Matouš 12
1 V ten čas šel Ježíš v sobotu skrze obilí, učedlníci pak jeho lační jsouce, počali vymínati klasy a jísti.
Hessafe guye, Sambbaata gallas, Yesuusi gade giddora aadhdhees. Yesuusa tamaareti koshattida gisho tiya bangga shirikidi moosona.
2 Farizeové pak spatřivše to, řekli jemu: Hle, učedlníci tvoji činí, čehož nesluší činiti v sobotu.
Shin Farisaaweti hessa be7idi Yesuusakko, “Hekko, ne tamaareti Sambbaata gallas oothanaw bessonnabaa oothoosona” yaagidosona.
3 On pak řekl jim: Co jste nečtli, co učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
Yesuusi enttako zaaridi, “Dawitey koshattida wode Iyara de7eyssatara ay oothidaakko nabbabibeekketii?
4 Kterak všel do domu Božího a chleby posvátné jedl, kterýchž jemu neslušelo jísti, ani těm, kteříž s ním byli, než toliko samým kněžím?
Dawitey Xoossaa keethi gelidi kahineta xalaalappe attin inne iyara de7eyssatas bessonna geeshsha daabbuwa mis.
5 Aneb zdali jste nečtli v zákoně, že kněží v sobotu v chrámě sobotu ruší, a jsou bez hříchu?
Woykko kahineti Sambbaata wogaa shaaridi Xoossa Keethan Sambbaata gallas ooso oothiko enttaw bala gidonnayssa Muse higgiyan nabbabibeekketii?
6 Ale pravímť vám, že větší jest tuto nežli chrám.
Shin si7ite! Xoossa Keethaafe aadhdhey hayssan de7ees.
7 Než kdybyste věděli, co jest to: Milosrdenství chci a ne oběti, nepotupovali byste nevinných.
‘Taani hintte yarshshuwa gidonnashin hintte harata maarana mela koyays’ giya qaalay woy guusseeko hintte eridaakko xillo asa bolla pirddeketa.
8 Syn zajisté člověka jest pánem i soboty.
Asa Na7ay Sambbaata Godaa” yaagis.
9 A odšed odtud, přišel do školy jejich.
Yesuusi yaappe bidi Ayhude Woosa Keethi gelis.
10 A aj, byl tu člověk, maje ruku uschlou. I tázali se ho, řkouce: Sluší-li v sobotu uzdravovati? aby jej obžalovali.
Yan kushey gunddida issi uray de7ees. Yesuusa mootanaw gaaso koyaa asati, “Sambbaata gallas pathanaw bessi bessennee?” yaagidi oychchidosona.
11 On pak dí jim: Který z vás bude člověk, ješto by měl ovci jednu, a kdyby ta upadla do jámy v sobotu, i zdaliž nedosáhne jí a nevytáhne?
I enttako, “Hintte giddofe issuwas dorssi Sambbaata gallas aafon wulliko, goochchidi kessonnay oonee?
12 A čím lepší jest člověk než ovce? A protož slušíť v sobotu dobře činiti.
Yaatin asi dorssafe waanidi daro aadhdhenee? Hessa gisho, Sambbaata gallas lo77obaa oosoy bessees” yaagis.
13 Tedy řekl člověku tomu: Vztáhni tu ruku svou. I vztáhl, a přivedena jest k zdraví jako druhá.
Hessafe guye, Yesuusi addiyako, “Ne kushiya piddi ootha” yaagin, uray piddi oothis. Iya kushey paxidi hankko kushiyada hanis.
14 Farizeové pak vyšedše, drželi radu proti němu, kterak by jej zahladili.
Shin Farisaaweti yaappe kare keyidi, Yesuusa waati wodhaneekko maqettidosona.
15 A věděv to Ježíš, šel odtud. I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je všecky.
Yesuusi entta qofaa eridi he bessaa aggidi hara soo bis. Daro asay iya kaallidi bidosona, hargganchchota ubbaa pathis.
16 A s pohrůžkou přikázal jim, aby ho nezjevovali,
Yesuusi, “Tabaa hara oodeskka odoppite” yaagidi minthi odis.
17 Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího:
Hessika nabiya Isayaasi,
18 Aj, služebník ten můj, kteréhož jsem vyvolil, ten milý můj, v němž se dobře zalíbilo duši mé. Položím Ducha svého na něj, a soud národům zvěstovati bude.
“Hekko ta doorida aylley, ta doseyssi, tana ufaysseyssi, taani ta ayyaanaa, iya bolla shemppisana; I, Ayhude gidonna deriyas suure pirddabaa awaajjana.
19 Nebude se vaditi, ani křičeti, aniž kdo na ulicích uslyší hlas jeho.
I palamenna woykko kaccenna; ba qaalakka denbban coo sissenna.
20 Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, až i vypoví soud k vítězství.
Suure pirddan xoono demmana gakkanaw, dinccettida maqqaa menthenna, cuyiya muqaadaa toysenna.
21 A ve jménu jeho národové doufati budou.
Ayhude gidonna derey ubbay iyan ufayssi wothana” yaagidi xaafidayssi polettana melassa.
22 Tehdy přiveden k němu ďábelstvím posedlý, slepý a němý. I uzdravil jej, tak že ten slepý a němý i mluvil i viděl.
Hessafe guye, tuna ayyaanan oykettida qooqenne muume ase de7eyssa iyaakko ehidosona. Yesuusi uraa pathin, uray be7isinne odettis.
23 I děsili se všickni zástupové a pravili: Není-liž tento ten Syn Davidův?
Asa ubbay malaalettidi, “Hayssi Dawite Na7aa gidanddeshshaa?” yaagidosona.
24 Ale farizeové to uslyševše, řekli: Tento nevymítá ďáblů než skrze Belzebuba, kníže ďábelské.
Shin Farisaaweti hessa si7idi, “Ha uray tuna ayyaanata kessey tuna ayyaanata halaqaa Bi7elzebuula wolqqaana” yaagidosona.
25 Ježíš pak znaje myšlení jejich, dí jim: Každé království rozdělené samo proti sobě spustne, a každé město neb dům proti sobě rozdělený nestane.
Yesuusi entta qofaa eridi, “Woli giddon shaakettiya kawotetha ubbay kunddana; qassi woli giddon shaakettiya katamay woykko keethay minnidi eqqenna.
26 A jestližeť satan satana vymítá, proti sobě rozdělen jest. Kterak tedy stane království jeho?
Xalahey Xalahe kessiyabaa gidikko ba giddon shaakettis guussu. Hessatho haniyabaa gidikko iya kawotethay waanidi minnidi eqqanaw dandda7ii?
27 A vymítám-liť já ďábly skrze Belzebuba, synové vaši skrze koho vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
Taani tuna ayyaana kessey Bi7elzebuula wolqqan gidikko hinttena kaalliya asati oode wolqqan kessannee? Hessa gisho, hinttena kaalliya asati hinttena pirddana.
28 Pakliť já Duchem Božím ďábly vymítám, přišloť jest jistě mezi vás království Boží.
Shin taani tuna ayyaanata kessey Xoossaa Ayyaanan gidikko, Xoossaa kawotethay hintteko yis.
29 Aneb kterak kdo může do domu silného vjíti a jeho nádobí pobrati, leč by prvé svázal toho silného, a teprv by dům jeho obloupiti mohl?
“Woykko issi asi wolqqaama asa soo gelidi iya shaluwa bonqanaw koykko koyrottidi he uraa qachchonna ixxiko waattidi dandda7ii? Yaatikko iya shaluwa bonqanaw dandda7ees.
30 Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdo neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
“Taara gidonnay oonikka taara eqettees; qassi taara issife shiishonna ubbay laallees.
31 Protož pravím vám: Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu nebude odpuštěno lidem.
Hessa gisho, si7ite; asay oothiya ay nagarinne cashsha qaali ubbay atto geetettana, shin Geeshsha Ayyaana cayaa oodeskka iya nagaray atto geetettenna.
32 A kdyby kdo řekl slovo proti Synu člověka, bude jemu odpuštěno, ale kdož by mluvil proti Duchu svatému, nebude jemu odpuštěno, ani v tomto věku, ani v budoucím. (aiōn g165)
Oonikka Asa Na7a bolla iitabaa odettiko iyaw atto geetettana, shin Geeshsha Ayyaana bolla iitabaa odettiya oodeskka ha sa7an gidin yaana alamiyan iya nagaray atto geetettenna. (aiōn g165)
33 Čiňtež aneb strom dobrý, i ovoce jeho dobré; aneb čiňte strom zlý, i ovoce jeho zlé. Neboť po ovoci strom bývá poznán.
“Lo77o mithay lo77o ayfe ayfees; qassi iita mithay iita ayfees. Hiza, mithay erettey ba ayfiyaana.
34 Pokolení ještěrčí, kterakž byste mohli dobré věci mluviti, jsouce zlí? Nebo z hojnosti srdce ústa mluví.
Hinttenoo, shoosha nayto, hintte iita gidishe waanidi lo77obaa odettanaw dandda7etii? Asi ba wozanan kumidabaappe doonan odettees.
35 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.
Lo77o asi ba wozanan wothida lo77obaappe, lo77obaa kessees; iita asi ba wozanan wothida iitabaappe, iitabaa kessees.
36 Ale pravím vám, že z každého slova prázdného, kteréž mluviti budou lidé, vydadí počet v den soudný.
Shin si7ite, asay odettiya coo oda ubbaas pirdda gallas zaaro immana.
37 Nebo z slov svých spravedliv budeš, a z řečí svých budeš odsouzen.
Ays giikko, ne odettiya ne qaalan xillana; ne odettiya ne qaalay ne bolla pirddana” yaagis.
38 Tehdy odpověděli někteří z zákonníků a farizeů, řkouce: Mistře, chceme od tebe znamení viděti.
Hessafe guye, issi issi Farisaawetinne higge asttamaareti Yesuusakko, “Asttamaariyaw, neeni malaata oothada nuna bessa” yaagidosona.
39 On pak odpovídaje, dí jim: Pokolení zlé a cizoložné znamení hledá, ale znamení jemu nebude dáno, jediné to znamení Jonáše proroka.
Shin Yesuusi zaaridi, “Ammanettonnanne iita yeletethay malaata koyees. Shin nabiya Yoonasa malaatappe hara malaati iyaw imettena.
40 Nebo jakož byl Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci, takť bude Syn člověka v srdci země tři dni a tři noci.
Yoonasi gita molo ulon heedzu gallasinne heedzu qamma gam77idayssa mela Asa Na7ay heedzu gallasinne heedzu qamma biitta garssan gam77ana.
41 Muži Ninivitští stanou na soudu s pokolením tímto, a potupí je, proto že pokání činili k Jonášovu kázaní, a aj, víceť nežli Jonáš tuto.
Nanawe asay pirdda gallas denddidi ha yeletethaa bolla pirddana; ays giikko, entti Yoonasa sibkkatiya si7idi bantta nagaraappe simmidosona. Hekko, Yoonasappe aadhdheyssi hayssan de7ees.
42 Královna od poledne povstane k soudu s pokolením tímto, a potupí je; nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, víceť tuto nežli Šalomoun.
Pirdda gallas dugeha kawiya denddada ha yeletethaa bolla pirddana; ays giikko, iya Solomone cinccatethaa si7anaw biittaa gaxappe yasu. Hekko, Solomoneppe aadhdhey hayssan de7ees.
43 Když pak nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí, ale nenalézá.
“Tuna ayyaanay asappe keyidaappe guye baw shemppiyaso koyidi haathi baynna mela bessan daaburees, shin ba koyaa shemppuwa demmenna.
44 Tedy říká: Navrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel. A přijda, nalezne prázdný, vyčištěný a ozdobený.
Yaanin, ‘Ta agga keyida keetha simmada baana’ yaagees. I simmiya wode keethay kaysi gideyssanne pitettidinne giigi uttidayssa demmees.
45 Tedy jde a vezme s sebou sedm jiných duchů horších, nežli jest sám, a vejdouce, přebývají tam, i bývají poslední věci člověka toho horší nežli první. Takť se stane i tomuto zlému pokolení.
Hiza, simmi bidi, baappe iitiya hara laappun iita ayyaanata ekkidi yees; enttika uraa giddo gelidi de7oosona. He uraas kaseyssafe guyeyssi daro iitees. Ha iita yeletethaa bolla hessa mela hanana” yaagis.
46 A když on ještě mluvil k zástupům, aj, matka a bratří jeho stáli vně, žádajíce s ním promluviti.
Yesuusi deriyas oda bolla de7ishin iya aayiyanne iya ishati iya odisanaw koyidi karen eqqidosona.
47 I řekl jemu jeden: Aj, matka tvá i bratří tvoji stojí vně, chtíce s tebou mluviti.
Issi asi iyaakko, “Ne aayiyanne ne ishati nena odisanaw koyidi karen eqqidosona” yaagis.
48 On pak odpovídaje, řekl tomu, kterýž jemu pověděl: Kdo jest matka má? A kdo jsou bratří moji?
Yesuusi zaaridi, “Ta aayiya oonee? Ta ishatikka oonantee?” yaagis.
49 A vztáhna ruku svou na učedlníky své, řekl: Aj, matka má i bratří moji.
Ba kushiyara tamaareta mallishe, “Be7ite, ta aayanne ta ishati hayssata.
50 Nebo kdož by koli činil vůli Otce mého nebeského, ten jest bratr můj, i sestra má, i matka má.
Salon de7iya ta Aawa sheniya oothiya ubbay ta isha, ta michchonne ta aayo” yaagis.
