Matouš 19
1 I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto, bral se z Galilee, a přišel do končin Judských za Jordán.
Yesuusi hessa odi onggidaappe guye, Galiilappe denddidi Yorddaanose Shaafappe hefinthan de7iya Yihuda biittaa bis.
2 I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je tam.
Daro asay iya kaallidi bin entta giddofe hargganchchota pathis.
3 I přistoupili k němu farizeové, pokoušejíce ho a řkouce jemu: Sluší-li člověku propustiti manželku svou z kterékoli příčiny?
Farisaaweti iya paaccanaw koyidi iyaakko yidi, “Issi asi ay gaasonkka ba machchiw yeddanaw bessii?” yaagidi oychchidosona.
4 On pak odpovídaje, řekl jim: Což jste nečtli, že ten, kterýž stvořil s počátku, muže a ženu učinil je?
Yesuusi zaaridi, “Xoossay koyro addenne maccas oothi medhdhidayssa hintte nabbabibeekketii?
5 A řekl: Protož opustí člověk otce i matku, a připojí se k manželce své, i budou dva jedno tělo.
‘Hessa gisho, Issi asi ba aawanne ba aayiw aggidi ba machcheera issino gidees, nam77ayka issi asho gidoosona.’
6 A tak již nejsou dva, ale jedno tělo. A protož, což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.
Hessa gisho, entti issi asi gidoosonappe attin nam77u asi gidokkona. Hiza, Xoossi qachchidayssa asi shaakkofo” yaagis.
7 Řekli jemu: Pročež tedy Mojžíš rozkázal dáti lístek rozloučení, a propustiti ji?
Farisaaweti, “Yaatin, Musey issi asi anjjo worqqate immidi yeddana mela ays kiittidee?” yaagidi oychchidosona.
8 Dí jim: Mojžíš pro tvrdost srdce vašeho dopustil vám propouštěti manželky vaše, ale s počátku nebylo tak.
Yesuusi zaaridi, “Hinttee, hintte machcheta yeddana mela Musey hinttena kiittiday, hintte wozanaa minotethaa gishoppe attin koyroppe hessa mela gidenna.
9 Protož pravím vám: Že kdožkoli propustil by manželku svou, (leč pro smilství, ) a jinou pojme, cizoloží, i kdož propuštěnou pojme, cizoloží.
Ta hinttew odays; ba machchiya laymatonna de7ishin yeddidi hara ekkiya oonikka laammees” yaagis.
10 Řekli jemu učedlníci jeho: Poněvadž jest taková pře s manželkou, není dobré ženiti se.
Iya tamaareti iyaakko, “Azinabaynne machchibay hessa mela gidikko ekko geloy attiko lo77o” yaagidosona.
11 On pak řekl jim: Ne všickniť chápají slova toho, ale ti, jimž jest dáno.
Yesuusi zaaridi, “Hessa mela timirttey Xoossay dandda7a immidayssatassafe attin asa ubbaassa gidenna.
12 Jsouť zajisté panicové, kteříž se tak z života matky zrodili; a jsouť panicové, kteříž učiněni jsou od lidí; a jsouť panicové, kteříž se sami v panictví oddali pro království nebeské. Kdo může pochopiti, pochop.
Hiza, yelettishe shuufa gididi yelettidayssati de7oosona, qassi asi qaaratidayssati de7oosona, qassi salo kawotethaa gisho gidi banttana shuufaydayssati de7oosona. Hessa gisho, hayssa ekkanaw dandda7iya oonikka ekko” yaagis.
13 Tehdy přineseny jsou k němu dítky, aby na ně ruce vzkládal a modlil se. Učedlníci pak přimlouvali jim.
Yesuusi ba kushiya guutha nayta bolla wothidi enttaw woossana mela issi issi asay nayta iyaakko ehidosona. Shin iya tamaareti asaa hanqettidosona.
14 Ale Ježíš řekl: Nechte dítek a nebraňte jim jíti ke mně; nebo takovýchť jest království nebeské.
Shin Yesuusi, “Xoossaa kawotethay hayssata melassa gidiya gisho, guutha nayti taakko yeyssa diggofite; yo giite” yaagis.
15 A po vzkládání na ně rukou odebral se odtud.
Ba kushiya entta bolla wothidaappe guye he bessaafe aggidi bis.
16 A aj, jeden přistoupiv, řekl jemu: Mistře dobrý, co dobrého budu činiti, abych měl život věčný? (aiōnios g166)
Issi gallas issi uray Yesuusakko yidi, “Asttamaariyaw, taani merinaa de7o demmanaw ay lo77obaa ootho?” yaagis. (aiōnios g166)
17 Ale on řekl jemu: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než jediný, totiž Bůh. Chceš-li pak vjíti do života, ostříhej přikázaní.
Yesuusi iyaakko, “Lo77obaa ne tana ays oychchay? Issi Xoossaafe attin hari lo77oy baawa. Shin neeni merinaa de7uwa ekkanaw koykko kiitata naaga” yaagis.
18 Dí jemu: Kterých? Ježíš pak řekl: Nezabiješ, nezcizoložíš, nepokradeš, nepromluvíš křivého svědectví.
Uray zaaridi, “Awussa kiitata” yaagidi oychchis. Yesuusi zaaridi, “Wodhoppa, laymatoppa, kaysotoppa, worddo markkattofa,
19 Cti otce svého i matku, a milovati budeš bližního svého jako sebe samého.
ne aawanne ne aayiw bonchcha, ne shooruwa ne huu7iyatho dosa” yaagis.
20 Dí jemu mládenec: Všeho toho ostříhal jsem od své mladosti. Čehož mi se ještě nedostává?
He na7atethay, “Taani hayssata ubbaa na7atethafe doomada naagas. Yaatin, hari taw pacciyabay aybee?” yaagidi oychchis.
21 Řekl mu Ježíš: Chceš-li dokonalým býti, jdiž a prodej statek svůj, a rozdej chudým, a budeš míti poklad v nebi, a poď, následuj mne.
Yesuusi zaaridi, “Neeni polo gidanaw koykko bada new de7iyabaa bayzada manqotas imma; neeni salon duretana. Yaata simma yada tana kaalla” yaagis.
22 Uslyšev pak mládenec tu řeč, odšel, smuten jsa; nebo měl statku mnoho.
Shin he naatetha uray daro dure gidiya gisho, hessa si7ida wode azzanishe aggidi bis.
23 Ježíš pak řekl učedlníkům svým: Amen pravím vám, že bohatý nesnadně vejde do království nebeského.
Hessafe guye, Yesuusi ba tamaareta, “Taani hinttew tuma odays; durey salo kawotethi gelanayssi daro meto.
24 A opět pravím vám: Snázeť jest velbloudu skrze uši jehly projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.
Dure asi Xoossaa kawotethaa gelanayssafe gimaley marppe luhora aadhdheyssi kawuyees” yaagis.
25 A uslyšavše to učedlníci jeho, užasli se velmi, řkouce: I kdož tedy může spasen býti?
Yesuusa tamaareti hessa si7idi malaalettidi, “Yaatin, ooni attanaw dandda7ii?” yaagidi oychchidosona.
26 Pohleděv pak Ježíš, řekl jim: U lidíť jest to nemožné, ale u Boha všecko jest možné.
Yesuusi entta caddi xeellidi, “Hayssi asas dandda7ettenna, shin Xoossas ubbay dandda7ettees” yaagis.
27 Tehdy odpověděv Petr, řekl mu: Aj, my opustili jsme všecky věci, a šli jsme za tebou. Což pak nám bude?
Phexiroosi zaaridi, “Nuuni ubbabaa aggidi nena kaallida. Yaatin, nuuni ay demmanee?” yaagis.
28 Ježíš pak řekl jim: Amen pravím vám, že vy, kteříž jste následovali mne, v druhém narození, když se posadí Syn člověka na trůnu velebnosti své, sednete i vy na dvanácti trůních, soudíce dvanáctero pokolení Izraelské.
Yesuusi enttako hayssada yaagis: “Taani hinttew tuma odays; Asa Na7ay yaana alamiyan ba bonchcho araatan uttiya wode hintte tammanne nam77ati, tana kaallidayssati, tammanne nam77u araatan uttidi tammanne nam77u Isra7eele zerethata bolla pirddana.
29 A každý, kdož opustil by domy, neb bratry, neb sestry, neb otce, neb matku, neb manželku, neb dítky, neb pole pro jméno mé, stokrát více vezme, a život věčný dědičně obdrží. (aiōnios g166)
Ta sunthaa gisho keethe woykko ishata woykko michcheta woykko aawa woykko aayiw woykko nayta woykko gadiya aggiday oonikka xeetu kushe ekkana. Qassi merinaa de7uwakka ekkana. (aiōnios g166)
30 Mnozí pak první budou poslední, a poslední první.
Shin daroti ha77i dethan sinthe gididayssati guye gidana, qassi guye gididayssati sinthe gidana” yaagis.
