Matouš 21
1 A když se přiblížili k Jeruzalému, a přišli do Betfage k hoře Olivetské, tedy Ježíš poslal dva učedlníky své,
When they had almost reached Jerusalem, having come as far as Bethphage, on the Mount of Olives, Jesus sent on two disciples.
2 Řka jim: Jdětež do městečka, kteréž proti vám jest, a hned naleznete oslici přivázanou a oslátko s ní. Odvěžtež je a přiveďte ke mně.
“Go to the village facing you,” he said, “and you will immediately find an ass tethered, with a foal by her side; untie her, and lead her here for me.
3 A řekl-liť by kdo co vám, rcete, že Pán jich potřebuje, a hnedť propustí je.
And, if any one says anything to you, you are to say this — ‘The Master wants them’; and he will send them at once.”
4 Toto se pak všecko stalo, aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího:
This happened in fulfilment of these words in the Prophet —
5 Povězte dceři Sionské: Aj, král tvůj béře se tobě tichý, a sedě na oslici, a na oslátku té jhu podrobené.
‘Say to the daughter of Zion — “Behold, thy King is coming to thee, Gentle, and riding on an ass, and on the foal of a beast of burden.”’
6 I jdouce učedlníci, a učinivše tak, jakž jim byl přikázal Ježíš,
So the disciples went and did as Jesus had directed them.
7 Přivedli oslici i oslátko, a vložili na ně roucha svá, a jej na vrchu na ně posadili.
They led the ass and the foal back, and, when they had put their cloaks on them, he seated himself upon them.
8 Mnohý pak zástup stlali roucha svá na cestě, jiní pak ratolesti z stromů sekali, a metali na cestu.
The immense crowd of people spread their cloaks in the road, while some cut branches off the trees, and spread them on the road.
9 A zástupové, kteříž s předu i s zadu šli, volali, řkouce: Hosanna synu Davidovu. Požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně. Hosanna na výsostech.
The crowds that led the way, as well as those that followed behind, kept shouting: “God save the Son of David! Blessed is he who comes in the name of the Lord! God save him from on high!”
10 A když vjel do Jeruzaléma, zbouřilo se všecko město, řkouce: I kdo jest tento?
When he had entered Jerusalem, the whole city was stirred, and asked —
11 Zástupové pak pravili: Toto jest ten Ježíš, prorok z Nazaréta Galilejského.
“Who is this?”, to which the crowd replied — “This is the Prophet Jesus from Nazareth in Galilee.”
12 I všel Ježíš do chrámu Božího, a vymítal všecky prodávající a kupující v chrámě, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holubice převracel,
Jesus went into the Temple Courts, and drove out all those who were buying and selling there. He overturned the tables of the money-changers, and the seats of the pigeon-dealers,
13 A řekl jim: Psánoť jest: Dům můj dům modlitby slouti bude, ale vy učinili jste jej peleší lotrovskou.
and said to them: “Scripture says ‘My House shall be called a house of prayer’; but you are making it ‘a den of robbers.’”
14 I přistoupili k němu slepí a kulhaví v chrámě, a uzdravil je.
While he was still in the Temple Courts, some blind and some lame people came up to him, and he cured them.
15 Vidouce pak přední kněží a zákonníci divy, kteréž činil, a dítky, any volají v chrámě a praví: Hosanna synu Davidovu, rozhněvali se.
But, when the Chief Priests and the Teachers of the Law saw the wonderful things that Jesus did, and the boys who were calling out in the Temple Courts “God save the Son of David!”, they were indignant,
16 A řekli jemu: Slyšíš-liž, co tito praví? Ježíš pak řekl jim: I ovšem. Nikdá-liž jste nečtli, že z úst nemluvňátek a těch, kteříž prsí požívají, dokonal jsi chválu?
and said to him: “Do you hear what these boys are saying?” “Yes,” answered Jesus; “but did you never read the words — ‘Out of the mouths of babes and sucklings thou hast called forth perfect praise’?”
17 A opustiv je, šel ven z města do Betany, a tu zůstal.
Then he left them, and went out of the city to Bethany, and spent the night there.
18 Ráno pak navracuje se do města, zlačněl.
The next morning, in returning to the city, Jesus became hungry;
19 A vida jeden fíkový strom podlé cesty, šel k němu, a nic na něm nenalezl, než lístí toliko. I dí jemu: Nikdy více neroď se z tebe ovoce na věky. I uschl fík ten pojednou. (aiōn g165)
and, noticing a solitary fig tree by the road-side, he went up to it, but found nothing on it but leaves. So he said to it: “Never again shall fruit be gathered off you.” And suddenly the fruit tree withered up. (aiōn g165)
20 A vidouce to učedlníci, divili se, řkouce: Kterak hned usechl fík ten!
When the disciples saw this, they exclaimed in astonishment: “How suddenly the fig tree withered up!”
21 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Amen pravím vám: Budete-li míti víru a nebudete-li pochybovati, netoliko to fíkovému stromu učiníte, ale kdybyste i této hoře řekli: Zdvihni se a vrz sebou do moře, staneť se.
“I tell you,” replied Jesus, “if you have faith, without ever a doubt, you will do what not only what has been done to the fig tree, but, even if you should say to this hill ‘Be lifted up and hurled into the sea!’ it would be done.
22 A všecko, zač byste koli prosili na modlitbě, věříce, vezmete.
And whatever you ask for in your prayers will, if you have faith, be granted you.”
23 A když přišel do chrámu, přistoupili k němu přední kněží a starší lidu, když učil, řkouce: Jakou mocí tyto věci činíš? A kdo tobě tu moc dal?
After Jesus had come into the Temple Courts, the Chief Priests and the Councillors of the Nation came up to him as he was teaching, and said: “What authority have you to do these things? Who gave you this authority?”
24 Odpovídaje pak Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc, kterouž povíte-li mi, i já vám povím, jakou mocí tyto věci činím?
“I, too,” said Jesus in reply, “will ask you one question; if you will give me an answer to it, then I, also, will tell you what authority I have to act as I do.
25 Křest Janův odkud byl? S nebe-li, čili z lidí? A oni rozvažovali mezi sebou, řkouce: Díme-li s nebe, díť nám: Proč jste pak nevěřili jemu?
It is about John’s baptism. What was its origin? divine or human?” But they began arguing among themselves: “If we say ‘divine,’ he will say to us ‘Why then did not you believe him?’
26 Pakli díme: Z lidí, bojíme se zástupu. Nebo všickni mají Jana za proroka.
But if we say ‘human,’ we are afraid of the people, for every one regards John as a Prophet.”
27 I odpovídajíce Ježíšovi, řekli: Nevíme. Řekl jim i on: Aniž já vám povím, jakou mocí tyto věci činím.
So the answer they gave Jesus was — “We do not know.” “Then I,” he said, “refuse to tell you what authority I have to do these things.
28 Ale co se vám zdá? Člověk jeden měl dva syny. A přistoupiv k prvnímu, řekl: Synu, jdi na vinici mou dnes, a dělej.
What do you think of this? There was a man who had two sons. He went to the elder and said ‘Go and work in the vineyard to-day my son.’
29 Ale on odpověděv, řekl: Nechci. A potom usmysliv sobě, šel.
‘Yes, sir,’ he answered; but he did not go.
30 I přistoupiv k druhému, řekl též. A on odpověděv, řekl: Jdu, pane. Ale nešel.
Then the father went to the second son, and said the same. ‘I will not,’ he answered; but afterwards he was sorry and went.
31 Který z těch dvou naplnil vůli otcovu? Řekli jemu: Ten první. Dí jim Ježíš: Amen pravím vám, že publikáni a nevěstky předcházejí vás do království Božího.
Which of the two sons did as his father wished?” “The second,” they said. “I tell you,” added Jesus, “that tax-gatherers and prostitutes are going into the Kingdom of God before you.
32 Nebo přišel k vám Jan cestou spravedlnosti, a nevěřili jste mu, ale publikáni a nevěstky uvěřili jemu. Vy pak viděvše to, aniž jste potom usmyslili sobě, abyste věřili jemu.
For when John came to you, walking in the path of righteousness, you did not believe him, but tax-gatherers and prostitutes did; and yet you, though you saw this, even then were not sorry, nor did you believe him.
33 Jiné podobenství slyšte: Byl jeden hospodář, kterýž vzdělal vinici, a opletl ji plotem, a vkopal v ní pres, a ustavěl věži, i pronajal ji vinařům, a odšel pryč přes pole.
Listen to another parable. A man, who was an employer, once planted a vineyard, put a fence round it, dug a winepress in it, built a tower, and then let it out to tenants and went abroad.
34 A když se přiblížil čas ovoce, poslal služebníky své k vinařům, aby vzali užitky její.
When the time for the vintage drew near, he sent his servants to the tenants, to receive his share of the produce.
35 Vinaři pak zjímavše služebníky jeho, jiného zmrskali, jiného zabili, a jiného ukamenovali.
But the tenants seized his servants, beat one, killed another, and stoned a third.
36 Opět poslal jiných služebníků více než prvé. I učinili jim též.
A second time the owner sent some servants, a larger number than before, and the tenants treated them in the same way.
37 Naposledy pak poslal k nim syna svého, řka: Ustýdnouť se syna mého.
As a last resource he sent his son to them. ‘They will respect my son,’ he said.
38 Vinaři pak uzřevše toho syna, řekli mezi sebou: Tentoť jest dědic; poďte, zabíme jej, a uvažme se v dědictví jeho.
But the tenants, on seeing his son, said to each other ‘Here is the heir! Come, let us kill him, and get his inheritance.’
39 I chytivše ho, vyvrhli jej ven z vinice, a zabili.
So they seized him, and threw him outside the vineyard, and killed him.
40 Protož když přijde pán vinice, co učiní vinařům těm?
Now, when the owner of the vineyard comes, what will he do to those tenants?”
41 Řekli jemu: Zlé ty zle zatratí, a vinici svou pronajme jiným vinařům, kteříž budou vydávati jemu užitek časy svými.
“Miserable wretches!” they exclaimed, “he will put them to a miserable death, and he will let out the vineyard to other tenants, who will pay him his share of the produce at the proper times.”
42 Řekl jim Ježíš: Nikdy-li jste nečtli v písmích: Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhlovou? Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
Then Jesus added: “Have you never read in the Scriptures? — ‘The very stone which the builders despised — Has now itself become the corner-stone; This corner-stone has come from the Lord, and is marvellous in our eyes.’
43 Protož pravím vám, že bude odjato od vás království Boží, a bude dáno lidu činícímu užitky jeho.
And that, I tell you, is why the Kingdom of God will be taken from you, and given to a nation that does produce the fruit of the Kingdom.
44 A kdož by padl na ten kámen, rozrazíť se; a na kohož upadne, setřeť jej.
Yes, and he who falls on this stone will be dashed to pieces, while any one on whom it falls — it will scatter him as dust.”
45 A slyšavše přední kněží ta podobenství jeho, porozuměli, že by o nich mluvil.
After listening to these parables, the Chief Priests and the Pharisees saw that it was about them that he was speaking;
46 I hledajíce ho jíti, báli se zástupů; nebo ho měli za proroka.
yet, although eager to arrest him, they were afraid of the crowds, who regarded him as a Prophet.
