< Matouš 18 >

1 V ten čas přistoupili učedlníci k Ježíšovi, řkouce: Kdo pak jest největší v království nebeském?
In that hour the disciples came to Jesus, saying, Who then is greater in the kingdom of the heavens?
2 A zavolav Ježíš pacholátka, postavil je u prostřed nich,
And having called in a child, Jesus set it in the midst of them.
3 A řekl: Amen pravím vám: Neobrátíte-li se a nebudete-li jako pacholátka, nikoli nevejdete do království nebeského.
And he said, Truly I say to you, if ye are not turned, and become as children, ye will, no, not enter into the kingdom of the heavens.
4 Protož kdož by se koli ponížil jako pacholátko toto, tenť jest největší v království nebeském.
He therefore who will make himself lowly as this child, this man is the greater in the kingdom of the heavens.
5 A kdož by koli přijal pacholátko takové ve jménu mém, mneť přijímá.
And whoever will receive one such child in my name receives me.
6 Kdo by pak pohoršil jednoho z maličkých těchto věřících ve mne, lépe by jemu bylo, aby zavěšen byl žernov osličí na hrdlo jeho, a pohřížen byl do hlubokosti mořské.
But whoever may cause one of these little ones who believe in me to stumble, it is advantageous for him that a donkey-powered millstone were hanged on his neck, and he were drowned in the depth of the sea.
7 Běda světu pro pohoršení. Ačkoli musí býti, aby přicházela pohoršení, ale však běda člověku, skrze něhož přichází pohoršení.
Woe to the world because of stumbling-blocks. For it is necessary that the stumbling-blocks come, yet woe to that man through whom the stumbling-block comes.
8 Protož jestliže ruka tvá aneb noha tvá pohoršuje tě, utniž ji a vrz od sebe. Lépe jest tobě do života vjíti kulhavému aneb bezrukému, nežli dvě ruce aneb dvě noze majícímu uvrženu býti do ohně věčného. (aiōnios g166)
And if thy hand or thy foot causes thee to stumble, cut them off and cast from thee. It is good for thee to enter into life crippled or maimed, than having two hands or two feet to be cast into the eternal fire. (aiōnios g166)
9 A pakli oko tvé pohoršuje tebe, vylup je a vrz od sebe. Lépe jest tobě jednookému do života vjíti, nežli obě oči majícímu uvrženu býti do pekelného ohně. (Geenna g1067)
And if thine eye causes thee to stumble, remove it and cast it from thee. It is good for thee to enter into life one-eyed, than having two eyes to be cast into the hell of fire. (Geenna g1067)
10 Viztež, abyste nepotupovali žádného z maličkých těchto. Neboť pravím vám, že andělé jejich v nebesích vždycky hledí na tvář Otce mého, kterýž v nebesích jest.
See that ye not disparage one of these little ones, for I say to you, that in the heavens their agents do always behold the face of my Father in the heavens.
11 Přišel zajisté Syn člověka, aby spasil to, což bylo zahynulo.
For the Son of man came to save that which was lost.
12 Co se vám zdá? Kdyby některý člověk měl sto ovec, a zbloudila by jedna z nich, zdaliž nenechá těch devadesáti devíti, a jda na hory, nehledá té pobloudilé?
What does it seem to you? If it happens a hundred sheep are with some man, and one of them went astray, after going (having left the ninety-nine on the mountains), does he not seek the one going astray?
13 A nahodí-liť mu se nalezti ji, amen pravím vám, že se raduje nad ní více, než nad těmi devadesáti devíti nepobloudilými.
And if he happens to find it, truly I say to you, that he rejoices over it more than over the ninety-nine that have not gone astray.
14 Takť není vůle Otce vašeho, kterýž jest v nebesích, aby zhynul jeden z maličkých těchto.
So, it is not a purpose before your Father in the heavens, that one of these little ones should perish.
15 Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, jdi a potresci ho mezi sebou a jím samým. Uposlechl-li by tebe, získal jsi bratra svého.
But if thy brother should sin against thee, go and reprove him between thee and him alone. If he should hear thee, thou have gained thy brother.
16 Jestliže by pak neuposlechl, přijmi k sobě ještě jednoho aneb dva, aby v ústech dvou neb tří svědků stálo každé slovo.
But if he should not hear, take with thee one or two besides, so that at the mouth of two or three witnesses every word may be established.
17 Pakliť by jich neuposlechl, pověz církvi. Jestliže pak i církve neuposlechne, budiž tobě jako pohan a publikán.
And if he is heedless of them, speak to the church. But if he is also heedless of the church, let him be to thee as the heathen and the tax collector.
18 Amen pravím vám: Cožkoli svížete na zemi, budeť svázáno i na nebi; a cožkoli rozvížete na zemi, budeť rozvázáno i na nebi.
Truly I say to you, however many things ye may bind on the earth will be things that are bound in heaven, and however many things ye may loose on the earth will be things that that are loosed in heaven.
19 Opět pravím vám: Jestliže by dva z vás svolili se na zemi o všelikou věc, za kterouž by koli prosili, staneť se jim od Otce mého nebeského.
Again I say to you truly, that if two of you should agree on the earth concerning every matter, whatever they might ask, it will happen for them from my Father in the heavens.
20 Nebo kdežkoli shromáždí se dva neb tři ve jménu mém, tuť jsem já u prostřed nich.
For where two or three are gathered together in my name, there am I in the midst of them.
21 Tedy přistoupiv k němu Petr, řekl: Pane, kolikrát zhřeší proti mně bratr můj, a odpustím jemu? Do sedmi-likrát?
Then Peter having come to him, he said, Lord, how often will my brother sin against me, and I forgive him? Until seven times?
22 I dí mu Ježíš: Nepravím tobě až do sedmikrát, ale až do sedmdesátikrát sedmkrát.
Jesus says to him, I say to thee, not until seven times, but until seventy times seven.
23 A protož podobno jest království nebeské člověku králi, kterýž chtěl počet klásti s služebníky svými.
Because of this the kingdom of the heavens is compared to a man, a king, who wanted to settle account with his bondmen.
24 A když počal klásti, podán mu jeden, kterýž byl dlužen deset tisíců hřiven.
And when he began to settle, one debtor of ten thousand talents was brought to him.
25 A když neměl čím zaplatiti, kázal jej pán jeho prodati, i ženu jeho i děti i všecko, což měl, a zaplatiti.
But of him not having to pay, his lord commanded him to be sold, and his wife and children, and all things, as many as he had, and payment to be made.
26 Tedy padna služebník ten, klaněl se jemu, řka: Pane, poshověj mi, a všecko zaplatím tobě.
The bondman therefore having fallen down, worshiped him, saying, Lord, be patient toward me and I will pay thee all.
27 I slitovav se pán nad služebníkem tím, propustil ho a dluh jemu odpustil.
And having felt compassion, the lord of that bondman released him, and forgave him the debt.
28 Vyšed pak služebník ten, nalezl jednoho z spoluslužebníků svých, kterýž mu byl dlužen sto peněz, a chopiv se ho, hrdloval se s ním, řka: Zaplať mi, cos dlužen.
But after going out, that bondman found one of his fellow bondmen who owed him a hundred denarii. And having grabbed him, he choked him, saying, Pay me if thou owe anything.
29 Tedy padna spoluslužebník ten k nohám jeho, prosil ho, řka: Poshověj mi, a všecko zaplatím tobě.
So his fellow bondman having fallen down at his feet, besought him, saying, Be patience toward me, and I will pay thee.
30 On pak nechtěl, ale odšed, dal jej do žaláře, dokudž by nezaplatil dluhu.
But he would not, instead, having left him, he cast him into prison until he would pay that which was owed.
31 Vidouce pak spoluslužebníci jeho, co se dálo, zarmoutili se velmi; a šedše, pověděli pánu svému všecko, co se bylo stalo.
And when his fellow bondmen saw the things that happened, they were extremely sorry. And after coming, they reported to their lord all the things that happened.
32 Tehdy povolav ho pán jeho, dí mu: Služebníče zlý, všecken ten dluh odpustil jsem tobě, nebs mne prosil.
Then his lord having summoned him, he says to him, Thou evil bondman, I forgave thee all that debt because thou besought me.
33 Zdaliž i ty neměl se smilovati nad spoluslužebníkem svým, jako i já smiloval jsem se nad tebou?
Was it not necessary for thee also to be merciful to thy fellow bondman, as I also was merciful to thee?
34 I rozhněvav se pán jeho, dal jej katům, dokudž by nezaplatil všeho, což mu byl dlužen.
And having become angry, his lord delivered him to the tormentors until he would pay all that was due to him.
35 Takť i Otec můj nebeský učiní vám, jestliže neodpustíte jeden každý bratru svému z srdcí svých provinění jejich.
So also my heavenly Father will do to you, if ye do not forgive each man his brother, from your hearts, their trespasses.

< Matouš 18 >