Matouš 10
1 A svolav dvanácte učedlníků svých, dal jim moc nad duchy nečistými, aby je vymítali, a aby uzdravovali všelikou nemoc, i všeliký neduh.
Potom Ježíš svolal svých dvanáct žáků a dal jim moc nad temnými silami, aby je vyháněli a uzdravovali všechny nemoci těla i ducha.
2 Dvanácti pak apoštolů jména jsou tato: První Šimon, kterýž slove Petr, a Ondřej bratr jeho, Jakub Zebedeův a Jan bratr jeho,
Jména těch dvanácti, které nazval svými vyslanci – apoštoly, jsou: Šimon, zvaný Petr, Ondřej – Petrův bratr, Jakub – syn Zebedeův a jeho bratr Jan,
3 Filip a Bartoloměj, Tomáš a Matouš, kterýž býval celný, Jakub Alfeův a Lebbeus, přijmím Taddeus,
Filip, Bartoloměj, Tomáš, Matouš – bývalý celník, Jakub – syn Alfeův, Tadeáš,
4 Šimon Kananitský, a Jidáš Iškariotský, kterýž i zradil ho.
Šimon Kenaanský a Jidáš Iškariotský, jenž ho nakonec zradil.
5 Těchto dvanácte poslal Ježíš, přikazuje jim, řka: Na cestu pohanů nechoďte, a do města Samaritánských nevcházejte.
Těchto dvanáct Ježíš vyslal a na cestu jim dal pokyny: „Nechoďte nyní mezi pohany a nevcházejte do samařských měst.
6 Ale raději jděte k ovcem zahynulým z domu Izraelského.
Raději jděte k těm Izraelcům, kteří se Bohu odcizili, a rozhlašujte, že Boží království je již blízko.
7 Jdouce pak, kažte, řkouce: Že se přiblížilo království nebeské.
8 Nemocné uzdravujte, malomocné čisťte, mrtvé křeste, ďábelství vymítejte; darmo jste vzali, darmo dejte.
Uzdravujte nemocné, mrtvé probouzejte k životu, očišťujte malomocné, vyhánějte démony. Co jste zdarma dostali, zdarma rozdávejte.
9 Nebeřte s sebou zlata, ani stříbra, ani peněz do opasků svých,
Neshánějte žádné peníze,
10 Ani mošny na cestu, ani dvou sukní, ani obuvi, ani hůlky; hodenť jest zajisté dělník pokrmu svého.
neberte si na cestu zavazadlo s náhradními šaty či obuví, ani hůl na obranu. Jako dělník dostává mzdu, tak i ti, kterým sloužíte, by se měli o vás postarat.
11 A do kteréhožkoli města neb městečka vešli byste, vzeptejte se, kdo by v něm hodný byl, a tu pobuďte, až i vyjdete.
Kdykoliv vstoupíte do města nebo vesnice, ptejte se po bohabojném člověku a v jeho domě pak zůstaňte, dokud se nevydáte na další cestu.
12 A vcházejíce do domu, pozdravte ho.
Když vstoupíte do domu, pozdravte přáním pokoje.
13 A jestliže bude dům ten hodný, pokoj váš přijdiž naň; pakli by nebyl hodný, pokoj váš navratiž se k vám.
Jestliže vaše poselství vděčně přijmou, naplní je pokoj, který přinášíte.
14 A kdožkoli nepřijal by vás, a neuposlechl by řečí vašich, vyjdouce ven z domu neb z města toho, vyrazte prach z noh svých.
Odmítnou-li, jejich škoda, vám pokoj zůstane. Opusťte každé město nebo dům, kde by vás ani vaše svědectví nepřijali, a nezdržujte se s nimi.
15 Amen pravím vám: Lehčeji bude zemi Sodomských a Gomorských v den soudný nežli městu tomu.
Říkám vám, že takové město na tom bude v den soudu hůře než Sodoma a Gomora.
16 Aj, já posílám vás jako ovce mezi vlky; protož buďte opatrní jako hadové, a sprostní jako holubice.
Posílám vás jako ovce mezi vlky. Buďte tedy obezřetní jako hadi a bezelstní jako holubice.
17 Vystříhejte se pak lidí; neboť vás vydávati budou do sněmů, a v shromážděních svých budou vás bičovati.
Mějte se na pozoru před lidmi, protože vás budou vydávat soudům a budou vás bičovat v synagogách,
18 Ano i před vládaře i před krále vedeni budete pro mne, na svědectví proti nim, i národům.
vláčet vás před vládce a panovníky kvůli mně. To všechno bude příležitost, abyste jim i celému světu vydali svědectví.
19 Když pak vás vydadí, nebuďtež pečliví, kterak aneb co byste mluvili; dánoť bude zajisté vám v tu hodinu, co budete míti mluviti.
Až vás postaví před soud, nedělejte si starosti s tím, jak a co budete mluvit, protože vám budou dána pravá slova v pravý čas.
20 Nebo ne vy jste, kteříž mluvíte, ale Duch Otce vašeho, kterýž mluví v vás.
To nebudete mluvit vy, ale Duch vašeho Otce promluví skrze vás.
21 Vydáť pak bratr bratra na smrt, i otec syna, a povstanouť dítky proti rodičům, a zmordují je.
Bratr vydá bratra na smrt, otec syna, děti se vzbouří proti rodičům a zabijí je.
22 A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé, ale kdož setrvá až do konce, tenť spasen bude.
Všichni vás budou nenávidět, protože jste moji. Ale ten, kdo vytrvá až do konce, bude zachráněn pro věčnost.
23 Když se pak vám budou protiviti v tom městě, utecte do jiného. Amen zajisté pravím vám, nezchodíte měst Izraelských, až přijde Syn člověka.
Budou-li vás v některém městě pronásledovat, utečte do jiného. Říkám vám, že nestačíte projít všechna izraelská města dříve, než se prokáže, kdo vlastně jsem.
24 Neníť učedlník nad mistra, ani služebník nad pána svého.
Žák nemůže očekávat víc než učitel, ani služebník Boží víc než jeho pán.
25 Dostiť jest učedlníku, aby byl jako mistr jeho, a služebník jako pán jeho. Poněvadž hospodáře Belzebubem nazývali, čím pak více domácí jeho?
Ať je spokojen s údělem svého učitele a pána. Když mne obvinili, že jsem ve spojení s ďáblem, co si asi vymyslí na vás!
26 Protož nebojte se jich; nebo není nic skrytého, což by nemělo býti zjeveno, ani tajného, ješto by nemělo zvědíno býti.
Ale nebojte se jich. Přijde čas, že pravda vyjde najevo a všechno skryté bude odhaleno.
27 Což vám pravím ve tmách, pravte na světle, a co v uši slyšíte, hlásejte na domích.
Co vám říkám ve tmě, povězte na světle, a co vám šeptám do ucha, rozhlašujte veřejně!
28 A nebojte se těch, kteříž mordují tělo, ale duše nemohou zamordovati; než raději se bojte toho, kterýž může i duši i tělo zatratiti v pekelném ohni. (Geenna g1067)
A nebojte se těch, kteří zabíjejí tělo; věčný život vzít nemohou. Spíše mějte strach z toho, který vás může navěky zahubit. (Geenna g1067)
29 Zdaliž nebývají prodáváni dva vrabečkové za penízek? A však jeden z nich nepadá na zem bez Otce vašeho.
Jakoupak cenu má vrabec? A přece ani jeden nespadne na zem bez vědomí vašeho Otce.
30 Vaši pak i vlasové na hlavě všickni sečteni jsou.
31 Protož nebojte se, dražší jste vy nežli mnoho vrabců.
Tak nemějte strach – jste daleko cennější než celé hejno vrabců. Otci záleží na každém vašem vlásku.
32 Kdožkoli tedy vyzná mne před lidmi, vyznámť i já jej před Otcem svým, kterýž jest v nebesích.
Kdo se ke mně přizná před lidmi, k tomu se i já budu hlásit před svým Otcem v nebi.
33 Kdož by pak mne zapřel před lidmi, zapřímť ho i já před Otcem svým, kterýž jest v nebesích.
Kdo mne však před lidmi zapře, toho se zřeknu před svým nebeským Otcem.
34 Nedomnívejte se, že bych přišel pokoj dáti na zemi. Nepřišelť jsem, abych pokoj uvedl, ale meč.
Nemyslete si, že můj příchod přinese světu bezprostřední pokoj; můj příchod způsobí i boj a násilí.
35 Přišel jsem zajisté, abych rozdělil člověka proti otci jeho, a dceru proti mateři její, a nevěstu proti svegruši její.
Víra ve mne může rozdělit syna a otce, dceru a matku, snachu a tchyni.
36 A nepřátelé člověka domácí jeho.
Nepochopení a zloba vlastní rodiny bývají nejhlubší.
37 Kdo miluje otce neb matku více nežli mne, neníť mne hoden; a kdož miluje syna neb dceru více nežli mne, neníť mne hoden.
Kdo má ve svém srdci na prvním místě otce nebo matku, syna nebo dceru, a ne mne, není mne hoden.
38 A kdož nebéře kříže svého a nenásleduje mne, neníť mne hoden.
Kdo by chtěl za mnou jít a nevzal by na sebe tyto těžkosti jako kříž, není mne hoden.
39 Kdo nalezne duši svou, ztratíť ji; a kdo by ztratil duši svou pro mne, nalezneť ji.
Kdo lpí na svém životě, ztratí ho, kdo však je ochoten pro mne všechno obětovat, ten teprve pravý život získá.
40 Kdo vás přijímá, mne přijímá; a kdo mne přijímá, přijímá toho, kterýž mne poslal.
Kdo přijímá vás, přijímá mne, a kdo přijímá mne, ten přijímá toho, který mne poslal.
41 Kdo přijímá proroka ve jménu proroka, odplatu proroka vezme; a kdož přijímá spravedlivého ve jménu spravedlivého, odplatu spravedlivého vezme.
Přijme-li někdo mého svědka s vědomím, že Bůh ho posílá, dostane stejnou odměnu jako on. Kdo se ujme věřícího pro jeho víru ve mne, dostane stejnou odměnu jako ten věřící.
42 A kdož by koli dal jednomu z těchto maličkých toliko číši vody studené k nápoji ve jménu učedlníka, zajisté pravím vám, neztratíť odplaty své.
A kdo by podal třeba jen sklenici studené vody jednomu z nepatrných, protože je můj učedník, ten bude určitě odměněn.“
