Marek 9
1 I pravil jim: Amen pravím vám, žeť jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží přicházející v moci.
AND he said unto them, I tell you of a certainty, that there are some standing here who shall not taste of death, until they see the kingdom of God come with power.
2 A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana, i uvedl je na horu vysokou soukromí samy, a proměnil se před nimi.
And six days after Jesus taketh with him Peter and James and John, only, and carrieth them up with him into an exceeding high mountain in great privacy; and was transfigured before them.
3 A učiněno jest roucho jeho stkvoucí a bílé velmi jako sníh, ješto tak bílého bělič na zemi učiniti nemůže.
His garments became glistering, exceeding white, like snow; such as no fuller upon earth can whiten.
4 I uzřeli Eliáše s Mojžíšem, ani s Ježíšem mluví.
And there appeared to him Elias with Moses: and they were conversing with Jesus.
5 A odpověděv Petr, řekl Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám tuto býti. Protož udělejme tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden.
Then Peter addressing him, said unto him, Master, it is desirable for us to be here: and let us erect three tents, one for thee, and one for Moses, and one for Elias.
6 Nebo nevěděl, co mluví; byli zajisté přestrašeni.
For he knew not what he should say: for they were very much affrighted.
7 I stal se oblak zastěňující je, a přišel hlas z oblaku, řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, jeho poslouchejte.
And there came a cloud overshadowing them: and there came a voice out of the cloud, saying, This is my beloved Son: hear him.
8 A hned obezřevše se, žádného víc neviděli než samého Ježíše s sebou.
And instantly looking round, they saw no man any longer with them, but Jesus only.
9 A když sstupovali s hory, přikázal jim, aby toho žádnému nevypravovali, co viděli, než až Syn člověka z mrtvých vstane.
And as they were coming down from the mountain, he strictly charged them, that they should tell no man what they had seen, till after the Son of man should have arisen from the dead.
10 I zachovali tu věc u sebe, tížíce mezi sebou, co by to bylo z mrtvých vstáti.
And they caught at that word, considering among themselves what this rising from the dead could mean.
11 I otázali se ho, řkouce: Což to pak zákonníci praví, že Eliáš musí přijíti prvé?
And they asked him, saying, Why say the scribes, that Elias must come first?
12 On pak odpověděv, řekl jim: Eliáš přijda nejprvé, napraví všecky věci, a jakož psáno jest o Synu člověka, že musí mnoho trpěti, a za nic položen býti.
Then he answering said unto them, Elias indeed cometh first, and will reform all things; and how speaks the scripture of the Son of man? That he must suffer many things, and be treated with contempt.
13 Ale pravím vám, že i Eliáš přišel, i učinili mu, což chtěli, jakož psáno jest o něm.
But I say unto you, that Elias is come, and they have done to him whatsoever they chose, as it is written of him.
14 Tedy přišed k učedlníkům, uzřel zástup veliký okolo nich, a zákonníky, an se hádají s nimi.
And when he came to his disciples, he saw a great crowd around them, and the scribes disputing with them.
15 A hned všecken zástup uzřev jej, ulekli se; a zběhše se, přivítali ho.
And immediately all the multitude, when they beheld him, were struck with amazement, and coming to him, saluted him.
16 I otázal se zákonníků: Co se hádáte spolu?
And he asked the scribes, What are ye disputing about among yourselves?
17 A odpovídaje jeden z zástupu, řekl: Mistře, přivedl jsem syna svého k tobě, kterýž má ducha němého.
And one of the people addressing him, said, Master, I have brought my son to thee, who hath a dumb spirit;
18 Ten kdyžkoli jej pochopí, lomcuje jím, a on se sliní, a škřipí zubami svými, a svadne. I řekl jsem učedlníkům tvým, aby jej vyvrhli, ale nemohli.
and wherever he seizeth him, he throws him into strong convulsions: and he foams at the mouth, and grinds his teeth, and pines away. And I spoke to thy disciples, that they should cast him out; and they were unable.
19 A on odpovídaje jemu, řekl: Ó národe nevěrný. Ale dokudž s vámi budu? A dokudž vás trpěti budu? Přiveďte jej ke mně.
Then addressing him, he said, O faithless generation, how long shall I be with you? how long shall I bear with you? bring him to me.
20 I přivedli ho k němu. A jakž jej uzřel, hned ním duch lomcoval; a padna na zemi, válel se a slinil.
And they brought him unto him. And seeing him, instantly the spirit threw him into convulsions; and falling to the ground, he rolled about, foaming at the mouth.
21 I otázal se otce jeho: Dávno-li se jemu to stalo? A on řekl: Od dětinství.
And he asked his father, For how long a time hath this been the case with him? And he replied, From his infancy.
22 A často jím metal i na oheň i do vody, aby jej zahubil. Ale můžeš-li co, spomoz nám, slituje se nad námi.
And often it hath cast him into the fire, and into water, to destroy him: but if thou art able, have compassion upon us, and help us.
23 A Ježíš řekl jemu: Můžeš-li tomu věřiti; všeckoť jest možné věřícímu.
Then said Jesus unto him, This is the point: if thou canst believe, all things are possible to him that believeth.
24 A i hned zvolav otec mládence toho s slzami, řekl: Věřím, Pane, spomoz nedověře mé.
And immediately the father of the child said with tears, I believe, Lord! help my unbelief!
25 Uzřev pak Ježíš, že se zbíhá zástup, přimluvil duchu tomu nečistému, řka jemu: Duchu němý a hluchý, já tobě přikazuji, vyjdi z něho, a nevcházej více do něho.
Then Jesus, seeing that the multitude were running up to him, rebuked the unclean spirit, saying to him, Thou dumb and deaf spirit, I command thee, come out of him, and enter into him no more.
26 Tedy křiče a velmi jím lomcuje, vyšel. I učiněn jest jako mrtvý, tak že mnozí pravili, že umřel.
And screaming, and convulsing him violently, it came out: and the child lay as if dead; insomuch that many said, He is dead.
27 Ale Ježíš ujav jej za ruku, pozdvihl ho. I vstal.
But Jesus taking him by the hand, raised him up; and he arose.
28 A když všel do domu, učedlníci jeho otázali se ho soukromí: Proč jsme my ho nemohli vyvrci?
And when he was come into the house, the disciples asked him privately, Why could not we cast it out?
29 I řekl jim: Toto pokolení nijakž nemůž vyjíti, jediné skrze modlitbu a půst.
And he said to them, this kind can be driven out by nothing but prayer and fasting.
30 A jdouce odtud, šli spolu skrze Galilei, ale nechtěl, aby kdo věděl.
And going from thence, they passed through Galilee: and he would not have any person know it.
31 Nebo učil učedlníky své a pravil jim: Že Syn člověka dán bude v ruce lidské, a zamordujíť jej, ale zamordován jsa, třetího dne z mrtvých vstane.
For he taught his disciples, and said unto them, The Son of man is delivered into the hands of men, and they shall kill him: and after being killed, the third day he shall rise again.
32 Oni pak nesrozuměli tomu povědění, a však ostýchali se ho otázati.
But they understood not the meaning of that declaration, and were afraid to ask him.
33 I přišel do Kafarnaum, a v domě byv, otázal se jich: Co jste na cestě mezi sebou rozjímali?
And he came to Capernaum: and when he was in the house, he asked them, What was the subject of your dispute among yourselves on the road?
34 Ale oni mlčeli. Nebo hádali se byli na cestě mezi sebou, kdo by z nich byl větší.
But they held their peace. For they had been disputing with each other on the road, which was the greatest.
35 A posadiv se, zavolal dvanácti, a dí jim: Chce-li kdo první býti, budeť ze všech nejposlednější a všech služebník.
And when he was seated, he called the twelve, and saith to them, If any man desires to be the first, let him be last of all, and servant of all.
36 A vzav pacholátko, postavil je u prostřed nich, a vzav je na lokty, řekl jim:
And taking a little boy, he set him in the midst of them: and taking him in his arms, he said unto them,
37 Kdož by koli jedno z takových pacholátek přijal ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by mne koli přijal, ne mneť přijímá, ale toho, kterýž mne poslal.
Whosoever shall receive one of such little children in my name, receiveth me: and whosoever receiveth me, receiveth not me merely, but him that sent me.
38 I odpověděl mu Jan, řka: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá, kterýž nechodí s námi; i bránili jsme mu, proto že s námi nechodí.
Then John addressed him, saying, Master, we saw a person in thy name casting out devils, who followeth us not: and we forbad him, because he did not follow us.
39 Ježíš pak řekl: Nebraňtež mu. Neboť není žádného, kterýž by divy činil ve jménu mém, aby mohl snadně zle mluviti o mně.
Then said Jesus, Forbid him not: for there is no man who shall perform a miracle in my name, who will be able presently after to speak evil of me.
40 Nebo kdož není proti nám, s námiť jest.
For he that is not against us, is for us.
41 Kdož by koli zajisté dal vám píti číši vody ve jménu mém, proto že jste Kristovi, amen pravím vám, neztratíť nikoli odplaty své.
For whosoever shall give you even a cup of water to drink in my name, because ye belong to the Messiah, verily I say unto you, he shall in no wise lose his reward.
42 A kdož by koli pohoršil jednoho z těchto maličkých, věřících ve mne, mnohem by mu lépe bylo, aby byl zavěšen na hrdlo jeho žernov mlýnský a vržen byl do moře.
And whosoever shall give occasion of offence to one of these little ones who believe in me, it were desirable for him rather that a milestone were hanged about his neck, and that he were cast into the sea.
43 A horšila-li by tě ruka tvá, utni ji. Lépeť jest tobě bezrukému vjíti do života, nežli obě ruce majícímu jíti do pekla v ten oheň neuhasitelný, (Geenna g1067)
And if thy hand cause thee to offend, cut it off: it were better for thee to enter into life maimed, than having both hands to go into hell, into the fire that never will be quenched: (Geenna g1067)
44 Kdež červ jejich neumírá, a oheň nehasne.
where their worm dieth not, and the fire is not quenched.
45 A pakli noha tvá horšila by tě, utni ji. Lépeť jest tobě kulhavému vjíti do života, nežli obě noze majícímu uvrženu býti do pekla, v ten oheň neuhasitelný, (Geenna g1067)
And if thy foot cause thee to offend, cut it off: it is better for thee to enter into life halting, than having both feet to be cast into hell, into the fire which never can be quenched: (Geenna g1067)
46 Kdež červ jejich neumírá, a oheň nehasne.
where the worm dieth not, and the fire is not quenched.
47 Pakli by tě oko tvé horšilo, vylup je. Lépeť jest tobě jednookému vjíti do království Božího, nežli obě oči majícímu uvrženu býti do ohně pekelného, (Geenna g1067)
And if thine eye cause thee to offend, pluck it out: it is better for thee to enter into the kingdom of God with one eye, than having two eyes to be cast into the fire of hell: (Geenna g1067)
48 Kdež červ jejich neumírá, a oheň nehasne.
where the worm dieth not, and the fire is not quenched.
49 Nebo každý ohněm bude solen, a všeliká obět solí bude osolena.
For every one shall be salted with fire, and every victim shall be sprinkled with salt.
50 Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude neslaná, čím ji osolíte? Mějte sůl sami v sobě, a pokoj mějte mezi sebou.
Salt is good: but if the salt become insipid, with what will you season it? have salt in yourselves, and live in peace with each other.
