Matouš 15
1 A v tom přistoupí k Ježíšovi Jeruzalémští zákonníci a farizeové, řkouce:
Eno mararah Phirasi nyia Hootthe nyootte loong Jerusalem nawa ih Jisu suh thok cheng ra rum taha,
2 Proč učedlníci tvoji přestupují ustanovení starších? Nebo neumývají rukou svých, když mají jísti chléb.
“An liphante loong ah ih sengte sengwah ih kotahe banlam ah mamah lakap et rumha? Neng ih phaksat suh neng lak lati mamet rumha!”
3 A on odpovídaje, řekl jim: Proč i vy přestupujete přikázaní Boží pro ustanovení svá?
Jisu ih ngaakbaat rumta, “Eno bah sen ih Rangte Jengdang ah lakap thang ih sen ih nyootsoot han ah mamet phanhan?
4 Nebo přikázal Bůh, řka: Cti otce svého i matku, a kdož by zlořečil otci neb mateři, smrtí ať umře.
Tumeah Rangte ih liita, ‘Sen nuh sen wah ah soongraang et an,’ eno ‘Sen nuh sen wah ah etam mok et an, erah tek haat etjih.’
5 Ale vy pravíte: Kdož by koli řekl otci neb mateři: Dar jest to, čímž by tobě ode mne pomoženo býti mohlo. A neuctil by otce svého neb mateře své.
Eno sen ih amet nyoot han mina di nuh awah chosok theng tumjih bah uh eje taat angta, ang abah uh amet liihan ‘Arah Rangte suh kot theng eah,’
6 I zlehčili jste přikázaní Boží pro své ustanovení.
nuh awah abah lathaam soongraangke bah uh ese ang ah eah. Emamah ih sen ih nyoot han ah phan suh, Rangte Jengdang ah phaaki han.
7 Pokrytci, dobře prorokoval o vás Izaiáš, řka:
Lonoite sen loong! Sen tiit ah Isaia ih mamah ju et punbaat kota!
8 Přibližuje se ke mně lid tento ústy svými, a rty mne ctí, ale srdce jejich daleko jest ode mne.
Rangte ih liiha, ‘Arah miloong ah ih ngah neng tui nawa ih ba soom rumhang, amiimi neng tenthun abah, nga jiin nawa haloh ni dook.
9 Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení přikázaní lidských.
Nga rangsoom ah neng suh thaangmuh angla, tumeah neng ih mina banlam ah, nga hootthe likhiik ih nyootsoot rumha!’”
10 A svolav zástup, řekl jim: Slyšte a rozumějte.
Eno Jisu ih miloong ah heh reeni poon ano baat rumta, “Boichaat an no samjat an!
11 Ne to, což vchází v ústa, poškvrňuje člověka, ale což z úst pochází, toť poškvrňuje člověka.
Mina ah tui ni phaksah hi rah ih tanyaan siitka; erah nang ih bah mong nawa dong ra hala rah ih ba nyaansiit ha.”
12 Tehdy přistoupivše učedlníci jeho, řekli mu: Víš-li, že farizeové, slyševše tu řeč, zhoršili se?
Eno heliphante loong ah thokrum ano baat rumta, “An jengkhaap asuh Pharisi loong thichoh rumhala ah ejat nih et hu?
13 A on odpovídaje, řekl: Všeliké štípení, jehož neštípil Otec můj ten nebeský, vykořeněno bude.
Jisu ih ngaakbaatta, “Rangmong nawa seng Wah ih lakiika bangphook loong abah ephiihaat et ah.”
14 Nechte jich, vůdcovéť jsou slepí slepých. Povede-liť pak slepý slepého, oba v jámu upadnou.
“Erah loong asuh nak sootsaam an! Neng ah edook loong dungni edook phansiitte loong; eno edook ih edook ah siit abah wanyi nyi beng nah dat ah.”
15 I odpověděv Petr, řekl jemu: Vylož nám to podobenství.
Pitar ih baatta, “Erah jengtu rah seng suh huk jangbaat he.”
16 Ježíš pak řekl: Ještě i vy bez rozumu jste?
Jisu ih baat rumta, “Sen ih amadi uh mihoh loong nang ih maang boh jatkan.
17 Nerozumíte-liž, že všecko, což v ústa vchází, do břicha jde, a vypouští se ven?
Tajaatjaat ni samjat kan? Tumjih bah uh sen tui ni sak han phaksat ah mong ni wangla eno sak nawa ewe ngaakkaat ela.
18 Ale které věci z úst pocházejí, z srdce jdou, a tyť poškvrňují člověka.
Eno tui ni tumjaat dong hala erah tenthun nawa ra hala, eno banlam di erah ih sen ah nyaansiit halan.
19 Z srdce zajisté vycházejí zlá myšlení, vraždy, cizoložstva, smilstva, krádeže, křivá svědectví, rouhání.
Tumeah sen tenthun nawa ih ba ethih tenthun ah thok hala, erah tenthun ah ih mih tek haat thuk mui halan, mih sanuh sawah damdoh roomjup thuk halan, nyia jaat hoh ethih reeraang ah re thuk halan; mih put, eleek tiit baat, nyia mihoh tiit thetbaat thuk halan.
20 Tyť jsou věci poškvrňující člověka. Ale neumytýma rukama jísti, toť nepoškvrňuje člověka.
Erah loong ah ih sen ah nyaansaan thuk halan. Enoothong sen suh lakti muh ih nak phaksat an ih baat halan rah ih bah—mina tanyaan siit ran.”
21 A vyšed odtud Ježíš, bral se do krajin Tyrských a Sidonských.
Jisu erah hah dowa dokkhoom ano Tairi nyia Sidoon samnuthung juungkhuung ko ih wangta.
22 A aj, žena Kananejská z končin těch vyšedši, volala, řkuci jemu: Smiluj se nade mnou, Pane, synu Davidův. Dceru mou hrozně trápí ďábelství.
Erah ni tongte Kanan hate minuh heh jiinni thok haano riinghuungta, “Dewid Sah!” “Ngah minchan weehang, Chuupha! Nga sah minusah laathih ih amadi rapne ih chamthuk ha.”
23 On pak neodpověděl jí slova. I přistoupivše učedlníci jeho, prosili ho, řkouce: Odbuď ji, neboť volá za námi.
Eno Jisu ah khaapsiit uh tatoon jengta. Heliphante loong ah heh jiinni wang rum ano heh lasih joh wang rumta, “Erah nuh ah haloh nah phanhaat uh! Heh seng lilih ih roongkhoom haano phaanjaang cheektiila!”
24 On pak odpověděv, řekl: Nejsem poslán než k ovcem zahynulým z domu Izraelského.
Eno Jisu ih ngaakbaat rumta, “Ngah Ijirel noksong dowa emat ela saapsah loong raang ih luulu kaat thuk tahang.”
25 Ale ona přistoupivši, klaněla se jemu, řkuci: Pane, pomoz mi.
Erah di minuh ah wang haano Jisu lasih jota, “Chuupha, ngah chosok weehang!” heh ih liita.
26 On pak odpověděv, řekl: Není slušné vzíti chléb dětem a vrci štěňatům.
Jisu ih ngaakbaatta, “Noodek phaksat ah nge ano hui loong suh haat kot ah tapunka.”
27 A ona řekla: Takť jest, Pane. A však štěňátka jedí drobty, kteříž padají z stolů pánů jejich.
“Erah amiimi, Chuupha,” minuh rah ih ngaakbaatta, “ang abah uh hui loong ih uh neng changte teebun nawa phaksat thaaja arah toonsat kah ih rum ah.”
28 Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jí: Ó ženo, veliká jest víra tvá. Staniž se tobě, jakž chceš. I uzdravena jest dcera její v tu hodinu.
Eno Jisu ih ngaakbaatta, “Minuh an tuungmaang ah elong boh ah! An ih tumjaat jam hu erah an raangtaan ih elang eah.” Eno erah pootpoot di heh sah khoisat ah laan de ruh eta.
29 A odšed odtud Ježíš, šel k moři Galilejskému, a vstoupiv na horu, posadil se tam.
Jisu erah dowa dokkhoom ano Galili juungsitum ko ih wang ano kongchoong ni tong wangta.
30 I přišli k němu zástupové mnozí, majíce s sebou kulhavé, slepé, němé, polámané a jiné mnohé. I kladli je k nohám Ježíšovým, a on je uzdravoval,
Miloong hantek heh jiinni thok wang rumta eno, edook, ekoong, engong ebaang, hiimuung nyia hephan dowa khoisatte loong ah Jisu jiinni thoksiit rum taha; eno khoisatte thoontang deesiit rumta.
31 Tak že se zástupové divili, vidouce, ano němí mluví, polámaní zdraví jsou, kulhaví chodí, slepí vidí. I velebili Boha Izraelského.
Miloong ah rapne ih paatja rumta egong loong ah dongjeng, hiimuung loong ah de, ekoong ah khoom, eno edook loong ah ih dong tup; ih rum kano ah, erah thoidi Ijirel Rangte rang ah phoongpha rumta.
32 Ježíš pak svolav učedlníky své, řekl: Líto mi zástupu. Nebo již tři dni trvají se mnou, a nemají, co by jedli; a propustiti jich lačných nechci, aby nezhynuli na cestě.
Jisu ih heliphante loong ah poon ano baat rumta, “Arah miloong raang ih rapne ih thetthun hang, tumeah neng nga damdi sa jom dowa ih dook roongtong rumhala, eno amadi phaksat theng uh amuh. Neng suh phaksat lakoh thang ih daap haat suh tanookkang, tumeah neng nok nah wang rum adoh lam nah neng leh thaap rum ah.”
33 I řkou mu učedlníci jeho: Kde bychom vzali tolik chleba na této poušti, abychom takový zástup nasytili?
Heliphante loong ih cheng rumta, “Phisaang hah arah dowa aathan miloong asuh jen khom kot theng ma nawa ma chojam ih?”
34 I řekl jim Ježíš: Kolik chlebů máte? A oni řkou: Sedm, a málo rybiček.
Jisu ih cheng rumta, “Sen jiinni baanlo mathan je ah?” Neng ih ngaakbaatta, “Baanlo sinet, nyia “ehin hin sah nyah amasah ba je ah.”
35 I rozkázal zástupům, aby se posadili na zemi.
Eno Jisu ih miloong ah hah adi pheengtong thuk rumta.
36 A vzav těch sedm chlebů a ty ryby, učiniv díky, lámal a dal učedlníkům svým, učedlníci pak zástupu.
Eno heh ih baanlo sinet nyia nyah ah toonpi ano, Rangte suh lakookmi liita, eno chepphiit ano heliphante loong suh kota; eno heliphante loong ih miloong asuh phe kokaat rumta.
37 I jedli všickni a nasyceni jsou. A sebrali, což zbylo drobtů, sedm košů plných.
Neng ih neng wok laanphoot ruh ih phaksah rumta. Edak eta phaksat loong ah heliphante loong ih hong sinet et lomtoon rumta.
38 Bylo pak těch, kteříž jedli, čtyři tisíce mužů, kromě žen a dětí.
Phaksatte ah haajaat baji miwah angta, minuh nyi noodek loong larookweh thang di ah.
39 A rozpustiv zástupy, vstoupil na lodí. I přišel do krajiny Magdala.
Eno Jisu ih miloong ah jen daap haat rum ano, Magadan juungkhuung ko ih kaat suh khoonkhuung ni duungtong kata.
