< Matouš 12 >

1 V ten čas šel Ježíš v sobotu skrze obilí, učedlníci pak jeho lační jsouce, počali vymínati klasy a jísti.
Tia paht tukun ma inge, Jesus el fahsryak in sie ima in wheat ke len Sabbath. Mwet tumal lutlut elos masrinsral, ouinge elos mutawauk in kunesla wheat uh ac kang.
2 Farizeové pak spatřivše to, řekli jemu: Hle, učedlníci tvoji činí, čehož nesluší činiti v sobotu.
Ke mwet Pharisee liye ma inge, elos fahk nu sin Jesus, “Liye, mwet tumom lutlut elos lain Ma Sap lasr ke elos oru ma inge ke len Sabbath!”
3 On pak řekl jim: Co jste nečtli, co učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
Na Jesus el topuk ac fahk, “Ku kowos soenna rit ma David el tuh oru ke pacl se el ac mwet lal elos tuh masrinsral ah?
4 Kterak všel do domu Božího a chleby posvátné jedl, kterýchž jemu neslušelo jísti, ani těm, kteříž s ním byli, než toliko samým kněžím?
El tuh utyak nu in lohm sin God, na el, ac mwet lal, elos mongo ke bread ma kisakinyukyang nu sin God, finne lain Ma Sap elos in mongo kac — mwet tol mukena pa lela nu se in kang bread inge.
5 Aneb zdali jste nečtli v zákoně, že kněží v sobotu v chrámě sobotu ruší, a jsou bez hříchu?
Ku kowos tia pac rit in Ma Sap lal Moses lah ke len Sabbath nukewa, mwet tol su muta in Tempul elos kunaus pac ma sap lun len Sabbath a wangin mwatalos kac?
6 Ale pravímť vám, že větší jest tuto nežli chrám.
Nga fahk nu suwos lah oasr sie inge su yohk liki Tempul.
7 Než kdybyste věděli, co jest to: Milosrdenství chci a ne oběti, nepotupovali byste nevinných.
Ma Simusla fahk mu, ‘Pakoten pa nga lungsik, ac tia mwe kisa.’ Kowos funu etu kalmen kas inge, kowos lukun tiana sang mwatan mwet su wangin ma koluk la;
8 Syn zajisté člověka jest pánem i soboty.
tuh Wen nutin Mwet el Leum lun len Sabbath.”
9 A odšed odtud, přišel do školy jejich.
Jesus el fahsr liki acn sac ac som nu in sie iwen lolngok.
10 A aj, byl tu člověk, maje ruku uschlou. I tázali se ho, řkouce: Sluší-li v sobotu uzdravovati? aby jej obžalovali.
Sie mukul su ul lac paol el muta we, wi kutu mwet su kena konauk mwatan Jesus. Na elos siyuk sin Jesus, “Ya ac lain Ma Sap lal Moses in akkeyala mas ke len Sabbath?”
11 On pak dí jim: Který z vás bude člověk, ješto by měl ovci jednu, a kdyby ta upadla do jámy v sobotu, i zdaliž nedosáhne jí a nevytáhne?
Jesus el topuk ac fahk nu selos, “Ac fuka fin soko sheep nutin sie suwos putatyang nu in sie luf na loal ke len Sabbath? Ya el ac tia som sraklalak liki luf sac?
12 A čím lepší jest člověk než ovce? A protož slušíť v sobotu dobře činiti.
Arulana yohk sripen sie mwet liki soko sheep! Ke ma inge, Ma Sap uh lela tuh kut in kasru mwet ke len Sabbath.”
13 Tedy řekl člověku tomu: Vztáhni tu ruku svou. I vztáhl, a přivedena jest k zdraví jako druhá.
Na el fahk nu sin mwet se ma ulla lac pao uh, “Asroela poum.” Mwet sac asroela paol, na paol kwela oana lac po ngia.
14 Farizeové pak vyšedše, drželi radu proti němu, kterak by jej zahladili.
Na mwet Pharisee elos som ac pwapa in unilya Jesus.
15 A věděv to Ježíš, šel odtud. I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je všecky.
Ke sripen Jesus el etu pwapa koluk lalos inge, el fahsr liki acn sac; ac un mwet puspis fahsr tokol. El akkeyalosla nukewa su mas,
16 A s pohrůžkou přikázal jim, aby ho nezjevovali,
ac wili nu selos in tiana fahk kacl nu sin kutena mwet.
17 Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího:
El oru ouinge in akpwayei ma mwet palu Isaiah el fahkak kacl:
18 Aj, služebník ten můj, kteréhož jsem vyvolil, ten milý můj, v němž se dobře zalíbilo duši mé. Položím Ducha svého na něj, a soud národům zvěstovati bude.
“El inge mwet kulansap luk su nga sulela, El su nga lungsik, ac su nga insewowo kac. Nga ac fah sang Ngunik nu facl, Ac el ac fah fahkak nununku luk nu sin mutunfacl uh.
19 Nebude se vaditi, ani křičeti, aniž kdo na ulicích uslyší hlas jeho.
El ac fah tia alein, ku wowoyak, Ku orek sramsram oraru inkanek uh.
20 Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, až i vypoví soud k vítězství.
El fah tia koteya soko loa ma kuruweni, Ku konela sie lam su apkuran in kunla. El ac kwafeang nwe ke pacl se ma suwohs uh kutangla.
21 A ve jménu jeho národové doufati budou.
Ac mwet in mutunfacl nukewa ac fah filiya finsrak lalos in el.”
22 Tehdy přiveden k němu ďábelstvím posedlý, slepý a němý. I uzdravil jej, tak že ten slepý a němý i mluvil i viděl.
Na kutu mwet elos use sie mwet kun nu yurin Jesus su tia pac ku in kaskas mweyen oasr sie ngun fohkfok in el. Jesus el akkeyala mwet sac, na el ku in kaskas ac liye.
23 I děsili se všickni zástupové a pravili: Není-liž tento ten Syn Davidův?
U lulap sac arulana fwefela ke ma Jesus el oru. Na kutu selos fahk, “Ya tia el inge pa Wen nutin David?”
24 Ale farizeové to uslyševše, řekli: Tento nevymítá ďáblů než skrze Belzebuba, kníže ďábelské.
Ke mwet Pharisee elos lohng ma inge, elos fahk, “El lusla ngun fohkfok inge ke sripen Beelzebul, leum lun ngun fohkfok uh, el sang ku nu sel in oru.”
25 Ježíš pak znaje myšlení jejich, dí jim: Každé království rozdělené samo proti sobě spustne, a každé město neb dům proti sobě rozdělený nestane.
Jesus el etu ma elos nunku, ke ma inge el fahk nu selos, “Kutena facl lulap su sifacna amei inmasrlolos, ac fah tia oan paht. Ac kutena acn, ku sou, ma tukeni alein, ac fah musalla.
26 A jestližeť satan satana vymítá, proti sobě rozdělen jest. Kterak tedy stane království jeho?
Ke ma inge, Satan el fin sisla Satan, kalmac pa el sifacna lainul, na tokosrai lal tia ku in oan paht.
27 A vymítám-liť já ďábly skrze Belzebuba, synové vaši skrze koho vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
Kowos fahk mu nga lusla ngun fohkfok mweyen Beelzebul el se ku nu sik in oru ouinge. Fin pwaye, na su sang ku nu sin mwet lowos in oru ma inge? Ma mwet lowos uh oru sifacna akkalemye lah kowos sutuela!
28 Pakliť já Duchem Božím ďábly vymítám, přišloť jest jistě mezi vás království Boží.
Mo, tia Beelzebul, a Ngun lun God pa ase nu sik ku in lusla ngun fohkfok inge, su akpwayei lah Tokosrai lun God tuku tari nu fowos.
29 Aneb kterak kdo může do domu silného vjíti a jeho nádobí pobrati, leč by prvé svázal toho silného, a teprv by dům jeho obloupiti mohl?
“Wangin sie mwet ku in sifacna utyak nu in lohm sin sie mwet ku, ac usla ma lal el fin tia kapriya mwet ku sacn meet, na toko el fah ku in usla ma in lohm sel uh.
30 Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdo neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
“Kutena mwet su tia wiyu, pwayena lah el lainyu; kutena mwet su tia kasreyu in orani, pwayena lah el akfahsryelik.
31 Protož pravím vám: Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu nebude odpuštěno lidem.
Ke sripa se inge, nga fahk nu suwos: Mwet uh ku in eis nunak munas ke kutena ma koluk, ku kutena kas fohkfok elos fahk; tusruktu, kutena mwet su fahk kutena kas koluk ke Ngun Mutal, fah tiana nunak munas nu sel kac.
32 A kdyby kdo řekl slovo proti Synu člověka, bude jemu odpuštěno, ale kdož by mluvil proti Duchu svatému, nebude jemu odpuštěno, ani v tomto věku, ani v budoucím. (aiōn g165)
Kutena mwet su fahk kutena kas lain Wen nutin Mwet, ac ku in nunak munas nu sel kac; tusruktu, kutena mwet su fahk kutena kas lain Ngun Mutal, ac fah tia ku in nunak munas nu sel-tia inge, ku nwe tok. (aiōn g165)
33 Čiňtež aneb strom dobrý, i ovoce jeho dobré; aneb čiňte strom zlý, i ovoce jeho zlé. Neboť po ovoci strom bývá poznán.
“Fahko wo tuku ke sak ma ku; fin oasr soko sak ma munas, fahko kac ac fah koluk. Soko sak eteyuk ke fahko la.
34 Pokolení ještěrčí, kterakž byste mohli dobré věci mluviti, jsouce zlí? Nebo z hojnosti srdce ústa mluví.
Kowos wet pwasin — kowos ku in fahk kas wo fuka ke kowos mwet koluk? Tuh oalu el kaskas ac fahk ma su insia sessesla kac.
35 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.
Sie mwet wo el ac use ma wo liki ma wo el elosak in el; ac sie mwet koluk el ac use ma koluk liki ma koluk el elosak in el.
36 Ale pravím vám, že z každého slova prázdného, kteréž mluviti budou lidé, vydadí počet v den soudný.
“Nga fahk nu suwos lah ke Len in Nununku, kais sie mwet ac fah enenu in fahkak sripa lal ke kas lusrongten nukewa ma el fahkla.
37 Nebo z slov svých spravedliv budeš, a z řečí svých budeš odsouzen.
Kas lom sifacna ac fah touyak in nununkekom, in fahkak lah ac oasr mwatum, ku wangin.”
38 Tehdy odpověděli někteří z zákonníků a farizeů, řkouce: Mistře, chceme od tebe znamení viděti.
Na kutu sin mwet luti ke Ma Sap ac kutu mwet Pharisee elos tuku ac fahk, “Mwet Luti, kut ke liye kom in oru sie mwe akul lulap sin God me.”
39 On pak odpovídaje, dí jim: Pokolení zlé a cizoložné znamení hledá, ale znamení jemu nebude dáno, jediné to znamení Jonáše proroka.
Na Jesus el fahk, “Fuka lupan koluk ac pilesru God lun mwet in pacl inge uh! Ya kowos ke liye sie mwe akul lulap? Mo! Pwayena mwe akul kowos ac liye pa mwe akul su tuh sikyak nu sel mwet palu Jonah.
40 Nebo jakož byl Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci, takť bude Syn člověka v srdci země tři dni a tři noci.
In ouiya se na ma Jonah el tuh muta len tolu ac fong tolu ke sien ik lulap soko ah, ouinge Wen nutin Mwet el ac fah oan ye fohk uh len tolu ac fong tolu.
41 Muži Ninivitští stanou na soudu s pokolením tímto, a potupí je, proto že pokání činili k Jonášovu kázaní, a aj, víceť nežli Jonáš tuto.
Ke Len in Nununku uh, mwet Nineveh elos ac mau tuyak ac orek loh lain kowos, mweyen elos tuh forla liki ma koluk lalos ke elos lohng luti lal Jonah. Ac nga fahk nu suwos lah oasr sie inge su yohk lukel Jonah!
42 Královna od poledne povstane k soudu s pokolením tímto, a potupí je; nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, víceť tuto nežli Šalomoun.
Ke Len in Nununku uh, Kasra lun Sheba el ac mau tuyak ac orek loh lain kowos, mweyen el tuh tuku liki acn sel su oan yen loeslana, in tuh porongo kas lalmwetmet lal Solomon. Ac nga fahk nu suwos lah oasr sie inge su arulana yohk lukel Solomon!
43 Když pak nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí, ale nenalézá.
Ke pacl sie ngun fohkfok el illa liki sie mwet, el ac forfor yen wangin kof we in suk acn elan muta we. El fin tia ku in konauk,
44 Tedy říká: Navrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel. A přijda, nalezne prázdný, vyčištěný a ozdobený.
na el ac nunku in el sifacna, ‘Nga ac folokla nu in lohm se nga muta we meet ah,’ na ke el folokla, el liye lah lohm sel uh wangin koano-imonyukla ac arulana nasnas.
45 Tedy jde a vezme s sebou sedm jiných duchů horších, nežli jest sám, a vejdouce, přebývají tam, i bývají poslední věci člověka toho horší nežli první. Takť se stane i tomuto zlému pokolení.
Na el ac sifil illa ac solama itkosr pac ngun ma koluk lukel, na elos ac tuku ac muta in lohm sac. Na saflaiyen mwet sac arulana koluk liki meet ah. Pa inge ma ac sikyak nu sin mwet koluk in len inge uh.”
46 A když on ještě mluvil k zástupům, aj, matka a bratří jeho stáli vně, žádajíce s ním promluviti.
Jesus el srakna sramsram nu sin un mwet sac ke nina kial ac mwet lel elos tuku. Elos tu na likinuma ac siyuk elos in sramsram nu sel.
47 I řekl jemu jeden: Aj, matka tvá i bratří tvoji stojí vně, chtíce s tebou mluviti.
Na sie sin mwet uh fahk nu sin Jesus, “Liye, nina kiom ac mwet lim elos oasr likinuma ac elos ke sramsram nu sum.”
48 On pak odpovídaje, řekl tomu, kterýž jemu pověděl: Kdo jest matka má? A kdo jsou bratří moji?
Na Jesus el fahk nu sin mwet sac, “Su nina kiuk? Ac su mwet wiuk?”
49 A vztáhna ruku svou na učedlníky své, řekl: Aj, matka má i bratří moji.
Na el srisrngiya mwet tumal lutlut ac fahk, “Liye! Pa inge nina kiuk ac mwet wiuk uh!
50 Nebo kdož by koli činil vůli Otce mého nebeského, ten jest bratr můj, i sestra má, i matka má.
Kutena mwet su oru ma lungse lun Papa tumuk inkusrao, el pa mwet lik ac mwet louk ac nina kiuk.”

< Matouš 12 >