Marek 9
1 I pravil jim: Amen pravím vám, žeť jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží přicházející v moci.
And he said to them, Verily I say unto you, There are some of those standing here that shall not taste death until they shall have seen the kingdom of God come in power.
2 A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana, i uvedl je na horu vysokou soukromí samy, a proměnil se před nimi.
And after six days Jesus takes with [him] Peter and James and John, and takes them up on a high mountain by themselves apart. And he was transfigured before them:
3 A učiněno jest roucho jeho stkvoucí a bílé velmi jako sníh, ješto tak bílého bělič na zemi učiniti nemůže.
and his garments became shining, exceeding white [as snow], such as fuller on earth could not whiten [them].
4 I uzřeli Eliáše s Mojžíšem, ani s Ježíšem mluví.
And there appeared to them Elias with Moses, and they were talking with Jesus.
5 A odpověděv Petr, řekl Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám tuto býti. Protož udělejme tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden.
And Peter answering says to Jesus, Rabbi, it is good that we should be here; and let us make three tabernacles, for thee one, and for Moses one, and for Elias one.
6 Nebo nevěděl, co mluví; byli zajisté přestrašeni.
For he knew not what he should say, for they were filled with fear.
7 I stal se oblak zastěňující je, a přišel hlas z oblaku, řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, jeho poslouchejte.
And there came a cloud overshadowing them, and there came a voice out of the cloud, This is my beloved Son: hear him.
8 A hned obezřevše se, žádného víc neviděli než samého Ježíše s sebou.
And suddenly having looked around, they no longer saw any one, but Jesus alone with themselves.
9 A když sstupovali s hory, přikázal jim, aby toho žádnému nevypravovali, co viděli, než až Syn člověka z mrtvých vstane.
And as they descended from the mountain, he charged them that they should relate to no one what they had seen, unless when the Son of man should be risen from among [the] dead.
10 I zachovali tu věc u sebe, tížíce mezi sebou, co by to bylo z mrtvých vstáti.
And they kept that saying, questioning among themselves, what rising from among [the] dead was.
11 I otázali se ho, řkouce: Což to pak zákonníci praví, že Eliáš musí přijíti prvé?
And they asked him saying, Why do the scribes say that Elias must first have come?
12 On pak odpověděv, řekl jim: Eliáš přijda nejprvé, napraví všecky věci, a jakož psáno jest o Synu člověka, že musí mnoho trpěti, a za nic položen býti.
And he answering said to them, Elias indeed, having first come, restores all things; and how is it written of the Son of man that he must suffer much, and be set at nought:
13 Ale pravím vám, že i Eliáš přišel, i učinili mu, což chtěli, jakož psáno jest o něm.
but I say unto you that Elias also is come, and they have done to him whatever they would, as it is written of him.
14 Tedy přišed k učedlníkům, uzřel zástup veliký okolo nich, a zákonníky, an se hádají s nimi.
And when he came to the disciples he saw a great crowd around them, and scribes disputing against them.
15 A hned všecken zástup uzřev jej, ulekli se; a zběhše se, přivítali ho.
And immediately all the crowd seeing him were amazed, and running to [him], saluted him.
16 I otázal se zákonníků: Co se hádáte spolu?
And he asked them, What do ye question with them about?
17 A odpovídaje jeden z zástupu, řekl: Mistře, přivedl jsem syna svého k tobě, kterýž má ducha němého.
And one out of the crowd answered him, Teacher, I brought to thee my son, who has a dumb spirit;
18 Ten kdyžkoli jej pochopí, lomcuje jím, a on se sliní, a škřipí zubami svými, a svadne. I řekl jsem učedlníkům tvým, aby jej vyvrhli, ale nemohli.
and wheresoever it seizes him it tears him, and he foams and gnashes his teeth, and he is withering away. And I spoke to thy disciples, that they might cast him out, and they could not.
19 A on odpovídaje jemu, řekl: Ó národe nevěrný. Ale dokudž s vámi budu? A dokudž vás trpěti budu? Přiveďte jej ke mně.
But he answering them says, O unbelieving generation! how long shall I be with you? how long shall I bear with you? bring him to me.
20 I přivedli ho k němu. A jakž jej uzřel, hned ním duch lomcoval; a padna na zemi, válel se a slinil.
And they brought him to him. And seeing him the spirit immediately tore him; and falling upon the earth he rolled foaming.
21 I otázal se otce jeho: Dávno-li se jemu to stalo? A on řekl: Od dětinství.
And he asked his father, How long a time is it that it has been like this with him? And he said, From childhood;
22 A často jím metal i na oheň i do vody, aby jej zahubil. Ale můžeš-li co, spomoz nám, slituje se nad námi.
and often it has cast him both into fire and into waters that it might destroy him: but if thou couldst [do] anything, be moved with pity on us, and help us.
23 A Ježíš řekl jemu: Můžeš-li tomu věřiti; všeckoť jest možné věřícímu.
And Jesus said to him, The 'if thou couldst' is [if thou couldst] believe: all things are possible to him that believes.
24 A i hned zvolav otec mládence toho s slzami, řekl: Věřím, Pane, spomoz nedověře mé.
And immediately the father of the young child crying out said [with tears], I believe, help mine unbelief.
25 Uzřev pak Ježíš, že se zbíhá zástup, přimluvil duchu tomu nečistému, řka jemu: Duchu němý a hluchý, já tobě přikazuji, vyjdi z něho, a nevcházej více do něho.
But Jesus, seeing that [the] crowd was running up together, rebuked the unclean spirit, saying to him, Thou dumb and deaf spirit, I command thee, come out of him, and enter no more into him.
26 Tedy křiče a velmi jím lomcuje, vyšel. I učiněn jest jako mrtvý, tak že mnozí pravili, že umřel.
And having cried out and torn [him] much, he came out; and he became as if dead, so that the most said, He is dead.
27 Ale Ježíš ujav jej za ruku, pozdvihl ho. I vstal.
But Jesus, having taken hold of him by the hand, lifted him up, and he arose.
28 A když všel do domu, učedlníci jeho otázali se ho soukromí: Proč jsme my ho nemohli vyvrci?
And when he was entered into the house, his disciples asked him privately, Wherefore could not we cast him out?
29 I řekl jim: Toto pokolení nijakž nemůž vyjíti, jediné skrze modlitbu a půst.
And he said to them, This kind can go out by nothing but by prayer and fasting.
30 A jdouce odtud, šli spolu skrze Galilei, ale nechtěl, aby kdo věděl.
And going forth from thence they went through Galilee; and he would not that any one knew it;
31 Nebo učil učedlníky své a pravil jim: Že Syn člověka dán bude v ruce lidské, a zamordujíť jej, ale zamordován jsa, třetího dne z mrtvých vstane.
for he taught his disciples and said to them, The Son of man is delivered into men's hands, and they shall kill him; and having been killed, after three days he shall rise again.
32 Oni pak nesrozuměli tomu povědění, a však ostýchali se ho otázati.
But they understood not the saying, and feared to ask him.
33 I přišel do Kafarnaum, a v domě byv, otázal se jich: Co jste na cestě mezi sebou rozjímali?
And he came to Capernaum, and being in the house, he asked them, Of what were ye reasoning by the way?
34 Ale oni mlčeli. Nebo hádali se byli na cestě mezi sebou, kdo by z nich byl větší.
And they remained silent, for by the way they had been reasoning with one another who [was] greatest.
35 A posadiv se, zavolal dvanácti, a dí jim: Chce-li kdo první býti, budeť ze všech nejposlednější a všech služebník.
And sitting down he called the twelve; and he says to them, If any one would be first, he shall be last of all, and minister of all.
36 A vzav pacholátko, postavil je u prostřed nich, a vzav je na lokty, řekl jim:
And taking a little child he set it in their midst, and having taken it in his arms he said to them,
37 Kdož by koli jedno z takových pacholátek přijal ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by mne koli přijal, ne mneť přijímá, ale toho, kterýž mne poslal.
Whosoever shall receive one of such little children in my name, receives me; and whosoever shall receive me, does not receive me, but him who sent me.
38 I odpověděl mu Jan, řka: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá, kterýž nechodí s námi; i bránili jsme mu, proto že s námi nechodí.
And John answered him saying, Teacher, we saw some one casting out demons in thy name, who does not follow us, and we forbad him, because he does not follow us.
39 Ježíš pak řekl: Nebraňtež mu. Neboť není žádného, kterýž by divy činil ve jménu mém, aby mohl snadně zle mluviti o mně.
But Jesus said, Forbid him not; for there is no one who shall do a miracle in my name, and be able soon [after] to speak ill of me;
40 Nebo kdož není proti nám, s námiť jest.
for he who is not against us is for us.
41 Kdož by koli zajisté dal vám píti číši vody ve jménu mém, proto že jste Kristovi, amen pravím vám, neztratíť nikoli odplaty své.
For whosoever shall give you a cup of water to drink in [my] name, because ye are Christ's, verily I say unto you, he shall in no wise lose his reward.
42 A kdož by koli pohoršil jednoho z těchto maličkých, věřících ve mne, mnohem by mu lépe bylo, aby byl zavěšen na hrdlo jeho žernov mlýnský a vržen byl do moře.
And whosoever shall be a snare to one of the little ones who believe [in me], it were better for him if a millstone were hung about his neck, and he cast into the sea.
43 A horšila-li by tě ruka tvá, utni ji. Lépeť jest tobě bezrukému vjíti do života, nežli obě ruce majícímu jíti do pekla v ten oheň neuhasitelný, (Geenna g1067)
And if thy hand serve as a snare to thee, cut it off: it is better for thee to enter into life maimed, than having thy two hands to go away into hell, into the fire unquenchable; (Geenna g1067)
44 Kdež červ jejich neumírá, a oheň nehasne.
[where their worm dies not, and the fire is not quenched].
45 A pakli noha tvá horšila by tě, utni ji. Lépeť jest tobě kulhavému vjíti do života, nežli obě noze majícímu uvrženu býti do pekla, v ten oheň neuhasitelný, (Geenna g1067)
And if thy foot serve as a snare to thee, cut it off: it is better for thee to enter into life lame, than having thy two feet to be cast into hell, into the fire unquenchable; (Geenna g1067)
46 Kdež červ jejich neumírá, a oheň nehasne.
[where their worm dies not, and the fire is not quenched].
47 Pakli by tě oko tvé horšilo, vylup je. Lépeť jest tobě jednookému vjíti do království Božího, nežli obě oči majícímu uvrženu býti do ohně pekelného, (Geenna g1067)
And if thine eye serve as a snare to thee, cast it out: it is better for thee to enter into the kingdom of God with one eye, rather than having two eyes to be cast into the hell of fire, (Geenna g1067)
48 Kdež červ jejich neumírá, a oheň nehasne.
where their worm dies not, and the fire is not quenched.
49 Nebo každý ohněm bude solen, a všeliká obět solí bude osolena.
For every one shall be salted with fire, and every sacrifice shall be salted with salt.
50 Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude neslaná, čím ji osolíte? Mějte sůl sami v sobě, a pokoj mějte mezi sebou.
Salt [is] good, but if the salt is become saltless, wherewith will ye season it? Have salt in yourselves, and be at peace with one another.
