Matouš 12
1 V ten čas šel Ježíš v sobotu skrze obilí, učedlníci pak jeho lační jsouce, počali vymínati klasy a jísti.
Hesappe guye Yesusay sambata galas kaththa gidora adhi bidess. Iza kalizaytikka gafida gish tiya duthidi shigechi muus oykidda.
2 Farizeové pak spatřivše to, řekli jemu: Hle, učedlníci tvoji činí, čehož nesluší činiti v sobotu.
Parisaweti hessa beyidi Yesusa “hekko nena kalizayti sambata galas oothistanas besontaysa oothetess gidda.”
3 On pak řekl jim: Co jste nečtli, co učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
Izikka istas zaridi “Dawiteyinne izara diza asati gafida wode izi ay othidakkone nababibeyketi?
4 Kterak všel do domu Božího a chleby posvátné jedl, kterýchž jemu neslušelo jísti, ani těm, kteříž s ním byli, než toliko samým kněžím?
Xoossa keth gelidi qesistappe attin Dawiteyne izara dizayti bochanas besonta dumma uketh midess.
5 Aneb zdali jste nečtli v zákoně, že kněží v sobotu v chrámě sobotu ruší, a jsou bez hříchu?
Woykko qeseti sambata sharidi meqidess gidon otho othikko moro gidontaysa ooritte wogappe nababibeyketi?
6 Ale pravímť vám, že větší jest tuto nežli chrám.
Gidikkokka ta intess gizay meqdeseppe adhizadey han dess.
7 Než kdybyste věděli, co jest to: Milosrdenství chci a ne oběti, nepotupovali byste nevinných.
“Yarsho gidonta ta maroteth dosays” giza qaalay ay gusukunne inte erizakko xillota bolla pirdekistakkoshin
8 Syn zajisté člověka jest pánem i soboty.
asa nay sanbatas godda” gidees.
9 A odšed odtud, přišel do školy jejich.
Heppe izi gede adhishe ista mukurabe gelidess.
10 A aj, byl tu člověk, maje ruku uschlou. I tázali se ho, řkouce: Sluší-li v sobotu uzdravovati? aby jej obžalovali.
Henikka issi kushe silidadey dess. Yesuusa kasasanas gasso koyidi “sambata galas pathanas besize?” gidi iza oychidess.
11 On pak dí jim: Který z vás bude člověk, ješto by měl ovci jednu, a kdyby ta upadla do jámy v sobotu, i zdaliž nedosáhne jí a nevytáhne?
Izikka ista “inteppe isadde dorsi sambata galas olan gilikko ba dorssa izi gelidi ollafe gochi kessi erene?
12 A čím lepší jest člověk než ovce? A protož slušíť v sobotu dobře činiti.
Histikko assi dorssappe kehi adhene? hessa gish sambata galas lo7o oothoy digetena” gidess.
13 Tedy řekl člověku tomu: Vztáhni tu ruku svou. I vztáhl, a přivedena jest k zdraví jako druhá.
Addeza “ne kushe pidisa” gidess, addezikka ba kushe pidisin hinkko kusheza mala paxa gididees.
14 Farizeové pak vyšedše, drželi radu proti němu, kterak by jej zahladili.
Giddo atin parsaweti heppe kezidine Yesuusa wosti oyki wodhanakone ba garsan zoretidda.
15 A věděv to Ježíš, šel odtud. I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je všecky.
Yesusay ista qohaaththaa eridi heppe haraso deesh gidess. Daro derey iza kalidess harganchatakka wursi pathidess.
16 A s pohrůžkou přikázal jim, aby ho nezjevovali,
Izi onakone asas yotonta mala ista azazidess.
17 Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího:
Hesikka haniday nabe Isayasan “Ta doridayne ta izan ufa7etiza ta nay haysich; ta ayanappe ta iza bolla wothana, izikka amanonta deretas tumu pirda awajana, oyetena, woykko wassena. Izas qalaykka karen siyetena, Tuma pirda xonos gathana gakanas tinceti utida shomboqokka menthenane cuwatiza muqadakka toysena, amanonta dereti iza ufaysan nagana” getetidi yotetida tinbite qalay polistana.
18 Aj, služebník ten můj, kteréhož jsem vyvolil, ten milý můj, v němž se dobře zalíbilo duši mé. Položím Ducha svého na něj, a soud národům zvěstovati bude.
19 Nebude se vaditi, ani křičeti, aniž kdo na ulicích uslyší hlas jeho.
20 Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, až i vypoví soud k vítězství.
21 A ve jménu jeho národové doufati budou.
22 Tehdy přiveden k němu ďábelstvím posedlý, slepý a němý. I uzdravil jej, tak že ten slepý a němý i mluvil i viděl.
Hessappe guye daydanthi oykin xelanasine hasa7anas dayda7onta issi ura Yesusakko ekki yida. Yesusaykka iza pathin addezi xelanassine hasa7anas dandaydess.
23 I děsili se všickni zástupové a pravili: Není-liž tento ten Syn Davidův?
Assay wurikka malaletidi “haysi addezi Dawite nasha?” gidess.
24 Ale farizeové to uslyševše, řekli: Tento nevymítá ďáblů než skrze Belzebuba, kníže ďábelské.
Giddo atin parsaweti hessa siyda wode “Haysi addezi daydanth kesizay daydantha halaqa bi7el zebula wolqan xala gidanas besses” gida.
25 Ježíš pak znaje myšlení jejich, dí jim: Každé království rozdělené samo proti sobě spustne, a každé město neb dům proti sobě rozdělený nestane.
Yesusay ista qofa eridi “ba garsan isay issappe shaketiza kawotethi wurikka kundana, ba garsan shaketiza katamay woykko ketha assi minena.
26 A jestližeť satan satana vymítá, proti sobě rozdělen jest. Kterak tedy stane království jeho?
Xala7ey Xala7e kesiza gidkko Xala7ey ba garasan shaketidess gusa. Hessatho hanikko iza kawotethi wani minana danda7ize?
27 A vymítám-liť já ďábly skrze Belzebuba, synové vaši skrze koho vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
Tani bi7el zebula wolqan kesiza gidikko inte nayti aza woliqan kesane? Hessa gish inte nayti inte bolla pirdana.
28 Pakliť já Duchem Božím ďábly vymítám, přišloť jest jistě mezi vás království Boží.
Gido atin tani daydanth kesizay Xoossa ayanan gidikko Xoossa kawotethi intekko yidess gussa.
29 Aneb kterak kdo může do domu silného vjíti a jeho nádobí pobrati, leč by prvé svázal toho silného, a teprv by dům jeho obloupiti mohl?
Woykko issi uray wolqara dizade keth gelidi mishe bonqana koyikko kasetidi he wolqara dizadeza oyki qashonta wosti bonqane? Qachidappe guye bonqana dandayes.
30 Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdo neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
Tanara gidontadey tanara eqetes, tanara issippe shishonta uray wurikka lales.
31 Protož pravím vám: Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu nebude odpuštěno lidem.
Hessa gish ta intess tumu gays nagara othoyne cashi wuri asas ato getistana shin Xillo ayana cayida uray maretena.
32 A kdyby kdo řekl slovo proti Synu člověka, bude jemu odpuštěno, ale kdož by mluvil proti Duchu svatému, nebude jemu odpuštěno, ani v tomto věku, ani v budoucím. (aiōn g165)
Ay assikka asa na bolla hasa7iza iitta qaalay maristana shin Xillo Ayana bolla hasa7iza iita qaalay gidikko hayssa ha woden gidin woykko buro yana woden gidin maroy deena. (aiōn g165)
33 Čiňtež aneb strom dobrý, i ovoce jeho dobré; aneb čiňte strom zlý, i ovoce jeho zlé. Neboť po ovoci strom bývá poznán.
Mithi wuri ayfen eretizaysa mala inte lo7o ayfe demana mala intes lo7o mithi deyo, intes iita mithi diza gidikko inte ita ayfe ekkana.
34 Pokolení ještěrčí, kterakž byste mohli dobré věci mluviti, jsouce zlí? Nebo z hojnosti srdce ústa mluví.
Inteno marzera diza shoshato inteni iitata gidi utidi wosti lo7o hasa7anas dandayeti? Ulo garsan kumidazi dunara hasa7etess.
35 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.
Lo7o assi ba wozinan kunthi wothida lo7o yooppe lo7o hasa7es, iitta assikka ba wozinan kunthi wothidda itatethappe iitta yo kesses.
36 Ale pravím vám, že z každého slova prázdného, kteréž mluviti budou lidé, vydadí počet v den soudný.
Gido atin ta intess gizay asay ba hasa7ida hada qaala wurso gish pirda galas wurikka oychistana.
37 Nebo z slov svých spravedliv budeš, a z řečí svých budeš odsouzen.
Gassoykka ne qalappe dendidaysan ne xilada atanane ne qalappe dendidaysan ne bolla pirdistana
38 Tehdy odpověděli někteří z zákonníků a farizeů, řkouce: Mistře, chceme od tebe znamení viděti.
Hessappe guye issi issi Musse woga tamarsizaytine parsaweti Yesusa “astamare, nu neppe malalsiza malata beyanas koyos” gida.
39 On pak odpovídaje, dí jim: Pokolení zlé a cizoložné znamení hledá, ale znamení jemu nebude dáno, jediné to znamení Jonáše proroka.
Izi istass zaridi “ha iitane layma yeletay malata oyches gido attin nabbe Yoonasa malatappe atin hara malatay imetena” gidess.
40 Nebo jakož byl Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci, takť bude Syn člověka v srdci země tři dni a tři noci.
Yoonasay gita mole ulo giidon heedzdzu qamane hezu galas gami7ida mala asa nay hezu galasine hezu qamma bitta ulon gam7ana.
41 Muži Ninivitští stanou na soudu s pokolením tímto, a potupí je, proto že pokání činili k Jonášovu kázaní, a aj, víceť nežli Jonáš tuto.
Nanawe asay pirda galas hayssa ha yeletara dendidi ha yeleta bolla pirdana; gasoykka Nanawe asay Yoonaasa markatethan maroteth gelida gishasa. Hekko Yoonaasappe adhizadey han dees.
42 Královna od poledne povstane k soudu s pokolením tímto, a potupí je; nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, víceť tuto nežli Šalomoun.
Dugge baga dere kawoya Solomoone erateth siyanas bitta gaxappe dendada yidda gish pirda galas iza hayssa yeletethara dendada ha yeletetha bolla pirdana. Hekko Solomooneppe adhizadey hayssan dess.
43 Když pak nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí, ale nenalézá.
Tuna ayanay asappe kezidi sheemppo demanas hathi baynda mela bitan dabures, gido attin ba koyiza shemppo demena.
44 Tedy říká: Navrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel. A přijda, nalezne prázdný, vyčištěný a ozdobený.
Hessappe qasse kasse ta dizaso siimma bana gidi beniso izi simishin kasse izi dizasoy aykoyne baynda mela keth gididi geyidine gigeti dizaysa deemess.
45 Tedy jde a vezme s sebou sedm jiných duchů horších, nežli jest sám, a vejdouce, přebývají tam, i bývají poslední věci člověka toho horší nežli první. Takť se stane i tomuto zlému pokolení.
Hessafe bidi hara beppe itiza lapun iitta ayanata benara ekidi yeess. Istika he uran gelidi deyana. He uras kasse dusafe guye dusay iita gidana. Haysa iitta yeletethaskka hessa mala hanana.
46 A když on ještě mluvil k zástupům, aj, matka a bratří jeho stáli vně, žádajíce s ním promluviti.
Yesusay asas yotishin iza ayiyane ishati iza yochana koyidi karen eeqidashe;
47 I řekl jemu jeden: Aj, matka tvá i bratří tvoji stojí vně, chtíce s tebou mluviti.
Issi uray hekko ne ayane ne ishati nena hasa7isanas karen eeqidi nena koyetes gidess.
48 On pak odpovídaje, řekl tomu, kterýž jemu pověděl: Kdo jest matka má? A kdo jsou bratří moji?
Yesusaykka ta aya oone? ta ishatich isti oonante? gidess.
49 A vztáhna ruku svou na učedlníky své, řekl: Aj, matka má i bratří moji.
Be kushera bena kalizaytakko malatidi, ta ayane ta ishati haytanta.
50 Nebo kdož by koli činil vůli Otce mého nebeského, ten jest bratr můj, i sestra má, i matka má.
Salon diza ta aawa shene othizayti wurikka tass isha michchonne ayo gidess.
