Matouš 20

1 Nebo podobno jest království nebeské člověku hospodáři, kterýž vyšel na úsvitě, aby najal dělníky na vinici svou.

Simile est regnum caelorum homini patrifamilias, qui exiit primo mane conducere operarios in vineam suam.

2 Smluviv pak s dělníky z peníze denního, odeslal je na vinici svou.

Conventione autem facta cum operariis ex denario diurno, misit eos in vineam suam.

3 A vyšed okolo hodiny třetí, uzřel jiné, ani stojí na trhu zahálejíce.

Et egressus circa horam tertiam, vidit alios stantes in foro otiosos,

4 I těm řekl: Jdětež i vy na vinici, a co bude spravedlivého, dám vám.

et dixit illis: Ite et vos in vineam meam, et quod iustum fuerit dabo vobis.

5 A oni šli. Opět vyšed při šesté a deváté hodině, učinil též.

Illi autem abierunt. Iterum autem exiit circa sextam et nonam horam: et fecit similiter.

6 Při jedenácté pak hodině vyšed, nalezl jiné, ani stojí zahálejíce. I řekl jim: Pročež tu stojíte, celý den zahálejíce?

Circa undecimam vero exiit, et invenit alios stantes, et dicit illis: Quid hic statis tota die otiosi?

7 Řkou jemu: Nebo nižádný nás nenajal. Dí jim: Jdětež i vy na vinici, a což by bylo spravedlivého, vezmete.

Dicunt ei: Quia nemo nos conduxit. Dicit illis: Ite et vos in vineam meam.

8 Večer pak řekl pán vinice šafáři svému: Zavolej dělníků a zaplať jim, počna od posledních až do prvních.

Cum sero autem factum esset, dicit dominus vineae procuratori suo: Voca operarios, et redde illis mercedem incipiens a novissimis usque ad primos.

9 A přišedše ti při jedenácté hodině najatí, vzali jeden každý po penízi.

Cum venissent ergo qui circa undecimam horam venerant, acceperunt singulos denarios.

10 Přišedše pak první, domnívali se, že více vezmou, ale vzali i oni jeden každý po penízi.

Venientes autem et primi, arbitrati sunt quod plus essent accepturi: acceperunt autem et ipsi singulos denarios.

11 A vzavše, reptali proti hospodáři,

Et accipientes murmurabant adversus patremfamilias,

12 Řkouce: Tito poslední jednu hodinu dělali, a rovné jsi je nám učinil, kteříž jsme nesli břímě dne i horko.

dicentes: Hi novissimi una hora fecerunt, et pares illos nobis fecisti, qui portavimus pondus diei, et aestus.

13 On pak odpovídaje, řekl jednomu z nich: Příteli, nečiním tobě křivdy. Zdaliž jsi z peníze nesmluvil se mnou?

At ille respondens uni eorum, dixit: Amice non facio tibi iniuriam: nonne ex denario convenisti mecum?

14 Vezmiž, což tvého jest, a jdi předce, já pak chci tomuto poslednímu dáti jako i tobě.

Tolle quod tuum est, et vade: volo autem et huic novissimo dare sicut et tibi.

15 Zdaliž mi nesluší v mém učiniti, což chci? Čili oko tvé nešlechetné jest, že já dobrý jsem?

Aut non licet mihi quod volo, facere? an oculus tuus nequam est, quia ego bonus sum?

16 Takť budou poslední první, a první poslední; nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.

Sic erunt novissimi primi, et primi novissimi. multi enim sunt vocati, pauci vero electi.

17 A vstupuje Ježíš do Jeruzaléma, pojal dvanácte učedlníků soukromí na cestě. I řekl jim:

Et ascendens Iesus Ierosolymam, assumpsit duodecim discipulos secreto, et ait illis:

18 Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákonníkům, a odsoudí ho na smrt.

Ecce ascendimus Ierosolymam, et filius hominis tradetur principibus sacerdotum, et Scribis, et condemnabunt eum morte,

19 A vydadíť jej pohanům ku posmívání a k zbičování a ukřižování, ale třetího dne z mrtvých vstane.

et tradent eum Gentibus ad illudendum, et flagellandum, et crucifigendum, et tertia die resurget.

20 Tehdy přistoupila k němu matka synů Zebedeových s syny svými, klanějici se a proseci něco od něho.

Tunc accessit ad eum mater filiorum Zebedaei cum filiis suis, adorans et petens aliquid ab eo.

21 Kterýž řekl jí: Co chceš? Řekla jemu: Rci, ať tito dva synové moji sedají, jeden po pravici tvé a druhý po levici, v království tvém.

Qui dixit ei: Quid vis? Ait illi: Dic ut sedeant hi duo filii mei, unus ad dexteram tuam, et unus ad sinistram in regno tuo.

22 Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já píti budu, a křtem, jímž já se křtím, křtěni býti? Řekli jemu: Můžeme.

Respondens autem Iesus, dixit: Nescitis quid petatis. Potestis bibere calicem, quem ego bibiturus sum? Dicunt ei: Possumus.

23 Dí jim: Kalich zajisté můj píti budete, a křtem, jímž já se křtím, pokřtěni budete, ale seděti po pravici mé a po levici mé, neníť mé dáti, ale těm, kterýmž připraveno jest od Otce mého.

Ait illis: Calicem quidem meum bibetis: sedere autem ad dexteram meam vel sinistram non est meum dare vobis, sed quibus paratum est a Patre meo.

24 A uslyšavše to deset jiných, rozhněvali se na ty dva bratry.

Et audientes decem, indignati sunt de duobus fratribus.

25 Ale Ježíš svolav je, řekl: Víte, že knížata národů panují nad nimi, a kteříž velicí jsou, moci užívají nad nimi.

Iesus autem vocavit eos ad se, et ait: Scitis quia principes gentium dominantur eorum: et qui maiores sunt, potestatem exercent in eos.

26 Ale ne tak bude mezi vámi. Nýbrž kdožkoli chtěl by mezi vámi býti velikým, budiž služebník váš.

Non ita erit inter vos: sed quicumque voluerit inter vos maior fieri, sit vester minister:

27 A kdož by koli mezi vámi chtěl býti přední, budiž váš služebník;

et qui voluerit inter vos primus esse, erit vester servus.

28 Jako i Syn člověka nepřišel, aby jemu slouženo bylo, ale aby on sloužil, a aby dal život svůj mzdu na vykoupení za mnohé.

sicut filius hominis non venit ministrari, sed ministrare, et dare animam suam, in redemptionem pro multis.

29 A když vycházeli z Jericho, šel za ním zástup veliký.

Et egredientibus illis ab Iericho, secuta est eum turba multa,

30 A aj, dva slepí sedící u cesty, uslyšavše, že by Ježíš tudy šel, zvolali, řkouce: Smiluj se nad námi, Pane, synu Davidův.

et ecce duo caeci sedentes secus viam, audierunt, quia Iesus transiret: et clamaverunt, dicentes: Domine miserere nostri, fili David.

31 Zástup pak přimlouval jim, aby mlčeli. Oni pak více volali, řkouce: Smiluj se nad námi, Pane, synu Davidův.

Turba autem increpabat eos ut tacerent. At illi magis clamabant, dicentes: Domine, miserere nostri, fili David.

32 I zastaviv se Ježíš, zavolal jich, a řekl: Co chcete, abych vám učinil?

Et stetit Iesus, et vocavit eos, et ait: Quid vultis ut faciam vobis?

33 Řkou jemu: Pane, ať se otevrou oči naše.

Dicunt illi: Domine, ut aperiantur oculi nostri.

34 I slitovav se nad nimi Ježíš, dotekl se očí jejich, a hned prohlédly oči jejich. I šli za ním.

Misertus autem eorum Iesus, tetigit oculos eorum. Et confestim viderunt, et secuti sunt eum.