Matouš 20
1 Nebo podobno jest království nebeské člověku hospodáři, kterýž vyšel na úsvitě, aby najal dělníky na vinici svou.
ομοια γαρ εστιν η βασιλεια των ουρανων ανθρωπω οικοδεσποτη οστις εξηλθεν αμα πρωι μισθωσασθαι εργατας εις τον αμπελωνα αυτου
2 Smluviv pak s dělníky z peníze denního, odeslal je na vinici svou.
συμφωνησας δε μετα των εργατων εκ δηναριου την ημεραν απεστειλεν αυτους εις τον αμπελωνα αυτου
3 A vyšed okolo hodiny třetí, uzřel jiné, ani stojí na trhu zahálejíce.
και εξελθων περι τριτην ωραν ειδεν αλλους εστωτας εν τη αγορα αργους
4 I těm řekl: Jdětež i vy na vinici, a co bude spravedlivého, dám vám.
και εκεινοις ειπεν υπαγετε και υμεις εις τον αμπελωνα και ο εαν η δικαιον δωσω υμιν
5 A oni šli. Opět vyšed při šesté a deváté hodině, učinil též.
οι δε απηλθον παλιν [δε] εξελθων περι εκτην και ενατην ωραν εποιησεν ωσαυτως
6 Při jedenácté pak hodině vyšed, nalezl jiné, ani stojí zahálejíce. I řekl jim: Pročež tu stojíte, celý den zahálejíce?
περι δε την ενδεκατην εξελθων ευρεν αλλους εστωτας και λεγει αυτοις τι ωδε εστηκατε ολην την ημεραν αργοι
7 Řkou jemu: Nebo nižádný nás nenajal. Dí jim: Jdětež i vy na vinici, a což by bylo spravedlivého, vezmete.
λεγουσιν αυτω οτι ουδεις ημας εμισθωσατο λεγει αυτοις υπαγετε και υμεις εις τον αμπελωνα
8 Večer pak řekl pán vinice šafáři svému: Zavolej dělníků a zaplať jim, počna od posledních až do prvních.
οψιας δε γενομενης λεγει ο κυριος του αμπελωνος τω επιτροπω αυτου καλεσον τους εργατας και αποδος {VAR2: αυτοις } τον μισθον αρξαμενος απο των εσχατων εως των πρωτων
9 A přišedše ti při jedenácté hodině najatí, vzali jeden každý po penízi.
{VAR1: ελθοντες δε } {VAR2: και ελθοντες } οι περι την ενδεκατην ωραν ελαβον ανα δηναριον
10 Přišedše pak první, domnívali se, že více vezmou, ale vzali i oni jeden každý po penízi.
και ελθοντες οι πρωτοι ενομισαν οτι πλειον λημψονται και ελαβον [το] ανα δηναριον και αυτοι
11 A vzavše, reptali proti hospodáři,
λαβοντες δε εγογγυζον κατα του οικοδεσποτου
12 Řkouce: Tito poslední jednu hodinu dělali, a rovné jsi je nám učinil, kteříž jsme nesli břímě dne i horko.
λεγοντες ουτοι οι εσχατοι μιαν ωραν εποιησαν και ισους {VAR1: αυτους ημιν } {VAR2: ημιν αυτους } εποιησας τοις βαστασασιν το βαρος της ημερας και τον καυσωνα
13 On pak odpovídaje, řekl jednomu z nich: Příteli, nečiním tobě křivdy. Zdaliž jsi z peníze nesmluvil se mnou?
ο δε αποκριθεις ενι αυτων ειπεν εταιρε ουκ αδικω σε ουχι δηναριου συνεφωνησας μοι
14 Vezmiž, což tvého jest, a jdi předce, já pak chci tomuto poslednímu dáti jako i tobě.
αρον το σον και υπαγε θελω δε τουτω τω εσχατω δουναι ως και σοι
15 Zdaliž mi nesluší v mém učiniti, což chci? Čili oko tvé nešlechetné jest, že já dobrý jsem?
{VAR2: [η] } ουκ εξεστιν μοι ο θελω ποιησαι εν τοις εμοις η ο οφθαλμος σου πονηρος εστιν οτι εγω αγαθος ειμι
16 Takť budou poslední první, a první poslední; nebo mnoho jest povolaných, ale málo vyvolených.
ουτως εσονται οι εσχατοι πρωτοι και οι πρωτοι εσχατοι
17 A vstupuje Ježíš do Jeruzaléma, pojal dvanácte učedlníků soukromí na cestě. I řekl jim:
{VAR1: μελλων δε αναβαινειν } {VAR2: και αναβαινων ο } ιησους εις ιεροσολυμα παρελαβεν τους δωδεκα [μαθητας] κατ ιδιαν και εν τη οδω ειπεν αυτοις
18 Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákonníkům, a odsoudí ho na smrt.
ιδου αναβαινομεν εις ιεροσολυμα και ο υιος του ανθρωπου παραδοθησεται τοις αρχιερευσιν και γραμματευσιν και κατακρινουσιν αυτον {VAR1: [θανατω] } {VAR2: θανατω }
19 A vydadíť jej pohanům ku posmívání a k zbičování a ukřižování, ale třetího dne z mrtvých vstane.
και παραδωσουσιν αυτον τοις εθνεσιν εις το εμπαιξαι και μαστιγωσαι και σταυρωσαι και τη τριτη ημερα εγερθησεται
20 Tehdy přistoupila k němu matka synů Zebedeových s syny svými, klanějici se a proseci něco od něho.
τοτε προσηλθεν αυτω η μητηρ των υιων ζεβεδαιου μετα των υιων αυτης προσκυνουσα και αιτουσα τι απ αυτου
21 Kterýž řekl jí: Co chceš? Řekla jemu: Rci, ať tito dva synové moji sedají, jeden po pravici tvé a druhý po levici, v království tvém.
ο δε ειπεν αυτη τι θελεις λεγει αυτω ειπε ινα καθισωσιν ουτοι οι δυο υιοι μου εις εκ δεξιων {VAR2: σου } και εις εξ ευωνυμων σου εν τη βασιλεια σου
22 Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já píti budu, a křtem, jímž já se křtím, křtěni býti? Řekli jemu: Můžeme.
αποκριθεις δε ο ιησους ειπεν ουκ οιδατε τι αιτεισθε δυνασθε πιειν το ποτηριον ο εγω μελλω πινειν λεγουσιν αυτω δυναμεθα
23 Dí jim: Kalich zajisté můj píti budete, a křtem, jímž já se křtím, pokřtěni budete, ale seděti po pravici mé a po levici mé, neníť mé dáti, ale těm, kterýmž připraveno jest od Otce mého.
λεγει αυτοις το μεν ποτηριον μου πιεσθε το δε καθισαι εκ δεξιων μου και εξ ευωνυμων ουκ εστιν εμον {VAR2: [τουτο] } δουναι αλλ οις ητοιμασται υπο του πατρος μου
24 A uslyšavše to deset jiných, rozhněvali se na ty dva bratry.
και ακουσαντες οι δεκα ηγανακτησαν περι των δυο αδελφων
25 Ale Ježíš svolav je, řekl: Víte, že knížata národů panují nad nimi, a kteříž velicí jsou, moci užívají nad nimi.
ο δε ιησους προσκαλεσαμενος αυτους ειπεν οιδατε οτι οι αρχοντες των εθνων κατακυριευουσιν αυτων και οι μεγαλοι κατεξουσιαζουσιν αυτων
26 Ale ne tak bude mezi vámi. Nýbrž kdožkoli chtěl by mezi vámi býti velikým, budiž služebník váš.
ουχ ουτως {VAR1: εστιν } {VAR2: εσται } εν υμιν αλλ ος {VAR1: αν } {VAR2: εαν } θελη εν υμιν μεγας γενεσθαι εσται υμων διακονος
27 A kdož by koli mezi vámi chtěl býti přední, budiž váš služebník;
και ος αν θελη εν υμιν ειναι πρωτος εσται υμων δουλος
28 Jako i Syn člověka nepřišel, aby jemu slouženo bylo, ale aby on sloužil, a aby dal život svůj mzdu na vykoupení za mnohé.
ωσπερ ο υιος του ανθρωπου ουκ ηλθεν διακονηθηναι αλλα διακονησαι και δουναι την ψυχην αυτου λυτρον αντι πολλων
29 A když vycházeli z Jericho, šel za ním zástup veliký.
και εκπορευομενων αυτων απο ιεριχω ηκολουθησεν αυτω οχλος πολυς
30 A aj, dva slepí sedící u cesty, uslyšavše, že by Ježíš tudy šel, zvolali, řkouce: Smiluj se nad námi, Pane, synu Davidův.
και ιδου δυο τυφλοι καθημενοι παρα την οδον ακουσαντες οτι ιησους παραγει εκραξαν λεγοντες {VAR1: κυριε ελεησον ημας } {VAR2: ελεησον ημας [κυριε] } υιος δαυιδ
31 Zástup pak přimlouval jim, aby mlčeli. Oni pak více volali, řkouce: Smiluj se nad námi, Pane, synu Davidův.
ο δε οχλος επετιμησεν αυτοις ινα σιωπησωσιν οι δε μειζον εκραξαν λεγοντες {VAR1: κυριε ελεησον ημας } {VAR2: ελεησον ημας κυριε } υιος δαυιδ
32 I zastaviv se Ježíš, zavolal jich, a řekl: Co chcete, abych vám učinil?
και στας {VAR1: [ο] } {VAR2: ο } ιησους εφωνησεν αυτους και ειπεν τι θελετε ποιησω υμιν
33 Řkou jemu: Pane, ať se otevrou oči naše.
λεγουσιν αυτω κυριε ινα ανοιγωσιν οι οφθαλμοι ημων
34 I slitovav se nad nimi Ježíš, dotekl se očí jejich, a hned prohlédly oči jejich. I šli za ním.
σπλαγχνισθεις δε ο ιησους ηψατο των ομματων αυτων και ευθεως ανεβλεψαν και ηκολουθησαν αυτω
