Matouš 12
1 V ten čas šel Ježíš v sobotu skrze obilí, učedlníci pak jeho lační jsouce, počali vymínati klasy a jísti.
At that time Jesus went on the sabbath through the grain-fields; and his disciples were hungry, and began to pluck the ears of grain, and to eat.
2 Farizeové pak spatřivše to, řekli jemu: Hle, učedlníci tvoji činí, čehož nesluší činiti v sobotu.
But the Pharisees, seeing it, said to him, Lo! thy disciples are doing that which it is not lawful to do on the sabbath.
3 On pak řekl jim: Co jste nečtli, co učinil David, když lačněl, on i ti, kteříž s ním byli?
But he said to them, Have ye not read what David did, when he and those who were with him were hungry?
4 Kterak všel do domu Božího a chleby posvátné jedl, kterýchž jemu neslušelo jísti, ani těm, kteříž s ním byli, než toliko samým kněžím?
how he went into the house of God, and they ate the show-bread, which it was not lawful for him to eat, nor for those who were with him, but for the priests alone?
5 Aneb zdali jste nečtli v zákoně, že kněží v sobotu v chrámě sobotu ruší, a jsou bez hříchu?
Or have ye not read in the Law, that on the sabbaths the priests in the temple profane the sabbath, and are blameless?
6 Ale pravímť vám, že větší jest tuto nežli chrám.
But I say to you, that something greater than the temple is here.
7 Než kdybyste věděli, co jest to: Milosrdenství chci a ne oběti, nepotupovali byste nevinných.
But if ye had known what this meaneth, “I desire mercy and not sacrifice,” ye would not have condemned the guiltless.
8 Syn zajisté člověka jest pánem i soboty.
For the Son of man is lord of the sabbath.
9 A odšed odtud, přišel do školy jejich.
And departing thence, he went into their synagogue.
10 A aj, byl tu člověk, maje ruku uschlou. I tázali se ho, řkouce: Sluší-li v sobotu uzdravovati? aby jej obžalovali.
And, lo! there was a man having a withered hand. And they asked him, saying, Is it lawful to heal on the sabbath? that they might accuse him.
11 On pak dí jim: Který z vás bude člověk, ješto by měl ovci jednu, a kdyby ta upadla do jámy v sobotu, i zdaliž nedosáhne jí a nevytáhne?
And he said to them, Who of you that owneth one sheep, if it fall into a pit on the sabbath, will not lay hold of it, and lift it out?
12 A čím lepší jest člověk než ovce? A protož slušíť v sobotu dobře činiti.
Of how much more worth now is a man than a sheep! So then it is lawful to do well on the sabbath.
13 Tedy řekl člověku tomu: Vztáhni tu ruku svou. I vztáhl, a přivedena jest k zdraví jako druhá.
Then saith he to the man, Stretch forth thy hand. And he stretched it forth; and it was restored sound as the other.
14 Farizeové pak vyšedše, drželi radu proti němu, kterak by jej zahladili.
Then the Pharisees went out, and consulted together against him, how they might destroy him.
15 A věděv to Ježíš, šel odtud. I šli za ním zástupové mnozí, a uzdravil je všecky.
But Jesus, knowing it, withdrew from thence; and many followed him; and he healed them all,
16 A s pohrůžkou přikázal jim, aby ho nezjevovali,
and strictly charged them not to make him known;
17 Aby se naplnilo povědění skrze Izaiáše proroka, řkoucího:
that it might be fulfilled which was spoken through Isaiah the prophet, saying,
18 Aj, služebník ten můj, kteréhož jsem vyvolil, ten milý můj, v němž se dobře zalíbilo duši mé. Položím Ducha svého na něj, a soud národům zvěstovati bude.
“Behold my servant, whom I chose; my beloved, with whom my soul is well pleased; I will put my Spirit upon him, and he will declare judgment to the nations.
19 Nebude se vaditi, ani křičeti, aniž kdo na ulicích uslyší hlas jeho.
He will not strive, nor cry aloud, nor will any one hear his voice in the streets.
20 Třtiny nalomené nedolomí, a lnu kouřícího se neuhasí, až i vypoví soud k vítězství.
A bruised reed he will not break, and smoking flax he will not quench, till he send forth judgment unto victory.
21 A ve jménu jeho národové doufati budou.
And in his name will nations hope.”
22 Tehdy přiveden k němu ďábelstvím posedlý, slepý a němý. I uzdravil jej, tak že ten slepý a němý i mluvil i viděl.
Then was brought to him one possessed by a demon, blind and dumb; and he healed him, so that the dumb man spoke and saw.
23 I děsili se všickni zástupové a pravili: Není-liž tento ten Syn Davidův?
And all the multitudes were amazed, and said, Is this the son of David?
24 Ale farizeové to uslyševše, řekli: Tento nevymítá ďáblů než skrze Belzebuba, kníže ďábelské.
But the Pharisees, hearing it, said, This man doth not cast out the demons, except through Beelzebul, the prince of the demons.
25 Ježíš pak znaje myšlení jejich, dí jim: Každé království rozdělené samo proti sobě spustne, a každé město neb dům proti sobě rozdělený nestane.
And he, knowing their thoughts, said to them, Every kingdom divided against itself is brought to desolation; and no city or house divided against itself will stand.
26 A jestližeť satan satana vymítá, proti sobě rozdělen jest. Kterak tedy stane království jeho?
And if Satan cast out Satan, he is divided against himself; how then shall his kingdom stand?
27 A vymítám-liť já ďábly skrze Belzebuba, synové vaši skrze koho vymítají? Protož oni soudcové vaši budou.
And if I cast out the demons through Beelzebul, through whom do your sons cast them out? Therefore shall they be judges of you.
28 Pakliť já Duchem Božím ďábly vymítám, přišloť jest jistě mezi vás království Boží.
But if I cast out the demons through the Spirit of God, then hath the kingdom of God already come to you.
29 Aneb kterak kdo může do domu silného vjíti a jeho nádobí pobrati, leč by prvé svázal toho silného, a teprv by dům jeho obloupiti mohl?
Or how can one enter into a strong man's house, and seize upon his goods, unless he first bind the strong man, and then plunder his house?
30 Kdož není se mnou, proti mně jest; a kdo neshromažďuje se mnou, rozptylujeť.
He that is not with me is against me; and he that gathereth not with me scattereth abroad.
31 Protož pravím vám: Všeliký hřích i rouhání bude lidem odpuštěno, ale rouhání proti Duchu nebude odpuštěno lidem.
Therefore I say to you, All manner of sin and evil-speaking will be forgiven to men; but blasphemy against the Spirit will not be forgiven.
32 A kdyby kdo řekl slovo proti Synu člověka, bude jemu odpuštěno, ale kdož by mluvil proti Duchu svatému, nebude jemu odpuštěno, ani v tomto věku, ani v budoucím. (aiōn g165)
And whoever speaketh a word against the Son of man, it will be forgiven him; but whoever speaketh against the Holy Spirit, it will not be forgiven him, either in this world, or in the world to come. (aiōn g165)
33 Čiňtež aneb strom dobrý, i ovoce jeho dobré; aneb čiňte strom zlý, i ovoce jeho zlé. Neboť po ovoci strom bývá poznán.
Either say that the tree is good, and its fruit good; or say that the tree is bad, and its fruit bad; for the tree is known by its fruit. Brood of vipers!
34 Pokolení ještěrčí, kterakž byste mohli dobré věci mluviti, jsouce zlí? Nebo z hojnosti srdce ústa mluví.
How can ye, evil as ye are, speak good things? For out of the abundance of the heart the mouth speaketh.
35 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu vynáší zlé.
The good man, from his good treasure, bringeth out good things; and the evil man, from his evil treasure, bringeth out evil things.
36 Ale pravím vám, že z každého slova prázdného, kteréž mluviti budou lidé, vydadí počet v den soudný.
And I say to you, that for every idle word that men shall speak, they will give account in the day of judgment.
37 Nebo z slov svých spravedliv budeš, a z řečí svých budeš odsouzen.
For by thy words thou wilt be justified, and by thy words thou wilt be condemned.
38 Tehdy odpověděli někteří z zákonníků a farizeů, řkouce: Mistře, chceme od tebe znamení viděti.
Then some of the scribes and Pharisees answered him, saying, Teacher, we wish to see a sign from thee.
39 On pak odpovídaje, dí jim: Pokolení zlé a cizoložné znamení hledá, ale znamení jemu nebude dáno, jediné to znamení Jonáše proroka.
But he answered and said to them, A wicked and adulterous generation is seeking for a sign; and no sign will be given to it, but the sign of Jonah the prophet.
40 Nebo jakož byl Jonáš v břiše velryba tři dni a tři noci, takť bude Syn člověka v srdci země tři dni a tři noci.
For as Jonah was three days and three nights in the belly of the great fish, so will the Son of man be three days and three nights in the heart of the earth.
41 Muži Ninivitští stanou na soudu s pokolením tímto, a potupí je, proto že pokání činili k Jonášovu kázaní, a aj, víceť nežli Jonáš tuto.
The men of Nineveh will stand up in the judgment with this generation, and will condemn it; for they repented at the preaching of Jonah; and, lo! something more than Jonah is here.
42 Královna od poledne povstane k soudu s pokolením tímto, a potupí je; nebo přijela od končin země, aby slyšela moudrost Šalomounovu, a aj, víceť tuto nežli Šalomoun.
The queen of the south will rise up in the judgment with this generation, and will condemn it; for she came from the ends of the earth to hear the wisdom of Solomon; and lo! something more than Solomon is here.
43 Když pak nečistý duch vyjde od člověka, chodí po místech suchých, hledaje odpočinutí, ale nenalézá.
But when the unclean spirit is gone out from a man, it goeth through dry places, seeking rest, and findeth it not.
44 Tedy říká: Navrátím se do domu svého, odkudž jsem vyšel. A přijda, nalezne prázdný, vyčištěný a ozdobený.
Then it saith, I will return to my house whence I came out. And on coming, it findeth it empty, and swept, and put in order.
45 Tedy jde a vezme s sebou sedm jiných duchů horších, nežli jest sám, a vejdouce, přebývají tam, i bývají poslední věci člověka toho horší nežli první. Takť se stane i tomuto zlému pokolení.
Then it goeth and taketh with it seven other spirits more wicked than itself, and they enter in, and dwell there; and the last state of that man becometh worse than the first. So will it be also with this wicked generation.
46 A když on ještě mluvil k zástupům, aj, matka a bratří jeho stáli vně, žádajíce s ním promluviti.
While he was yet speaking to the multitudes, lo! his mother and his brothers were standing without, seeking to speak with him.
47 I řekl jemu jeden: Aj, matka tvá i bratří tvoji stojí vně, chtíce s tebou mluviti.
And one said to him, Behold, thy mother and thy brothers are standing without, seeking to speak with thee.
48 On pak odpovídaje, řekl tomu, kterýž jemu pověděl: Kdo jest matka má? A kdo jsou bratří moji?
But he answered and said to him that told him, Who is my mother, and who are my brothers?
49 A vztáhna ruku svou na učedlníky své, řekl: Aj, matka má i bratří moji.
And stretching forth his hand toward his disciples, be said, Behold, my mother and my brothers!
50 Nebo kdož by koli činil vůli Otce mého nebeského, ten jest bratr můj, i sestra má, i matka má.
For whoever doeth the will of my Father who is in heaven, he is my brother, and sister, and mother.
