Matouš 17
1 A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana bratra jeho, i uvedl je na horu vysokou soukromí,
In po šestih dneh Jezus vzame Petra, Jakoba in njegovega brata Janeza ter jih posebej privede na visoko goro
2 A proměnil se před nimi. I zastkvěla se tvář jeho jako slunce, roucho pak jeho učiněno bílé jako světlo.
in pred njimi je bil preobražen; in njegov obraz je sijal kakor sonce in njegovo oblačilo je bilo belo kakor svetloba.
3 A aj, ukázali se jim Mojžíš a Eliáš, rozmlouvající s ním.
In glej, prikazala sta se jim Mojzes in Elija, ki sta govorila z njim.
4 A odpověděv Petr, řekl Ježíšovi: Pane, dobré jest nám tuto býti. Chceš-li, uděláme tuto tři stánky, tobě jeden a Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.
Potem je Peter odgovoril in Jezusu rekel: »Gospod, dobro je za nas, da smo tukaj. Če želiš, naredimo tukaj tri šotore; enega zate, enega za Mojzesa in enega za Elija.«
5 Když pak on ještě mluvil, aj, oblak světlý zastínil je. A aj, hlas z toho oblaku řkoucí: Tentoť jest ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo, toho poslouchejte.
Medtem ko je še govoril, glej, jih je obsenčil svetel oblak, in glej, glas iz oblaka, ki je rekel: »Ta je moj ljubljeni Sin, s katerim sem zelo zadovoljen; njega poslušajte.«
6 To uslyšavše učedlníci, padli na tváři své a báli se velmi.
Ko so učenci to slišali, so padli na svoj obraz in bili boleče prestrašeni.
7 A přistoupiv Ježíš, dotekl se jich, řka: Vstaňte a nebojte se.
Prišel je Jezus in se jih dotaknil ter rekel: »Vstanite in ne bojte se.«
8 Pozdvihše pak očí svých, žádného neviděli, než samého Ježíše.
In ko so povzdignili svoje oči, niso videli nobenega človeka, razen samo Jezusa.
9 Když pak sstupovali s té hory, přikázal jim Ježíš, řka: Žádnému nepravte tohoto vidění, dokudž by Syn člověka nevstal z mrtvých.
In ko so prišli dol z gore, jim je Jezus naročil, rekoč: »Tega videnja ne povejte nikomur, dokler ne bo Sin človekov vstal od mrtvih.«
10 I otázali se ho učedlníci jeho, řkouce: Což to pak zákonníci praví, že má Eliáš prvé přijíti?
In njegovi učenci so ga vprašali, rekoč: »Zakaj potem pisarji pravijo, da mora prej priti Elija?«
11 Ježíš pak odpovídaje, řekl jim: Eliáš zajisté přijde prvé, a napraví všecky věci.
Jezus jim je odgovoril in rekel: »Elija bo resnično prišel prej in obnovil vse stvari.
12 Ale pravím vám, že Eliáš již přišel, a však nepoznali ho, ale učinili mu, což chtěli. Takť i Syn člověka trpěti bude od nich.
Toda povem vam: ›Da je Elija že prišel, pa ga niso spoznali, temveč so mu storili, karkoli so želeli.‹ Tako bo tudi Sin človekov trpel od njih.«
13 Tedy srozuměli učedlníci, že jim to pravil o Janovi Křtiteli.
Tedaj so učenci razumeli, da jim je govoril o Janezu Krstniku.
14 A když přišli k zástupu, přistoupil k němu člověk, a poklekl před ním na kolena,
In ko so prišli k množici, je prišel k njemu nek človek, ki je pokleknil navzdol k njemu ter rekel:
15 A řekl: Pane, smiluj se nad synem mým, nebo náměsičník jest, a těžce se trápí. Často zajisté padá do ohně a častokrát do vody.
»Gospod, usmili se mojega sina, kajti blazen je in boleče nadlegovan, kajti pogosto pada v ogenj in često v vodo.
16 I přivedl jsem ho učedlníkům tvým, ale nemohli ho uzdraviti.
In pripeljal sem ga k tvojim učencem, pa ga niso mogli ozdraviti.«
17 Odpovídaje pak Ježíš, řekl: Ó národe nevěrný a převrácený, dokud budu s vámi? Dokudž vás snášeti budu? Přiveďte mi jej sem.
Potem je Jezus odgovoril in rekel: »Oh neveren in sprevržen rod, kako dolgo bom še z vami? Doklej vas bom še prenašal? Privedite mi ga sèm.«
18 I přimluvil tomu ďábelství Ježíš. I vyšlo od něho; a uzdraven jest ten mládenec v tu hodinu.
In Jezus je oštel hudiča in ta je odšel iz njega; in otrok je bil ozdravljen od točno tiste ure.
19 Tedy přistoupivše učedlníci k Ježíšovi soukromí, řekli: Proč jsme my ho nemohli vyvrci?
Tedaj so prišli učenci ločeno k Jezusu in rekli: »Zakaj ga mi nismo mogli izgnati iz njega?«
20 Ježíš pak řekl jim: Pro nevěru svou. Amen zajisté pravím vám: Budete-li míti víru jako zrno horčičné, díte hoře této: Přejdi odsud tam, i přejde, a nebudeť vám nic nemožného.
Jezus pa jim je rekel: »Zaradi vaše nevere, kajti resnično, povem vam: ›Če imate vero kakor zrno gorčičnega semena, boste tej gori rekli: ›Odstrani se od tod na tamkajšnji kraj; ‹‹ in bo premeščena in nič vam ne bo nemogoče.
21 Toto pak pokolení nevychází, jediné skrze modlitbu a půst.
Vendar ta vrsta ne gre ven, razen z molitvijo in postom.«
22 A když byli v Galilei, řekl jim Ježíš: Syn člověka bude vydán v ruce lidské,
In medtem ko so prebivali v Galileji, jim je Jezus rekel: »Sin človekov bo izdan v roke ljudem
23 A zamordujíť jej, ale třetího dne z mrtvých vstane. I zarmoutili se náramně.
in ubili ga bodo in tretji dan bo znova obujen.« In bili so silno žalostni.
24 A když přišli do Kafarnaum, přistoupili ku Petrovi ti, kteříž plat vybírali, a řekli: Což mistr váš nedává platu?
Ko pa so prišli v Kafarnáum, so ti, ki so prejeli davčni denar, prišli k Petru in rekli: »Ali vaš učitelj ne plačuje davka?«
25 A on řekl: Dává. A když přišel domů, předšel jej Ježíš, řka: Co se tobě zdá, Šimone? Králové zemští od kterých berou daň aneb plat? Od synů-li svých, čili od cizích?
Rekel je: »Da.« Ko pa je prišel v hišo, ga je Jezus prehitel, rekoč: »Kaj misliš Simon? Od koga zemeljski kralji jemljejo carino ali davek? Od svojih lastnih otrok ali od tujcev?«
26 Dí jemu Petr: Od cizích. I řekl mu Ježíš: Tedy synové jsou svobodní.
Peter mu reče: »Od tujcev.« Jezus mu reče: »Potem so otroci prosti.
27 Ale abychom jich nepohoršili, jda k moři, vrz udici, a tu rybu, kteráž nejprvé uvázne, vezmi, a otevra ústa její, nalezneš groš. Ten vezma, dej jim za mne i za sebe.
Vendar pa, da jih ne bi pohujšala, pojdi k morju, vrzi trnek in dvigni ribo, ki prva pride gor. In ko ji boš odprl usta, boš našel kos denarja. Vzemi ga ter jim ga daj zame in zase.«
