< Matouš 13 >
1 A v ten den vyšed Ježíš z domu, sedl podlé moře.
He gallas Yesuusi sooppe keyidi abbaa gaxan uttis.
2 I sešli se k němu zástupové mnozí, tak že vstoupiv na lodí, seděl, všecken pak zástup stál na břehu.
Daro derey iya yuushuwan shiiqin asaa abbaa gaxan aggaagidi wogolon gelidi uttis.
3 I mluvil jim mnoho v podobenstvích, řka: Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
Asaas darobaa leemisora yaagidi odis; “Issi goshshanchchoy zerethi zeranaw keyis.
4 A když on rozsíval, některá padla podlé cesty, a přiletěli ptáci, i szobali je.
I zeriya wode issi issi zerethati oge gaxan wodhdhidosona; enttaka kafoti yidi maxi midosona.
5 Jiná pak padla na místa skalnatá, kdež neměla mnoho země; a rychle vzešla, proto že neměla hlubokosti země.
Issi issi zerethati garssan shaalloy de7iya biitta bolla wodhdhidosona. Daro biitti baynna gisho ellesidi dolis.
6 Ale když slunce vzešlo, vyhořela, a proto že neměla kořene, uschla.
Shin away keyin shullis; xaphoy baynna gisho melis.
7 Jiná pak padla do trní; i zrostlo trní, a udusilo je.
Issi issi zerethay aguntha giddon wodhdhis; agunthay diccidi he dolaa cuullis.
8 A jiná padla v zemi dobrou; i vydalo užitek, některé stý, jiné šedesátý a jiné třidcátý.
Harati qassi aradda biitta bolla wodhdhis; dolidi ayfe ayfis. Issoy xeeta, issoy usuppun tamma, issoy qassi hasttama ayfis.
9 Kdo má uši k slyšení, slyš.
Si7iya haythi de7iya uray si7o” yaagis.
10 Tedy přistoupivše učedlníci, řekli jemu: Proč jim v podobenstvích mluvíš?
Yesuusa tamaareti iyaakko shiiqidi, “Ays neeni deriyas leemisora oday?” yaagidi oychchidosona.
11 On pak odpověděv, řekl jim: Proto že vám dáno jest znáti tajemství království nebeského, ale jim není dáno.
I zaaridi, “Hinttew salo kawotethaa xuuraa eray imettis, shin enttaw imettibeenna.
12 Nebo kdož má, dáno bude jemu, a rozhojníť se; ale kdož nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
De7iya ubbaas guzhettana, iyaw darana, shin baynnayssafe hari attoshin iyaw de7iyarakka ekettana.
13 Protoť v podobenstvích mluvím jim, že vidouce, nevidí, a slyšíce, neslyší, ani rozumějí.
Hessa gisho, taani entti, xeellishe demmonna mela, si7ishe si7onna mela woykko akeekonna mela enttaw leemison odays.
14 A plní se na nich proroctví Izaiáše, řkoucí: Slyšením slyšeti budete, ale nesrozumíte; a hledíce, hleděti budete, a nepoznáte.
“Isayaasi ba maxaafan odidayssi entta bolla polettis. I odishe, ‘Hintte sissaa si7eeta, shin akeekekketa; hintte xeelleta, shin be7ekketa.
15 Nebo ztučnělo srdce lidu tohoto, a ušima těžce slyšeli, a oči své zamhouřili, aby někdy neviděli očima, a ušima neslyšeli, a srdcem nesrozuměli, a neobrátili se, abych jich neuzdravil.
Ays giikko, ha asaa wozanay zel77umis; bantta haythaa erishe tullisidosona, bantta ayfiyaa goozidosona. Hessi baynneeko entti bantta ayfiyaan be7idi, bantta haythan si7idi, bantta wozanan akeekidi, taakko simmana, takka entta pathanashin’ yaagis.
16 Ale oči vaše blahoslavené, že vidí, i uši vaše, že slyší.
“Shin hintte ayfeti be7iya gishonne hintte haythati si7iya gisho hintte anjjettidayssata.
17 Amen zajisté pravím vám, že mnozí proroci a spravedliví žádali viděti to, co vidíte, ale neviděli, a slyšeti to, což slyšíte, ale neslyšeli.
Ta hinttew tuma odays; daro nabetinne xilloti hintte be7eyssa be7anawunne hintte si7eyssa si7anaw amottidosona, shin enttaw hanibeenna.
18 Vy tedy slyšte podobenství rozsevače.
“Hiza, ha zerethaa zeriya uraa leemisuwa si7ite.
19 Každý, kdož slyší slovo o tom království a nerozumí, přichází ten zlý a uchvacuje to, což jest vsáto v srdce jeho. To jest ten, kterýž podlé cesty vsát jest.
Oge gaxan wodhdhida zerethaa leemisoy hayssa: salo kawotethaa qaala si7idi akeekonna uraa wozanappe Xalahey yidi iya wozanan de7iya zerethaa maxi digees.
20 V skalnatou pak zemi vsátý jest ten, kterýž slyší slovo, a hned je s radostí přijímá.
Shaalloy garssan de7iya biitta bolla zerettidayssi qaala si7idi ellesidi ufaysan ekkeyssata.
21 Než nemá v sobě kořene, ale jest časný, a když přichází ssoužení neb protivenství pro slovo, hned se horší.
Shin xapho yeddanaw dandda7onna gisho daro gam77okona. Qaala gaason metoy woykko goodetethi yaa wode ellesi dhubettoosona.
22 Mezi trní pak vsátý jest ten, kterýž slyší slovo, ale pečování tohoto světa a oklamání zboží udušuje slovo, i bývá bez užitku. (aiōn )
Aguntha gaathan zerettidayssi qaala si7is, shin ha alamiya duussaa hirggaynne duretetha qofay qaala cuulliya gisho ayfe ayfonna attees. (aiōn )
23 V dobrou pak zemi vsátý ten jest, kterýž slyší slovo a rozumí, totiž kterýž užitek nese. Neseť pak někdo stý, a jiný šedesátý, jiný pak třidcátý.
Shin aradda biittan zerettida zerethay akeekan qaala si7iya uraa. I ayfe ayfees; issoy xeeta, issoy usuppun tamma issoy qassi hasttama ayfees” yaagis.
24 Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské člověku, rozsívajícímu dobré semeno na poli svém.
Yesuusi enttaw hara leemiso odis, “Xoossaa kawotethay ba goshshan lo77o zerethi zerida uraa daanees.
25 Když pak lidé zesnuli, přišel nepřítel jeho, a nasál koukole mezi pšenici, a odšel.
Shin asi ubbay dhiskkin iya morkkey yidi gisttiya giddon leeshsho zeridi bis.
26 A když zrostla bylina a užitek přinesla, tedy ukázal se i koukol.
Gisttey diccidi ayfiyaa wode leeshshoy iya giddon benttis.
27 I přistoupivše služebníci hospodáře toho, řekli jemu: Pane, zdaližs dobrého semene nenasál na poli svém? Kde že se pak vzal koukol?
“Gadiya godaa aylleti godaakko bidi, ‘Godaw, ne goshshan ne lo77o zerethi zerabikkishsho? Yaatin, leeshshoy awuppe yidee?’ yaagidosona.
28 A on řekl jim: Nepřítel člověk to učinil. Služebníci pak řekli mu: Chceš-liž tedy, ať jdeme a vytrháme jej?
“I enttako, ‘Hessa morkkey oothis’ yaagis. “Aylleti godaakko, ‘Nu bidi leeshshuwa shoddana mela koyay?’ yaagidosona.
29 On pak odpověděl: Nikoli, abyste trhajíce koukol, spolu s ním nevytrhali pšenice.
“Shin I, ‘Atto bochchofite; hintte leeshshuwa shoddays gishin gisttey shodettana.
30 Nechte ať obé spolu roste až do žně. A v čas žně dím žencům: Vytrhejte nejprv koukol a svažte jej v snopky k spálení, ale pšenici shromažďte do stodoly mé.
Bochchofite; caka wodey gakkanaw issife dicco. He wode cakkiya asata leeshshuwa sinthattidi maxidi taman xuugganaw mirqen mirqen qachchite. Shin gisttiya shiishidi ta shaaliyan qolite’ yaagana” yaagis.
31 Jiné podobenství předložil jim, řka: Podobno jest království nebeské zrnu horčičnému, kteréž vzav člověk, vsál na poli svém.
Qassi hara leemiso yaagidi odis; “Salo kawotethay issi asi ba goshshan bakkida guutha mithee ayfe daanees.
32 Kteréžto zajisté nejmenší jest mezi všemi semeny, když pak zroste, větší jest nežli jiné byliny, a bývá strom, tak že ptáci nebeští přiletíce, hnízda sobě dělají na ratolestech jeho.
He mithee ayfey hara mitha ayfetappe guutha, shin iya dolaa diccida hara mithata ubbaafe aadhdha gitatawusu. I tashiyan kafoti keexidi uttana gakkanaw wolqqaama mithi gidawusu” yaagis.
33 Jiné podobenství mluvil jim: Podobno jest království nebeské kvasu, kterýž vzavši žena, zadělala ve třech měřicích mouky, až by zkysalo všecko.
Kaallidikka, Yesuusi hara leemiso odis; “Salo kawotethay issi maccasi heedzu gabate dhiille ekka munuqada, munuqay denddana mela iyan gujjida irshsho daanees” yaagis.
34 Toto všecko mluvil Ježíš v podobenstvích k zástupům, a bez podobenství nemluvil jim,
Yesuusi deriyas he ubbaa leemisuwa odis. Leemisoy baynna issibaakka odibeenna.
35 Aby se naplnilo povědění skrze proroka, řkoucího: Otevru v podobenstvích ústa svá, vypravovati budu skryté věci od založení světa.
Nabey ba maxaafan, “Taani ta doona, leemison dooyana; saloynne sa7ay medhettosappe, geemmidayssa odays” yaagidi odidayssi hessan polettis.
36 Tedy propustiv zástupy, šel domů Ježíš. I přistoupili k němu učedlníci jeho, řkouce: Vylož nám podobenství o koukoli toho pole.
Yesuusi deriya moyzidi soo gelis. Iya tamaareti iyaakko shiiqidi, “Goshshan de7iya leeshshuwa birshshethaa nuus oda” yaagidosona.
37 On pak odpovídaje, řekl jim: Rozsevač dobrého semene jest Syn člověka.
I zaaridi, “Lo77o zerethaa zeriday Asa Na7a.
38 A pole jest tento svět, dobré pak símě jsou synové království, ale koukol jsou synové toho zlostníka.
Goshshay ha alamiya. Lo77o zerethay salo kawotethaa nayta. Leeshshoy Xalahe nayta.
39 A nepřítel, kterýž jej rozsívá, jestiť ďábel, žeň pak jest skonání světa, a ženci jsou andělé. (aiōn )
Leeshshuwa zeriday morkkiya Xalahe. Caka wodey, wodiya wurssethaa. Cakkeyssati kiitanchchota. (aiōn )
40 Protož jakož vybrán bývá koukol a ohněm spálen, takť bude při skonání tohoto světa. (aiōn )
“Leeshshoy maxettidi taman xuugetteyssa mela wodiya wurssethan hessada hanana. (aiōn )
41 Pošle Syn člověka anděly své, i vyberouť z království jeho všecka pohoršení, i ty, kteříž činí nepravost,
Asa Na7ay ba kiitanchchota kiittana. Entti nagaras gaaso gideyssatanne iita oothiya ubbaa maxidi iya kawotethaafe kessana.
42 A uvrhouť je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
Maxi shiishidi yeehoynne achcha garccethi de7iya to7onna taman yeggana.
43 A tehdážť spravedliví stkvíti se budou jako slunce v království Otce svého. Kdo má uši k slyšení, slyš.
He wode xilloti bantta Aawa kawotethan awada poo7ana. Si7iya haythi de7ey si7o!
44 Opět podobno jest království nebeské pokladu skrytému v poli, kterýž nalezna člověk, skrývá, a radostí naplněn jsa pro něj, odchází a prodává všecko, což má, a koupí pole to.
“Xoossaa kawotethay goshshan moogettida miishe daanees. Issi asi he miishiya demmidi zaari moogis. Daro ufayttidi bidi baw de7iyaba ubbaa bayzidi he goshsha gadiya shammis.
45 Opět podobno jest království nebeské člověku kupci, hledajícímu pěkných perel.
“Hessadakka, qassi salo kawotethay inqo giya al77o shuchchata koyaa zal77anchcho daanees.
46 Kterýž když nalezl jednu velmi drahou perlu, odšed, prodal všecko, což měl, a koupil ji.
Daro al77o inquwa demmidi bidi baw de7iyaba ubbaa bayzidi iya shammis.
47 Opět podobno jest království nebeské vrši puštěné do moře, a ze všelikého plodu shromažďující.
“Qassi Xoossaa kawotethay abban yegettida dumma dumma qommo molo oykkiya gitiya daanees.
48 Kteroužto, když naplněna byla, vytáhše na břeh a sedíce, vybírali, což dobrého bylo, do nádob, a což bylo zlého, preč zamítali.
Molo oykkiya asati moloy gitiyan kumin abbaafe gaxa kessidosona. Yan uttidi lo77uwa qori qori daachcho yeggidosona, shin iita molota wora holidosona.
49 Takť bude při skonání světa. Vyjdou andělé, a oddělí zlé z prostředku spravedlivých, (aiōn )
Wodiya wurssethan hessatho hanana. Kiitanchchoti yidi nagaranchchota xillotappe shaakkidi, (aiōn )
50 A uvrhou je do peci ohnivé. Tamť bude pláč a škřipení zubů.
yeehoynne achcha garccethi de7iya to7onna taman yeggana.
51 Dí jim Ježíš: Srozuměli-li jste tomuto všemu? Řekli jemu: I ovšem, Pane.
“Ha ubbay hinttew gelidee?” yaagidi entta oychchis. Entti zaaridi, “Ee” yaagidosona.
52 On pak řekl jim: Protož každý učitel umělý v království nebeském podobný jest člověku hospodáři, kterýž vynáší z pokladu svého nové i staré věci.
Yesuusi, “Hiza, salo kawotethaa eraa ekkidi higgiya tamaarssiya ubbay, ba minjjida shaluwappe oorathaanne gal77a kessiya ase daanees” yaagis.
53 I stalo se, když dokonal Ježíš podobenství ta, bral se odtud.
Yesuusi ha leemisuwa odi wurssidaappe guye yaappe denddidi bis.
54 A přišed do vlasti své, učil je v škole jejich, tak že se velmi divili, a říkali: Odkud má tento moudrost tuto a moc?
Ba yelettida biittaa bidi Ayhude Woosa Keethan deriya tamaarssis. Entti malaalettidi, “Ha uray ha cinccatethaanne ha malaatata oothiya wolqqaa awuppe ekkidee?
55 Zdaliž tento není syn tesařův? Zdaliž matka jeho neslove Maria, a bratří jeho Jakub a Jozes a Šimon a Judas?
Hayssi anaaxiya na7aa gidenneyye? Iya aaye sunthay Mayraamo gidennee? Iya ishati Yayqooba, Yoosefa, Simoonanne Yihuda gidokkonaayye?
56 A sestry jeho zdaliž všecky u nás nejsou? Odkudž tedy má tyto všecky věci?
Iya michcheti nuura de7oosona gidennee? Yaatin, ha uray ha ubbaa awuppe ekkidee?” yaagidosona.
57 I zhoršili se na něm. Ježíš pak řekl jim: Neníť prorok beze cti, než v své vlasti a v domě svém.
Hessa gisho, I giyabaa ekkonna ixxidosona. Shin Yesuusi, “Nabey ba yelettida biittaninne ba soo asaa matan bonchchettenna” yaagis.
58 I neučinil tu mnoho divů pro nevěru jejich.
Entti ammanonna ixxida gisho daro malaatata he bessan oothibeenna.