Matouš 21
1 A když se přiblížili k Jeruzalému, a přišli do Betfage k hoře Olivetské, tedy Ježíš poslal dva učedlníky své,
Isti Yerusalame matan Debirezayte zuma bolla diza Betefage getetizaso gakidamala Yesusay bena kalizaytappe nam7ata kitidees.
2 Řka jim: Jdětež do městečka, kteréž proti vám jest, a hned naleznete oslici přivázanou a oslátko s ní. Odvěžtež je a přiveďte ke mně.
Hano inte matan diza mandarayo bidi inte he gakida mala issi hare dizara ba guteyra qachista dishin inte demana. Birshidi ha taakko ekki yite.
3 A řekl-liť by kdo co vám, rcete, že Pán jich potřebuje, a hnedť propustí je.
Onikka intena aysi hayssatho otheti gikko Goday ista koyes gite, intena oychizadey herakka yedana.
4 Toto se pak všecko stalo, aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího:
Haysikka hanizay kase naben na Xiyonis hizgite “Hekko ne kawoy ashikke gididi hareyone hareyo guteyo togidi neekko yana getetidaysi polistanasa” gidees.
5 Povězte dceři Sionské: Aj, král tvůj béře se tobě tichý, a sedě na oslici, a na oslátku té jhu podrobené.
6 I jdouce učedlníci, a učinivše tak, jakž jim byl přikázal Ježíš,
Iza kalizayti Yesusay istas yotida mala othida.
7 Přivedli oslici i oslátko, a vložili na ně roucha svá, a jej na vrchu na ně posadili.
Hareyo izi guteyra ehidi ba mayo ista bolla wothin izikka harista togidees.
8 Mnohý pak zástup stlali roucha svá na cestě, jiní pak ratolesti z stromů sekali, a metali na cestu.
Derappe dariza bagay ba mayo ogge bolla micidees, baga asay miththa bonco duthi duthi ogge bolla athi athi yegidees.
9 A zástupové, kteříž s předu i s zadu šli, volali, řkouce: Hosanna synu Davidovu. Požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně. Hosanna na výsostech.
Izappe sinthara biza dereyne guyera kaliza dereykka ba qaala dhuqu histidi Dawite nay galateto! Goda sunthan yiday anjetidade! Xoossi galateto! gida.
10 A když vjel do Jeruzaléma, zbouřilo se všecko město, řkouce: I kdo jest tento?
Izi Yerusalame gelida wode katama asay wuri haysi oone? gidi yark yarkidees.
11 Zástupové pak pravili: Toto jest ten Ježíš, prorok z Nazaréta Galilejského.
Iza kalidi yida dereykka hasi Galila garsan diza Nazireteppe yida Nabe Yesusa gidene gidees.
12 I všel Ježíš do chrámu Božího, a vymítal všecky prodávající a kupující v chrámě, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holubice převracel,
Hessappe Yesusay maqidasse gelidi maqidasse lasah gathan bayzizaytane shamizayta godidees. Misha lamizayta xaraphezaka haraphe bayzizayta oyde shiri shiri yegidi ta kethay wosa keth getetes getetidi xafetidees inte qas bonqizayta aqoso histidista gidees.
13 A řekl jim: Psánoť jest: Dům můj dům modlitby slouti bude, ale vy učinili jste jej peleší lotrovskou.
14 I přistoupili k němu slepí a kulhaví v chrámě, a uzdravil je.
Ayfe qoqistane toy silida asata Yesusakko maqidase ehida. Izikka ista pathidees.
15 Vidouce pak přední kněží a zákonníci divy, kteréž činil, a dítky, any volají v chrámě a praví: Hosanna synu Davidovu, rozhněvali se.
Gido atin qesista halaqatine Muse woga tamarsizayti izi othida malalatane woze kawo galatay dawute nas giddo gidi wasiza gutha nayta beyidi daro hanqetidees.
16 A řekli jemu: Slyšíš-liž, co tito praví? Ježíš pak řekl jim: I ovšem. Nikdá-liž jste nečtli, že z úst nemluvňátek a těch, kteříž prsí požívají, dokonal jsi chválu?
Istika Yesusa hayti nayti gizaysa siyay? gida Yesusaykka istas E siyadis, Nayta dunappene dhamiza qeri nayta dunan ta galata gigisadis gizaso mulerakka nababi ereketi? gidees.
17 A opustiv je, šel ven z města do Betany, a tu zůstal.
Ista yegi agidi he katamappe kezidi bitanya gizaso bidi hen eqidees.
18 Ráno pak navracuje se do města, zlačněl.
Yesusay wontetha galas malado guye katama simishin iza gafisidees.
19 A vida jeden fíkový strom podlé cesty, šel k němu, a nic na něm nenalezl, než lístí toliko. I dí jemu: Nikdy více neroď se z tebe ovoce na věky. I uschl fík ten pojednou. (aiōn g165)
Oge matan issi balase giza mith beydi gede izikko shiqishin haythe xalafe atin ayfey bayndaysa beydi “Hi7appe ne bolla ayfey doppo gin balase miththay herakka meladus. (aiōn g165)
20 A vidouce to učedlníci, divili se, řkouce: Kterak hned usechl fík ten!
Yesusa kalizayti hessa byidine malaletidi hana balaseya wanada heraka melade gida.
21 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Amen pravím vám: Budete-li míti víru a nebudete-li pochybovati, netoliko to fíkovému stromu učiníte, ale kdybyste i této hoře řekli: Zdvihni se a vrz sebou do moře, staneť se.
Yesusaykka ista ta intes tumu gays intes amanoy dikone inte sidhonta agikko balase miththay bolla hanidaysa mala xala gidonta hayssa zumma hayssafe dhoqalistada duge aban gela inte gidakoka izi gelana gidees.
22 A všecko, zač byste koli prosili na modlitbě, věříce, vezmete.
intess amanoy dikko inte wosan oychida miish wursikka ekana.
23 A když přišel do chrámu, přistoupili k němu přední kněží a starší lidu, když učil, řkouce: Jakou mocí tyto věci činíš? A kdo tobě tu moc dal?
Yesusay maqidasse gelidi tamarsishin qesista halaqatine dere cimati izako shiqidi hayssa wursi ona shenen otahzi? hayssa otahanas shene ness oni imide? gidi iza oychida.
24 Odpovídaje pak Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc, kterouž povíte-li mi, i já vám povím, jakou mocí tyto věci činím?
Yesusaykka istas zaridi takka intena issino oychays inte tass zariko takka ha ta othizayta ona shenen othizakone takka intess yotana
25 Křest Janův odkud byl? S nebe-li, čili z lidí? A oni rozvažovali mezi sebou, řkouce: Díme-li s nebe, díť nám: Proč jste pak nevěřili jemu?
Yanisa xinqatey awappe yide? Saloppe yideye asappe? gidees. Istika nu saloppe yidees gikko histin aazas amanibeyketi? gana gidi ba garsan issay issara zoretida.
26 Pakli díme: Z lidí, bojíme se zástupu. Nebo všickni mají Jana za proroka.
Qasse nu asappe gikko asay wurikka Yanisa nabe gidi amaniza gish nu babos.
27 I odpovídajíce Ježíšovi, řekli: Nevíme. Řekl jim i on: Aniž já vám povím, jakou mocí tyto věci činím.
Hessa gish Yesusas nu eroko gidi zarida izikka istas hayta ta othizata onna shenen othizakone takka intes yotikke gidees.
28 Ale co se vám zdá? Člověk jeden měl dva syny. A přistoupiv k prvnímu, řekl: Synu, jdi na vinici mou dnes, a dělej.
Yesusay ista hiz gidees intes ay milatiz namm7u atumma nay diza issadey des izikka koyro nazakko bidi ta nazo hach gede woyne miththaso bada otha gidees.
29 Ale on odpověděv, řekl: Nechci. A potom usmysliv sobě, šel.
Nazi qasse bikke gidine guyeppe muzetidi bidees.
30 I přistoupiv k druhému, řekl též. A on odpověděv, řekl: Jdu, pane. Ale nešel.
Namm7antho nazakka kaseysathokka ba gin nazi ero gidi bonta aga gidees.
31 Který z těch dvou naplnil vůli otcovu? Řekli jemu: Ten první. Dí jim Ježíš: Amen pravím vám, že publikáni a nevěstky předcházejí vás do království Božího.
Hayta namm7atappe awwa shene poliday awaysse? Isstikka koyro naza gida. Yesusaykka istass ta intess tummu gays qaraxa shishizaytane laymatizayti salo kawotethi intefe sinte gelana.
32 Nebo přišel k vám Jan cestou spravedlnosti, a nevěřili jste mu, ale publikáni a nevěstky uvěřili jemu. Vy pak viděvše to, aniž jste potom usmyslili sobě, abyste věřili jemu.
Xamaqiza Yanisay intena xilotetha ogge besanas intekko yidess shin inte izi giza amanibeykkista gido attin qaraxa shishizaytine layamatizati gidikko amanida izi hanidazi inte beyi simidikka marotethan gelidi amanibeykkista.
33 Jiné podobenství slyšte: Byl jeden hospodář, kterýž vzdělal vinici, a opletl ji plotem, a vkopal v ní pres, a ustavěl věži, i pronajal ji vinařům, a odšel pryč přes pole.
Hara lemusokka siyitte woyne mith tokizasoy dizadey he woynezas birda yushi athidi woyneza ayfe gum7anas olla bokkidees. Woyneza naganas miththa bolla shakko gigisidees. Hessappe guye bita woyne miththara goyzaytas kira immidi hara dere bidees.
34 A když se přiblížil čas ovoce, poslal služebníky své k vinařům, aby vzali užitky její.
Boney gakishin woyneza ayfe ekanas ba ashikarata bitta goyzaytakko yedidees.
35 Vinaři pak zjímavše služebníky jeho, jiného zmrskali, jiného zabili, a jiného ukamenovali.
Bitta goyzayti ashikarata oykidi issa wodhida issa qasse shuchan cadida.
36 Opět poslal jiných služebníků více než prvé. I učinili jim též.
Gada goday kaseytappe adhiza hara ashikarata yedidees. Goyzayti ha7ikka kaseyta bolla othidaysamalakka ista bollakka polida.
37 Naposledy pak poslal k nim syna svého, řka: Ustýdnouť se syna mého.
Wursethan oni eri isti izas babanakone gidi ba na athi yedidees.
38 Vinaři pak uzřevše toho syna, řekli mezi sebou: Tentoť jest dědic; poďte, zabíme jej, a uvažme se v dědictví jeho.
Gido atin bita goyzayti naza be7idamala “Haysi iza latanaysakko, ane ha yite iza wodhidi bitta latos gida.
39 I chytivše ho, vyvrhli jej ven z vinice, a zabili.
Naza oykidi woyney toketidasoppe gede kare kessidi wodhida.
40 Protož když přijde pán vinice, co učiní vinařům těm?
Ero woyneza goday yiza wode he bitta goyiza asata itess wositana milati?
41 Řekli jemu: Zlé ty zle zatratí, a vinici svou pronajme jiným vinařům, kteříž budou vydávati jemu užitek časy svými.
Istika heytanta itata daro waysi wodhidi woyney toketiza gadappe besiza woyne ayfe wodera izas immiza hara gade goyzaytass kirasana gidi izas zarida.
42 Řekl jim Ježíš: Nikdy-li jste nečtli v písmích: Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhlovou? Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
Yesusaykka istas “Gesha maxafan gimbe kexizayti iita gidi wora yegida shuchay kethas wana hu7e gidees, Xoossi hayssa othidees, iza othoykka nu ayfes malalisizaz, geteti xafetidaysa nababibeyketi? gidees.
43 Protož pravím vám, že bude odjato od vás království Boží, a bude dáno lidu činícímu užitky jeho.
Hessa gish ta intess Xoossa kawotethi intefe ekistada ayfe ayfiza deretass immistana gidees.
44 A kdož by padl na ten kámen, rozrazíť se; a na kohož upadne, setřeť jej.
Haysa shucha bolla kundizay meqana shuchaykka iza bolla wodhizadeykka liqana.
45 A slyšavše přední kněží ta podobenství jeho, porozuměli, že by o nich mluvil.
Qessista halaqatine Parisaweti iza lemuso lemusoy ista gish gididaysa erida.
46 I hledajíce ho jíti, báli se zástupů; nebo ho měli za proroka.
Gido atin isti iza oyki qaphonta mala asay Yesusa nabe mala xelizagish babidees.
