Marek 1
1 Počátek evangelium Ježíše Krista, Syna Božího;
Initium Evangelii Iesu Christi, Filii Dei.
2 Jakož psáno jest v prorocích: Aj, já posílám anděla svého před tváří tvou, kterýž připraví cestu tvou před tebou.
Sicut scriptum est in Isaia propheta: Ecce ego mitto angelum meum ante faciem tuam, qui præparabit viam tuam ante te.
3 Hlas volajícího na poušti: Připravujte cestu Páně, přímé čiňte stezky jeho.
Vox clamantis in deserto: Parate viam Domini, rectas facite semitas eius.
4 Křtil Jan na poušti, a kázal křest pokání na odpuštění hříchů.
Fuit Ioannes in deserto baptizans, et prædicans baptismum pœnitentiæ in remissionem peccatorum.
5 I vycházela k němu všecka krajina Judská i Jeruzalémští, a křtěni byli od něho všickni v Jordáně řece, vyznávajíce hříchy své.
Et egrediebatur ad eum omnis Iudææ regio, et Ierosolymitæ universi, et baptizabantur ab illo in Iordanis flumine, confitentes peccata sua.
6 Byl pak Jan odín srstmi velbloudovými, a pás kožený na bedrách jeho, a jídal kobylky a med lesní.
Et erat Ioannes vestitus pilis cameli, et zona pellicea circa lumbos eius, et locustas, et mel silvestre edebat.
7 A kázal, řka: Jde za mnou silnější nežli já, kterémuž nejsem hoden, sehna se, rozvázati řeménka u obuvi jeho.
Et prædicabat dicens: Venit fortior post me: cuius non sum dignus procumbens solvere corrigiam calceamentorum eius.
8 Já zajisté křtil jsem vás vodou, ale onť vás křtíti bude Duchem svatým.
Ego baptizavi vos aqua, ille vero baptizabit vos Spiritu sancto.
9 I stalo se v těch dnech, přišel Ježíš z Nazarétu Galilejského, a pokřtěn jest od Jana v Jordáně.
Et factum est: in diebus illis venit Iesus a Nazareth Galilææ: et baptizatus est a Ioanne in Iordane.
10 A hned vystoupiv z vody, uzřel nebesa otevřená a Ducha jako holubici sstupujícího na něj.
Et statim ascendens de aqua, vidit cælos apertos, et Spiritum tamquam columbam descendentem, et manentem in ipso.
11 A hlas stal se s nebe: Ty jsi ten můj milý Syn, v němž mi se dobře zalíbilo.
Et vox facta est de cælis: Tu es Filius meus dilectus, in te complacui.
12 A i hned ho Duch vypudil na poušť.
Et statim Spiritus expulit eum in desertum.
13 I byl tam na poušti čtyřidceti dnů, a pokoušín byl od satana; a byl s zvěří, a andělé přisluhovali jemu.
Et erat in deserto quadraginta diebus, et quadraginta noctibus: et tentabatur a satana: eratque cum bestiis, et angeli ministrabant illi.
14 Když pak byl vsazen Jan, přišel Ježíš do Galilee, káže evangelium království Božího,
Postquam autem traditus est Ioannes, venit Iesus in Galilæam, prædicans Evangelium regni Dei,
15 A pravě: Že se naplnil čas, a přiblížilo se království Boží. Čiňte pokání, a věřte evangelium.
et dicens: Quoniam impletum est tempus, et appropinquavit regnum Dei: pœnitemini, et credite Evangelio.
16 A chodě podlé moře Galilejského, uzřel Šimona a Ondřeje bratra jeho, ani pouštějí síti do moře, (nebo rybáři byli.)
Et præteriens secus Mare Galilææ, vidit Simonem, et Andream fratrem eius, mittentes retia in mare, (erant enim piscatores)
17 I řekl jim Ježíš: Poďte za mnou, a učiním vás rybáře lidí.
et dixit eis Iesus: Venite post me, et faciam vos fieri piscatores hominum.
18 A hned opustivše síti své, šli za ním.
Et protinus relictis retibus, secuti sunt eum.
19 A poodšed odtud maličko, uzřel Jakuba syna Zebedeova, a Jana bratra jeho, ani na lodí tvrdí síti.
Et progressus inde pusillum, vidit Iacobum Zebedæi, et Ioannem fratrem eius, et ipsos componentes retia in navi:
20 A hned povolal jich. A oni opustivše otce svého Zebedea na lodí s pacholky, šli za ním.
et statim vocavit illos. Et relicto patre suo Zebedæo in navi cum mercenariis, secuti sunt eum.
21 I vešli do Kafarnaum. A hned v sobotu šed do školy, učil.
Et ingrediuntur Capharnaum: et statim sabbatis ingressus in synagogam, docebat eos.
22 I divili se náramně učení jeho; nebo učil je, jako moc maje, a ne jako zákonníci.
Et stupebant super doctrina eius: erat enim docens eos, quasi potestatem habens, et non sicut Scribæ.
23 I byl v škole jejich člověk, maje ducha nečistého. Kterýž zvolal,
Et erat in synagoga eorum homo in spiritu immundo: et exclamavit,
24 Řka: Ach, což jest tobě do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi zatratiti nás. Znám tě, kdo jsi, že ten Svatý Boží.
dicens: Quid nobis, et tibi Iesu Nazarene: venisti perdere nos? scio qui sis, Sanctus Dei.
25 I přimluvil mu Ježíš, řka: Umlkniž a vyjdi z něho.
Et comminatus est ei Iesus, dicens: Obmutesce, et exi de homine.
26 I polomcovav jím duch nečistý a křiče hlasem velikým, vyšel z něho.
Et discerpens eum spiritus immundus, et exclamans voce magna exiit ab eo.
27 I lekli se všickni, tak že se tázali mezi sebou, řkouce: I co jest toto? Jakéž toto nové učení, že mocně i těm duchům nečistým rozkazuje, a poslouchají ho?
Et mirati sunt omnes, ita ut conquirerent inter se dicentes: Quidnam est hoc? quænam doctrina hæc nova? quia in potestate etiam spiritibus immundis imperat, et obediunt ei.
28 I roznesla se pověst o něm hned po vší krajině Galilejské.
Et processit rumor eius statim in omnem regionem Galilææ.
29 A hned vyšedše ze školy, přišli do domu Šimonova a Ondřejova s Jakubem a s Janem.
Et protinus egredientes de synagoga, venerunt in domum Simonis, et Andreæ cum Iacobo, et Ioanne.
30 Šimonova pak svegruše ležela, majíc zimnici. A hned jemu pověděli o ní.
Decumbebat autem socrus Simonis febricitans: et statim dicunt ei de illa.
31 A přistoupiv, pozdvihl jí, ujav ji za ruku její, a hned přestala jí zimnice. I posluhovala jim.
Et accedens elevavit eam, apprehensa manu eius: et continuo dimisit eam febris, et ministrabat eis.
32 Večer pak při západu slunce, nosili k němu všecky nemocné i ďábelníky.
Vespere autem facto cum occidisset sol, afferebant ad eum omnes male habentes, et dæmonia habentes:
33 A bylo se všecko město zběhlo ke dveřím.
et erat omnis civitas congregata ad ianuam.
34 I uzdravoval mnohé ztrápené rozličnými neduhy, a ďábelství mnohá vymítal, a nedopouštěl mluviti ďáblům; nebo znali ho.
Et curavit multos, qui vexabantur variis languoribus, et dæmonia multa eiiciebat, et non sinebat ea loqui, quoniam sciebant eum.
35 A přede dnem velmi ráno vstav, vyšel a odšel na pusté místo, a tam se modlil.
Et diluculo valde surgens, egressus abiit in desertum locum, ibique orabat.
36 I šli za ním Šimon i ti, kteříž s ním byli.
Et prosecutus est eum Simon, et qui cum illo erant.
37 A nalezše jej, řekli jemu: Všickni tě hledají.
Et cum invenissent eum, dixerunt ei: Quia omnes quærunt te.
38 I dí jim: Poďmež do okolních městeček, abych i tam kázal. Nebo na to jsem přišel.
Et ait illis: Eamus in proximos vicos, et civitates, ut et ibi prædicem: ad hoc enim veni.
39 I kázal v školách jejich ve vší Galilei, a ďábelství vymítal.
Et erat prædicans in synagogis eorum, et in omni Galilæa, et dæmonia eiiciens.
40 Tedy přišel k němu malomocný, prose ho, a klekna před ním, řekl jemu: Chceš-li, můžeš mne očistiti.
Et venit ad eum leprosus deprecans eum: et genu flexo dixit ei: Si vis, potes me mundare.
41 Ježíš pak slitovav se, vztáhl ruku, dotekl se ho a řekl jemu: Chci, buď čist.
Iesus autem misertus eius, extendit manum suam: et tangens eum, ait illi: Volo: Mundare.
42 A když to řekl, hned odstoupilo od něho malomocenství, a očištěn jest.
Et cum dixisset, statim discessit ab eo lepra, et mundatus est.
43 I zapověděv mu přísně, hned ho odbyl,
Et comminatus est ei, statimque eiecit illum:
44 A řekl mu: Viziž, abys žádnému nic nepravil. Ale jdi, ukaž se knězi, a obětuj za očištění své to, což přikázal Mojžíš, na svědectví proti nim.
et dicit ei: Vide nemini dixeris: sed vade, ostende te principi sacerdotum, et offer pro emundatione tua, quæ præcepit Moyses in testimonium illis.
45 On pak vyšed, počal vypravovati mnoho a ohlašovati tu věc, tak že již nemohl Ježíš do města zjevně vjíti, ale vně na místech pustých byl. I scházeli se k němu odevšad.
At ille egressus cœpit prædicare, et diffamare sermonem, ita ut iam non posset manifeste introire in civitatem, sed foris in desertis locis esset, et conveniebant ad eum undique.
