< Matouš 25 >

1 Tehdy podobno bude království nebeské desíti pannám, kteréžto vzavše lampy své, vyšly proti ženichovi.
“Ho alu lo Nyidomooku gv Karv ngv vbvrire. Lvkogulo nyijar vring go dooto, bunu bunugv mvdurupum a naalayila makbu rijibonga kaarwk sibv vnglin nyatoku.
2 Pět pak z nich bylo opatrných, a pět bláznivých.
Angu gunv pvcha nyato okv kvvbi angu gunv mvnglak nyato.
3 Ty bláznivé vzavše lampy své, nevzaly s sebou oleje.
Pvchanv vdwv bunugv mvdurupum a bvngla vngnyato vbvritola bunu tvli gvpwng mato.
4 Opatrné pak vzaly olej v nádobkách svých s lampami svými.
Mvnglaknv angu hv bvngia nvnvlo bunugv mvdurupum lvgabv tvli vkv yarbing dubv bvngtoku.
5 A když prodlíval ženich, zdřímaly všecky a zesnuly.
Makbu rijibongv aadu bv tapv toku, vkvlvgabv nyijar vdwv yumi mirapla yupngak nyatoku.
6 O půlnoci pak stal se křik: Aj, ženich jde, vyjděte proti němu.
“Ayuyupra bv ritoku, ho sudu go dulinto, ‘Siinv makbu rijibongv! Aala okv ninyia kaarwk sulakuka!’
7 Tedy vstaly všecky ty panny, a ozdobily lampy své.
Nyijar vring ngv hurap nyala bunugv mvdurupum baanu nyatoku.
8 Bláznivé pak opatrným řekly: Udělte nám oleje svého, nebo lampy naše hasnou.
Vbvrikunamv pvchanv vdwv nyebanv vdwa minto, ‘Klai, ngonua nonugv tvli lokv jilabv, ogulvgavbolo ngonugv mvdurupum hv ngejiku.’
9 I odpověděly ty opatrné, řkouce: Aby se snad nám i vám nenedostalo. Jděte raději k prodavačům, a kupte sobě.
Nyebanv vdwv mirwkto, ‘Ma,’ ‘Nonu gvbv la ngonu gvbv tvli hv chimare. Dukan lo vngnyika okv nonuno lvgabv rvvti laka.’
10 A když odešly kupovati, přišel ženich, a které hotovy byly, vešly s ním na svadbu. I zavříny jsou dvéře.
Vkvlvgabv pvchanv nyijar vdwv tvli mego rvvdubv vngnya toku; okv bunugv vngro kochingbv makbu rijibongv aatoku. Nyijar angu kaayanv vdwv makbu rijibonga lvkobv nyida dvpam lo vngming gvtoku, okv agi a koktum toku.
11 Potom pak přišly i ty druhé panny, řkouce: Pane, pane, otevři nám.
“Ayungjvma nga kvvbi vdwv aalwk nyatoku. Bunu, ‘Tamsarnv, tamsarnv! Ngonua arwng aamu labv!’ vla kapla goknya toku.
12 A on odpověděv, řekl: Amen, pravím vám, neznámť vás.
‘Ma rung! Ngo nonua chima,’ vla makburijibongv mirwk toku.”
13 Bdětež tedy; nevíte zajisté dne ani hodiny, v kterou Syn člověka přijde.
Okv Jisu minyabv mintoku, “Vbvrikunamv nonuno hinsu laka, ogulvgavbolo nonu alu vmalo dw nga chima.
14 Nebo jako člověk vycházeje na cestu, povolal služebníků svých, a poručil jim statek svůj.
“Ho alu lo Nyidomooku gv Karv ngv svbv rire. Alu gulo nyi ako dooto, nw adu lo moing vngtv tvvto; nw ninyigv pakbu vdwa goklwk gvrila ninyigv yikungyira nga kaaya dubv tinglwk toku.
15 I dal jednomu pět hřiven, jinému pak dvě, a jinému jednu, každému podlé možnosti jeho, i odšel hned na cestu.
Nw nyi vdwa rilajinv nga kaala akin—akin a kaagvrila jito: Akonyi nw ain lokdwng hejar angu go jito, akonyi hejar anyigo okv akonyi nw hejar akin go jito. Vbvrikunamv nw moing vngyu toku.
16 Odšed pak ten, kterýž vzal pět hřiven, těžel jimi, i vydělal jiných pět hřiven.
Hejar angu lokdwng go naarwknv pakbu angv vjakgobv vngda bongv ninyigv morko nga mvjinmvta toku okv hejar angu godv mvlin jitoku.
17 Též i ten, kterýž dvě, získal i on jiné dvě.
Ho apiabv ain lokdwng hejar anyigo naarwk sinv pakbu angv hejar anyi godv mvlin jitoku.
18 Ale ten, kterýž vzal jednu, odšed, zakopal ji v zemi, a skryl peníze pána svého.
Vbvritola lokdwng hejar go naarwk sinv pakbu angv vngla, kvdw lo ungrung go dutola ninyigv Ahtu gv morko nga hoka vvsi toku.
19 Po mnohém pak času přišel pán těch služebníků, i činil s nimi počet.
“Achialvgo ayungjvma nga ho pakbu vdwgv atu angv aakur toku okv bunua lvkobv morko nga sapka toku.
20 A přistoupiv ten, kterýž byl pět hřiven vzal, podal jiných pět hřiven, řka: Pane, pět hřiven dal jsi mi, aj, jiných pět hřiven získal jsem jimi.
Lokdwng hejar angu go naarwksinv pakbu angv aatoku okv hejar angu go paatam nam hum laklwk toku, okv minto, ‘Atu, no ngam lokdwng hejar angu go jito, okv kaatoka! siinv ngo kvvbi hejar angu gudv ngo paalwk pvkunv.’
21 I řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.
‘Alvbv ripv, no alvnvgo okv jwkjwkvrwknv pakbu go!’ ninyigv atuv minto, ‘No miangnv morko nga alvbv mvjinmvtapv, vkvlvgabv ngo nam kainv morko nga kaaya modubv jire. Aatoka, soka okv ngoogv himpua pumin gvlaka!
22 Přistoupiv pak ten, kterýž byl dvě hřivně vzal, dí: Pane, dvě hřivně jsi mi dal, aj, jiné dvě hřivně získal jsem jimi.
Vbvrikunamv pakbu morko lokdwng hejar anyigo jinam angv aala okv minto, ‘Atu, no nga lokdwng hejar anyigo jito. Kaatoka, vjak ngo hejar anyi godv paalwk pvkunv.’
23 Řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.
‘Alvbv ripv, no alvnvgo okv jwkjwkvrwknv pakbu go!’ ninyigv atuv minto. ‘No miangnv morko nga alvbv mvjinmvtapv, vkvlvgabv ngo nam kainv morko nga rigv modubv jire. Aatoka, okv ngoogv himpu lo pumin gvlaka!’
24 Přistoupiv pak i ten, kterýž vzal jednu hřivnu, řekl: Pane, věděl jsem, že jsi ty člověk přísný, žna, kde jsi nerozsíval, a zbíraje, kde jsi nerozsypal.
Vbvrikunamv lokdwng hejar akin go naarwk sinv angv aala okv minto, ‘Tamsarbo, ngo chindu no raainv nyi go; no noogv rongo mvma kolo aam gvdu, okv no noogv aam chima kolo aam nvvdu.
25 I boje se, odšel jsem a skryl hřivnu tvou v zemi. Aj, teď máš, což tvého jest.
Vkvlvgabv ngo busula vngla noogv morko nga kvdw lo vvsi pvkunv. Kaatoka, siinv no gvngvku.’
26 A odpovídaje pán jeho, řekl mu: Služebníče zlý a lenivý, věděl jsi, že žnu, kdež jsem nerozsíval, a zbírám, kdež jsem nerozsypal.
Ninyigv atuv ninyia mintoku, ‘No alvmanv okv svpenv pakbu go!’ ‘No nga rongo mvma kolo aam gvdubv okv aam chima kolo aam nvvdubv chindu ai?
27 Protož měl jsi ty peníze mé dáti penězoměncům, a já přijda, byl bych vzal, což jest mého, s požitkem.
Vbvriku nvgo yilo, alv rinvpv, no ngoogv morko nga morko benk lo lvktola ngoogv aakur rikulo kuu naatak la ngo naaku nvgo yilo.
28 Nu vezmětež od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
Vjak morko nga nw gvlokv dvrit gvri kula nyi morko lokdwng hejar vring go doonv lo jitoka.
29 (Nebo každému majícímu bude dáno, a bude více míti, od nemajícího pak i to, což má, bude odjato.)
Yvvdw ogugo doodudw, um jitam yayare, okv nw kaiyayabv dooreku; vbvritola yvvnyiv ogu guka dooma dunv, ninyigv achukgo doonam haka nw gvlokv dvrit jireku.
30 A toho neužitečného služebníka uvrzte do těch temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
Svbv alvmabv rinv pakbua—agum kanv kolo ninyia ora tvka; hoka nw kapla hijung nga hitwkkrwk sireku.’
31 Když pak přijde Syn člověka v slávě své, a všickni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své,
“Vdwlo Nyia Kuunyilo ngv Dvbv bv rila aarikudw okv nyidogindung mvnwngngv ninyia lvkobv aariku, nw ninyigv Dvbv dooging lo dootung reku,
32 A shromážděni budou před něj všickni národové. I rozdělí je na různo, jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů.
okv diringmooku mvnwng gv nyi vdw mvnwngngv ninyigv kaagialo dookum reku. Vbvrikunamv nw bunua anyi gubv mvpin sureku, svlar kaaya nvgv svlar hala yabin a mvpin sunam apiabv.
33 A postaví ovce zajisté na pravici své, kozly pak na levici.
Nw alvnv nyi vdwa ninyigv lakbik kiamlo vvpv reku okv kvvbi vdwa ninyigv lakchi tangvlo vvpv reku.
34 Tedy dí Král těm, kteříž na pravici jeho budou: Poďtež požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa.
Vbvrikunamv Dvbv ngv ninyigv lakbik tangvlo nyi daknv vdwa minreku, ‘Aatoka, nonuno ngo Abu gv aya jinam vdwv! Nyia mooku a pwkri lokv nonugv lvgabv pwklin jikunam Karv nga aala kaato kuka.
35 Nebo jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem byl, a přijímali jste mne;
Ngo kano toku okv nonu nga dvmu toku, tvngnwngto nonu nga tvngse go jitoku; ngo nyen bv rito nonu nga nonugv naam lo naarwk sutoku,
36 Nah, a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně.
vji gvvpa mabv abinto nonu nga vji gvmutoku; ngo lvvmato okv nonu nga ringchum yato, patwklo dooto okv nonu nga kaalwk toku.’
37 Tedy odpovědí jemu spravedliví, řkouce: Pane, kdy jsme tě vídali lačného, a krmili jsme, neb žíznivého, a dávaliť jsme píti?
Alvnv nyi vdwv ninyia mirwk reku, ‘Ahtu, vdwlola, ngonu nam kano kvvbi kaapa namv okv nam dvmu kunamv vmalo tvngnwng kunam a tvngse go jinamv?
38 Aneb kdy jsme tě viděli hostě, a přijali jsme, neb nahého, a přioděli jsme?
Vdwlola ngonu nam nyen bv kaala ngonugv naam lo nam aamu namv, vmalo abin dubv kaapala nam vji gvmunamv?
39 Aneb kdy jsme tě viděli nemocného neb v žaláři, a přicházeli jsme k tobě?
Vdwlola ngonu nam lvvma dubv okv patwk doodubv kaala nam kaalwk namv?’
40 A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili.
Dvbv ngv mirwk reku, ‘Ngo nonua minpa jidunv, vdwlo nonu ngoogv nyi miang nvgo nyika so vdw sum riku bolo, hv ngo lvgabv rinam vku!’
41 Potom i těm na levici dí: Jděte ode mne zlořečení do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu i andělům jeho. (aiōnios g166)
Vbvrikunamv nw ninyigv lakchikiam gv nyi vdwa minre, “Ngo gv lokv vngroto, Pwknvyarnv gv beenam arwng lo doonv vdw nonu! Uyudvbv okv ninyigv nyidogindung vdwgv lvgabv mvpv kunam doobwngnv vmvlo vngroto kulaka! (aiōnios g166)
42 Neboť jsem lačněl, a nedali jste mi jísti; žíznil jsem, a nedali jste mi píti;
Ngo kano toku vbvritola nonu nga dvnam jima, tvngnwngto vbvritola nonu nga tvngse go jima;
43 Hostem jsem byl, a nepřijali jste mne; nah, a neodívali jste mne; nemocen a v žaláři, a nenavštívili jste mne.
Ngo nyen bv rito vbvritola nonu ngam nonugv naam vdwlo aamuma, vji koopa mato vbvritola nonu ngam vji jima; ngo lvvmato okv patwklo dooto vbvritola nonu ngam ringchumriaima.’
44 Tedy odpovědí jemu i oni, řkouce: Pane, kdy jsme tebe vídali lačného, neb žíznivého, neb hostě, neb nahého, neb nemocného, aneb v žaláři, a neposloužili jsme tobě?
Vbvrikunamv bunu ninyia mirwk sireku, ‘Ahtu, vdwlola ngonu nam kano dubv, vmalo tvngnwng dubv, vmalo nyenbv ridubv, vmalo vji gvvpa madubv, vmalo lvvma dubv, vmalo patwk doodubv kaagvrila ridur maanammv?’
45 Tedy odpoví jim, řka: Amen pravím vám: Čehož jste koli nečinili jednomu z nejmenších těchto, ani mně jste nečinili.
Dvbv ngv mirwk reku, ‘Ngo nonua minpa jidu, vdwlo nonu ngoogv nyi miang nvnga ridur maanammv hv nga ridur kuma namv.’
46 I půjdou tito do trápení věčného, ale spravedliví do života věčného. (aiōnios g166)
Vbvrikunamv, so vdwa hirukaya nyema kolo vngmu reku, okv alvnv nyi vdwa turbwngla dookulo vngmu reku.” (aiōnios g166)

< Matouš 25 >