to law with you and takes away your coat, do not keep back your robe from him.
41 A nutil-li by tě kdo míli jednu, jdi s ním dvě.
And whoever makes you go one mile, go with him two.
42 A prosícímu tebe dej, a od toho, kdo by chtěl vypůjčiti od tebe, neodvracuj se.
Give to him who comes with a request, and keep not your property from him who would for a time make use of it.
43 Slyšeli jste, že říkáno bylo: Milovati budeš bližního svého, a nenáviděti budeš nepřítele svého.
You have knowledge that it was said, Have love for your neighbour, and hate for him who is against you:
44 Ale jáť vám pravím: Milujte nepřátely své, dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, dobře čiňte nenávidícím vás, a modlte se za ty, kteříž vás utiskují a vám se protiví,
But I say to you, Have love for those who are against you, and make prayer for those who are cruel to you;
45 Abyste byli synové Otce svého, kterýž jest v nebesích; nebo slunci svému velí vzchoditi na dobré i na zlé, a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé.
So that you may be the sons of your Father in heaven; for his sun gives light to the evil and to the good, and he sends rain on the upright man and on the sinner.
46 Nebo milujete-li ty, kdož vás milují, jakou odplatu máte? Zdaliž i publikáni téhož nečiní?
For if you have love for those who have love for you, what credit is it to you? do not the tax-farmers the same?
47 A budete-li pozdravovati toliko bratří svých, což více činíte? Však i publikáni to činí.
And if you say, Good day, to your brothers only, what do you do more than others? do not even the Gentiles the same?
48 Buďtež vy tedy dokonalí, jako i Otec váš, kterýž jest v nebesích, dokonalý jest.
Be then complete in righteousness, even as your Father in heaven is complete.
