< Matouš 25 >

1 Tehdy podobno bude království nebeské desíti pannám, kteréžto vzavše lampy své, vyšly proti ženichovi.
Mane gahıl Xəybışda Paççahiyvalla nişikiy akaraba vuxhes? Haane, yits'ıyre içiy bazirbı alyaat'u tsumayne ögiylqa qığeepç'ı.
2 Pět pak z nich bylo opatrných, a pět bláznivých.
Mane içeeşina xhoyre ək'elikana, xhoyrer bəç'ər kar yeexhe.
3 Ty bláznivé vzavše lampy své, nevzaly s sebou oleje.
Bəç'ərne içeeşe bazirbı alyaat'anbı, yicbı gyoxhxhan ha'asın q'ışmee alyaat'a deş.
4 Opatrné pak vzaly olej v nádobkách svých s lampami svými.
Ək'elikanbışemee bazirbışika sacigee, q'ışıd alyaat'an.
5 A když prodlíval ženich, zdřímaly všecky a zesnuly.
Tsuma qarı hidiyxharva, manbışin gırgınbı nik'en avqu g'alyabak'anbı.
6 O půlnoci pak stal se křik: Aj, ženich jde, vyjděte proti němu.
Xəmne yı'q'nee «Tsumay qöövur, mang'une ögiylqa qığeepç'eva» ts'ir qavayle.
7 Tedy vstaly všecky ty panny, a ozdobily lampy své.
Mane gahıl, mane içerşin gırgınbı oza qeepxha con bazirbı qa'a giviyğal.
8 Bláznivé pak opatrným řekly: Udělte nám oleje svého, nebo lampy naše hasnou.
Bəç'ərne içeeşe ək'elynanbışik'le eyhen: «Vuşde q'ışıke şasıd hele, yişin bazirbı k'ədəqqə vod».
9 I odpověděly ty opatrné, řkouce: Aby se snad nám i vám nenedostalo. Jděte raději k prodavačům, a kupte sobě.
Ək'elynane içeeşe eyhen: «Deş hele, şi yişde q'ışıke şosud huvee, şasıd şosud g'ayxharas deş. Mançin nekke yugun, şu şosun hapk'ın massa helenbışike alişşe».
10 A když odešly kupovati, přišel ženich, a které hotovy byly, vešly s ním na svadbu. I zavříny jsou dvéře.
Manbı q'ış alişşes hapk'ınne gahıl tsumay qaraylena. Manasa xhoyre içiymee, mang'uka sacigee davatbı ixhesde cigeeqa ikkeepç'ı, akkabı qa'anbı.
11 Potom pak přišly i ty druhé panny, řkouce: Pane, pane, otevři nám.
Qiyğa bəç'ər içer qabı «Yişda xərna! Yişda xərna! Şasıd akka eeqeva!» eyhe.
12 A on odpověděv, řekl: Amen, pravím vám, neznámť vás.
Tsumee manbışik'le eyhen: «Zı şok'le hək'en eyhe, zak'le şu vaats'a deş».
13 Bdětež tedy; nevíte zajisté dne ani hodiny, v kterou Syn člověka přijde.
Mançil-allab muğurba vuxhe. Şok'le Mana qalesın yiğıd, sə'ətıd ats'a deş.
14 Nebo jako člověk vycházeje na cestu, povolal služebníků svých, a poručil jim statek svůj.
Mane gahıl eyxhenbı yəqq'ılqa qığəəne insanık akarda ixhes. Mang'vee yəqqı'lqa qığeç'esse cusqa cun nukarar sav'u, cuqa vodunmeen gırgın kar manbışilqa amaanatna g'alyadaççe.
15 I dal jednomu pět hřiven, jinému pak dvě, a jinému jednu, každému podlé možnosti jeho, i odšel hned na cestu.
Mang'vee manbışis sik'ı, sang'us xholle, sang'us q'ölle, mansag'usud sa talant pılın huvu ayk'an.
16 Odšed pak ten, kterýž vzal pět hřiven, těžel jimi, i vydělal jiných pět hřiven.
Xholle talant pılın ıxhayng'vee, zara ark'ın man pıl sa menne işeeqa gixhxhı, mançilqa xhobled hexxa'an.
17 Též i ten, kterýž dvě, získal i on jiné dvě.
Q'ölle talant pılın ıxhayng'veeyid həməxüd hı'ı, mançilqa q'ölled hexxa'an.
18 Ale ten, kterýž vzal jednu, odšed, zakopal ji v zemi, a skryl peníze pána svého.
Sa talant pılın ıxhayng'veeme xandak' alitk'ur, xərıng'vee cusqa amaanat xhinne huvuyn pıl maqa dyugul ha'a.
19 Po mnohém pak času přišel pán těch služebníků, i činil s nimi počet.
Xılece gah ılğevç'uyle qiyğa, mane nukaraaşina iyesiy sak'ı, vucee manbışisqa amaanat xhinne huvuyne pılıne hək'ee qiyghan.
20 A přistoupiv ten, kterýž byl pět hřiven vzal, podal jiných pět hřiven, řka: Pane, pět hřiven dal jsi mi, aj, jiných pět hřiven získal jsem jimi.
Xholle talant pılın amaanatna alyaat'ıyng'vee, xholled hexxada adı eyhen: «Yizda xərna, ğu zalqa xholle talant pılınniy g'aletçu. Haane, zı mançilqa xholled hexxı'iyn».
21 I řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.
İyesee eyhen: «A ğu geer qa'ana! Ğu yugna, qorkuna nukarır! Ğu k'ınna iş haa'ang'ab zaqa qorkura ıxhava, zı ğu xənne işbışilqa gixhxhes. Mançil-allar ikkeç'e zaka, yiğne xərıng'uka sacigee, şadxhe!»
22 Přistoupiv pak ten, kterýž byl dvě hřivně vzal, dí: Pane, dvě hřivně jsi mi dal, aj, jiné dvě hřivně získal jsem jimi.
Q'ölle talant pılına alyaat'unar arı eyhen: «Yizda xərna, ğu zalqa q'ölle talant pılınniy amaanatna g'aletçu. Haane, zı mançilqa q'ölle talantıd hexxı'iyn».
23 Řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.
Xərıng'vee mang'uk'le eyhen: «A ğu geer qa'ana! Ğu yugna, qorkuna nukarır! Mançil-allar ikkeç'e zaka, yiğne xərıng'uka sacigee, şadxhe!»
24 Přistoupiv pak i ten, kterýž vzal jednu hřivnu, řekl: Pane, věděl jsem, že jsi ty člověk přísný, žna, kde jsi nerozsíval, a zbíraje, kde jsi nerozsypal.
Sa talant pılına alyaat'unar arı eyhen: «Yizda xərna, zak'le ğu it'umna insan ıxhay ats'anniy, ğu üvxüdivxı'yne cigeençe qiviyşalna, udyoozuyne cigeençeb saa'anaxhe.
25 I boje se, odšel jsem a skryl hřivnu tvou v zemi. Aj, teď máš, což tvého jest.
Zı mançile qərq'ı'n, mançil-allar hark'ın ğu huvuyn sa talant pılın ç'iyek avqa dyugul hı'ı. Ğu huvuyn haane, həşde yı'q'əlqa aleet'e».
26 A odpovídaje pán jeho, řekl mu: Služebníče zlý a lenivý, věděl jsi, že žnu, kdež jsem nerozsíval, a zbírám, kdež jsem nerozsypal.
Xərıng'vee mang'uk'le eyhen: «Ğu iş haa'as devkanna, pisda nukarır! Ho'ne vak'le ats'anniy, zı üvxdüvxı'yne cigeençe qiviyşalna, udyoozuyne cigeençeb saa'anava?
27 Protož měl jsi ty peníze mé dáti penězoměncům, a já přijda, byl bych vzal, což jest mého, s požitkem.
Manke ğu, zı huvuyn pıl faizısxheeyid huvu, zı qalesse yizdemee hexxa'askanniy!
28 Nu vezmětež od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
Həşde mang'usse mana talant alyapt'ı yits'ıble talantnang'usqa qevle!
29 (Nebo každému majícímu bude dáno, a bude více míti, od nemajícího pak i to, což má, bude odjato.)
Şavuqayiy vod, məxrıng'us sık'ıldad geed heles, məxrıng'uqa gırgın hexxalika ixhes. Şavuqayiy deş, məxrıng'une xılençe vodunıd g'ayşesın.
30 A toho neužitečného služebníka uvrzte do těch temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
Mana nişiscar karaı'dəəna nukar, xaançe qığavhu, sa miç'axne cigeeqa dağerçe. Mançe geşşuybıyiy ık'arıke silibı sana-sançil qadaxan ses qöö ixhes».
31 Když pak přijde Syn člověka v slávě své, a všickni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své,
İnsanna Dix Cune gırgıne malaaikaaşika, Cune nuree qarımee, Mana Cune nurune taxtıl gyuaras.
32 A shromážděni budou před něj všickni národové. I rozdělí je na různo, jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů.
Gırgın milletbı Mang'une ögiylqa sales. Mang'veeyib vəq'əbı ts'e'bışike cura'ane çobanee xhinne, manbı sana-sang'uke curaa'asınbı.
33 A postaví ovce zajisté na pravici své, kozly pak na levici.
Mang'vee Cune sağılqa vəq'əbı, solulqad ts'e'bı sa'as.
34 Tedy dí Král těm, kteříž na pravici jeho budou: Poďtež požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa.
Mane gahıl Paççahee Cune sağne suralinbışik'le eyhesın: «Yizde Dekkee xayir-düə huvuynbı! Zasqa qudoora, dyunye itxhıniyng'acad şosva hav'una Paççahiyvalla gırgıne gahbışiscab şos alept'e.
35 Nebo jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem byl, a přijímali jste mne;
Zı mıssıranang'a, şu Zas oxhanasın kar huvu, Yizın ghal-miz xhyanıka gyotxhanang'a şu Zas xhyan huvu, Zı menne cigeençenaniy vor, Şu Zake vuşda hı'ı.
36 Nah, a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně.
Zı ts'elerniy vor, şu Yizde tanalqan kar huvu, Zı ık'armee, şu Zaqa ilyaakıynbı, Zı zindaneenang'a, şu Zal alycaaxvas abı».
37 Tedy odpovědí jemu spravedliví, řkouce: Pane, kdy jsme tě vídali lačného, a krmili jsme, neb žíznivého, a dávaliť jsme píti?
Manke qopkuynbışe Mang'uke qiyghanasın: «Yişda Xərna, Ğu mısane mıssıra axu, şi mısane Vasın oxhanasın kar huvu? Mısane Yiğın ghal-miz xhyanıka gyotxhanang'a, şi Vas xhyan huvu?
38 Aneb kdy jsme tě viděli hostě, a přijali jsme, neb nahého, a přioděli jsme?
Mısane şak'le Ğu menne cigeençena xhinne g'acu yişda hı'ı? Mısane şak'le Ğu ts'eler g'acu tanalqan kar huvu?
39 Aneb kdy jsme tě viděli nemocného neb v žaláři, a přicházeli jsme k tobě?
Mısane şak'le Ğu ık'ar, zindanee g'acu Vasqa abı?»
40 A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili.
Paççaheemee manbışik'le eyhesın: «Zı şok'le hək'edacad eyhe, şu Yizde nekke k'ınne çocaaşine sang'us hı'iyn, Zas hı'iyn xhinne eyxhe».
41 Potom i těm na levici dí: Jděte ode mne zlořečení do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu i andělům jeho. (aiōnios g166)
Manke Mang'vee Cune solne suralinbışik'led eyhesın: «Bed-düə alyapt'ıynbı, Yizde ögiyle ts'ıts'eepxhe! İblisısiy çine malaaikaaşis qı'iyn ts'a vod, şunab maqa hudoora. (aiōnios g166)
42 Neboť jsem lačněl, a nedali jste mi jísti; žíznil jsem, a nedali jste mi píti;
Manıd Zı mıssırang'a, şu Zas oxhanasın kar hidevuva, Yizın ghal-miz xhyanıka gyotxhanang'a, ulyoğasın xhyan hidevuva,
43 Hostem jsem byl, a nepřijali jste mne; nah, a neodívali jste mne; nemocen a v žaláři, a nenavštívili jste mne.
Zı menne cigeençena xhinne g'acu, vuşda hıdyı'ıva, Zı ts'elernang'a tanalqan kar hidevuva, Zı ık'arang'a, zindaneenang'a Zasqa ityabıva».
44 Tedy odpovědí jemu i oni, řkouce: Pane, kdy jsme tebe vídali lačného, neb žíznivého, neb hostě, neb nahého, neb nemocného, aneb v žaláři, a neposloužili jsme tobě?
Manbışed qidghın ha'asın: «Yişda Xərna, mısane şak'le Ğu mıssıra, ghal-miz xhyanıka gyotxhan, menne cigeençena xhinne, ts'eler, ık'ar, zindanee g'acu, Vas ıkkanan hidi'ı?»
45 Tedy odpoví jim, řka: Amen pravím vám: Čehož jste koli nečinili jednomu z nejmenších těchto, ani mně jste nečinili.
Mane gahıl Mang'vee manbışis inəxdun alidghıniy qeles: «Zı şok'le hək'edacad eyhe, şu Yizde nekke k'ınne çocaaşine sang'us man hıdyı'ıva, Zak hı'iyn xhinneecad eyxhe».
46 I půjdou tito do trápení věčného, ale spravedliví do života věčného. (aiōnios g166)
Manbışis gırgıne gahbışisda cazaa hevles, qopkuynbışismee gırgıne gahbışisda ı'mı'r hevles. (aiōnios g166)

< Matouš 25 >