Matouš 12
1 V ten čas šel Ježíš v sobotu skrze obilí, učedlníci pak jeho lační jsouce, počali vymínati klasy a jísti.
In that tyme went Iesus on the Sabot dayes thorow the corne and his disciples were anhogred and begane to plucke the eares of coorne and to eate.
2 Farizeové pak spatřivše to, řekli jemu: Hle, učedlníci tvoji činí, čehož nesluší činiti v sobotu.
When ye pharises sawe that they sayde vnto him: Beholde thy disciples do that which is not lawfull to do apon ye saboth daye.
3 On pak řekl jim: Co jste nečtli, co učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
He sayde vnto the: Haue ye not reed what David did whe he was anhougered and they also which were with him?
4 Kterak všel do domu Božího a chleby posvátné jedl, kterýchž jemu neslušelo jísti, ani těm, kteříž s ním byli, než toliko samým kněžím?
How he entred into the housse of God and ate ye halowed loves which were not lawfull for him to eate nether for the which were wt him but only for ye prestes.
5 Aneb zdali jste nečtli v zákoně, že kněží v sobotu v chrámě sobotu ruší, a jsou bez hříchu?
Or have ye not reed in ye lawe how that ye prestes in ye temple breake the saboth daye and yet are blamlesse?
6 Ale pravímť vám, že větší jest tuto nežli chrám.
But I saye vnto you: that here is one greater then ye teple.
7 Než kdybyste věděli, co jest to: Milosrdenství chci a ne oběti, nepotupovali byste nevinných.
Wherfore yf ye had wist what this sayinge meneth: I require mercy and not sacrifice: ye wold never have condened innocetes.
8 Syn zajisté člověka jest pánem i soboty.
For ye sonne of man is lord even of ye saboth daye.
9 A odšed odtud, přišel do školy jejich.
And he departed thence and went into their synagoge:
10 A aj, byl tu člověk, maje ruku uschlou. I tázali se ho, řkouce: Sluší-li v sobotu uzdravovati? aby jej obžalovali.
and beholde ther was a man whiche had his hande dryed vp. And they axed him sayinge: ys it lawfull to heale apon ye saboth dayes? because they myght acuse him.
11 On pak dí jim: Který z vás bude člověk, ješto by měl ovci jednu, a kdyby ta upadla do jámy v sobotu, i zdaliž nedosáhne jí a nevytáhne?
And he sayde vnto the: whiche of you wolde it be yf he had a shepe fallen into a pitte on ye saboth daye that wolde not take him and lyft him out?
12 A čím lepší jest člověk než ovce? A protož slušíť v sobotu dobře činiti.
And how moche is a man better the a shepe? Wherfore it is lefull to do a good dede on the saboth dayes.
13 Tedy řekl člověku tomu: Vztáhni tu ruku svou. I vztáhl, a přivedena jest k zdraví jako druhá.
Then sayde he to ye ma: stretch forth thy had. And he stretched it forthe. And it was made whole agayne lyke vnto ye other.
14 Farizeové pak vyšedše, drželi radu proti němu, kterak by jej zahladili.
Then ye Pharyses wet out and helde a cousell agaynst hym how they myght destroye hym.
15 A věděv to Ježíš, šel odtud. I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je všecky.
When Iesus knewe yt he departed thece and moche people folowed him and he healed the all
16 A s pohrůžkou přikázal jim, aby ho nezjevovali,
and charged the that they shuld not make him knowe:
17 Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího:
to fulfyll that which was spoden by Esay ye Prophet which sayeth.
18 Aj, služebník ten můj, kteréhož jsem vyvolil, ten milý můj, v němž se dobře zalíbilo duši mé. Položím Ducha svého na něj, a soud národům zvěstovati bude.
Beholde my chylde who I have chosen my beloved in who my soule deliteth. I wyll put my sprete on hym and he shall shewe iudgemet to ye gentyls.
19 Nebude se vaditi, ani křičeti, aniž kdo na ulicích uslyší hlas jeho.
He shall not stryve he shall not crye nether shall eny man heare his voyce in ye streetes
20 Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, až i vypoví soud k vítězství.
a brosed rede shall he not breacke and flaxe that begynneth to burne he shall not queche tyll he sende forth iudgement vnto victory
21 A ve jménu jeho národové doufati budou.
and in hys name shall the gentyls truste.
22 Tehdy přiveden k němu ďábelstvím posedlý, slepý a němý. I uzdravil jej, tak že ten slepý a němý i mluvil i viděl.
Then was brought to hym one possessed with a devyll which was both blynde and domme: and he healed hym insomoch that he which was blynd and domme both spake and sawe.
23 I děsili se všickni zástupové a pravili: Není-liž tento ten Syn Davidův?
And all the people were amased and sayde: Ys not this that sonne of David?
24 Ale farizeové to uslyševše, řekli: Tento nevymítá ďáblů než skrze Belzebuba, kníže ďábelské.
But when the Pharises hearde that they sayde: This felow dryveth ye devyls no nother wyse oute but by the helpe of Belzebub ye chefe of the devyls.
25 Ježíš pak znaje myšlení jejich, dí jim: Každé království rozdělené samo proti sobě spustne, a každé město neb dům proti sobě rozdělený nestane.
But Iesus knewe their thoughtes and sayde to the. Every kingdome devided wt in it sylfe shalbe brought to naught. Nether shall eny cite or housholde devyded agest it sylfe cotynue.
26 A jestližeť satan satana vymítá, proti sobě rozdělen jest. Kterak tedy stane království jeho?
So if sata cast out sata the is he devyded agenst him sylfe. How shall then his kyngdome endure?
27 A vymítám-liť já ďábly skrze Belzebuba, synové vaši skrze koho vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
Also if I by ye helpe of Belzebub cast oute devyls: by whose helpe do youre chyldren cast them out? Therfore they shalbe youre iudges.
28 Pakliť já Duchem Božím ďábly vymítám, přišloť jest jistě mezi vás království Boží.
But if I cast out the devyls by the sprite of God: then is the kyngdome of god come on you?
29 Aneb kterak kdo může do domu silného vjíti a jeho nádobí pobrati, leč by prvé svázal toho silného, a teprv by dům jeho obloupiti mohl?
Ether how can a ma enter into a stroge manes housse and violently take awaye his goodes: excepte he fyrst binde ye stroge man and the spoyle his housse?
30 Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdo neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
He that is not wt me is agaynst me. And he yt gaddereth not wt me scattereth abrode.
31 Protož pravím vám: Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu nebude odpuštěno lidem.
Wherfore I say vnto you all maner of synne and blasphemy shalbe forgeven vnto men: but the blasphemy of ye sprite shall not be forgeven vnto men.
32 A kdyby kdo řekl slovo proti Synu člověka, bude jemu odpuštěno, ale kdož by mluvil proti Duchu svatému, nebude jemu odpuštěno, ani v tomto věku, ani v budoucím. (aiōn g165)
And whoso ever speaketh a worde agaynst the sonne of man it shalbe forgeven him. But whosoever speaketh agaynst the holy goost it shall not be forgeven hym: no nether in this worlde nether in the worlde to come. (aiōn g165)
33 Čiňtež aneb strom dobrý, i ovoce jeho dobré; aneb čiňte strom zlý, i ovoce jeho zlé. Neboť po ovoci strom bývá poznán.
Ether make ye tree good and his frute good also: or els make ye tree evyll and his frute evyll also. For ye tree is knowe by his frute.
34 Pokolení ještěrčí, kterakž byste mohli dobré věci mluviti, jsouce zlí? Nebo z hojnosti srdce ústa mluví.
O generacio of viperes how can ye saye well whe ye youre selves are evyll? For of ye aboundace of the hert ye mouthe speaketh.
35 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.
A good ma oute of ye good treasure of his hert bringeth forth good thynges. And an evyll man out of his evyll treasure bringeth forth evyll thinges.
36 Ale pravím vám, že z každého slova prázdného, kteréž mluviti budou lidé, vydadí počet v den soudný.
But I say vnto you that of every ydell worde that men shall have spoken: they shall geve acountes at the daye of iudgement.
37 Nebo z slov svých spravedliv budeš, a z řečí svých budeš odsouzen.
For by thy wordes thou shalt be iustifyed: and by thy wordes thou shalt be condemned.
38 Tehdy odpověděli někteří z zákonníků a farizeů, řkouce: Mistře, chceme od tebe znamení viděti.
Then answered certeyne of the scribes and of the Pharises sayinge: Master we wolde fayne se a sygne of ye.
39 On pak odpovídaje, dí jim: Pokolení zlé a cizoložné znamení hledá, ale znamení jemu nebude dáno, jediné to znamení Jonáše proroka.
He answered and sayde to the: The evyll and advoutrous generacio seketh a signe but ther shall no signe be geve to the saue the signe of the Prophete Ionas.
40 Nebo jakož byl Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci, takť bude Syn člověka v srdci země tři dni a tři noci.
For as Ionas was thre dayes and thre nyghtes in the whales belly: soo shall ye sonne of man be thre dayes and thre nyghtes in ye hert of ye erth.
41 Muži Ninivitští stanou na soudu s pokolením tímto, a potupí je, proto že pokání činili k Jonášovu kázaní, a aj, víceť nežli Jonáš tuto.
The men of Ninivie shall rise at the daye of iugdement with this nacion and condemne them: for they amended at ye preachinge of Ionas. And beholde a greater then Ionas is here.
42 Královna od poledne povstane k soudu s pokolením tímto, a potupí je; nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, víceť tuto nežli Šalomoun.
The quene of ye south shall ryse at ye daye of iudgement with this generacion and shall condemne the: for she came fro the vtmost parties of the worlde to heare the wysdome of Salomon. And beholde a greater then Salomo is here.
43 Když pak nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí, ale nenalézá.
When the vnclene sprite is gone out of a man he walketh throughout dry places seking reest and fyndeth none.
44 Tedy říká: Navrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel. A přijda, nalezne prázdný, vyčištěný a ozdobený.
Then he sayeth: I will retourne ageyne into my housse fro whece I came oute. And when he is come he fyndeth the housse empty and swepte and garnisshed.
45 Tedy jde a vezme s sebou sedm jiných duchů horších, nežli jest sám, a vejdouce, přebývají tam, i bývají poslední věci člověka toho horší nežli první. Takť se stane i tomuto zlému pokolení.
Then he goeth his waye and taketh vnto him seven other spretes worsse then himsilfe and so entre they in and dwell there. And the ende of that man is worsse then the beginning. Even so shall it be with this evell nacion.
46 A když on ještě mluvil k zástupům, aj, matka a bratří jeho stáli vně, žádajíce s ním promluviti.
Whill he yet talked to the people: beholde his mother and his brethren stode without desyringe to speake with him.
47 I řekl jemu jeden: Aj, matka tvá i bratří tvoji stojí vně, chtíce s tebou mluviti.
Then one sayde vnto hym: beholde thy mother and thy brethre stonde without desiringe to speke wt the.
48 On pak odpovídaje, řekl tomu, kterýž jemu pověděl: Kdo jest matka má? A kdo jsou bratří moji?
He answered and sayd to him that tolde hym: Who is my mother? or who are my brethren?
49 A vztáhna ruku svou na učedlníky své, řekl: Aj, matka má i bratří moji.
And he stretched forth his hond over his disciples and sayd: behold my mother and my brethren.
50 Nebo kdož by koli činil vůli Otce mého nebeského, ten jest bratr můj, i sestra má, i matka má.
For whosoever dothe my fathers will which is in heve the same is my brother suster and mother.
