Matouš 12
1 V ten čas šel Ježíš v sobotu skrze obilí, učedlníci pak jeho lační jsouce, počali vymínati klasy a jísti.
Pabusuba bwa Sabata, bwakupumwina kwa Bayuda, Yesu walikapita mu libala lya maila pamo ne beshikwiya, beshikwiya bakendi balanyumfwa nsala, neco balatatika kuningula ngala sha maila ne kushilya.
2 Farizeové pak spatřivše to, řekli jemu: Hle, učedlníci tvoji činí, čehož nesluší činiti v sobotu.
Mpobalaboneco Bafalisi, Yesu balamwambileti, “Kamubonani ncobalenshinga beshikwiya benu pabusuba bwa Sabata cabula kusuminishiwa ne Mulawo”
3 On pak řekl jim: Co jste nečtli, co učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
Nendi walabambileti, “Sena muliya kubelengapo ncalensa Dafeti, mpwalanyumfwa nsala pamo ne banendi mbwalikuba nabo?
4 Kterak všel do domu Božího a chleby posvátné jedl, kterýchž jemu neslušelo jísti, ani těm, kteříž s ním byli, než toliko samým kněžím?
Ntepasa walakengila mu Ng'anda ya Lesa, kuya kulya shinkwa wishikubengwa kuli Lesa ico calikuba catonda, nkabalikuba basuminishiwa ne mulawo kulya shinkwa uyo sobwe, nsombi beshimilumbo.
5 Aneb zdali jste nečtli v zákoně, že kněží v sobotu v chrámě sobotu ruší, a jsou bez hříchu?
Mpani muliya kubelengapo mu Milawo kwambeti, beshimilumbo nabo balikupwaya mulawo pabusuba bwa Sabata ne kuboneketi baliya mulandu.
6 Ale pravímť vám, že větší jest tuto nežli chrám.
Cakubinga ndamwambilishingeti, mpwali pano wapita Ng'anda ya Lesa.
7 Než kdybyste věděli, co jest to: Milosrdenství chci a ne oběti, nepotupovali byste nevinných.
Nshinga nemucishi bupandulushi bwa Maswi a Lesa alambangeti, ‘Nkandayandangeti bantu bampe milumbo sobwe, nsombi ndayandangeti bantu benshilenga nkumbo kubanabo. nsuni nkumbo, kupita milumbo, anu ne mutambili bantu babula bwipishi eti bakute bwipishi,’
8 Syn zajisté člověka jest pánem i soboty.
Pakwinga Mwana Muntu emwine busuba bwa Sabata.”
9 A odšed odtud, přišel do školy jejich.
Mpwalafumapo Yesu walakengila mu ng'anda yakupaililamo,
10 A aj, byl tu člověk, maje ruku uschlou. I tázali se ho, řkouce: Sluší-li v sobotu uzdravovati? aby jej obžalovali.
Umo mwalikuba muntu watontola cikasa, bantu nabambi balikuyanda pakumucaninapo mulandu wakumubepeshela Yesu, balamwipusheti, “Sena Milawo yasuminisha kusengula muntu pabusuba bwa Sabata?”
11 On pak dí jim: Který z vás bude člověk, ješto by měl ovci jednu, a kdyby ta upadla do jámy v sobotu, i zdaliž nedosáhne jí a nevytáhne?
Nendi Yesu walabakumbuleti, “Niyani palinjamwe ukute kambelele kamowa, welela kubula kukatampula kawila mucisengu pa busuba bwa Sabata?
12 A čím lepší jest člověk než ovce? A protož slušíť v sobotu dobře činiti.
Nomba muntu ntewapita mbelele! Na nico ekwambeti Milawo yasuminisha kwinsa byaina pabusuba bwa Sabata.”
13 Tedy řekl člověku tomu: Vztáhni tu ruku svou. I vztáhl, a přivedena jest k zdraví jako druhá.
Neco walamwambila usa muntu, “Tandabula cikasa cakobe!” Nendi walatandabula, popelapo cikasa cakendi calaba cena mbuli cinendi.
14 Farizeové pak vyšedše, drželi radu proti němu, kterak by jej zahladili.
Popelapo basa Bafalisi balapula kuya kupangana mobelela kumushinina Yesu.
15 A věděv to Ježíš, šel odtud. I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je všecky.
Yesu mpwalanyumfweti balapangananga, walafumamo. Abo bantu bonse balikumukonkela walikubasengula malwashi onse.
16 A s pohrůžkou přikázal jim, aby ho nezjevovali,
Nomba nendi walabakonkomesha kwambeti, kabatamuyubululanga,
17 Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího:
walenseco kwambeti ncalamba Lesa kumushinshimi wakendi Yesaya cikwanilishiwe cakwambeti,
18 Aj, služebník ten můj, kteréhož jsem vyvolil, ten milý můj, v němž se dobře zalíbilo duši mé. Položím Ducha svého na něj, a soud národům zvěstovati bude.
“kamubonani, musebenshi wakame uyu ngondalasala, Ndimusuni, moyo wakame wakondwa nendi, Ninkabike Mushimu mulyendiye. Nendi nakakambaukenga shalombolosho kubantu ba mishobo naimbi,
19 Nebude se vaditi, ani křičeti, aniž kdo na ulicích uslyší hlas jeho.
Nteti akatotekepo, nambi kompolola sobwe, Paliya muntu eti akanyumfwepo liswi akendi munshila sha muminshi,
20 Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, až i vypoví soud k vítězství.
Nendi nteti akatyokole litete lyomfwama, nambi kushima muniko ulayandanga kushimika, mpaka cancinencine cikakwane,
21 A ve jménu jeho národové doufati budou.
Kupembelela kwa bantu bonse nikukabikwe mu lina lyakendi.”
22 Tehdy přiveden k němu ďábelstvím posedlý, slepý a němý. I uzdravil jej, tak že ten slepý a němý i mluvil i viděl.
Panyuma pakendi bantu balaleta muntu washipilwa, kayi utacikonsho kwamba wekatwa ne mishimu yaipa, Yesu walamusengula, walatatika kwamba ne kubona cena.
23 I děsili se všickni zástupové a pravili: Není-liž tento ten Syn Davidův?
Bantu bangi balakankamana kabambeti, “Sena uyu nte mwanendi Dafeti?”
24 Ale farizeové to uslyševše, řekli: Tento nevymítá ďáblů než skrze Belzebuba, kníže ďábelské.
Nomba Bafalisi mpobalanyumfweco balambeti, “Sobwe, ngofu shakupulisha mishimu yaipa lashifulunga kuli belezebulu mukulene wa mishimu yaipa.”
25 Ježíš pak znaje myšlení jejich, dí jim: Každé království rozdělené samo proti sobě spustne, a každé město neb dům proti sobě rozdělený nestane.
Yesu mpwaleshiba ncebalikuyeya walabambileti, “Cishi ciliconse capansana mu makoto makoto ne kutatika kulwana, nkacela kwikalisha nsombi ngaconongeka. Nambi bantu mu munshi, ne mumikowa batatika kubukilana ne kulwana, uwo munshi nambi mukowa nkapelela kuba kunyumfwana sobwe.
26 A jestližeť satan satana vymítá, proti sobě rozdělen jest. Kterak tedy stane království jeho?
Na bali mubwami bwa Satana kabapulishana palwabo bene, ekwambeti bapansana, inga bwami bwakendi Satana ngabuyumeconi?
27 A vymítám-liť já ďábly skrze Belzebuba, synové vaši skrze koho vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
Na ame kamung'ambeti ndapulishinga mishimu yaipa ne ngofu sha belezebulu, inga beshikwiya benu balo balapulishinga mishimu yaipa ne ngofu shabani? Ecebo cakendi beshikwiya benu ebabanga bakamboni pacilubo cenu.
28 Pakliť já Duchem Božím ďábly vymítám, přišloť jest jistě mezi vás království Boží.
Na ame ndapulishinga mishimu yaipa ne ngofu ya Mushimu wa Lesa, anu ekwambeti Lesa latatiki kubika Bwami bwakendi pakati penu.”
29 Aneb kterak kdo může do domu silného vjíti a jeho nádobí pobrati, leč by prvé svázal toho silného, a teprv by dům jeho obloupiti mohl?
Paliya muntu welela kwingila mu ng'anda ya muntu wangofu kuya kumantamo buboni bwakendi, katanamusunga muntu wangofuyo. Enseco welela kuya kumantamo bintu mung'andomo.
30 Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdo neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
“Uyo labulunga kubela kulubasu lwakame latotekeshananga nenjame, uyo labulunga kunyamfwako kubunganya, nendi ni shikumwaya.
31 Protož pravím vám: Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu nebude odpuštěno lidem.
Ecebo cakendi ndamwambilishingeti, Lesa nakalekelele bwipishi bonse, ne maswi aipa. Nomba ku muntu lanyanshanga Mushimu Uswepa, Lesa nteti akamulekelelepo.
32 A kdyby kdo řekl slovo proti Synu člověka, bude jemu odpuštěno, ale kdož by mluvil proti Duchu svatému, nebude jemu odpuštěno, ani v tomto věku, ani v budoucím. (aiōn g165)
Ni cimo cimo uliyense lambilinga Mwana Muntu maswi aipa, Lesa nakamulekeleleko, nomba uliyense lanyanshanga Mushimu Uswepa, Lesa nteti akamulekelelepo sobwe pacino cindi, nambi mucindi cakuntangu.” (aiōn g165)
33 Čiňtež aneb strom dobrý, i ovoce jeho dobré; aneb čiňte strom zlý, i ovoce jeho zlé. Neboť po ovoci strom bývá poznán.
Na mwambeti citondo ici caina, ekwambeti ne bisepo byakendi byaina, kayi mwambeti, citondo ici caipa, ekwambeti ne bisepo byakendi byaipa, citondo cikute kwishibikwa kubisepo byakendi.
34 Pokolení ještěrčí, kterakž byste mohli dobré věci mluviti, jsouce zlí? Nebo z hojnosti srdce ústa mluví.
Bana banjoka amwe! Ngamucikonsheconi kwamba byaina pakwinga mwaipa? Pakwinga mulomo ukute kwamba byesula mumoyo.
35 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.
Muntu waina ukute kupulisha byaina kufuma pamulunda wa buboni bwakendi bwaina. Nendi muntu waipa ukute kupulisha byaipa kufuma pamulunda wa buboni bwakendi bwaipa.
36 Ale pravím vám, že z každého slova prázdného, kteréž mluviti budou lidé, vydadí počet v den soudný.
Ndamwambilishingeti pa busuba bwalombolosho, bantu ni bakacanike ne mulandu pa maswi abula kwelela ngobalikwamba,
37 Nebo z slov svých spravedliv budeš, a z řečí svých budeš odsouzen.
pakwinga nemaswi akobe nukacaniketi uliya mulandu, kayi maswi akobe nakakupeshe mulandu.
38 Tehdy odpověděli někteří z zákonníků a farizeů, řkouce: Mistře, chceme od tebe znamení viděti.
Beshikwiyisha milawo ya Mose ne Bafalisi balamwambila Yesu eti, “Bashikwiyisha, tulayandanga mutulesheko cingashilo cishikukankamanisha.”
39 On pak odpovídaje, dí jim: Pokolení zlé a cizoložné znamení hledá, ale znamení jemu nebude dáno, jediné to znamení Jonáše proroka.
Nomba nendi Yesu walambeti, Ha! Kwipa musemano uwu wabantu babula lushomo balayandanga kubona cingashilo cishikukankamanisha, Nomba nteti bakacibonepo sobwe cingashilo kupatulakowa cisa ca mushinshimi Yona.
40 Nebo jakož byl Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci, takť bude Syn člověka v srdci země tři dni a tři noci.
Mbuli Yona usa ncalikuba mulibunda lya luswi lunene lusa masuba atatu, munshi ne mashiku, nendi Mwana Muntu na kabikwe panshi mubulongo masuba atatu, munshi ne mashiku.
41 Muži Ninivitští stanou na soudu s pokolením tímto, a potupí je, proto že pokání činili k Jonášovu kázaní, a aj, víceť nežli Jonáš tuto.
Bantu baku Ninive, nibakapundukile pamo ne bantu ba musemanowu pa busuba bwa lombolosho, kwambeti bantu ba ku ninive bakabatotekeko, nte pasa balo balalapa mpobalanyumfwa kukambauka kwa Yona. Nsombi pano mpwali wapita Yona.
42 Královna od poledne povstane k soudu s pokolením tímto, a potupí je; nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, víceť tuto nežli Šalomoun.
Pa busuba bwalombolosho, mwami mutukashi waku Sheba nakapunduke pamo ne bantu bamusemanuwu, nakese akabatoteke. Pakwinga nendi walenda musuma, kwisa kunyumfwa kwamba kwa mano a mwami Solomoni, nomba pano pali wapita Solomoni.
43 Když pak nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí, ale nenalézá.
“Na mushimu waipa ulapulu mu muntu, ukute kuya kwendenda mucishi cabula menshi, kulangaula musena wakupumwininako, nomba nkaukute kucanika.
44 Tedy říká: Navrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel. A přijda, nalezne prázdný, vyčištěný a ozdobený.
Neco ukute kwambeti, ndabwelenga kung'anda kwakame kusa nkondalapula, lino washika ukute ucana mung'anda musa muli tonto, mwapyangwa ne kubambwa cena.
45 Tedy jde a vezme s sebou sedm jiných duchů horších, nežli jest sám, a vejdouce, přebývají tam, i bývají poslední věci člověka toho horší nežli první. Takť se stane i tomuto zlému pokolení.
Ukute kuya kumanta mishimu inendi isanu ne ibili yaipa kupita walo, panyuma pakendi yonse ikute kuya kwingila ne kwikalilila mopelomo. Neco bwikalo bwa muntu uyo bukute kwipa kupita ncalikuba pakutanguna, nicikabeco kumusemanuwu waipa.”
46 A když on ještě mluvil k zástupům, aj, matka a bratří jeho stáli vně, žádajíce s ním promluviti.
Yesu kacamba ne bantu bangi basa, bakwabo ne banyina balashika, balemana pansa, balikuyanda kwambako nendi.
47 I řekl jemu jeden: Aj, matka tvá i bratří tvoji stojí vně, chtíce s tebou mluviti.
Lino muntu naumbi walakamwambila Yesu kwambeti, “Banyoko ne bakwenu bali apa pansa balayandanga kwambako ne njobe.”
48 On pak odpovídaje, řekl tomu, kterýž jemu pověděl: Kdo jest matka má? A kdo jsou bratří moji?
Yesu walamukumbuleti, “Anu bama ni bani? Ne bakwetu nibani?”
49 A vztáhna ruku svou na učedlníky své, řekl: Aj, matka má i bratří moji.
Mpwalambeco walatondeka kwalikuba beshikwiya bakendi ne kwambeti, Ame aba e Bama ne bakwetu,
50 Nebo kdož by koli činil vůli Otce mého nebeského, ten jest bratr můj, i sestra má, i matka má.
Pakwinga uliyense lenshinga kuyanda kwa Bata ba kwilu, uyo emukwetu mutuloba, enkashi yakame, kayi e Bama.
