Matouš 21
1 A když se přiblížili k Jeruzalému, a přišli do Betfage k hoře Olivetské, tedy Ježíš poslal dva učedlníky své,
When they were nigh Jerusalem, being come to Bethphage, near the Mount of Olives, Jesus sent two of his disciples,
2 Řka jim: Jdětež do městečka, kteréž proti vám jest, a hned naleznete oslici přivázanou a oslátko s ní. Odvěžtež je a přiveďte ke mně.
saying, Go to the village opposite to you, where you will find an ass tied, and her colt with her; loose them, and bring them hither.
3 A řekl-liť by kdo co vám, rcete, že Pán jich potřebuje, a hnedť propustí je.
If any man say anything to you, say, Your Master wants them, and he will send them directly.
4 Toto se pak všecko stalo, aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího:
Now all this was done, that the words of the Prophet might be fulfilled,
5 Povězte dceři Sionské: Aj, král tvůj béře se tobě tichý, a sedě na oslici, a na oslátku té jhu podrobené.
"Say to the daughters of Zion, behold your King comes to you lowly, riding on an ass, even the colt of a laboring beast."
6 I jdouce učedlníci, a učinivše tak, jakž jim byl přikázal Ježíš,
Accordingly the disciples went, and having done as Jesus had commanded them,
7 Přivedli oslici i oslátko, a vložili na ně roucha svá, a jej na vrchu na ně posadili.
brought the ass and the colt, and covering them with their mantles, made him ride.
8 Mnohý pak zástup stlali roucha svá na cestě, jiní pak ratolesti z stromů sekali, a metali na cestu.
Now the greater part spread their mantles in the way; others lopped branches off the trees, and strowed them in the way,
9 A zástupové, kteříž s předu i s zadu šli, volali, řkouce: Hosanna synu Davidovu. Požehnaný, kterýž se béře ve jménu Páně. Hosanna na výsostech.
while the crowd that went before and that followed, shouted, saying, Hosanna to the Son of David! Blessed be he that comes in the name of the Lord! Hosanna in the highest heaven!
10 A když vjel do Jeruzaléma, zbouřilo se všecko město, řkouce: I kdo jest tento?
When he entered Jerusalem, the whole city was in an uproar, everybody asking, Who is this?
11 Zástupové pak pravili: Toto jest ten Ježíš, prorok z Nazaréta Galilejského.
The crowd answered, It is Jesus, the prophet of Nazareth, in Galilee.
12 I všel Ježíš do chrámu Božího, a vymítal všecky prodávající a kupující v chrámě, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holubice převracel,
Then Jesus went into the temple of God, and drove thence all who sold and who brought in the temple, and overturned the tables of the money-changers, and the stalls of those who sold doves,
13 A řekl jim: Psánoť jest: Dům můj dům modlitby slouti bude, ale vy učinili jste jej peleší lotrovskou.
and said to them, It is written, "My house shall be called a house of prayer, but you have made it a den of robbers."
14 I přistoupili k němu slepí a kulhaví v chrámě, a uzdravil je.
Then the blind and the lame came to him in the temple, and he healed them.
15 Vidouce pak přední kněží a zákonníci divy, kteréž činil, a dítky, any volají v chrámě a praví: Hosanna synu Davidovu, rozhněvali se.
But the chief priests and the scribes, seeing the wonders which he performed, and the boys crying in the temple, Hosanna to the Son of David,
16 A řekli jemu: Slyšíš-liž, co tito praví? Ježíš pak řekl jim: I ovšem. Nikdá-liž jste nečtli, že z úst nemluvňátek a těch, kteříž prsí požívají, dokonal jsi chválu?
said to him with indignation, Do you hear what these say? Jesus answered, Yes. Have you never read, "From the mouth of infants and sucklings thou hast procured praise?"
17 A opustiv je, šel ven z města do Betany, a tu zůstal.
And leaving them, he went out of the city of Bethany, where he remained that night.
18 Ráno pak navracuje se do města, zlačněl.
Returning to the city in the morning, he was hungry,
19 A vida jeden fíkový strom podlé cesty, šel k němu, a nic na něm nenalezl, než lístí toliko. I dí jemu: Nikdy více neroď se z tebe ovoce na věky. I uschl fík ten pojednou. (aiōn g165)
and seeing a single fig tree by the road, he went to it; but finding only leaves on it, said, Let no fruit grow on you henceforward. And the fig tree withered forthwith. (aiōn g165)
20 A vidouce to učedlníci, divili se, řkouce: Kterak hned usechl fík ten!
When the disciples saw it, they said with astonishment, how soon is the fig tree withered?
21 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Amen pravím vám: Budete-li míti víru a nebudete-li pochybovati, netoliko to fíkovému stromu učiníte, ale kdybyste i této hoře řekli: Zdvihni se a vrz sebou do moře, staneť se.
Jesus answered, Indeed, I say to you, if you have an unshaken faith, you may not only do as much as is done to the fig tree, but even if you should say to this mountain, Be lifted up, and thrown into the sea, it shall be done.
22 A všecko, zač byste koli prosili na modlitbě, věříce, vezmete.
Whatsoever you shall ask in prayer, with faith, you shall receive.
23 A když přišel do chrámu, přistoupili k němu přední kněží a starší lidu, když učil, řkouce: Jakou mocí tyto věci činíš? A kdo tobě tu moc dal?
Being come into the temple, the chief priests and the elders of the people came near, as he was teaching, and said, by what authority do you these things?
24 Odpovídaje pak Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc, kterouž povíte-li mi, i já vám povím, jakou mocí tyto věci činím?
Jesus answering, said to them, I also have a question to propose, which if you answer me, I will tell you by what authority I do these things.
25 Křest Janův odkud byl? S nebe-li, čili z lidí? A oni rozvažovali mezi sebou, řkouce: Díme-li s nebe, díť nám: Proč jste pak nevěřili jemu?
Whence had John authority to immerse? From heaven or from men? Then they reasoned thus within themselves: If we say, From heaven, he will retort, Why then did you not believe him?
26 Pakli díme: Z lidí, bojíme se zástupu. Nebo všickni mají Jana za proroka.
And if we say, From men, we dread the multitude, amongst whom John is universally accounted a prophet.
27 I odpovídajíce Ježíšovi, řekli: Nevíme. Řekl jim i on: Aniž já vám povím, jakou mocí tyto věci činím.
They, therefore, answered him, We can not tell. Jesus replied, Neither do I tell you, by what authority I do these things.
28 Ale co se vám zdá? Člověk jeden měl dva syny. A přistoupiv k prvnímu, řekl: Synu, jdi na vinici mou dnes, a dělej.
But what do you think of this? A man had two sons, and addressing his elder son, said, Son, go work today in any vineyard.
29 Ale on odpověděv, řekl: Nechci. A potom usmysliv sobě, šel.
He answered, I will not, but afterward repented and went.
30 I přistoupiv k druhému, řekl též. A on odpověděv, řekl: Jdu, pane. Ale nešel.
Then addressing the younger, he bade him likewise. He answered, Immediately, Sir, but went not.
31 Který z těch dvou naplnil vůli otcovu? Řekli jemu: Ten první. Dí jim Ježíš: Amen pravím vám, že publikáni a nevěstky předcházejí vás do království Božího.
Now, which of the two obeyed his father? They said, The first. Jesus replied, Indeed, I say to you, even the publicans and harlots show you the way into the kingdom of God.
32 Nebo přišel k vám Jan cestou spravedlnosti, a nevěřili jste mu, ale publikáni a nevěstky uvěřili jemu. Vy pak viděvše to, aniž jste potom usmyslili sobě, abyste věřili jemu.
For John came to you in the way of sanctity, and you believed him not; but the publicans and the harlots believed him: yet you who saw this, did not afterward repent and believe him.
33 Jiné podobenství slyšte: Byl jeden hospodář, kterýž vzdělal vinici, a opletl ji plotem, a vkopal v ní pres, a ustavěl věži, i pronajal ji vinařům, a odšel pryč přes pole.
Hear another parable: A landlord planted a vineyard, and hedged it round, and digged a wine press in it, and built a tower; and having farmed it out, went abroad.
34 A když se přiblížil čas ovoce, poslal služebníky své k vinařům, aby vzali užitky její.
When the vintage approached, he sent his servants to the husbandmen to receive the fruits.
35 Vinaři pak zjímavše služebníky jeho, jiného zmrskali, jiného zabili, a jiného ukamenovali.
But they seized his servants, beat one, drove away with stones another, and killed another.
36 Opět poslal jiných služebníků více než prvé. I učinili jim též.
Again he sent other servants more respectable; but they received the same treatment;
37 Naposledy pak poslal k nim syna svého, řka: Ustýdnouť se syna mého.
finally he sent his son to them: for he said, They will reverence my son.
38 Vinaři pak uzřevše toho syna, řekli mezi sebou: Tentoť jest dědic; poďte, zabíme jej, a uvažme se v dědictví jeho.
But when the husbandmen saw the son, they said among themselves, This is the heir, come, let us kill him, and keep possession of his inheritance.
39 I chytivše ho, vyvrhli jej ven z vinice, a zabili.
Then they seized him, thrust him out of the vineyard, and killed him.
40 Protož když přijde pán vinice, co učiní vinařům těm?
When, therefore, the proprietor of the vineyard comes, what will he do to those husbandmen?
41 Řekli jemu: Zlé ty zle zatratí, a vinici svou pronajme jiným vinařům, kteříž budou vydávati jemu užitek časy svými.
They answered, He will put those wretched to a wretched death, and will let the vineyard to others, who will render him the fruits in the season.
42 Řekl jim Ježíš: Nikdy-li jste nečtli v písmích: Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest v hlavu úhlovou? Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
Jesus replied, Did you never read in the scriptures, "A stone which the builders rejected, is made the head of the corner? This the Lord has effected, and we behold it with admiration."
43 Protož pravím vám, že bude odjato od vás království Boží, a bude dáno lidu činícímu užitky jeho.
Know, therefore, that the kingdom of God shall be taken from you, and given to a nation who will produce the fruits of it.
44 A kdož by padl na ten kámen, rozrazíť se; a na kohož upadne, setřeť jej.
For whosoever shall fall on this stone, shall be bruised; and on whomsoever it shall fall, it will crush him to pieces.
45 A slyšavše přední kněží ta podobenství jeho, porozuměli, že by o nich mluvil.
The chief priests and the Pharisees hearing his parables, perceived that he spoke of them;
46 I hledajíce ho jíti, báli se zástupů; nebo ho měli za proroka.
but though they wished to lay hold on him, they were afraid of the populace, who reckoned him a prophet.
