< Matouš 26 >

1 I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto všecky, řekl učedlníkům svým:
Tango Yesu asilisaki koloba makambo wana nyonso, ayebisaki bayekoli na Ye:
2 Víte, že po dvou dnech velikanoc bude, a Syn člověka zrazen bude, aby byl ukřižován.
« Boyebi malamu ete etikali mikolo mibale mpo ete feti ya Pasika ebanda, mpe ete ezali na tango wana nde bakokaba Mwana na Moto mpo ete babaka Ye na ekulusu. »
3 Tehdy sešli se přední kněží a zákonníci, i starší lidu na síň nejvyššího kněze, kterýž sloul Kaifáš.
Boye, bakonzi ya Banganga-Nzambe mpe bakambi ya bato basanganaki kati na ndako ya Kayifa, mokonzi ya Banganga-Nzambe;
4 A radili se spolu, jak by Ježíše lstivě jali a zamordovali.
bayokanaki kosalela mayele mabe mpo na kokanga Yesu mpe koboma Ye.
5 Ale pravili: Ne v den sváteční, aby nebyl rozbroj v lidu.
Kasi balobaki: « Tosala yango te na tango ya feti, noki te bato bakotomboka. »
6 Když pak byl Ježíš v Betany, v domu Šimona malomocného,
Lokola Yesu azalaki na Betani, na ndako ya Simona oyo azalaki moto na maba,
7 Přistoupila k němu žena, mající nádobu alabastrovou masti velmi drahé, i vylila ji na hlavu jeho, když seděl za stolem.
mwasi moko apusanaki pene na Ye. Na maboko na ye, azalaki na molangi ya alibatre etonda na malasi ya motuya makasi. Wana Yesu azalaki na mesa, mwasi yango asopaki malasi yango na moto ya Yesu.
8 A vidouce to učedlníci jeho, rozhněvali se, řkouce: I k čemu jest ztráta tato?
Tango bayekoli bamonaki bongo, basilikaki mpe balobaki: — Mpo na nini kobebisa malasi boye?
9 Nebo mohla tato mast prodána býti za mnoho, a dáno býti chudým.
Bakokaki ata koteka yango na motuya makasi mpe kopesa mbongo epai ya babola!
10 A znaje to Ježíš, dí jim: Proč za zlé máte této ženě? Dobrý zajisté skutek učinila nade mnou.
Tango Yesu amonaki bongo, alobaki na bango: — Mpo na nini bozali kotungisa mwasi oyo? Asali Ngai likambo moko ya malamu.
11 Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
Bokozalaka na babola tango nyonso; kasi Ngai, bokozalaka na Ngai tango nyonso te.
12 Vylivši zajisté tato mast tuto na mé tělo, ku pohřebu mému to učinila.
Wana asopi malasi oyo na nzoto na Ngai, asali yango mpo na kobongisa kokundama na Ngai.
13 Amen pravím vám: Kdežkoli kázáno bude evangelium toto po všem světě, takéť i to bude praveno, co učinila tato, na památku její.
Nazali koloba na bino penza ya solo: esika nyonso bakosakola Sango Malamu oyo kati na mokili mobimba, bakobanda mpe kolobela likambo mwasi oyo awuti kosala, mpo na kokanisa ye.
14 Tedy odšed k předním kněžím jeden ze dvanácti, kterýž sloul Jidáš Iškariotský,
Moko kati na bantoma zomi na mibale, oyo kombo na ye ezalaki Yuda Isikarioti, akendeki epai ya bakonzi ya Banganga-Nzambe
15 Řekl: Co mi chcete dáti, a já vám ho zradím? A oni odvážili jemu třidceti stříbrných.
mpe atunaki bango: — Bozali kokanisa kopesa ngai nini soki nateki Yesu epai na bino? Boye bafutaki ye mbongo ya bibende tuku misato.
16 A od té chvíle hledal příhodného času, aby ho zradil.
Banda na tango wana, Yuda akomaki koluka libaku malamu ya kokaba Yesu.
17 Prvního pak dne přesnic, přistoupili k Ježíšovi učedlníci, řkouce jemu: Kde chceš, ať připravíme tobě, abys jedl beránka?
Na mokolo ya liboso ya feti ya Mapa ezanga levire, bayekoli bayaki kotuna Yesu: — Esika nini olingi ete tobongisela Yo bilei ya Pasika?
18 On pak řekl: Jděte do města k jednomu, a rcete jemu: Vzkázalť Mistr: Čas můj blízko jest, u tebeť jísti budu beránka s učedlníky svými.
Azongiselaki bango: — Bokende na engumba epai ya moto songolo mpe boloba na ye: « Moteyi alobi: ‹ Tango na Ngai ekomi pene; nakolia bilei ya Pasika elongo na bayekoli na Ngai epai na yo. › »
19 I učinili učedlníci tak, jakž jim poručil Ježíš, a připravili beránka.
Bayekoli basalaki ndenge Yesu atindaki bango mpe babongisaki bilei ya Pasika.
20 A když byl večer, posadil se za stůl se dvanácti.
Tango pokwa ekomaki, Yesu avandaki na mesa elongo na bayekoli zomi na mibale.
21 A když jedli, řekl: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.
Wana bazalaki kolia, Yesu alobaki: — Nazali koloba na bino penza ya solo: moko kati na bino akoteka Ngai.
22 I zarmoutivše se velmi, počali každý z nich říci jemu: Zdali já jsem, Pane?
Bayokaki mawa mingi, mpe bakomaki kotuna Ye, moko sima na moninga: — Nkolo, ezali ngai?
23 On pak odpovídaje, řekl: Kdo omáčívá se mnou rukou v mise, ten mne zradí.
Yesu azongisaki: — Moto oyo akoteka Ngai azali kolia sani moko elongo na Ngai.
24 Syn zajisté člověka jde, jakož psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka zrazen bude. Dobré by bylo jemu, by se byl nenarodil člověk ten.
Solo, Mwana na Moto akokende, kolanda ndenge ekomama na tina na Ye; kasi mawa na moto oyo akoteka Mwana na Moto! Elingaki kozala malamu koleka mpo na moto yango ete abotama te.
25 Odpovídaje pak Jidáš, kterýž ho zrazoval, dí: Zdali já jsem, Mistře? Řekl jemu: Ty jsi řekl.
Yuda, ye oyo asengeli koteka Ye, alobaki: — Moteyi, ezali ngai? Yesu azongiselaki ye: — Olobi yango.
26 A když oni jedli, vzav Ježíš chléb, a dobrořečiv, lámal, a dal učedlníkům, a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.
Wana bazalaki kolia, Yesu azwaki lipa; sima na Ye kozongisa matondi epai ya Nzambe, akataki yango mpe apesaki yango na bayekoli na koloba: — Oyo ezali nzoto na Ngai! Bozwa mpe bolia.
27 A vzav kalich, a díky činiv, dal jim, řka: Píte z toho všickni.
Azwaki lisusu kopo; mpe sima na Ye kozongisa matondi epai ya Nzambe, apesaki bango yango na koloba: — Bomela yango bino nyonso;
28 Nebo to jest krev má nové smlouvy, kteráž za mnohé vylévá se na odpuštění hříchů.
ezali makila na Ngai ya Boyokani, makila oyo esopani mpo na bato ebele, mpo ete masumu na bango elimbisama.
29 Ale pravímť vám, žeť nebudu píti od této chvíle z tohoto plodu vinného kořene, až do onoho dne, když jej píti budu s vámi nový v království Otce svého.
Nazali koloba na bino penza ya solo: kobanda sik’oyo, nakomela lisusu vino oyo te kino na mokolo oyo nakomela yango, ya sika, elongo na bino, kati na Bokonzi ya Tata na Ngai.
30 A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou.
Sima na yango, bayembaki banzembo; bongo babimaki mpo na kokende na ngomba ya banzete ya olive.
31 Tedy dí jim Ježíš: Všickni vy zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo psáno jest: Bíti budu pastýře, a rozprchnouť se ovce stáda.
Yesu alobaki na bango: — Na butu ya lelo, bokokweyisa kondima na bino mpo na Ngai; pamba te ekomama: « Nakobeta mobateli bibwele, mpe bameme ya etonga ekopalangana. »
32 Ale když z mrtvých vstanu, předejdu vás do Galilee.
Kasi, sima na Ngai kosekwa, nakokende na Galile, liboso na bino.
33 Odpovídaje pak Petr, řekl jemu: Byť se pak všickni zhoršili nad tebou, jáť se nikdy nezhorším.
Petelo alobaki: — Ata soki bango nyonso bakweyisi kondima na bango likolo na Yo, ngai nakotikala kokweyisa kondima na ngai te.
34 Řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, že této noci, prvé než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
Yesu azongiselaki ye: — Nazali koloba na yo penza ya solo: kaka na butu ya lelo, liboso ete soso elela, okowangana Ngai mbala misato.
35 Dí jemu Petr: Bychť pak měl s tebou i umříti, nikoli nezapřím tebe. Takž podobně i všickni učedlníci pravili.
Petelo alobaki na Ye: — Ata soki nasengeli kokufa elongo na Yo, nakowangana Yo te. Mpe bayekoli nyonso balobaki kaka ndenge moko.
36 Tedy přišel s nimi Ježíš na místo, kteréž sloulo Getsemany. I dí učedlníkům: Poseďtež tuto, ažť odejda, pomodlím se tamto.
Elongo na bayekoli na Ye, Yesu akomaki na esika oyo babengaka Getisemane mpe alobaki na bango: — Botikala awa, wana Ngai nakeyi kosambela kuna.
37 A pojav s sebou Petra a dva syny Zebedeovy, počal se rmoutiti a teskliv býti.
Wana amemaki Petelo mpe bana mibali mibale ya Zebede, akomaki mawa-mawa mpe komitungisa;
38 Tedy dí jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Pozůstaňtež tuto, a bděte se mnou.
alobaki na bango: — Motema na Ngai etondi na mawa pene nakufa; botikala awa mpe bosenzela elongo na Ngai.
39 A poodšed maličko, padl na tvář svou, modle se a řka: Otče můj, jest-li možné, nechť odejde ode mne kalich tento. A však ne jakž já chci, ale jakž ty.
Akendeki mwa mosika, amikitisaki elongi kino na mabele mpe asambelaki boye: — Tata, soki ekoki kosalema, tika ete kopo oyo ya pasi ekende mosika na Ngai! Nzokande, kosala te kolanda mokano na Ngai, kasi sala kolanda mokano na Yo.
40 I přišel k učedlníkům a nalezl je, a oni spí. I řekl Petrovi: Tak-liž jste nemohli jediné hodiny bdíti se mnou?
Bongo azongaki epai bayekoli na Ye bazalaki mpe akutaki bango balala pongi; alobaki na Petelo: — Boni, bokokaki te kosenzela elongo na Ngai mpo na ngonga moko?
41 Bdětež a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť zajisté hotov jest, ale tělo nemocno.
Bosenzela mpe bosambela mpo ete bokweya te kati na komekama. Molimo ezalaka na posa makasi ya kosala malamu, kasi nzoto ezalaka na bolembu.
42 Opět podruhé odšed, modlil se, řka: Otče můj, nemůže-liť tento kalich minouti mne, než abych jej pil, staniž se vůle tvá.
Akendeki lisusu mwa mosika, na mbala ya mibale, mpe abondelaki: — Tata na Ngai, soki ekoki kosalema te ete kopo oyo ya pasi ekende mosika na Ngai, wana tika ete mokano na Yo esalema!
43 I přišed, nalezl je, a oni zase spí; nebo byly oči jejich obtíženy.
Azongaki lisusu epai bayekoli na Ye bazalaki mpe akutaki bango lisusu balala pongi, pamba te bayokaki pongi makasi mpe miso na bango ekomaki kilo.
44 A nechav jich, opět odšel, a modlil se potřetí, touž řeč říkaje.
Boye, atikaki bango mpe akendeki lisusu mosika; mpe, mpo na mbala ya misato, abondelaki na maloba kaka wana.
45 Tedy přišel k učedlníkům svým, a řekl jim: Spětež již a odpočívejte. Aj, přiblížila se hodina, a Syna člověka zrazují v ruce hříšných.
Azongaki lisusu epai bayekoli na Ye bazalaki, mpe alobaki na bango: — Bozali kaka kokoba kolala pongi mpe kopema? Ngonga ekoki; Mwana na Moto akokabama na maboko ya bato ya masumu.
46 Vstaňtež, poďme. Aj, přiblížil se ten, kterýž mne zrazuje.
Botelema; tokende. Moto oyo ateki Ngai azali koya.
47 A když on ještě mluvil, aj, Jidáš, jeden ze dvanácti, přišel, a s ním zástup mnohý s meči a s kyjmi, od předních kněží a starších lidu.
Wana Yesu azalaki nanu koloba, Yuda, moko kati na bayekoli zomi na mibale, akomaki elongo na bato ebele oyo basimbaki mipanga mpe banzete; ezalaki bakonzi ya Banganga-Nzambe mpe bakambi ya bato nde batindaki bango.
48 Ten pak, kterýž jej zrazoval, dal jim znamení, řka: Kteréhokoli políbím, ten jest; držtež jej.
Moto oyo atekaki Yesu apesaki bango elembo moko; alobaki na bango: « Moto oyo ngai nakopesa beze, ezali nde ye; bokanga ye. »
49 A hned přistoupiv k Ježíšovi, řekl: Zdráv buď, Mistře, a políbil jej.
Mbala moko, apusanaki pene ya Yesu mpe alobaki na Ye: — Mbote, Moteyi! Mpe apesaki Ye beze.
50 Ale Ježíš řekl jemu: Příteli, nač jsi přišel? Tedy přistoupili, a ruce vztáhli na Ježíše, a jali ho.
Yesu alobaki na ye: — Molingami na Ngai, likambo oyo oyei kosala awa, sala yango. Bongo bato mosusu oyo bayaki elongo na ye bapusanaki, basimbaki Yesu na makasi mpe bakangaki Ye.
51 A aj, jeden z těch, kteříž byli s Ježíšem, vztáh ruku, vytrhl meč svůj; a udeřiv služebníka nejvyššího kněze, uťal ucho jeho.
Moko kati na baninga ya Yesu asembolaki loboko, abimisaki mopanga na ye wuta na ebombelo na yango, abetaki yango mosali ya mokonzi ya Banganga-Nzambe mpe akataki ye litoyi.
52 Tedy dí jemu Ježíš: Obrať meč svůj v místo jeho; nebo všickni, kteříž meč berou, od meče zahynou.
Kasi Yesu alobaki na ye: — Zongisa mopanga na yo kati na ebombelo na yango, pamba te bato nyonso oyo babundaka na mopanga bakokufa na nzela ya mopanga.
53 Zdaliž mníš, že bych nyní nemohl prositi Otce svého, a vydal by mi více nežli dvanácte houfů andělů.
Okanisi ete nakoki te kobenga Tata na Ngai, oyo akoki mpe mbala moko kotinda ba-anjelu koleka bankoto zomi mpo na koya kosunga Ngai?
54 Kterakž by se pak naplnila písma, svědčící, že tak musí býti?
Nzokande, soki mpe esalemi ndenge wana, Makomi ekokokisama te; pamba te ezali koloba ete makambo nyonso wana esengeli kosalema bongo.
55 V tu hodinu řekl Ježíš zástupům: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi jímati mne. Na každý den sedával jsem u vás, uče v chrámě, a nejali jste mne.
Kaka na ngonga yango, Yesu alobaki na ebele ya bato: — Boni, nakomi motomboki mpo ete boya kokanga Ngai na mipanga mpe na banzete? Nazalaki kovanda mikolo nyonso kati na lopango ya Tempelo mpo na kopesa malakisi na Ngai, mpe bokangaki Ngai te.
56 Ale toto se všecko stalo, aby se naplnila písma prorocká. Tedy učedlníci všickni opustivše ho, utekli.
Kasi makambo oyo nyonso esalemi mpo ete Makomi ya basakoli ekokisama. Bongo bayekoli nyonso basundolaki Ye mpe bakimaki.
57 A oni javše Ježíše, vedli ho k Kaifášovi nejvyššímu knězi, kdež zákonníci a starší byli se sešli.
Bato oyo bakangaki Yesu bamemaki Ye liboso ya Kayifa, mokonzi ya Banganga-Nzambe, epai wapi balakisi ya Mobeko mpe bakambi ya bato basanganaki.
58 Ale Petr šel za ním zdaleka, až do síně nejvyššího kněze. A všed vnitř, seděl s služebníky, aby viděl konec.
Petelo azalaki kolanda Yesu na mosika, kino na ndako ya mokonzi ya Banganga-Nzambe; akotaki kati na lopango mpe avandaki elongo na bakengeli mpo na kotala ndenge makambo ekosuka.
59 Přední pak kněží a starší i všecka ta rada hledali falešného svědectví proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali,
Nzokande bakonzi ya Banganga-Nzambe mpe bato nyonso ya Likita-Monene ya Bayuda bazalaki koluka litatoli moko oyo ekobimisa polele mabe ya Yesu mpo ete bakoka kokatela Ye etumbu ya kufa,
60 Ale nenalezli. Ani, když mnozí falešní svědkové předstupovali, nic nenalezli. Naposledy pak přišedše dva falešní svědkové,
kasi bazwaki yango te, atako bato mingi bakendeki mpo na kokosela Ye makambo. Bongo, bato mibale bayaki
61 Řekli: Tento pověděl: Mohu zbořiti chrám Boží, a ve třech dnech jej ustavěti.
mpe balobaki: — Moto oyo alobaki: « Ngai nakoki kobuka Tempelo ya Nzambe mpe kotonga yango lisusu na mikolo misato. »
62 A povstav nejvyšší kněz, řekl jemu: Nic neodpovídáš, co tito proti tobě svědčí?
Mokonzi ya Banganga-Nzambe atelemaki mpe atunaki Yesu: — Boni, ozali te na liloba ya kozongisa? Olobi nini liboso ya makambo oyo bazali kofunda yo na yango?
63 Ale Ježíš mlčel. I odpovídaje nejvyšší kněz, řekl jemu: Zaklínám tě skrze Boha živého, abys nám pověděl, jsi-li ty Kristus Syn Boží?
Kasi Yesu abatelaki kimia. Boye mokonzi ya Banganga-Nzambe alobaki na Ye: — Na Kombo ya Nzambe na bomoi, napesi yo mitindo: « Yebisa biso soki ozali Klisto, Mwana na Nzambe. »
64 Dí mu Ježíš: Ty jsi řekl. Ale však pravím vám: Od toho času uzříte Syna člověka sedícího na pravici moci Boží, a přicházejícího na oblacích nebeských.
Yesu azongiselaki ye: — Otatoli yango. Kasi nazali koloba na bino: Kobanda sik’oyo, bokomona Mwana na Moto kovanda na ngambo ya loboko ya mobali ya Nkolo-Na-Nguya-Nyonso mpe koya na nkembo na likolo ya mapata ya Likolo.
65 Tedy nejvyšší kněz roztrhl roucho své, řka: Rouhal se. Což ještě potřebujeme svědků? Aj, nyní jste slyšeli rouhání jeho.
Mokonzi ya Banganga-Nzambe apasolaki bilamba na ye mpe alobaki: — Afingi Nzambe! Mpo na nini koluka lisusu batatoli? Bino moko boyoki ndenge nini afingi Nzambe!
66 Co se vám zdá? A oni odpovídajíce, řekli: Hodenť jest smrti.
Bokanisi nini mpo na yango? Bazongisaki: — Abongi na kufa.
67 Tedy plili na tvář jeho, a pohlavkovali jej; jiní pak hůlkami jej bili,
Babwakelaki Ye soyi na elongi mpe babetaki Ye makofi; bato mosusu babetaki Ye bambata
68 Říkajíce: Hádej nám, Kriste, kdo jest ten, kterýž tebe udeřil?
mpe balobaki: — Klisto, sakola kati na biso; yebisa biso moto oyo abeti yo!
69 Ale Petr seděl vně v síni. I přistoupila k němu jedna děvečka, řkuci: I ty jsi byl s Ježíšem tím Galilejským.
Na tango wana, Petelo avandaki libanda, kati na lopango ya kati. Mwasi mosali moko apusanaki pene na ye mpe alobaki: — Yo mpe, ozalaki elongo na Yesu, moto ya Galile.
70 On pak zapřel přede všemi, řka: Nevím, co pravíš.
Kasi Petelo awanganaki na miso ya bato nyonso: — Nayebi te makambo oyo ozali koloba!
71 A když vycházel ze dveří, uzřela jej jiná. I řekla těm, kteříž tu byli: I tento byl s Ježíšem tím Nazaretským.
Wana Petelo azalaki kokende na ekuke mpo na kobima, mwasi mosali mosusu amonaki ye mpe alobaki na bato oyo bazalaki wana: — Moto oyo azalaki elongo na Yesu ya Nazareti.
72 I zapřel opět s přísahou: Neznám toho člověka.
Petelo awanganaki yango lisusu na kolapa ndayi: — Nayebi moto wana te!
73 A po malé chvíli přistoupivše ti, kteříž tu stáli, řekli Petrovi: Jistě i ty z nich jsi, nebo i řeč tvá známa tebe činí.
Sima na mwa tango moke, bato oyo bazalaki wana bapusanaki mpe balobaki na Petelo: — Ezali ya solo, yo mpe ozali moko kati na bato wana; elobeli na yo ezali kofunda yo.
74 Tedy počal se proklínati a přisahati, řka: Neznám toho člověka. A hned kohout zazpíval.
Bongo Petelo abandaki kolapa ndayi esangana na bilakeli mabe: — Tika ete Nzambe alakela ngai mabe soki nakosi! Nalapi ndayi: Nayebi moto yango te! Mpe, mbala moko, soso elelaki.
75 I rozpomenul se Petr na slovo Ježíšovo, kterýž jemu byl řekl: Prvé než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš. A vyšed ven, plakal hořce.
Bongo Petelo akanisaki maloba ya Yesu: « Liboso ete soso elela, okowangana Ngai mbala misato. » Abimaki mpe alelaki makasi na libanda.

< Matouš 26 >