Matouš 22
1 I odpovídaje Ježíš, mluvil jim opět v podobenstvích, řka:
Jesus continuing to discourse to them in parables, said,
2 Podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž učinil svadbu synu svému.
The Administration of Heaven resembles the conduct of a king, who having made a marriage feast for his son,
3 I poslal služebníky své, aby povolali pozvaných na svadbu, ale nechtěli přijíti.
sent his servants to call them, who had been invited; but they would not come.
4 Opět poslal jiné služebníky, řka: Povězte pozvaným: Aj, oběd svůj připravil jsem, volové moji a krmný dobytek zbit jest, a všecko hotovo. Poďtež na svadbu.
Then he sent other servants, saying, Tell those who are invited I have prepared my feast; my bullocks and fatlings are slain, and all is ready; come to the marriage.
5 Ale oni nedbavše, odešli, jiný do vsi své, a jiný po kupectví svém.
But they turned away with indifference, one to his farm, another to his merchandize.
6 Jiní pak zjímavše služebníky jeho, a posměch jim učinivše, zmordovali.
And the rest seizing his servants, abused and killed them.
7 A uslyšav to král, rozhněval se; a poslav vojska svá, zhubil vražedlníky ty, a město jejich zapálil.
When the king heard this, being enraged, he sent his soldiers, destroyed those murderers, and burnt their city.
8 Tedy řekl služebníkům svým: Svadba zajisté hotova jest, ale ti, kteříž pozváni byli, nebyli hodni.
Then he said to his servants, The entertainment is ready; but they who were invited were not worthy:
9 Protož jděte na rozcestí, a kteréžkoli naleznete, zovtež na svadbu.
go therefore, into the public roads, and all that you can find, invited to the marriage.
10 I vyšedše služebníci ti na cesty, shromáždili všecky, kteréžkoli nalezli, zlé i dobré. A naplněna jest svadba hodovníky.
Accordingly they went into the highways, and assembled all that they found, good and bad, so that the hall was furnished with guests.
11 Tehdy všed král, aby pohleděl na hodovníky, uzřel tam člověka neoděného rouchem svadebním.
When the king came in to see the guests, observing one who had not on a wedding garment,
12 I řekl jemu: Příteli, kteraks ty sem všel, nemaje roucha svadebního? A on oněměl.
he said to him, Friend, how came you here without a wedding garment? And he was speechless.
13 Tedy řekl král služebníkům: Svížíce nohy jeho i ruce, vezměte ho, a uvrztež jej do temností těch zevnitřních. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
Then the king said to the attendants, Bind him hand and foot, and thrust him out into darkness, where will be weeping and gnashing of teeth;
14 Nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
for there are many called, but few chosen.
15 Tehdy odšedše farizeové, radili se, jak by polapili jej v řeči.
Then the Pharisees retired, and having consulted how they might entrap him in his words,
16 I poslali k němu učedlníky své s Herodiány, řkouce: Mistře, víme, že pravdomluvný jsi, a cestě Boží v pravdě učíš, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou.
sent to him some of their disciples, and some Herodians, who being instructed by them, said, Rabbi, we know that you are sincere, and faithfully teach the way of God, without partiality, for you respect not the person of men.
17 Protož pověz nám, co se tobě zdá: Sluší-li daň dáti císaři, čili nic?
Tell us, therefore, your opinion: Is it lawful to give tribute to Cesar, or not?
18 Znaje pak Ježíš zlost jejich, řekl: Co mne pokoušíte, pokrytci?
Jesus, perceiving their malice, said, Dissemblers, why would you entangle me?
19 Ukažte mi peníz daně. A oni podali mu peníze.
Show me the tribute money. And they reached him a denarius.
20 I řekl jim: Čí jest tento obraz a nápis?
He asked them, Whose image and inscription is this?
21 Řekli mu: Císařův. Tedy dí jim: Dávejtež tedy, co jest císařova, císaři, a co Božího, Bohu.
They answered, Cesar's. He replied, Render, then, to Cesar that which is Cesar's, and to God that which is God's.
22 To uslyšavše, divili se, a opustivše jej, odešli.
And admiring his answer, they left him, and went away.
23 V ten den přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho,
The same day Sadducees, who say that there is no future life, came to him and addressed him:
24 Řkouce: Mistře, Mojžíš pověděl: Umřel-li by kdo, nemaje dětí, aby bratr jeho právem švagrovství pojal ženu jeho, a vzbudil símě bratru svému.
Rabbi, Moses has said, if one die, and have no children, his brother shall marry his widow, and raise issue to the deceased.
25 I bylo u nás sedm bratrů. První pojav ženu, umřel, a nemaje semene, zůstavil ženu svou bratru svému.
Now there lived among us seven brothers; the eldest married and died without issue, leaving his wife to his brother.
26 Takž podobně i druhý, i třetí, až do sedmého.
Thus also the second, and the third, and so to the seventh.
27 Nejposléze pak po všech umřela i žena.
Last of all the woman died also.
28 Protož při vzkříšení kterého z těch sedmi bude žena? Nebo všickni ji měli.
Now, at the resurrection, whose wife shall she be of the seven; for they all married her?
29 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Bloudíte, neznajíce písem ani moci Boží.
Jesus answering, said to them, You err, not knowing the scriptures, nor the power of God;
30 Však při vzkříšení nebudou se ani ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé Boží v nebi.
for in that state, they neither marry, nor give in marriage: they resemble the angels of God.
31 O vzkříšení pak mrtvých zdaliž jste nečtli, co jest vám povědíno od Boha, kterýž dí:
But as to the revival of the dead, have you not read what God declared to you, saying,
32 Já jsem Bůh Abrahamův, a Bůh Izákův, a Bůh Jákobův? Bůhť není Bůh mrtvých, ale živých.
"I am the God of Abraham, and the God of Isaac, and the God of Jacob?" God is not a God of the dead, but of the living.
33 A slyševše to zástupové, divili se učení jeho.
Now, the people who heard this, were struck with awe at his doctrine.
34 Farizeové pak uslyšavše, že by k mlčení přivedl saducejské, sešli se v jedno.
Meantime, the Pharisees hearing that he had silenced the Sadducees, flocked about him.
35 I otázal se jeden z nich zákonník, pokoušeje ho, a řka:
Then, one of them, a lawyer, trying him, proposed this question,
36 Mistře, které jest přikázaní veliké v zákoně?
Rabbi, which is the greatest commandment in the law?
37 I řekl mu Ježíš: Milovati budeš Pána Boha svého z celého srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své.
Jesus answered, "You shall love the Lord your God with all your heart, and with all your soul, and with all your mind."
38 To jest přední a veliké přikázaní.
This is the first and greatest commandment.
39 Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
The second is like it, "You shall love your neighbor as yourself."
40 Na těch dvou přikázaních všecken zákon záleží i proroci.
On these two commandments the whole law and the prophets depend.
41 A když se sešli farizeové, otázal se jich Ježíš,
While the Pharisees were assembled, Jesus asked them,
42 Řka: Co se vám zdá o Kristu? Čí jest syn? Řkou jemu: Davidův.
saying, What do you think of the Messiah? Who son should he be? They answered, David's.
43 Dí jim: Kterakž pak David v Duchu nazývá ho Pánem, řka:
He replied, How then does David, speaking by inspiration, call him his Lord?
44 Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, dokudž nepoložím nepřátel tvých za podnože noh tvých?
"The Lord," says he, "said to my Lord, Sit at my right hand until I make your foes your footstool."
45 Poněvadž tedy David Pánem ho nazývá, i kterakž syn jeho jest?
If the Messiah were David's son, would David call him his Lord?
46 A nižádný nemohl jemu odpovědíti slova, aniž směl kdo více od toho dne jeho se tázati.
To this none of them could answer; and from that day no person presumed to interrogate him.
