Matouš 13
1 A v ten den vyšed Ježíš z domu, sedl podlé moře.
Uluhiku nulanso u Yesu akahega kitalakwe akikie pampelo a luzi.
2 I sešli se k němu zástupové mnozí, tak že vstoupiv na lodí, seděl, všecken pak zástup stál na břehu.
Milundo ukulu ukilingiila kuligitya nung'wenso, akingila mibini akikie, milundo wihi ukimika pa mpelo a luzi.
3 I mluvil jim mnoho v podobenstvích, řka: Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
Sunga u Yesu akaligitya kwa mpyani, Goza, mutemeli aiwendile temela.
4 A když on rozsíval, některá padla podlé cesty, a přiletěli ptáci, i szobali je.
Naukutemela imbeu ing'wi ikagwa mumpelo mpelo anzila inyunyi ikahoela.
5 Jiná pak padla na místa skalnatá, kdež neměla mnoho země; a rychle vzešla, proto že neměla hlubokosti země.
Ning'wi ikagwa migwe, singaikapata imahalu. Ikakaya kuheluka kunsoko mahalu aimakehu.
6 Ale když slunce vzešlo, vyhořela, a proto že neměla kořene, uschla.
Ingigwa ilyoa nailatoroka ikasonswa nsoko aingila nga mili hangi ikuma.
7 Jiná pak padla do trní; i zrostlo trní, a udusilo je.
Imbeu ing'wi ikagwa mumija. Imiti nikite imiija ikalipa migula ikatunyiilya.
8 A jiná padla v zemi dobrou; i vydalo užitek, některé stý, jiné šedesátý a jiné třidcátý.
Mbeu ing'wi ikagwa mumahalu ni maza, ikatuga mbeu, ning'wi ikakila igana ling'wi, ning'wi makumi mutandatu, ning'wi makumi atatu.
9 Kdo má uši k slyšení, slyš.
Nukete iakutwi ije.
10 Tedy přistoupivše učedlníci, řekli jemu: Proč jim v podobenstvích mluvíš?
Iamanyisigwa akwe akaza akamukolya niki nukendaligitya kukiila mpyani?
11 On pak odpověděv, řekl jim: Proto že vám dáno jest znáti tajemství království nebeského, ale jim není dáno.
U Yesu akasukiilya akaila, lumbi nimpewe kulinga inkunku wa kigulu ianyu singa apewe.
12 Nebo kdož má, dáno bude jemu, a rozhojníť se; ale kdož nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
Kululo uyu nutite ukangeeligwa hangi uyu numugila ukuhegeligwa kaniki nazutite.
13 Protoť v podobenstvích mluvím jim, že vidouce, nevidí, a slyšíce, neslyší, ani rozumějí.
Ingi kuligitya nienso kua mpyani ingi nsoko akuona, aleke kuona itai, ataizeazija aleke kija nukulinga.
14 A plní se na nich proroctví Izaiáše, řkoucí: Slyšením slyšeti budete, ale nesrozumíte; a hledíce, hleděti budete, a nepoznáte.
Uunyakidagu wang'wa Isaya wakondanila kitalao, nuuliye kija mukija singamkulinga kugoza mukugoza shamukuona.
15 Nebo ztučnělo srdce lidu tohoto, a ušima těžce slyšeli, a oči své zamhouřili, aby někdy neviděli očima, a ušima neslyšeli, a srdcem nesrozuměli, a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
Inkolo ya antu awa ikoli mukiti, ikakukija, imiho ao akunikiwe, aleke kuona na miho ao, nukija kua kutwe ao, nukulinga kwa nkolo yao, kululo anga aiampilukile hangi anzeaguna.”
16 Ale oči vaše blahoslavené, že vidí, i uši vaše, že slyší.
Kululo gwa imiho anyu akembetilwe, nsoko akuona, niakutwe anyu akija.
17 Amen zajisté pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví žádali viděti to, co vidíte, ale neviděli, a slyšeti to, což slyšíte, ale neslyšeli.
Tai kumuila, anyakidagu idu niaantu niatai akete insula akuona inkani izi nimukuiona, shaikahuma kuona, ailoilwe kija aya nimendija shaikija.
18 Vy tedy slyšte podobenství rozsevače.
Ingi tegeeli impyani amutemeli.
19 Každý, kdož slyší slovo o tom království a nerozumí, přichází ten zlý a uchvacuje to, což jest vsáto v srdce jeho. To jest ten, kterýž podlé cesty vsát jest.
Uyu nuija ulukani nulautemi wa kigulu ahite kulinga, hapo umubi wiza hola iko nikitemiwe munkolo akwe. Iye yiyi mbeu nitemewe munzila.
20 V skalnatou pak zemi vsátý jest ten, kterýž slyší slovo, a hned je s radostí přijímá.
Uyu nutemewe migwe yuyu nuikaya kija nukusingiilya kua ulowa.
21 Než nemá v sobě kořene, ale jest časný, a když přichází ssoužení neb protivenství pro slovo, hned se horší.
Iza akili mugila anga mili, wigimya matungo makehu. Anga hangwe ni nkani ni nkaku wikaya kugwa.
22 Mezi trní pak vsátý jest ten, kterýž slyší slovo, ale pečování tohoto světa a oklamání zboží udušuje slovo, i bývá bez užitku. (aiōn g165)
Uyu nautemewe mumiti na mija yuyu nuwija ulukani, kunu akazutyatile makani umunkumbigulu akalutunyiilya ulukani lang'wi Tunda lakahita kuluga indya ninza. (aiōn g165)
23 V dobrou pak zemi vsátý ten jest, kterýž slyší slovo a rozumí, totiž kterýž užitek nese. Neseť pak někdo stý, a jiný šedesátý, jiný pak třidcátý.
Nautemewe mumahalu nimaza, yuyu nuija ulukani nukulija, nukululinga. Uyu yuyu nuituga indya, nukulongoleka kutuga kukila igana ling'wi ning'wi makumi atatu.”
24 Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské člověku, rozsívajícímu dobré semeno na poli svém.
U Yesu akaapa mpyani ngiza. Akalunga, utemi wa kigulu wimpyanigwe numuntu nautemee imbeu mumugunda wakwe.
25 Když pak lidé zesnuli, přišel nepřítel jeho, a nasál koukole mezi pšenici, a odšel.
Iantu naiatindila umulugu akaza akatemela iapungu pakati a ngano sunga akalongola yakwe.
26 A když zrostla bylina a užitek přinesla, tedy ukázal se i koukol.
Ingano nakonda kupuma nukupumya indya yakwe, nia pungu akigela hangi.
27 I přistoupivše služebníci hospodáře toho, řekli jemu: Pane, zdaližs dobrého semene nenasál na poli svém? Kde že se pak vzal koukol?
Itumi amumugunda akaza akamukolya shautemee ne imbeu ni nza mumugunda wako? Latula ule gwa likite apungu?
28 A on řekl jim: Nepřítel člověk to učinil. Služebníci pak řekli mu: Chceš-liž tedy, ať jdeme a vytrháme jej?
Akaila mulugu witumile iti. Eitumi ikamuila iti gwa utakila kende kumipe?
29 On pak odpověděl: Nikoli, abyste trhajíce koukol, spolu s ním nevytrhali pšenice.
Umukola mugunda angalunge, aa imatungo nimukipa iapungu mukipa palung'wi ni ngano.
30 Nechte ať obé spolu roste až do žně. A v čas žně dím žencům: Vytrhejte nejprv koukol a svažte jej v snopky k spálení, ale pšenici shromažďte do stodoly mé.
Maleki akule palung'wi sunga imatungo akuogola kuligitya kuagoli ipi iapungu mutunge mapanzi mapunzi mumasonse ingano milingiile misalanka lane.”
31 Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské zrnu horčičnému, kteréž vzav člověk, vsál na poli svém.
Hangi u Yesu akaapumilya mpyani ngiza akalunga, utemi wa kigulu wimpyani ni mbeu a haladali iyi nu muntu auhoile akatemela mumugunda wakwe.
32 Kteréžto zajisté nejmenší jest mezi všemi semeny, když pak zroste, větší jest nežli jiné byliny, a bývá strom, tak že ptáci nebeští přiletíce, hnízda sobě dělají na ratolestech jeho.
Imbeu iyi tai niino kukila mbeu yihi ninino. Kululo ilungile ikulu kukila indya yihi niambustani, ukutula mti, kina ni nyuni iziza tula zenga niitie mumatambi akwe.”
33 Jiné podobenství mluvil jim: Podobno jest království nebeské kvasu, kterýž vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až by zkysalo všecko.
Akaaila mpyani ngiza hangi, “Utemi wa kigulu anga igai naihoilwe numusungu nukuhalinkanya ininoinino itatu nia utu mpaka witikiilye.
34 Toto všecko mluvil Ježíš v podobenstvích k zástupům, a bez podobenství nemluvil jim,
Aya hii u Yesu akauila umilundo kukiila mpyani, inkani yihi aiwiiligitya kukiila mpyani.
35 Aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího: Otevru v podobenstvích ústa svá, vypravovati budu skryté věci od založení světa.
Iki aitule kina iko naikakondigwe kuligitigwa kukiila anyakidagu kihuma kipika apo naulungile kulugula ikimilo kane kwa mpyani, kuligitya ihi ayo napikilwe kupuma ung'wando wa unkumbigulu.”
36 Tedy propustiv zástupy, šel domů Ježíš. I přistoupili k němu učedlníci jeho, řkouce: Vylož nám podobenství o koukoli toho pole.
Sunga u Yesu akauleka umilundo akalongola kitalakwe. Iamanyisigwa akue akamutyata akalunga, kutemanuilye impyani iyi naapungu mumugunda.”
37 On pak odpovídaje, řekl jim: Rozsevač dobrého semene jest Syn člověka.
U Yesu akasisha akalunga, Nuitemela imbeu ninza ingi ng'wana wang'wa Adamu.
38 A pole jest tento svět, dobré pak símě jsou synové království, ale koukol jsou synové toho zlostníka.
Umugunda unkumbigulu, ni mbeu ninza awa ana autemi. Iapungu ana ang'wa uyo numubi, nimbeu izi nuitemee mulugu.
39 A nepřítel, kterýž jej rozsívá, jestiť ďábel, žeň pak jest skonání světa, a ženci jsou andělé. (aiōn g165)
Nuogoli mpelu aunkumbigulu niaogoli ia malaika. (aiōn g165)
Anga iapungu niilingiilwa nukusonswa umoto. Iti uu izitula mpelu aunkumbigulu. (aiōn g165)
41 Pošle Syn člověka anděly své, i vyberouť z království jeho všecka pohoršení, i ty, kteříž činí nepravost,
Ung'wana wang'wa Adamu ukualagiilya iamalaika akwe, hangi ukilingiila kupuma muutemi wakwe ni nkani yihi nailetekeye imilandu nawa ihi niituma uubi.
42 A uvrhouť je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
Akuaguma ihi milungu la moto, kung'wanso kizeze kikoli kililo nikakusia na mino.
43 A tehdážť spravedliví stkvíti se budou jako slunce v království Otce svého. Kdo má uši k slyšení, slyš.
Pang'wanso iantu niatai azizemili ginta anga ilyoa muutemi wang'wa tata wao. Uyu nukete iakutwe nije.
44 Opět podobno jest království nebeské pokladu skrytému v poli, kterýž nalezna člověk, skrývá, a radostí naplněn jsa pro něj, odchází a prodává všecko, což má, a koupí pole to.
Uutemi wa kigulu wa hanga anga ikiuto nikipihilwe mumugunda. Umuntu akaona akakipiha mulumbili wakwe akalongola kugulya ihi nautite akaugule umugunda.
45 Opět podobno jest království nebeské člověku kupci, hledajícímu pěkných perel.
Hangi uutemi wa kigulu wihanga anga umuntu numusuluja nuipenza insao.
46 Kterýž když nalezl jednu velmi drahou perlu, odšed, prodal všecko, což měl, a koupil ji.
Matungo naiwamiona insao, akalongola akagulya ihi nautite, akamigula.
47 Opět podobno jest království nebeské vrši puštěné do moře, a ze všelikého plodu shromažďující.
Uutemi wa kigulu wili anga inyavu nikoli muluzi, ni liingiila kila ikintu.
48 Kteroužto, když naplněna byla, vytáhše na břeh a sedíce, vybírali, což dobrého bylo, do nádob, a což bylo zlého, preč zamítali.
Naizula inyavu ikamuluta kumpelo. Sunga akikie pihi akiliingila imaintu nimaza muiseme, nishanganzinza ikagungwa kuli.
Izizatula iti kumpolo ihi, aziza kumutemanula muantu niabi, kupuma muantu nia tai. (aiōn g165)
50 A uvrhou je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
Nukuaguma milungu la moto, kung'wanso izize ukoli uhungeelya wa kusiana mino.
51 Dí jim Ježíš: Srozuměli-li jste tomuto všemu? Řekli jemu: I ovšem, Pane.
Malinga ne aya ihi? Iamanyisigwa ikalunga “Kalinga.”
52 On pak řekl jim: Protož každý učitel umělý v království nebeském podobný jest člověku hospodáři, kterýž vynáší z pokladu svého nové i staré věci.
Sunga u Yesu akaila, muika nkani wihi nuatula mumanyisigwa wa utemi wimpyani numukolo nyumba nuipumya ikiuto kwakwe nikamaintu ni nimapya naya nakali.
53 I stalo se, když dokonal Ježíš podobenství ta, bral se odtud.
Ikatula u Yesu naiwakondya kupumya impyani yihi, akahega kung'wanso.
54 A přišed do vlasti své, učil je v škole jejich, tak že se velmi divili, a říkali: Odkud má tento moudrost tuto a moc?
Sunga u Yesu akapika mukisali kakwe, akutula amanyisa iantu mumatekeelo, ingi gwa ikakuilwa ikalunga, umuntu yu auhoe pi u hugu wuu nukuilwa uwu?
55 Zdaliž tento není syn tesařův? Zdaliž matka jeho neslove Maria, a bratří jeho Jakub a Jozes a Šimon a Judas?
Umuntu singa ng'wana wang'wa mutamula mbao? U Mariamu singa nyinya? Nianyandugu singa Yakobo, Yusufu, Simoni nu Yuda?
56 A sestry jeho zdaliž všecky u nás nejsou? Odkudž tedy má tyto všecky věci?
Nialuna akwe kuwatite apa pitaitu? Umuntu uyu umahoeepi aya hii?
57 I zhoršili se na něm. Ježíš pak řekl jim: Neníť prorok beze cti, než v své vlasti a v domě svém.
Akaatasha sunga u Yesu akaila, umunyakidagu shanga wiulya ikulyo kuleka kitalao nukihi nao.
58 I neučinil tu mnoho divů pro nevěru jejich.
Singa akahuma kituma ukuuilwa nuidu kunsoko aiagila anga uhuili nung'wenso.
