Matouš 26
1 I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto všecky, řekl učedlníkům svým:
Amo olelesu sia: dagoloba, Yesu da Ea fa: no bobogesu dunuma amane sia: i,
2 Víte, že po dvou dnech velikanoc bude, a Syn člověka zrazen bude, aby byl ukřižován.
“Dilia dawa: ! Eso aduna aligili, Baligisu Lolo Nasu da ba: mu. Ilia da Dunu Egefe bulufalegeiga dabagala: musa: gagulaligimu.”
3 Tehdy sešli se přední kněží a zákonníci, i starší lidu na síň nejvyššího kněze, kterýž sloul Kaifáš.
Amalalu, gobele salasu dunu amola Gode Ea diasu ouligisu dunu da gobele salasu dunu Ouligisu ea dio amo Ga: iafa: se, amo ea diasuga gilisi dagoi.
4 A radili se spolu, jak by Ježíše lstivě jali a zamordovali.
Ilia da Yesu wamowane afugili, medole legemusa: , amane ilegele sia: i,
5 Ale pravili: Ne v den sváteční, aby nebyl rozbroj v lidu.
“Dunu huluane da amo hou higabeba: le, halale gegesa: besa: le, Lolo Nasu amo ganodini hamomu da hamedei.”
6 Když pak byl Ježíš v Betany, v domu Šimona malomocného,
Eso afaega, Yesu da Bedani moilaiga, lebolosi oloi dunu Saimone amo ea diasuga esalu.
7 Přistoupila k němu žena, mající nádobu alabastrovou masti velmi drahé, i vylila ji na hlavu jeho, když seděl za stolem.
E da ha: i nanoba, uda afae da Ema misini, manoma gabusiga: gala ganagu ganodini sali, Yesu Ea dialuma da: iya sogadigi.
8 A vidouce to učedlníci jeho, rozhněvali se, řkouce: I k čemu jest ztráta tato?
Amo hou ba: beba: le, Yesu Ea ado ba: su dunu ilia da ougili amane sia: i, “Liligi ida: iwane abuli udigili ha: digibela: ?
9 Nebo mohla tato mast prodána býti za mnoho, a dáno býti chudým.
Amo gabusiga: hano bidi lale, amo muni lai hame gagui dunuma imunu da defea galu!”
10 A znaje to Ježíš, dí jim: Proč za zlé máte této ženě? Dobrý zajisté skutek učinila nade mnou.
Be Yesu da ilia sia: dasu dawa: beba: le, amane sia: i, “Dilia abuliba: le amo udama mi hananewane sia: sala: ? E da Nama hou ida: iwane hamoi.
11 Nebo chudé vždycky máte s sebou, ale mne ne vždycky míti budete.
Dilia da hame gagui dunu eso huluane ba: mu. Be dilia da Na hobea hame ba: mu.
12 Vylivši zajisté tato mast tuto na mé tělo, ku pohřebu mému to učinila.
E da Na bogole ulidogone salimu hou amoma asigiba: le, Na da: i hodo legema: ne, waha agoane hamoi.
13 Amen pravím vám: Kdežkoli kázáno bude evangelium toto po všem světě, takéť i to bude praveno, co učinila tato, na památku její.
Na dafawane sia: sa! Osobo bagadega, soge huluanedafa amoga Na sia: ida: iwanegala dunu ilia olelesea, ilia da amo uda dawa: ma: ne, ea hou Nama waha hamoi olelemu.”
14 Tedy odšed k předním kněžím jeden ze dvanácti, kterýž sloul Jidáš Iškariotský,
Amalalu, Yesu Ea ado ba: su dunu afadafa amo Yudase Isaga: liode, e da ado ba: su dunu fagoyale yolesili, gobele salasu ouligisu dunu ilima doaga: i.
15 Řekl: Co mi chcete dáti, a já vám ho zradím? A oni odvážili jemu třidceti stříbrných.
E da ilima amane adole ba: i, “Na da Yesu dilima ima: ne hohonosea, dilia muni habodayane ima: bela: ?” Amalalu, ilia fage eme esala (silifa) 30 agoane idili, Yudasema i.
16 A od té chvíle hledal příhodného času, aby ho zradil.
Amalalu, Yudase da Yesu hohonone, ilima imunusa: logo hogolalu.
17 Prvního pak dne přesnic, přistoupili k Ježíšovi učedlníci, řkouce jemu: Kde chceš, ať připravíme tobě, abys jedl beránka?
Isala: ili dunu da agi ga: gi Yisidi hame sali amo lolo nanoba, eso agega, Yesu Ea fa: no bobogesu dunu da Ema doaga: le, amane sia: i, “Ninia habidili Baligisu Lolo manusa: hahamoma: bela: ?”
18 On pak řekl: Jděte do města k jednomu, a rcete jemu: Vzkázalť Mistr: Čas můj blízko jest, u tebeť jísti budu beránka s učedlníky svými.
Yesu E bu adole i, “Yelusalemega asili, dilia da dunu ba: mu. Ema amane sia: ma, ‘Ninia Olelesu dunu ea ilegei eso da doaga: i dagoi. E amola ea ado ba: su dunu, ilia dia diasuga Baligisu lolo manu galebe.’”
19 I učinili učedlníci tak, jakž jim poručil Ježíš, a připravili beránka.
Amo sia: nababeba: le, ilia da Yesu Ea olelei hamoi. Ilia Baligisu Lolo Nasu manusa: hahamoi.
20 A když byl večer, posadil se za stůl se dvanácti.
Daeya doaga: loba, Yesu amola Ea fa: no bobogesu dunu fagoyale gala da ha: i manusa: esalu.
21 A když jedli, řekl: Amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.
Ha: i nananoba, Yesu E amane sia: i, “Na da dafawane sia: sa! Dunu afae ninia gilisisu ganodini da Na hohonomu.”
22 I zarmoutivše se velmi, počali každý z nich říci jemu: Zdali já jsem, Pane?
Ilia huluane da se bagade nabi. Ilia da afae afae Yesuma amane adole boba: i, “Hina! Di da na hamomu sia: sala: ?”
23 On pak odpovídaje, řekl: Kdo omáčívá se mnou rukou v mise, ten mne zradí.
E da bu adole i, “Dunu afadafa, e amola Na gilisili hano ofodoga agi ga: gi gele iasea, amo dunu da Na hohonomu.
24 Syn zajisté člověka jde, jakož psáno o něm, ale běda člověku tomu, skrze něhož Syn člověka zrazen bude. Dobré by bylo jemu, by se byl nenarodil člověk ten.
Dunu Egefe, Gode Sia: Dedei defele, da bogomu. Be Ea hohonosu dunu da se bagade nabimu. Amo dunu da hamedafa lalelegemu da defea galu.”
25 Odpovídaje pak Jidáš, kterýž ho zrazoval, dí: Zdali já jsem, Mistře? Řekl jemu: Ty jsi řekl.
Yesu Ea hohonosu dunu Yudase da amane sia: i, “Olelesu! Di da na hamomu sia: sala: ?” Yesu E bu adole i, “Di da sia: i dagoi!”
26 A když oni jedli, vzav Ježíš chléb, a dobrořečiv, lámal, a dal učedlníkům, a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé.
Ilia ha: i nanoba, Yesu da agi ga: gi lale, Godema nodone sia: ne gadole, amo agi ga: gi fifili, Ea fa: no bobogesu dunuma i. E amane sia: i, “Lale moma! Amo da Na da: i hodo.”
27 A vzav kalich, a díky činiv, dal jim, řka: Píte z toho všickni.
Amalalu, E da faigelei lale, Godema nodone sia: ne gadole, ilima i. E amane sia: i, “Dilia huluane amo waini hano moma.
28 Nebo to jest krev má nové smlouvy, kteráž za mnohé vylévá se na odpuštění hříchů.
Go da Na maga: me. Gesele nasu gousa: su gaheabolo da amoga hamoi dagoi. Na maga: me sogadigimuba: le, dunu bagohame da gogolema: ne olofosu ba: mu.
29 Ale pravímť vám, žeť nebudu píti od této chvíle z tohoto plodu vinného kořene, až do onoho dne, když jej píti budu s vámi nový v království Otce svého.
Na dilima sia: sa! Na amola dilia da osobo bagadega waini hano moma: ne, bu hame gilisimu. Gode Ea Hinadafa Hou soge ganodini fawane, ninia bu gilisili gaheabolowane manu.”
30 A sezpívavše písničku, vyšli na horu Olivetskou.
Amalalu, gesami hea: lalu, ilia Olife Goumiga asi.
31 Tedy dí jim Ježíš: Všickni vy zhoršíte se nade mnou této noci. Nebo psáno jest: Bíti budu pastýře, a rozprchnouť se ovce stáda.
Amalalu, Yesu da ilima amane sia: i, “Wali gasia, dilia huluane da Na yolesili, hobeamu. Gode Sia: Dedei amo ganodini agoane dedei diala, ‘Gode da sibi ouligisu dunu medole legebeba: le, sibi da udigili hobeale afafamu.’
32 Ale když z mrtvých vstanu, předejdu vás do Galilee.
Be Gode da Na bu wa: legadolesisia, Na da dilima bisili Ga: lili sogega masunu.”
33 Odpovídaje pak Petr, řekl jemu: Byť se pak všickni zhoršili nad tebou, jáť se nikdy nezhorším.
Bida e bu adole i, “Dunu huluane da mugulusia, na da Di hamedafa yolesimu.”
34 Řekl mu Ježíš: Amen pravím tobě, že této noci, prvé než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš.
Be Yesu da Bidama amane sia: i, “Na dima dafawane sia: sa! Di da hidadea udianawane ‘Yesu na hame dawa: !’ sia: sea, fa: no gagala ga: be nabimu.”
35 Dí jemu Petr: Bychť pak měl s tebou i umříti, nikoli nezapřím tebe. Takž podobně i všickni učedlníci pravili.
Be Bida da gasawane bu adole i, “Di bogosea, ani galu bogomu da defea. Be ‘Di na hame dawa: ,’ na da hamedafa sia: mu!” Yesu Ea fa: no bobogesu dunu huluane amola da amo defele sia: i.
36 Tedy přišel s nimi Ježíš na místo, kteréž sloulo Getsemany. I dí učedlníkům: Poseďtež tuto, ažť odejda, pomodlím se tamto.
Amalalu, ilia Gedesemani sogebi amoga doaga: i. Yesu da ilima amane sia: i, “Dilia guiguda: esaloma! Na da gagoega sia: ne gadomusa: masunu!”
37 A pojav s sebou Petra a dva syny Zebedeovy, počal se rmoutiti a teskliv býti.
Asili, E da Bida amola Sebedi ea mano aduna oule asi. Yesu da Ea dogo ganodini se bagadedafa nabi.
38 Tedy dí jim: Smutnáť jest duše má až k smrti. Pozůstaňtež tuto, a bděte se mnou.
E da ilima amane sia: i, “Na da bogomuwane se naba. Dilia Na fidima: ne, guiguda: mae golale sosodo ouesaloma.”
39 A poodšed maličko, padl na tvář svou, modle se a řka: Otče můj, jest-li možné, nechť odejde ode mne kalich tento. A však ne jakž já chci, ale jakž ty.
Yesu E fonobahadi asili, osoboga gala: lasa: ili, amane sia: ne gadoi, “Ada! Logo eno galea, amo se nabasu faigelei Nama ilegei, Di fadegama! Be na asigi dawa: su hanai liligi hame. Dia asigi dawa: suga hanai liligi fawane Na da hamomu.”
40 I přišel k učedlníkům a nalezl je, a oni spí. I řekl Petrovi: Tak-liž jste nemohli jediné hodiny bdíti se mnou?
E da Ea fa: no bobogesu dunu udiana ilima sinidigili ba: loba, ili golai dialebe ba: i. E da Bidama amane sia: i, “Dilia abuliba: le ‘aua’ afadafa fawane ouligimu da hamedesala: ?
41 Bdětež a modlte se, abyste nevešli v pokušení. Duchť zajisté hotov jest, ale tělo nemocno.
Dawa: iwane esaloma! Dilia da dafama: ne ado ba: su amoga dafasa: besa: le ha: esaloma! Dilia a: silibu da gasa bagade, be da: i ea hou da gogaiya: i.”
42 Opět podruhé odšed, modlil se, řka: Otče můj, nemůže-liť tento kalich minouti mne, než abych jej pil, staniž se vůle tvá.
Yesu da bu asili, bu amane sia: ne gadoi, “Ada! Amo se nabasu faigelei fadegamuda hamedei galea, defea, Dia asigi dawa: su hou fawane Na da hamomu.”
43 I přišed, nalezl je, a oni zase spí; nebo byly oči jejich obtíženy.
Ea ado ba: su dunu udiana ilima bu sinidigili, ilia bu golai dialebe ba: i. Ilia da si fadegaiwane ha: esalumu gogolei galu.
44 A nechav jich, opět odšel, a modlil se potřetí, touž řeč říkaje.
Amalalu, bu yolesili, asili, Yesu E da eno agoane Ea musa: sia: ne gadoi bu sia: i.
45 Tedy přišel k učedlníkům svým, a řekl jim: Spětež již a odpočívejte. Aj, přiblížila se hodina, a Syna člověka zrazují v ruce hříšných.
Amalalu, E da Ea ado ba: su dunuma bu sinidigili, amane sia: i, “Dilia da mae nedigili, golabe amola helefisala: ? Dawa: ma: i! Ilegei eso da doaga: i dagoi! Dunu Egefe da enoga hohonoi dagoi amola wadela: i hamosu dunu da wali E gagulaligimu galebe.
46 Vstaňtež, poďme. Aj, přiblížil se ten, kterýž mne zrazuje.
Wa: legadoma! Hadiga! Na hohonosu dunu manebe goea!”
47 A když on ještě mluvil, aj, Jidáš, jeden ze dvanácti, přišel, a s ním zástup mnohý s meči a s kyjmi, od předních kněží a starších lidu.
Yesu E sia: nanoba, Yudase, (Yesu Ea ado ba: su dunu fagoyale gala amo fi dunu afae) da doaga: i. Dunu bagohame, gobihei bagade amola gigi gagui, gobele salasu amola Gode Ea diasu ouligisu dunu asunasiba: le, amo dunu ilia Yudase ea baligia aligili misi.
48 Ten pak, kterýž jej zrazoval, dal jim znamení, řka: Kteréhokoli políbím, ten jest; držtež jej.
Yesu Ea hohonosu dunu da hidadea ilima sia: i galu, “Nowa dunu na nonogobe ba: sea, amo dunu dilia afugili gagulaligima.”
49 A hned přistoupiv k Ježíšovi, řekl: Zdráv buď, Mistře, a políbil jej.
Amalalu, Yudase da Yesuma doaga: le, hahawane amane sia: i, “Olelesu! Olofoiwane esaloma!” Amalalu, e da Yesu nonogoi dagoi.
50 Ale Ježíš řekl jemu: Příteli, nač jsi přišel? Tedy přistoupili, a ruce vztáhli na Ježíše, a jali ho.
Yesu da Yudasema amane sia: i, “Defea na: iyado! Dia hou amo hedolo hamoma!” Amalalu, gegesu gobihei amola gigi gagui dunu da Yesu gagulaligi.
51 A aj, jeden z těch, kteříž byli s Ježíšem, vztáh ruku, vytrhl meč svůj; a udeřiv služebníka nejvyššího kněze, uťal ucho jeho.
Yesu Ea oule misi dunu afadafa da ea gegesu gobihei duga: le gadole, gobele salasu Ouligisu ea hawa: hamosu dunu, amo ea ge damuni fasi.
52 Tedy dí jemu Ježíš: Obrať meč svůj v místo jeho; nebo všickni, kteříž meč berou, od meče zahynou.
Amalalu, Yesu da ema amane sia: i, “Dia gobihei bu salima! Bai nowa da gobiheiga gegesea, ilia da gobiheiga faiba: le bogomu.
53 Zdaliž mníš, že bych nyní nemohl prositi Otce svého, a vydal by mi více nežli dvanácte houfů andělů.
Dili adi dawa: bela: ? Na da Na Ada Ema adole ba: i ganiaba, E da a: igele gegesu dunu osia: idafa Na fidima: ne asunasila: loba.
54 Kterakž by se pak naplnila písma, svědčící, že tak musí býti?
Be amo hou agoane hamoi ganiaba, na bogomu Gode Sia: Dedei ganodini diala da hobea didili hame hamoi ba: la: loba.”
55 V tu hodinu řekl Ježíš zástupům: Jako na lotra vyšli jste s meči a s kyjmi jímati mne. Na každý den sedával jsem u vás, uče v chrámě, a nejali jste mne.
Yesu da dunu huluanema amane adole ba: i, “Dilia abuli gasawane gegesu gobihei amola gigi gaguiwane, Na afugili lamusa: misibela: ? Na da wamolasu dunula: ? Eso huluane Na Debolo Diasuga sia: olelesa lelu. Be amo esoga, dilia da Na hame gagui.”
56 Ale toto se všecko stalo, aby se naplnila písma prorocká. Tedy učedlníci všickni opustivše ho, utekli.
Be amo hou huluane, balofede dunu ilia Gode Sia: Dedei amo ganodini sia: i da didili hamomusa: misi dagoi. Amalalu, Ea ado ba: su dunu huluane da Yesu yolesili, hobea: i dagoi.
57 A oni javše Ježíše, vedli ho k Kaifášovi nejvyššímu knězi, kdež zákonníci a starší byli se sešli.
Ilia da Yesu afugili, gobele salasu Ouligisu dunu Ga: iafa: se, amo ea diasuga oule asi. Amoga, sema olelesu dunu amola Gode Ea diasu asigilai ouligisu dunu ilia gilisili esalebe ba: i.
58 Ale Petr šel za ním zdaleka, až do síně nejvyššího kněze. A všed vnitř, seděl s služebníky, aby viděl konec.
Bida e da badiliawane fa: no bobogei. E da Ga: iafa: se ea diasu gagoi amo ganodini golili sa: ili, e amola dadi gagui ouligisu dunu gilisili fi. E da fa: no mabe hou ba: musa: , esalu.
59 Přední pak kněží a starší i všecka ta rada hledali falešného svědectví proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali,
Gobele salasu dunu amola Gausolo dunu huluane da Yesu fuga: musa: , ogogosu sia: bagadewane hogoi helei.
60 Ale nenalezli. Ani, když mnozí falešní svědkové předstupovali, nic nenalezli. Naposledy pak přišedše dva falešní svědkové,
Ogogosu nabasu dunu bagohame da Yesu Ea hou wadela: musa: misi. Be ilia da Yesu bogoma: ne medomu logo hame ba: i. Fa: nowane, dunu aduna misini,
61 Řekli: Tento pověděl: Mohu zbořiti chrám Boží, a ve třech dnech jej ustavěti.
ela amane sia: i, “Amo dunu E da amane sia: i, ‘Na Gode Ea diasu mugululi, eso udiana amoga fawane bu gagumu, amo hamomusa: Na da defele esala!’”
62 A povstav nejvyšší kněz, řekl jemu: Nic neodpovídáš, co tito proti tobě svědčí?
Gobele salasu Ouligisu dunu da wa: legadole, Yesuma amane adole ba: i, “Nabibala: ? Amo diwaneya udidisu sia: nababeba: le, Di da adi sia: ma: bela: ?”
63 Ale Ježíš mlčel. I odpovídaje nejvyšší kněz, řekl jemu: Zaklínám tě skrze Boha živého, abys nám pověděl, jsi-li ty Kristus Syn Boží?
Be Yesu E da ouiya: le esalu. Amalalu, gobele salasu Ouligisu dunu da Yesuma amane sia: i, “Defea! Di da wali Gode Ea Dioba: le moloiwane sia: ma! Di da Mesaiala: ? Di da Gode Ea Manodafala: ?”
64 Dí mu Ježíš: Ty jsi řekl. Ale však pravím vám: Od toho času uzříte Syna člověka sedícího na pravici moci Boží, a přicházejícího na oblacích nebeských.
Yesu da ema bu adole i, “Di sia: be goa! Be Na da dilima sia: sa! Wali amola fa: no dilia da Na (Dunu Egefe), Gode Bagadedafa amo Ea lobo dafadili fibi ba: mu. Amola dilia Na muagado mumobi ganodini manebe ba: mu.”
65 Tedy nejvyšší kněz roztrhl roucho své, řka: Rouhal se. Což ještě potřebujeme svědků? Aj, nyní jste slyšeli rouhání jeho.
Amo sia: nababeba: le, gobele salasu Ouligisu da hina: abula gadelale, amane sia: i, “E da lasogole sia: i dagoi. Ninia da Ea hou ba: su dunu eno hame hogomu. Ea lasogoi sia: dilia huluane nabi dagoi.
66 Co se vám zdá? A oni odpovídajíce, řekli: Hodenť jest smrti.
Dilia adi dawa: bela: ?” Dunu huluane ilia bu adole i, “E da wadela: i hamoi dagoi! Medole legemu da defea!”
67 Tedy plili na tvář jeho, a pohlavkovali jej; jiní pak hůlkami jej bili,
Amalalu, ilia da Yesu Ea odagia defo aduga: gala: i. Mogili, ilia Yesu lobosunane fai, mogili ilia Ea odagi loboga fai.
68 Říkajíce: Hádej nám, Kriste, kdo jest ten, kterýž tebe udeřil?
Ilia da Ema amane sia: i, “Mesaia! Di ba: la: lusu hou hamoma! Nowa ea da Di fabayale sia: ma!”
69 Ale Petr seděl vně v síni. I přistoupila k němu jedna děvečka, řkuci: I ty jsi byl s Ježíšem tím Galilejským.
Bida da diasu gadili gagoi ganodini esalu. Amalalu, Gobele salasu Ouligisu dunu ea hawa: hamosu a: fini da Ema doaga: le, amane sia: i, “Di amolawane da Ga: lili dunu. Yesu, ali gilisili lalu.”
70 On pak zapřel přede všemi, řka: Nevím, co pravíš.
Be dunu huluane ilia midadi, Bida da Yesu hame dawa: sia: i. E amane sia: i, “Dia sia: be go na hamedafa dawa:”
71 A když vycházel ze dveří, uzřela jej jiná. I řekla těm, kteříž tu byli: I tento byl s Ježíšem tím Nazaretským.
Bida da gagoi logo holeiga asili, a:fini eno da ea odagi ba: beba: le, eno dunuma amane sia: i, “Amo dunu da Yesu, Na: salede dunu, amo gilisili lalu.”
72 I zapřel opět s přísahou: Neznám toho člověka.
Be Bida e da Yesu hame dawa: , Gode Ea Dioba: le ilegele amane sia: i, “Na da amo dunu hamedafa dawa: !”
73 A po malé chvíli přistoupivše ti, kteříž tu stáli, řekli Petrovi: Jistě i ty z nich jsi, nebo i řeč tvá známa tebe činí.
Fa: no, eno gadenene lelu dunu da Bidama misini, ema amane sia: i, “Dafawane! Di da Yesu Ea fi ilima gilisi dagoi. Dia sia: da ilia sia: defele nababeba: le, ninia dawa: !”
74 Tedy počal se proklínati a přisahati, řka: Neznám toho člověka. A hned kohout zazpíval.
Amalalu, Bida da gasa bagadewane gagabuli amane sia: i, “Na da Gode Ea Dioba: le dafawane sia: sa! Na da ogogosa galea, Gode da nama se iasu imunu da defea! Amo dunu Na da hamedafa dawa!” Ea sia: dagobeba: le, gagala gawali da ga: i.
75 I rozpomenul se Petr na slovo Ježíšovo, kterýž jemu byl řekl: Prvé než kohout zazpívá, třikrát mne zapříš. A vyšed ven, plakal hořce.
Yesu Ea musa: sia: i, “Di da hidadea ‘Yesu na hame dawa:’ udianawane sia: nanu, fa: no gagala ga: be nabimu.” Amo sia: bu dawa: beba: le, Bida da ga asili, se nabawane bagadewane dinanu
