Matouš 13
1 A v ten den vyšed Ježíš z domu, sedl podlé moře.
NI ran ota Iejuj kotila jan nan im o, ap kaipokedi ponoror.
2 I sešli se k němu zástupové mnozí, tak že vstoupiv na lodí, seděl, všecken pak zástup stál na břehu.
A pokon kalaimun pokon don i, i ari kotidan pon jop pot, kaipokedi, a pokon o udar pon oror o.
3 I mluvil jim mnoho v podobenstvích, řka: Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
I ari karajerajeki on me toto majani: Kilan, jaunkamor o kolan kamorok.
4 A když on rozsíval, některá padla podlé cesty, a přiletěli ptáci, i szobali je.
Ni a kamokamorok, akai ap moredier on pon kailan al, manpir ap pirido nam ir ala.
5 Jiná pak padla na místa skalnatá, kdež neměla mnoho země; a rychle vzešla, proto že neměla hlubokosti země.
A akai moredier waja takain, waja pwel pedeped; ir ari pitipit wojadar pweki jota pwel lole.
6 Ale když slunce vzešlo, vyhořela, a proto že neměla kořene, uschla.
A katipin lao dakaradar, re motoredier o monelar, pweki jota kalau ar.
7 Jiná pak padla do trní; i zrostlo trní, a udusilo je.
A akai moredier nan tuka teketek; a tuka teketek wojadar kajoka ir ala.
8 A jiná padla v zemi dobrou; i vydalo užitek, některé stý, jiné šedesátý a jiné třidcátý.
A akai moredier nan pwel mau o wadar: Akai pan me epuki, akai me woneijok, akai me jileijok.
9 Kdo má uši k slyšení, slyš.
Me jalon a mia, men ron, i en ron!
10 Tedy přistoupivše učedlníci, řekli jemu: Proč jim v podobenstvích mluvíš?
Tounpadak kan ap pwarado potoan on i: Da me re kotin kaukawewe on irail ni karajeraj akan?
11 On pak odpověděv, řekl jim: Proto že vám dáno jest znáti tajemství království nebeského, ale jim není dáno.
A kotin japen majani on irail: A muei on komail er, en aja, me rir en wein nanlan, a ap jota muei on mepukat.
12 Nebo kdož má, dáno bude jemu, a rozhojníť se; ale kdož nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
Pwe me a. mia, ekij pan ko on, pwen aneki me land; a me jota a mia, nan a pan katia jan, me mi re a.
13 Protoť v podobenstvích mluvím jim, že vidouce, nevidí, a slyšíce, neslyší, ani rozumějí.
I me I padaki on irail ni karajeraj. Pwe re kilan waja, ap jota kin kilan, o ron waja, ap jota kin ron, pwe re jota kin dedeki.
14 A plní se na nich proroctví Izaiáše, řkoucí: Slyšením slyšeti budete, ale nesrozumíte; a hledíce, hleděti budete, a nepoznáte.
Nan irail kapun pan kokop en Iejaia, me majanier: Komail pan ronki jalon omail, ap jota dedeki, o kilanki maj omail, ap jota weweki.
15 Nebo ztučnělo srdce lidu tohoto, a ušima těžce slyšeli, a oči své zamhouřili, aby někdy neviděli očima, a ušima neslyšeli, a srdcem nesrozuměli, a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
Pwe monion en aramaj pukat kapitakailar, o jalon arail ponlar, o re kamair pena maj arail. Pwe kadekadeo re de kilanki maj arail, o ronki jalon arail, o lolokonki monion arail, o wukila, a I de kakel irail ada.
16 Ale oči vaše blahoslavené, že vidí, i uši vaše, že slyší.
A maj omail meid pai, pwe re kilan waja, o jalon omail, pwe re ron waja.
17 Amen zajisté pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví žádali viděti to, co vidíte, ale neviděli, a slyšeti to, což slyšíte, ale neslyšeli.
Pwe melel I indai on komail, jaukop o me pun akan me toto, me anane en kilan, me komail kin kilekilan, ap jota kilaner, o en ron, me komail kin roneron, a re jota ronadar.
18 Vy tedy slyšte podobenství rozsevače.
Komail ari ron karajepa wet duen jaunkamorok:
19 Každý, kdož slyší slovo o tom království a nerozumí, přichází ten zlý a uchvacuje to, což jest vsáto v srdce jeho. To jest ten, kterýž podlé cesty vsát jest.
Meamen ron majan duen wei o ap jota dedeki, me jued ap pwarado, katia jan, me kamoremoredier nan monion i, a iei i, me ale war akan pon kailan al o.
20 V skalnatou pak zemi vsátý jest ten, kterýž slyší slovo, a hned je s radostí přijímá.
A me kamoremoredier waja takain, iei i, me kin ronada majan o, ap pitipit peren kida ale;
21 Než nemá v sobě kořene, ale jest časný, a když přichází ssoužení neb protivenství pro slovo, hned se horší.
A jota kalau a re a, pwe a lol majaran, pwe anjau apwal o kamekam lao pwaida pweki majan o, a ap madan makar kida.
22 Mezi trní pak vsátý jest ten, kterýž slyší slovo, ale pečování tohoto světa a oklamání zboží udušuje slovo, i bývá bez užitku. (aiōn g165)
A me kamoremoredi on nan tuka teketek, iei i, me kin ronada majan o, a anan en pai en jappa o widin en dipijou kan kin kajokela majan o, ap jo wa. (aiōn g165)
23 V dobrou pak zemi vsátý ten jest, kterýž slyší slovo a rozumí, totiž kterýž užitek nese. Neseť pak někdo stý, a jiný šedesátý, jiný pak třidcátý.
A me kamoremoredi nan pwel mau, iei i, me kin ronada majan o, ap dedeki o wada; akai kin pan me epuki, a akai me woneijok, a akai jileijok.
24 Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské člověku, rozsívajícímu dobré semeno na poli svém.
A kotiki on irail er pil apot karajeraj majani: Wein nanlan rajon aramaj amen, me kamoredi war mau nan japwe.
25 Když pak lidé zesnuli, přišel nepřítel jeho, a nasál koukole mezi pšenici, a odšel.
A aramaj lao mairelar, a imwintiti ap pwarado kamoredier dip nan pun en korn ap koieila.
26 A když zrostla bylina a užitek přinesla, tedy ukázal se i koukol.
A tuka lao wojadar o wadar, dip ap pil pwaradar.
27 I přistoupivše služebníci hospodáře toho, řekli jemu: Pane, zdaližs dobrého semene nenasál na poli svém? Kde že se pak vzal koukol?
Ladu en kaun pan im o kan ap pwara don i potoan on i: Main, kaidin war mau, me kom kotin kamoredier nan jap omui? A iaduen dip, a ko jan ia?
28 A on řekl jim: Nepřítel člověk to učinil. Služebníci pak řekli mu: Chceš-liž tedy, ať jdeme a vytrháme jej?
A majani on irail: Aramaj mor jued amen me wiadar. Ladu kan ap potoan on i: Kom kotin mauki, jen kola matiada jan?
29 On pak odpověděl: Nikoli, abyste trhajíce koukol, spolu s ním nevytrhali pšenice.
A majani: Iermen, pwe komail der matia jan dip ianaki korn.
30 Nechte ať obé spolu roste až do žně. A v čas žně dím žencům: Vytrhejte nejprv koukol a svažte jej v snopky k spálení, ale pšenici shromažďte do stodoly mé.
A karoj pan mimieta lao anjaun rak; ni anjaun rak i pan indan men dolun kan: Ki pena maj dip akan, pira pena ni kap akan, pwe aramaj en karonala, a korn ki pena nan ai im en nak.
31 Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské zrnu horčičnému, kteréž vzav člověk, vsál na poli svém.
A kotiki on irail pil apot karajeraj majani: Wein nanlan rajon wan tuka eu, me aramaj amen ale, padukedi on nan japwe,
32 Kteréžto zajisté nejmenší jest mezi všemi semeny, když pak zroste, větší jest nežli jiné byliny, a bývá strom, tak že ptáci nebeští přiletíce, hnízda sobě dělají na ratolestech jeho.
Me tikitik jan war karoj, a a lao wojada, a kalaimun jan dip akan, o wiala tuka laud apot, manpir en pan lan akan ap pokon pena o mimi nan ra a kan.
33 Jiné podobenství mluvil jim: Podobno jest království nebeské kvasu, kterýž vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až by zkysalo všecko.
A pil apot karajeraj me a kotin majani on irail: Wein nanlan raj on kalep kij, me li amen ale okila nan kajak en plaua jilu, Karoj lao mutala.
34 Toto všecko mluvil Ježíš v podobenstvích k zástupům, a bez podobenství nemluvil jim,
Mepukat karoj Iejuj kotin padapadanki ni karajeraj on pokon o, o jota, me a kotin padaki on irail, ma jota ni karajeraj.
35 Aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího: Otevru v podobenstvích ústa svá, vypravovati budu skryté věci od založení světa.
Pwen pwaida me lokido ren jaukop o, me majani: I pan ki pajan au ai, pwen karajeraj o pan kasanjaleda me rir akan jan ni tapin kaua.
36 Tedy propustiv zástupy, šel domů Ježíš. I přistoupili k němu učedlníci jeho, řkouce: Vylož nám podobenství o koukoli toho pole.
A ap kotin kadar pajan pokon o, kotilon on nan tanpaj o. Japwilim a tounpadak kan ap kai don i potoan on: Re kotin kawewe on kit karajepan dip nan mutual o.
37 On pak odpovídaje, řekl jim: Rozsevač dobrého semene jest Syn člověka.
A kotin japen majani: Me kamoredi war mau, iei Nain aramaj.
38 A pole jest tento svět, dobré pak símě jsou synové království, ale koukol jsou synové toho zlostníka.
Matuel iei jappa. War mau iei toun wei. Dip iei nain mejued.
39 A nepřítel, kterýž jej rozsívá, jestiť ďábel, žeň pak jest skonání světa, a ženci jsou andělé. (aiōn g165)
Imwintiti, me kin kamor ir edi, iei tewil. Rak me kaimwijoke pan jappa. Jaundolun pene iei tounlan kan. (aiōn g165)
A duen dip akan a kin uja jan ron kila kijiniai, iduen a pan wiaui ni imwin kaua. (aiōn g165)
41 Pošle Syn člověka anděly své, i vyberouť z království jeho všecka pohoršení, i ty, kteříž činí nepravost,
Nain aramaj pan kadarala na tounlan kan, o re pan kijan nan wei men kamakar karoj, o me kin wiawia me jued.
42 A uvrhouť je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
O re pan kajapok ir alan Ien kijiniai iei wajan mamaiei o teterok.
43 A tehdážť spravedliví stkvíti se budou jako slunce v království Otce svého. Kdo má uši k slyšení, slyš.
Me pun kan ap pan linalin dueta katipin nan wein Jam arail. Me jalon a mia, men ron, i en ron!
44 Opět podobno jest království nebeské pokladu skrytému v poli, kterýž nalezna člověk, skrývá, a radostí naplněn jsa pro něj, odchází a prodává všecko, což má, a koupí pole to.
Wein nanlan rajon pai eu, me rir nan matuel, me aramaj amen diaradar ap okila, o peren kida, koieila, netikilar karoj, me a naineki, ap netiadar matuel o.
45 Opět podobno jest království nebeské člověku kupci, hledajícímu pěkných perel.
Wein nanlan pil rajon jaunet amen, me raparapaki takai kajampwal kai.
46 Kterýž když nalezl jednu velmi drahou perlu, odšed, prodal všecko, což měl, a koupil ji.
A lao diaradar eu, me kajampwalia, ap koieila netikilar a dipijou karoj, netiada i.
47 Opět podobno jest království nebeské vrši puštěné do moře, a ze všelikého plodu shromažďující.
Wein nanlan pil rajon uk apot, me kin kadudi nan jed, pwen oro pena jon karoj.
48 Kteroužto, když naplněna byla, vytáhše na břeh a sedíce, vybírali, což dobrého bylo, do nádob, a což bylo zlého, preč zamítali.
A lao direla, re kin apiadado pon oror, ap mondi pena, deuk on me mau akan nan dal akan, a me jued akan re kin kajela.
Nan iduen a pan wiaui ni imwin kaua: Tounlan kan pan koieila, katoror jan me jued akan me pun kan. (aiōn g165)
50 A uvrhou je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
O kajapok ir alan len kijiniai, iei wajan maiei o teterok.
51 Dí jim Ježíš: Srozuměli-li jste tomuto všemu? Řekli jemu: I ovšem, Pane.
Iejuj kotin majani on irail: Komail weweki mepukat karoj? Re potoan on: Ei Main.
52 On pak řekl jim: Protož každý učitel umělý v království nebeském podobný jest člověku hospodáři, kterýž vynáší z pokladu svého nové i staré věci.
A ap kotin majani on irail: I me jaunkawewe karoj, me jukujukuleki wein nanlan me rajon kaun pan im eu, me kin kapwareda jan a pai me kap o me marin.
53 I stalo se, když dokonal Ježíš podobenství ta, bral se odtud.
Kadekadeo Iejuj lao kaimwijokela karajeraj pukat, ap kotin koieila jan waja o.
54 A přišed do vlasti své, učil je v škole jejich, tak že se velmi divili, a říkali: Odkud má tento moudrost tuto a moc?
A koti don udan japwe kawewe on irail nan ar jinakoke. Irail ari puriamui kila indada: Lolekon en ol men et o a manaman akan ko jan ia?
55 Zdaliž tento není syn tesařův? Zdaliž matka jeho neslove Maria, a bratří jeho Jakub a Jozes a Šimon a Judas?
Kaidin i nain kapenta? In a jota adaneki Maria? O ri a ol akan Iakop, o Iojep, o Jimon, o Iudaj?
56 A sestry jeho zdaliž všecky u nás nejsou? Odkudž tedy má tyto všecky věci?
O ri a li akan, kaidin irail karoj mi re atail? Ari, ia waja mepukat ko jan.
57 I zhoršili se na něm. Ježíš pak řekl jim: Neníť prorok beze cti, než v své vlasti a v domě svém.
O irail makar kin i. A Iejuj kotin majani on irail: Jota waja me jaukop jo waui ia, nan japwe ota o ren jau i ko.
58 I neučinil tu mnoho divů pro nevěru jejich.
I ari jota wiadar manaman toto waja o pweki ar jopojon.
