Matouš 25
1 Tehdy podobno bude království nebeské desíti pannám, kteréžto vzavše lampy své, vyšly proti ženichovi.
“He wode salo kawotethay bantta kuraaziya oykkidi, machcho ehanaw bida addiya mokkanaw keyida tammu geela7ota daanees.
2 Pět pak z nich bylo opatrných, a pět bláznivých.
Enttafe ichchashati eeya, qassi ichchashati cincca.
3 Ty bláznivé vzavše lampy své, nevzaly s sebou oleje.
Eeyati kuraaze oykkidosona, shin hara lambba oykkibookkona.
4 Opatrné pak vzaly olej v nádobkách svých s lampami svými.
Shin cinccati bantta kuraaziyanne hara guzha lambba oykkidosona.
5 A když prodlíval ženich, zdřímaly všecky a zesnuly.
Machchiw ekkeyssi gam77in, he geela7oti banttana dhiskkoy oykkin dhiskkidosona.
6 O půlnoci pak stal se křik: Aj, ženich jde, vyjděte proti němu.
“Giddi bilahe gidiya wode, ‘Hekko, machchiw eheyssi gakkis, iya mokkanaw keyite’ yaagiya gita cabboy si7ettis.
7 Tedy vstaly všecky ty panny, a ozdobily lampy své.
“He wode he geela7oti ubbay barkkidi, bantta kuraaziya giigisidosona.
8 Bláznivé pak opatrným řekly: Udělte nám oleje svého, nebo lampy naše hasnou.
Eeyati cinccatakko, ‘Nu kuraazey to7ana haniya gisho, hintte lambbaafe nuus immerkketi’ yaagidosona.
9 I odpověděly ty opatrné, řkouce: Aby se snad nám i vám nenedostalo. Jděte raději k prodavačům, a kupte sobě.
“Shin cinccati enttako zaaridi, ‘Akkay, nuusinne hinttes gidiya lambbi baawa. Hessa gisho, hinttew bidi shammidi ekkite’ yaagidosona.
10 A když odešly kupovati, přišel ženich, a které hotovy byly, vešly s ním na svadbu. I zavříny jsou dvéře.
Eeya geela7oti lambba shammanaw bin, machchiw ekkeyssi puttu gis. Giigeti uttida ichchashu geela7oti iyara issife yaagano keethaa gelidosona; kareykka gorddetti aggis.
11 Potom pak přišly i ty druhé panny, řkouce: Pane, pane, otevři nám.
“Guyeppe hankko geela7oti yidi, ‘Godaw, godaw, nuus dooyarkii’ yaagidosona.
12 A on odpověděv, řekl: Amen, pravím vám, neznámť vás.
“Shin I enttako zaaridi, ‘Taani hinttew tuma odays; ta hinttena erikke!’
13 Bdětež tedy; nevíte zajisté dne ani hodiny, v kterou Syn člověka přijde.
“Hiza, Asa Na7ay yaana gallasaa woykko saatiya hintte eronna gisho barkkidi naagite.
14 Nebo jako člověk vycházeje na cestu, povolal služebníků svých, a poručil jim statek svůj.
“Xoossaa kawotethay ba oosanchchota xeegidi baw de7iyabaa enttaw sheedhdhidi oge baanaw keyida uraa daanees.
15 I dal jednomu pět hřiven, jinému pak dvě, a jinému jednu, každému podlé možnosti jeho, i odšel hned na cestu.
Enttaw huu7en huu7en entta wolqqaa mela issuwas ichchashu karxiite bira, issuwas nam77u karxiite bira qassi issuwas issi karxiite bira immidi ba ogiya bis.
16 Odšed pak ten, kterýž vzal pět hřiven, těžel jimi, i vydělal jiných pět hřiven.
Ichchashu karxiite bira ekkida aylley sohuwara bidi zal77idi, hara ichchashu karxiite bira wodhisis.
17 Též i ten, kterýž dvě, získal i on jiné dvě.
Hessadakka, qassi nam77u karxiite bira ekkida aylley hara nam77u karxiite bira wodhisis.
18 Ale ten, kterýž vzal jednu, odšed, zakopal ji v zemi, a skryl peníze pána svého.
Shin issi karxiite bira ekkidayssi bidi, olla bookkidi, ba godaa miishiya moogis.
19 Po mnohém pak času přišel pán těch služebníků, i činil s nimi počet.
“Daro wodeppe guye he aylleta goday yidi, ba miishiya enttara salla77is.
20 A přistoupiv ten, kterýž byl pět hřiven vzal, podal jiných pět hřiven, řka: Pane, pět hřiven dal jsi mi, aj, jiných pět hřiven získal jsem jimi.
Ichchashu karxiite bira ekkida aylley yidi, hara ichchashu karxiite bira ehidi, ‘Ta godaw, neeni taw ichchashu karxiite bira immadasa. Shin taani hara ichchashu karxiite bira wodhisas’ yaagis.
21 I řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.
Iya goday, ‘Zambboy! Neeni lo77onne ammanthiya aylle; neeni guuthaban ammanettadasa. Taani nena darobaa bolla shuumana; haa gelada ne godaara ufaytta’ yaagis.
22 Přistoupiv pak ten, kterýž byl dvě hřivně vzal, dí: Pane, dvě hřivně jsi mi dal, aj, jiné dvě hřivně získal jsem jimi.
“Qassi nam77u karxiite bira ekkidayssi yidi, ‘Ta godaw, neeni taw nam77u karxiite bira immadasa. Shin taani hara nam77u karxiite bira wodhisas’ yaagis.
23 Řekl mu pán jeho: To dobře, služebníče dobrý a věrný, nad málem byl jsi věrný, nad mnohem tebe ustanovím. Vejdiž v radost pána svého.
Iya goday, ‘Zambboy! Neeni lo77onne ammanthiya aylle; neeni guuthaban ammanettadasa. Taani nena darobaa bolla shuumana; haa gelada ne godaara ufaytta’ yaagis.
24 Přistoupiv pak i ten, kterýž vzal jednu hřivnu, řekl: Pane, věděl jsem, že jsi ty člověk přísný, žna, kde jsi nerozsíval, a zbíraje, kde jsi nerozsypal.
“Qassi issi karxiite bira ekkidayssi yidi, ‘Ta godaw, neeni zeronna bessafe cakkeyssanne dharcconna bessafe maxiya iita asi gideyssa taani erays.
25 I boje se, odšel jsem a skryl hřivnu tvou v zemi. Aj, teď máš, což tvého jest.
Hessa gisho, yayyada ne biraa biittan moogas. Ne miishey hayssish’ yaagis.
26 A odpovídaje pán jeho, řekl mu: Služebníče zlý a lenivý, věděl jsi, že žnu, kdež jsem nerozsíval, a zbírám, kdež jsem nerozsypal.
“Iya goday zaaridi, ‘Ha iita azalla aylliyaw, taani zeronna bessafe cakkeyssanne dharcconna bessafe maxiya asi gideyssa eradasa.
27 Protož měl jsi ty peníze mé dáti penězoměncům, a já přijda, byl bych vzal, což jest mého, s požitkem.
Yaatin, neeni ta miishiya bankken wothidabaa gidiyakko, taani simmiya wode ta miishiya wodhera ekkanayssa diggadasa.
28 Nu vezmětež od něho tu hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
Hessa gisho, miishiya iyappe ekkidi, tammu karxiite biri de7eyssas immite.
29 (Nebo každému majícímu bude dáno, a bude více míti, od nemajícího pak i to, což má, bude odjato.)
Ays giikko, de7iya ubbaas guzhettananne darana. Shin baynnayssafe hari attoshin, he iyaw de7iya guuthiyaka ekettana.
30 A toho neužitečného služebníka uvrzte do těch temností zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
Ha maaddonna aylliya kare dhumaa kessi yeggite. Yan iyaw yeehonne achche garccethi gidana’ yaagis.
31 Když pak přijde Syn člověka v slávě své, a všickni svatí andělé s ním, tedy se posadí na trůnu velebnosti své,
“Asa Na7ay, kiitanchcho ubbatara, ba bonchchuwara yaa wode I ba bonchcho kawota araata bolla uttana.
32 A shromážděni budou před něj všickni národové. I rozdělí je na různo, jedny od druhých, tak jako pastýř odděluje ovce od kozlů.
Biittan de7iya asi ubbay iya sinthe shiiqana. Henthanchchoy dorssata deeshatappe shaakkeyssada I he asaa nam77an shaakkana.
33 A postaví ovce zajisté na pravici své, kozly pak na levici.
Qassi dorssata ushachcha baggara deeshata haddirssa baggara essana.
34 Tedy dí Král těm, kteříž na pravici jeho budou: Poďtež požehnaní Otce mého, dědičně vládněte královstvím, vám připraveným od ustanovení světa.
“Hessafe guye, kawoy ushachcha baggara de7eyssatakko hayssada yaagana: ‘Ta Aaway anjjidayssato, haa yidi sa7ay medhettiya wode hinttew giigida kawotethaa laattite.
35 Nebo jsem lačněl, a dali jste mi jísti; žíznil jsem, a dali jste mi píti; hostem jsem byl, a přijímali jste mne;
Ays giikko, taani koshattin muzideta, saamottin ushshideta, erettona imatha asi gidada bin mokkideta,
36 Nah, a přioděli jste mne; nemocen jsem byl, a navštívili jste mne; v žaláři jsem seděl, a přicházeli jste ke mně.
kallottin mayzideta, harggettin harggisideta, qashettin tana oychchideta’ yaagana.
37 Tedy odpovědí jemu spravedliví, řkouce: Pane, kdy jsme tě vídali lačného, a krmili jsme, neb žíznivého, a dávaliť jsme píti?
“Hessafe guye, xilloti zaaridi, ‘Godaw, neeni koshattin awude be7idi muzidoo? Woykko neeni saamottin awude be7idi ushshidoo?
38 Aneb kdy jsme tě viděli hostě, a přijali jsme, neb nahého, a přioděli jsme?
Neeni imathe gidada yin awude be7idi mokkidoo? Woykko neeni kallottin awude mayzidoo?
39 Aneb kdy jsme tě viděli nemocného neb v žaláři, a přicházeli jsme k tobě?
Neeni harggin woykko qashettin neekko bidi nena awude oychchidoo?’ yaagana.
40 A odpovídaje Král, dí jim: Amen pravím vám: Cožkoli jste činili jednomu z bratří těchto mých nejmenších, mně jste učinili.
Kawoy zaaridi, ‘Taani hinttew tuma odays; hintte tana kaalliya ha ubbaafe guuxeyssas oothidayssa taw oothideta’ yaagana.
41 Potom i těm na levici dí: Jděte ode mne zlořečení do ohně věčného, kterýž jest připraven ďáblu i andělům jeho. (aiōnios g166)
“He wode haddirssa baggara de7eyssatakko, ‘Ha qanggettidayssato, ta matappe haakkite. Xalahesinne iya kiitanchchotas giigida merinaa taman biite. (aiōnios g166)
42 Neboť jsem lačněl, a nedali jste mi jísti; žíznil jsem, a nedali jste mi píti;
Ays giikko, koshattin tana muzibeekketa; saamottin ushshibeekketa.
43 Hostem jsem byl, a nepřijali jste mne; nah, a neodívali jste mne; nemocen a v žaláři, a nenavštívili jste mne.
Taani imathe gidada bin tana mokkibeekketa, kallottin mayzibeekketa, harggininne qashettin tana oychchibeekketa’ yaagana.
44 Tedy odpovědí jemu i oni, řkouce: Pane, kdy jsme tebe vídali lačného, neb žíznivého, neb hostě, neb nahého, neb nemocného, aneb v žaláři, a neposloužili jsme tobě?
“He wode entti, ‘Godaw, neeni koshattin woykko saamottin woykko imathe gidada bin woykko kallottin woykko harggin woykko qashettin be7idi nena awude maaddonna ixxido?’ yaagidi zaarana.
45 Tedy odpoví jim, řka: Amen pravím vám: Čehož jste koli nečinili jednomu z nejmenších těchto, ani mně jste nečinili.
“He wode kawoy zaaridi enttako, ‘Taani hinttew tuma odays; hintte tana kaalliya ha ubbaafe guuxeyssa maaddonna ixxidayssi, tana maaddonna ixxidayssa’ yaagana.
