Matouš 5
1 Vida pak Ježíš zástupy, vstoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu učedlníci jeho.
Anih mah kami paroeai hnuk naah, mae nuiah dawh tahang moe, anghnut, to naah a hnukbang kaminawk anih khaeah angzoh o.
2 I otevřev ústa svá, učil je, řka:
To pacoengah anih mah lok to thuih moe, nihcae to patuk,
3 Blahoslavení chudí duchem, nebo jejich jest království nebeské.
poek amtang kaminawk loe tahamhoih o: van prae loe nihcae ih ni.
4 Blahoslavení lkající, nebo oni potěšeni budou.
Palungsae kaminawk loe tahamhoih o: nihcae mah monghaih to hnu o tih.
5 Blahoslavení tiší, nebo oni dědictví obdrží na zemi.
Poeknaem kaminawk loe tahamhoih o: nihcae mah long qawk to toep o tih.
6 Blahoslavení, kteříž lačnějí a žíznějí spravedlnosti, nebo oni nasyceni budou.
Toenghaih bangah zok amthlam, tui anghae kaminawk loe tahamhoih o: nihcae loe zok amhah o tih.
7 Blahoslavení milosrdní, nebo oni milosrdenství důjdou.
Kami nuiah palungnathaih tawn kaminawk loe tahamhoih o: nihcae loe palungnathaih to hnu o tih.
8 Blahoslavení čistého srdce, nebo oni Boha viděti budou.
Poekciim kaminawk loe tahamhoih o: nihcae loe Sithaw to hnu o tih.
9 Blahoslavení pokojní, nebo oni synové Boží slouti budou.
Angdaehhaih sah kaminawk loe tahamhoih o: nihcae loe Sithaw ih caa, tiah kawk o tih.
10 Blahoslavení, kteříž protivenství trpí pro spravedlnost, nebo jejich jest království nebeské.
Toenghaih pongah pacaekthlaekhaih tongh kaminawk loe tahamhoih o: van prae loe nihcae taham ah oh.
11 Blahoslavení budete, když vám zlořečiti budou a protivenství činiti, a mluviti všecko zlé o vás, lhouce, pro mne.
Kai pongah, minawk mah ang zoeh o, ang pacaekthlaek o, amsoem ai ah congca kasae loknawk hoiah ang zoeh o naah, tahamhoih kami ah na oh o.
12 Radujte se a veselte se, nebo odplata vaše hojná jest v nebesích. Takť zajisté protivili se prorokům, kteříž byli před vámi.
Anghoe oh loe, paroeai oephaih to tawn oh: nangcae han kalen parai tangqum van prae ah oh: nangcae hma ah kaom tahmaanawk doeh to tiah ni pacaekthlaek ah oh o.
13 Vy jste sůl země. Jestliže sůl zmařena bude, čím bude osolena? K ničemuž se nehodí více, než aby byla ven vyvržena a od lidí pošlapána.
Nangcae loe long paloi ah na oh o: toe paloi loe a khrumhaih anghma nahaeloe, kawbangah maw khrum let thai tih boeh? Vah ving moe, minawk mah khok hoiah cawh khue ai ah loe, tidoeh avanghaih om ai boeh.
14 Vy jste světlo světa. Nemůžeť město na hoře ležící skryto býti.
Nangcae loe long aanghaih ah na oh o: mae nuiah kaom vangpui loe anghawk thai ai.
15 Aniž rozsvěcují svíce a stavějí ji pod kbelec, ale na svícen; i svítí všechněm, kteříž jsou v domě.
Mi kawbaktih kami mah doeh hmai pa-aang naah, hmai to takho hoiah muek o vai ai, hmai paanghaih ahmuen ah ni suek o; to naah ni imthung ah kaom hmuennawk to aanghaih paek boih.
16 Tak svěť světlo vaše před lidmi, ať vidí skutky vaše dobré, a slaví Otce vašeho, kterýž jest v nebesích.
To baktih toengah, kaminawk mah na sak o ih kahoih hmuen to hnuk o moe, van ah kaom nangcae ampa to pakoeh o thai hanah, na aanghaih loe kaminawk mikhnuk ah aang nasoe.
17 Nedomnívejte se, že bych přišel rušiti zákona aneb proroků. Nepřišelť jsem rušiti, ale naplniti.
Kai loe kaalok maw, to tih ai boeh loe tahmaanawk ih lok phraek hanah kang zoh, tiah poek o hmah: phraek hanah kang zo ai, akoepsak han ih ni kang zoh.
18 Amen zajisté pravím vám: Dokudž nepomine nebe i země, jediná literka aneb jeden puňktík nepomine z zákona, až se všecky věci stanou.
Loktang kang thuih o, Long hoi van to anghmat moe, hmuen boih akoep ai karoek to kaalok thung ih kangdaek daek lok maeto maw, to tih ai boeh loe ahmin maeto maw mataeng doeh anghmaa mak ai.
19 Protož zrušil-li by kdo jedno z přikázaní těchto nejmenších, a učil by tak lidi, nejmenší slouti bude v království nebeském. Kdož by pak koli činil i učil, ten veliký slouti bude v království nebeském.
Mi kawbaktih doeh hae kaalok thung ih kathoeng koek kaalok maeto aek moe, to tiah aek toeng hanah kaminawk han patuk kami loe, van prae ah kathoeng koek kami, tiah kawk o tih: toe mi kawbaktih doeh pazui moe, kaminawk doeh pazui hanah patuk kami loe, van prae ah kalen koek kami, tiah kawk o tih.
20 Nebo pravím vám: Nebude-liť hojnější spravedlivost vaše nežli zákonníků a farizeů, nikoli nevejdete do království nebeského.
Kang thuih o, Na toeng o haih mah Farasinawk hoi ca tarikkungnawk ih toenghaih to poeng ai nahaeloe, van prae ah na kun o thai mak ai.
21 Slyšeli jste, že říkáno jest starým: Nezabiješ. Pakli by kdo zabil, povinen trpěti soud.
Kami hum hmah; mi kawbaktih mah doeh kami to hum nahaeloe, zit kaom lokcaekhaih to hnu tih, tiah canghnii ah thuih ih lok to na thaih o boeh.
22 Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož se hněvá na bratra svého bez příčiny, musí trpěti soud. Kdož by pak řekl bratru svému: Rácha, povinen bude před radou státi; a kdož by řekl: Blázne, musí pekelný oheň trpěti. (Geenna g1067)
Toe kang thuih o, Mi kawbaktih doeh ahlong om ai ah angmah ih nawkamya palungphui thuih kami loe, zit kaom lokcaekhaih to hnu tih: mi kawbaktih doeh angmah ih nawkamya hanah, Raka, tiah thui kami loe, zit kaom lokcaekhaih to tong tih: mi kawbaktih doeh, Kamthu, tiah thui kami loe zit kaom hell hmai to tong tih. (Geenna g1067)
23 Protož obětoval-li bys dar svůj na oltář, a tu bys se rozpomenul, že bratr tvůj má něco proti tobě:
To pongah hmaicam ah tangqum paek han na sin naah, nam nawkamya mah sinsak han koeh ai, tiah na panoek nahaeloe;
24 Nechejž tu daru svého před oltářem a odejdi; prvé smiř se s bratrem svým, a potom přijda, obětuj dar svůj.
tangqum to hmaicam ah caehtaak ah, amlaem let ah loe nam nawkamya to pathloep hmaloe ah, to pacoengah angzoh loe, tangqum to paek ah.
25 Vejdi v dobrou vůli s protivníkem svým rychle, dokudž jsi s ním na cestě, aťby snad nedal tebe protivník tvůj soudci, a soudce dal by tě služebníku, a byl bys uvržen do žaláře.
Na misa hoi nawnto lam na caeh hoi naah, karangah anih hoi angdaehhaih to sah ah; to tih ai nahaeloe na misa mah lokcaekhaih ahmuen ah na caeh haih tih, lokcaekkung mah angraeng khaeah na hoi ueloe, anih mah thongim thungah na pakhrah tih.
26 Amen pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž i posledního haléře nenavrátíš.
Loktang kang thuih o, Laiba na pathok boih ai karoek to, thongim thung hoi na tacawt thai mak ai.
27 Slyšeli jste, že říkáno bylo starým: Nezcizoložíš.
Zu sava laep ah nongpa nongpata zaehaih to sah hmah, tiah canghnii ah thuih ih lok to na thaih o boeh.
28 Ale jáť pravím vám: Že každý, kdož by pohleděl na ženu ku požádání jí, již zcizoložil s ní v srdci svém.
Toe kang thuih o, mi kawbaktih doeh nongpata to taksa koehhaih mik hoiah khen nahaeloe, to nongpata to palung thung hoiah a zae haih boeh.
29 Jestliže pak oko tvé pravé horší tě, vylup je a vrz od sebe; neboť jest užitečněji tobě, aby zahynul jeden oud tvůj, než by celé tělo tvé uvrženo bylo do ohně pekelného. (Geenna g1067)
Na bantang mik mah na zaesak nahaeloe, taprok dok ah loe va ving ah: na takpum boih hell thungah krak pongah loe, na takpum tanghang maeto anghmat to atho oh kue. (Geenna g1067)
30 A pakli ruka tvá pravá horší tě, utni ji a vrz od sebe; nebo užitečněji jest tobě, aby zahynul jeden oud tvůj, než by všecko tělo tvé uvrženo bylo do pekelného ohně. (Geenna g1067)
Na bantang ban mah na zaesak nahaeloe, takroek pat ah loe, va ving ah: na takpum boih hell thungah krak pongah loe, na takpum thung ih hmuen maeto amrosak to nang hanah atho oh kue. (Geenna g1067)
31 Též řečeno jest: Kdož by koli propustil manželku svou, aby jí dal lístek rozloučení.
Mi kawbaktih mah doeh zu to pakrah nahaeloe, zu pakhrakhaih ca to paek nasoe, tiah thuih ih lok to oh boeh.
32 Jáť pak pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, kromě příčiny cizoložstva, uvodí ji v cizoložstvo, a kdož propuštěnou pojme, cizoloží.
Toe kang thuih o, Mi kawbaktih mah doeh sava laep ah zae sakhaih om ai ah, a zu to pakhrah nahaeloe, daan ai ah nongpata zaehaih sahsak kami ah ni oh: mi kawbaktih doeh pakhrak ih nongpata to zu ah la kami loe daan ai ah zaehaih sah kami ah oh.
33 Opět slyšeli jste, že říkáno bylo starým: Nebudeš křivě přisahati, ale splníš Pánu přísahy své.
To pacoengah, Nangmah hoi nangmah kamsoem ai ah lokkamhaih to sah hmah, Angraeng khaeah na sak ih lokkamhaih to akoepsak ah, tiah canghnii ah thuih ih lok to na thaih o boeh:
34 Ale jáť pravím vám: Abyste nepřisahali všelijak, ani skrze nebe, nebo trůn Boží jest;
toe kang thuih o, Lokkamhaih roe sah o hmah; van hoiah lokkamhaih to sah o hmah; van loe Sithaw anghnuthaih ahmuen ah oh:
35 Ani skrze zemi, nebo podnož jeho jest; ani skrze Jeruzalém, nebo město velikého toho Krále jest.
long hoiah lokkamhaih to sah o hmah; long loe a khok koenghaih ahmuen ah ni oh: Jerusalem hoiah lokkamhaih to sah o hmah; Jerusalem loe kalen Siangpahrang ih vangpui ah ni oh.
36 Ani skrze hlavu svou budeš přisahati, nebo nemůžeš jednoho vlasu učiniti bílého aneb černého.
Na lu hoiah lokkamhaih to sah o hmah, nangcae mah lu nui ih sam maeto mataeng doeh nang lung o sak moe, nam num o sak thai ai.
37 Ale buď řeč vaše: Jistě, jistě; nikoli, nikoli. Což pak nad to více jest, to od zlého jest.
Kamsoem loe amsoem, tiah thui oh loe, kamsoem ai loe amsoem ai, tiah thui oh. Kawbaktih hmuen doeh hae pongah kamtlai lok loe kasae khae hoiah ni angzoh.
38 Slyšeli jste, že říkáno bylo: Oko za oko, a zub za zub.
Mik hanah mik, haa hanah haa, tiah thuih ih lok to na thaih o boeh:
39 Jáť pak pravím vám: Abyste neodpírali zlému. Ale udeří-li tě kdo v pravé líce tvé, nasaď jemu i druhého.
toe kang thuih o, Kahoih ai sah kami to pakaa o hmah: mi kawbaktih mah doeh bantang tangbaeng to tabaeng nahaeloe, banqoi tangbaeng doeh patueng paeh.
40 A tomu, kdož se s tebou chce souditi a sukni tvou vzíti, nech mu i pláště.
Kami mah nang to tayacoi hanah khiing moe, laihaw kalen to na la pae ving nahaeloe, nangmah ih kahni doeh paek ah.
41 A nutil-li by tě kdo míli jednu, jdi s ním dvě.
Mi kawbaktih mah doeh meng maeto caeh hanah na thui nahaeloe, anih hoi nawnto meng hnetto caeh ah.
42 A prosícímu tebe dej, a od toho, kdo by chtěl vypůjčiti od tebe, neodvracuj se.
Nang khaeah hnih kami hanah paek ah, hmuen coi han ih nang khaeah angzo kami to pakak hmah.
43 Slyšeli jste, že říkáno bylo: Milovati budeš bližního svého, a nenáviděti budeš nepřítele svého.
Na imtaeng kami to palung ah loe, na misa to hnuma ah, tiah thuih ih lok to na thaih o boeh.
44 Ale jáť vám pravím: Milujte nepřátely své, dobrořečte těm, kteříž vás proklínají, dobře čiňte nenávidícím vás, a modlte se za ty, kteříž vás utiskují a vám se protiví,
Toe kang thuih o, Na misa to palung oh, nang tangoeng kami to tahamhoihaih paek oh, nang hnuma kaminawk khaeah kahoih hmuen to sah oh, nangcae pacaekthlaek moe, kasae thui kaminawk hanah lawkthui pae oh.
45 Abyste byli synové Otce svého, kterýž jest v nebesích; nebo slunci svému velí vzchoditi na dobré i na zlé, a déšť dává na spravedlivé i na nespravedlivé.
To tiah ni van prae ah kaom nangcae ampa ih caa ah na om o tih: Anih loe kahoih hoi kahoih ai kami nuiah ni tacawtsak moe, katoeng hoi katoeng ai kami nuiah doeh kho to angzohsak.
46 Nebo milujete-li ty, kdož vás milují, jakou odplatu máte? Zdaliž i publikáni téhož nečiní?
Nangcae palung kaminawk khue na palung o nahaeloe, tih tangqum maw na hnu o tih? Tamut cong kaminawk mah mataeng doeh to tiah sak o toeng bae.
47 A budete-li pozdravovati toliko bratří svých, což více činíte? Však i publikáni to činí.
Nam nawkamyanawk khue to na talawk o nahaeloe, minawk pongah hoih kuehaih timaw na tawnh o? Tamut cong kaminawk mah mataeng doeh to tiah sak o toeng na ai maw?
48 Buďtež vy tedy dokonalí, jako i Otec váš, kterýž jest v nebesích, dokonalý jest.
Van prae ah kaom nangcae Ampa loe akoep baktih toengah, Nangcae doeh akoep o toeng ah.
