< Matouš 12 >

1 V ten čas šel Ježíš v sobotu skrze obilí, učedlníci pak jeho lační jsouce, počali vymínati klasy a jísti.
Achukgo ayungjvma nga Jius Doonualu golo Jisu radv rongolo vngkarto. Nwgv lvbwlaksu vdwv kano nyato, vkvlvgabv bunu radv dape pikla dvrap nyato.
2 Farizeové pak spatřivše to, řekli jemu: Hle, učedlníci tvoji činí, čehož nesluší činiti v sobotu.
Vdwlo Parisis vdwv hum kaapa tokudw bunu Jisunyi minto, “Kaatoka, no gv lvbwlaksu vdwv Jius Doonualu so vbvrinamv ngonugv Pvbv nga rinyingdu!”
3 On pak řekl jim: Co jste nečtli, co učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
Jisu mirwksito, “Dabid la ninyigv nyi vdwv vdwlo bunu kano tokudw ogugo ripv hum no vdwloka puri rika mapv nvri?
4 Kterak všel do domu Božího a chleby posvátné jedl, kterýchž jemu neslušelo jísti, ani těm, kteříž s ním byli, než toliko samým kněžím?
Nw Pwknvyarnv gv naam arwngbv aato, okv nw la ninyigv nyi vdwv Pwknvyarnv gvlo kumlwk joolwk nam vtwng nga dvto, hum bunu dvbolo Pvbv nga rinying nam gubv riku jvka-ho gv hum nyibu vdwv mvngchik dvmwng dunv.
5 Aneb zdali jste nečtli v zákoně, že kněží v sobotu v chrámě sobotu ruší, a jsou bez hříchu?
Okv nonu Moses gv Pvbv ngaaka puri rika mapv nvri Jius Doonualu gv dwkia nyibu dvdv ngv Jius Doonu alu gv pvbv nga mvvkmvrwk ropv, vbvritola bunuv rigakpama duai?
6 Ale pravímť vám, že větší jest tuto nežli chrám.
Ngo nonua minjidunv Pwknvyarnvnaam a kaiyanv go sika si doodu.
7 Než kdybyste věděli, co jest to: Milosrdenství chci a ne oběti, nepotupovali byste nevinných.
Darwknv Kitaplo mindu ‘aya kaapa minsunam si ngoogv mvngnam mv, svnwngsvmin rinji nama makv.’ Soogv minam sum no jvjv bv chirung bolo, nonu mia kumare nyi rimur manv vdwa;
8 Syn zajisté člověka jest pánem i soboty.
Nyia Kuunyilo ngv Jius Doonualu gv Ahtu hv.”
9 A odšed odtud, přišel do školy jejich.
Jisu ho mooku ham vngyula Jius kumkunaam bv vngtoku,
10 A aj, byl tu člověk, maje ruku uschlou. I tázali se ho, řkouce: Sluší-li v sobotu uzdravovati? aby jej obžalovali.
hoka nyi ako laak hv lakpik nvgo dooto. Nyi mego hoka Jisunyi rimur rimu gvrila gungnying lwkdubv vla dooria nyato, vkvlvgabv bunu ninyia tvvkato, “Jius Doonualu lo mvpu jinam si ngonugv Pvbv nga rinying nambv ridu nvri?”
11 On pak dí jim: Který z vás bude člověk, ješto by měl ovci jednu, a kdyby ta upadla do jámy v sobotu, i zdaliž nedosáhne jí a nevytáhne?
Jisu mirwksito, “Nonugv lokv akonv svlar go doore okv hv Jius Doonualu lo ungrung arwng gulo holwk rinyi? Hum nw gakbwng gvrila agum joolin maredw?
12 A čím lepší jest člověk než ovce? A protož slušíť v sobotu dobře činiti.
Okv nyi si svlar ham achialvbv kaiyanv gukv! Vkvlvgabv ngonugv Pvbv ngv ngonua Jius Doonualu lo kaadurridur minsu dubv jilin dunv.”
13 Tedy řekl člověku tomu: Vztáhni tu ruku svou. I vztáhl, a přivedena jest k zdraví jako druhá.
Vbvrikunamv nw nyi lakpiknv hum minto, “Noogv laak hv lakda tvka.” Nw hum lakdakvra jito, okv hv lvkodv alv toku, laak lakgonv aing toku.
14 Farizeové pak vyšedše, drželi radu proti němu, kterak by jej zahladili.
Vbvrikunamv Parisis vdwv vngyu toku okv Jisunyi mvkidubv rungrap toku.
15 A věděv to Ježíš, šel odtud. I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je všecky.
Vdwlo Jisu nyi vdwgv ninyia mvki dubv gwngnam a tvvpa tvkudw, nw ho mooku ha vngyu toku; okv nyipam twngtv nvgo ninyia vngming gvto. Nw nyi lvvmanv mvnwngnga mvpu jitoku
16 A s pohrůžkou přikázal jim, aby ho nezjevovali,
okv bunua nw gv lvga nga yvvnyika minji mabvka vla mingap to.
17 Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího:
Nw gv svbvrinam si Pwknvyarnv gv nyijwk Aijaya gvlo minam ma jvjv bv rilin modubv rito:
18 Aj, služebník ten můj, kteréhož jsem vyvolil, ten milý můj, v němž se dobře zalíbilo duši mé. Položím Ducha svého na něj, a soud národům zvěstovati bude.
“Ngoogv darnam, pakbu hv si doopv, ngoogv paknam, yvvnyi ngo alvbv mvngpvdw. Ngo ninyigv aolo ngoogv Dow nga jilwkre, okv nw ngoogv jwngkadaka nama diringmooku mvnwnglo gokgo jire.
19 Nebude se vaditi, ani křičeti, aniž kdo na ulicích uslyší hlas jeho.
Nw vdwloka larmare vmalo achialvbv gokmare vmalo banggu lamtv loka sudu pvbin rimare.
20 Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, až i vypoví soud k vítězství.
Nw vdwloka nvmwng yapchar nvgoka mvrik mare, vmalo mvru gudor manv ngaaka mvngit mare. Nw jvjv nga riya yamuma dvdvlo nw ribwngdvdvre,
21 A ve jménu jeho národové doufati budou.
okv nw gvlo nyi vdw mvnwngngv mvngging reku.”
22 Tehdy přiveden k němu ďábelstvím posedlý, slepý a němý. I uzdravil jej, tak že ten slepý a němý i mluvil i viděl.
Vbvrikunamv nyi vdwv nyikching okv uyuvram gvtola gaam milin nyumanv nyi ako Jisu gvlo aagv jito. Jisu nyi anga mvpu jitoku, vkvlvgabv nyi angv nyiktar laku okv gaam milin nyutoku.
23 I děsili se všickni zástupové a pravili: Není-liž tento ten Syn Davidův?
Nyipam nyi mvnwngngv lamngak nyatoku, Jisu gv rinam a kaagv rikula. Bunu tvvkato, “Si nyi si Dabid gv Kuunyilo ngvdw?”.
24 Ale farizeové to uslyševše, řekli: Tento nevymítá ďáblů než skrze Belzebuba, kníže ďábelské.
Vdwlo Parisis vdwv hum tvvpa pvkudw, bunu mvrwkto, “Hv uyuuvram vdwa chara nyudo ogulvgavbolo bunua rigvdogvnv Biljebul ninyia vbv rinyu dubv jwkrw a jipv nvgo.”
25 Ježíš pak znaje myšlení jejich, dí jim: Každé království rozdělené samo proti sobě spustne, a každé město neb dům proti sobě rozdělený nestane.
Jisu chintoku, bunugv ogugo mvngnam a, vkvlvgabv nw bunua mintoku, “Diringmooku gunv ngv atuv apinain sula akonv ako nvnga mvdar minsu nvngv ayungbv dooma dunv. Okv banggu okv vpin gunv apinain sula akonv ako nvnga mvdar minsu nvngv hv ngoodunv.
26 A jestližeť satan satana vymítá, proti sobě rozdělen jest. Kterak tedy stane království jeho?
Vkvlvgabv Uyu gv karv lo akonv ako nvnga mvdar minsu bolo, hvbv rinam hv manv bunu apinain suro pvku okv baapubv ngoonam bv rireku!
27 A vymítám-liť já ďábly skrze Belzebuba, synové vaši skrze koho vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
Nonuno nga mindu Biljebul nga jwkrw jinam lvgabv ngo vbv uyuuvram vdwa chara nyudunv vla, Alvdo, vbvrinamv nonua reming gvnv vdwa yvvla bunua chara nyudubv jwkrw jinv ngv? Nonua reming gvnvgv ogugo rinam lokv nonu mimor rungdo vla kaalin modu!
28 Pakliť já Duchem Božím ďábly vymítám, přišloť jest jistě mezi vás království Boží.
Ma, si Biljebul makv, vbvritola Pwknvyarnv gv Dow v, nw nga uyuuvram vdwa chara nyudubv jwkrw jinv ngv, so si Pwknvyarnv gv Karv ngv nonu gvlo aapvku vla ho kaalin modu.
29 Aneb kterak kdo může do domu silného vjíti a jeho nádobí pobrati, leč by prvé svázal toho silného, a teprv by dům jeho obloupiti mohl?
“Yvvka gwlwknv nyi gv naam lo mvko mvro la aala yikungyira nga naanyu mare, vdwlo nw gwlwknv nyi anga leepv choma bolo; leepv chobolo hv yikungyira nga dvrit nyulare.
30 Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdo neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
“Akonv yvvdw ngogvbv rima dunv hv nga rinying rungdunv; akonv yvvdw nga ridur madunv naakum namvka ayak apak rungdunv.
31 Protož pravím vám: Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu nebude odpuštěno lidem.
Okv vkvlvgabv ngo nonua minji dunv nyi vdwgv rimur a okv bunugv alvmanv mimur minam a mvngnga nyure; vbvritola yvvdw Darwknv Dow a alvmabv mimur redw hum vdwloka mvngnga nyulamare.
32 A kdyby kdo řekl slovo proti Synu člověka, bude jemu odpuštěno, ale kdož by mluvil proti Duchu svatému, nebude jemu odpuštěno, ani v tomto věku, ani v budoucím. (aiōn g165)
Yvvdw Nyia Kuunyilo nga alvmabv minyingmiru go minjeka hum mvngnga nyulare; vbvritola yvvdw Darwknv Dow a alvmanv minyingmiru go minredw hum vdwloka mvngnga nyulamare-vjakka okv kokwng nyika. (aiōn g165)
33 Čiňtež aneb strom dobrý, i ovoce jeho dobré; aneb čiňte strom zlý, i ovoce jeho zlé. Neboť po ovoci strom bývá poznán.
“Alvnv apwasi paanam lvgabv, no bakboknv singnv sorung laka; no singnv yaagampolonv sobolo apwasi alvmanv paare. Singnv nga apwasi svvlin kolokv kaachin dunv.
34 Pokolení ještěrčí, kterakž byste mohli dobré věci mluviti, jsouce zlí? Nebo z hojnosti srdce ústa mluví.
Kaakudubvrinv nonu-oguaingbv nonu atubongv alv mapv tvvla, alv nvnga minyu dubv? Haapok gv karukaya nga gaam lokv milin dunv.
35 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.
Alvnv nyi v ninyigv alvkolokv alvnvnga naalwk dunv; alvmanv nyi v ninyigv alvmaku lokv alvmanv nga naalwk dunv.
36 Ale pravím vám, že z každého slova prázdného, kteréž mluviti budou lidé, vydadí počet v den soudný.
“Nonuno mvngjelvlaka jwngkadaka alu lo mvnwngngv alvmanv gaam raanam dvdv nga kikala jidubv rireku.
37 Nebo z slov svých spravedliv budeš, a z řečí svých budeš odsouzen.
Nonuno rimur pvdw ma rimur mapvdw, nonugv gamchar dvdv lokv nonua kaadar nvnv reku.”
38 Tehdy odpověděli někteří z zákonníků a farizeů, řkouce: Mistře, chceme od tebe znamení viděti.
Vbvrikunamv Pvbv tamsarnv nyi mego okv Parisis nyi mego milin nyato. Bunu minto, “Tamsarnv, ngonu nam lamrwpanam go ridubv kaanwngdo.”
39 On pak odpovídaje, dí jim: Pokolení zlé a cizoložné znamení hledá, ale znamení jemu nebude dáno, jediné to znamení Jonáše proroka.
“Silu meru gv nyi vdwsi achialvbv alvmanyado okv pwknvyarnv kaama nyado!” vla Jisu minto. “Nonu ngam lamrwpanam rinam go koodu ai? Ma! Nonua lamrwpanam go kaatam svngv hv nyijwk Jona gv lamrwpanam nga kaatamre.
40 Nebo jakož byl Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci, takť bude Syn člověka v srdci země tři dni a tři noci.
Jona gv kainv ngui arwnglo alu loum gola ayu yubom go doonam apiabv Nyia Kuunyilo ngvka kvdw arwng bolo alu loum gula okv ayu yubom go doore.
41 Muži Ninivitští stanou na soudu s pokolením tímto, a potupí je, proto že pokání činili k Jonášovu kázaní, a aj, víceť nežli Jonáš tuto.
Jwngkadaka alu lo Ninebe gv nyi vdwv dakrap la nonua yamre, ogulvgavbolo bunu vdwlo Jona gv japji nama tvvtokudw mvngdin nyatoku; okv ngo nonua minjidunv Jonanyi kaiyanv go si doopv!
42 Královna od poledne povstane k soudu s pokolením tímto, a potupí je; nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, víceť tuto nežli Šalomoun.
Jwngkadaka alu lo Seba gv Dvnv ngv dakrapla nonua yamre, ogulvgavbolo nw adubv moing vngla ninyigv mooku lokv ngv Solomon gv chinampaanam bv tamsar nama tvbv vngto; okv ngo nonua jvjvbv mindu Solomonnyi kaiyanv go si doopv!
43 Když pak nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí, ale nenalézá.
“Vdwlo alvmanv dow v nyi gvlokv linri kudw, hv mooku mvnwnglo dooku makarla vnggo kardunv. Hv vdwlo dooku ako mapa kuma bolo,
44 Tedy říká: Navrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel. A přijda, nalezne prázdný, vyčištěný a ozdobený.
hv atubongv minsu dunv, ‘Ngo ngoogv naam lo vngkur reku.’ Vkvlvgabv hv naam aakur laku naam a arochoko dubv, kakakbvrak dubv, okv mvnwngngv alvla doin dubv paadu kunv.
45 Tedy jde a vezme s sebou sedm jiných duchů horších, nežli jest sám, a vejdouce, přebývají tam, i bývají poslední věci člověka toho horší nežli první. Takť se stane i tomuto zlému pokolení.
Vbvrikunamv hv vngkur dvla kuring ninyia kaiyabv alvmanv dow kanw go naalwk dukunv, okv bunu aala ho doolwk dukunv. Vkvlvgabv so si vbv rinya vngnya kubolo, ho nyi angv kvvlo gvnga kaiyago alvmayabv ridu kunv. So si vbvku silu meru gv alvmanv nyi vdwa rirekunv.”
46 A když on ještě mluvil k zástupům, aj, matka a bratří jeho stáli vně, žádajíce s ním promluviti.
Jisu nyi vdwa gaam raadungla doorilo, ninyigv Anv okv boru vdwv aalwkla ninyia gaam mindubv vla agumlo tvkala daknyato.
47 I řekl jemu jeden: Aj, matka tvá i bratří tvoji stojí vně, chtíce s tebou mluviti.
Vkvlvgabv hoka nyi akonv minto, “Kaatoka, noogv anv okv boru vdwv, nam gaam mindubv vla agum v daknya pv.”
48 On pak odpovídaje, řekl tomu, kterýž jemu pověděl: Kdo jest matka má? A kdo jsou bratří moji?
Jisu mirwkto, “Yvvla ngoogv anv ngv? Yvvla ngoogv boru vdwv?”
49 A vztáhna ruku svou na učedlníky své, řekl: Aj, matka má i bratří moji.
Vbvrikunamv nw ninyigv lvbwlaksu vdwa chigap dvla minto, “Kaatoka! So vdw si ngoogv anv okv boru vdwv!
50 Nebo kdož by koli činil vůli Otce mého nebeského, ten jest bratr můj, i sestra má, i matka má.
Yvvbunudw ngo Abu nyidomooku tolo doonv gv mvnglwk kaalwk bv ridunv hv bunu ngoogv boruv, ngoogv bormv ngv, okv ngoogv anv ngv.”

< Matouš 12 >