Matouš 18
1 V ten čas přistoupili učedlníci k Ježíšovi, řkouce: Kdo pak jest největší v království nebeském?
The same tyme the disciples came vnto Iesus saying: who is ye greatest in the kyngdome of heve?
2 A zavolav Ježíš pacholátka, postavil je u prostřed nich,
Iesus called a chylde vnto him and set him in the middes of them:
3 A řekl: Amen pravím vám: Neobrátíte-li se a nebudete-li jako pacholátka, nikoli nevejdete do království nebeského.
and sayd. Verely I say vnto you: except ye tourne and become as chyldren ye cannot enter into the kyngdom of heven.
4 Protož kdož by se koli ponížil jako pacholátko toto, tenť jest největší v království nebeském.
Whosoever therfore humble him sylfe as this chylde the same is the greatest in ye kyngdome of heve.
5 A kdož by koli přijal pacholátko takové ve jménu mém, mneť přijímá.
And who soever receaveth suche a chylde in my name receaveth me.
6 Kdo by pak pohoršil jednoho z maličkých těchto věřících ve mne, lépe by jemu bylo, aby zavěšen byl žernov osličí na hrdlo jeho, a pohřížen byl do hlubokosti mořské.
But whosoever offende one of these lytelons which beleve in me: it were better for him that a milstone were hanged aboute his necke and that he were drouned in the depth of the see.
7 Běda světu pro pohoršení. Ačkoli musí býti, aby přicházela pohoršení, ale však běda člověku, skrze něhož přichází pohoršení.
Wo be vnto the world because of offences. How be it it cannot be avoided but yt offences shalbe geven. Neverthelesse woo be to ye man by who the offence cometh.
8 Protož jestliže ruka tvá aneb noha tvá pohoršuje tě, utniž ji a vrz od sebe. Lépe jest tobě do života vjíti kulhavému aneb bezrukému, nežli dvě ruce aneb dvě noze majícímu uvrženu býti do ohně věčného. (aiōnios g166)
Wherfore yf thy honde or thy fote offende the cut him of and cast him from the. It ys better for the to enter into lyfe halt or maymed rather then thou shuldest havinge two hondes or two fete be cast into everlasting fyre. (aiōnios g166)
9 A pakli oko tvé pohoršuje tebe, vylup je a vrz od sebe. Lépe jest tobě jednookému do života vjíti, nežli obě oči majícímu uvrženu býti do pekelného ohně. (Geenna g1067)
And yf also thyne eye offende the plucke him oute and caste him from the. It is better for the to enter into lyfe with one eye then havyng two eyes to be cast into hell fyre. (Geenna g1067)
10 Viztež, abyste nepotupovali žádného z maličkých těchto. Neboť pravím vám, že andělé jejich v nebesích vždycky hledí na tvář Otce mého, kterýž v nebesích jest.
Se that ye despise not one of these litelons. For I saye vnto you yt in heven their angels alwayes behold the face of my father which is in heven.
11 Přišel zajisté Syn člověka, aby spasil to, což bylo zahynulo.
Ye and the sonne of man is come to saue that which is lost.
12 Co se vám zdá? Kdyby některý člověk měl sto ovec, a zbloudila by jedna z nich, zdaliž nenechá těch devadesáti devíti, a jda na hory, nehledá té pobloudilé?
How thinke ye? Yf a man have an hondred shepe and one of them be gone astray dothe he not leve nynty and nyne in ye moutains and go and seke that one which is gone astray?
13 A nahodí-liť mu se nalezti ji, amen pravím vám, že se raduje nad ní více, než nad těmi devadesáti devíti nepobloudilými.
If it happen that he fynd him veryly I say vnto you: he reioyseth more of that shepe then of the nynty and nyne which went not astray.
14 Takť není vůle Otce vašeho, kterýž jest v nebesích, aby zhynul jeden z maličkých těchto.
Even so it is not the wyll of youre father in heven that one of these lytelons shulde perishe.
15 Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, jdi a potresci ho mezi sebou a jím samým. Uposlechl-li by tebe, získal jsi bratra svého.
Moreover yf thy brother treaspace agenst the. Go and tell him his faute betwene him and the alone. Yf he heare the thou hast wone thy brother:
16 Jestliže by pak neuposlechl, přijmi k sobě ještě jednoho aneb dva, aby v ústech dvou neb tří svědků stálo každé slovo.
But yf he heare the not then take yet with the one or two that in the mouth of two or thre witnesses all thinges maye be stablisshed.
17 Pakliť by jich neuposlechl, pověz církvi. Jestliže pak i církve neuposlechne, budiž tobě jako pohan a publikán.
If he heare not them tell it vnto the congregacion. If he heare not ye congregacion take him as an hethen man and as a publican.
18 Amen pravím vám: Cožkoli svížete na zemi, budeť svázáno i na nebi; a cožkoli rozvížete na zemi, budeť rozvázáno i na nebi.
Verely I say vnto you what soever ye bynde on erth shalbe bounde in heven. And what soever ye lowse on erth shalbe lowsed in heven.
19 Opět pravím vám: Jestliže by dva z vás svolili se na zemi o všelikou věc, za kterouž by koli prosili, staneť se jim od Otce mého nebeského.
Agayn I say vnto you that yf two of you shall agre in erth apon eny maner thynge what soever they shall desyre: it shalbe geven them of my father which is in heven.
20 Nebo kdežkoli shromáždí se dva neb tři ve jménu mém, tuť jsem já u prostřed nich.
For where two or thre are gathered togedder in my name there am I in the myddes of them.
21 Tedy přistoupiv k němu Petr, řekl: Pane, kolikrát zhřeší proti mně bratr můj, a odpustím jemu? Do sedmi-likrát?
Then came Peter to him and sayde: master howe ofte shall I forgeve my brother yf he synne agaynst me seven tymes?
22 I dí mu Ježíš: Nepravím tobě až do sedmikrát, ale až do sedmdesátikrát sedmkrát.
Iesus sayd vnto him: I saye not vnto the seven tymes: but seventy tymes seven tymes.
23 A protož podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž chtěl počet klásti s služebníky svými.
Therfore is ye kingdome of heven lykened vnto a certayne kynge which wolde take a countis of his servauntis.
24 A když počal klásti, podán mu jeden, kterýž byl dlužen deset tisíců hřiven.
And when he had begone to recken one was broughte vnto him whiche ought him ten thousande talentis:
25 A když neměl čím zaplatiti, kázal jej pán jeho prodati, i ženu jeho i děti i všecko, což měl, a zaplatiti.
whome be cause he had nought to paye his master commaunded him to be solde and his wyfe and his chyldren and all that he had and payment to be made.
26 Tedy padna služebník ten, klaněl se jemu, řka: Pane, poshověj mi, a všecko zaplatím tobě.
The servaunt fell doune and besought him sayinge: Sir geve me respyte and I wyll paye it every whit.
27 I slitovav se pán nad služebníkem tím, propustil ho a dluh jemu odpustil.
Then had the Lorde pytie on that servaunt and lowsed him and forgave him the det.
28 Vyšed pak služebník ten, nalezl jednoho z spoluslužebníků svých, kterýž mu byl dlužen sto peněz, a chopiv se ho, hrdloval se s ním, řka: Zaplať mi, cos dlužen.
And ye sayde servaut wet oute and founde one of his felowes which ought him an hundred pence and leyed hondes on him and toke him by the throote sayinge: paye me yt thou owest.
29 Tedy padna spoluslužebník ten k nohám jeho, prosil ho, řka: Poshověj mi, a všecko zaplatím tobě.
And his felowe fell doune and besought him sayinge: have pacience with me and I wyll paye the all.
30 On pak nechtěl, ale odšed, dal jej do žaláře, dokudž by nezaplatil dluhu.
And he wolde not but went and cast him into preson tyll he shulde paye the det.
31 Vidouce pak spoluslužebníci jeho, co se dálo, zarmoutili se velmi; a šedše, pověděli pánu svému všecko, co se bylo stalo.
When his other felowes sawe what was done they were very sory and came and tolde vnto their lorde all yt had happened.
32 Tehdy povolav ho pán jeho, dí mu: Služebníče zlý, všecken ten dluh odpustil jsem tobě, nebs mne prosil.
Then his lorde called him and sayde vnto him. O evyll servaut I forgave the all that det because thou prayedst me: was it not mete also yt thou
33 Zdaliž i ty neměl se smilovati nad spoluslužebníkem svým, jako i já smiloval jsem se nad tebou?
shuldest have had copassion on thy felow even as I had pitie on ye?
34 I rozhněvav se pán jeho, dal jej katům, dokudž by nezaplatil všeho, což mu byl dlužen.
And his lorde was wrooth and delyuered him to the iaylers tyll he shnld paye all that was due to him.
35 Takť i Otec můj nebeský učiní vám, jestliže neodpustíte jeden každý bratru svému z srdcí svých provinění jejich.
So lyke wyse shall my hevenly father do vnto you except ye forgeve with youre hertes eache one to his brother their treaspases.
