Marek 9
1 I pravil jim: Amen pravím vám, žeť jsou někteří z stojících tuto, kteříž neokusí smrti, až i uzří království Boží přicházející v moci.
Manatse tuut Iyesus, «Itsh aroniye tietiri and hanoke fa'anotsitse ik ikwots Ik'i mengstú een angnon b́ woor bobek'fetsosh k'irrawots fa'ane» bí eti.
2 A po šesti dnech pojal Ježíš Petra a Jakuba a Jana, i uvedl je na horu vysokou soukromí samy, a proměnil se před nimi.
Shirt aawoniye il Iyesus P'et'rosi, Yak'obnat Yohansn s'uzi b́ shutsats dek't, gur ayidek't eeno abaats kesh b́dek'i, bo shinatsno bí aro wone b́ wutsi.
3 A učiněno jest roucho jeho stkvoucí a bílé velmi jako sníh, ješto tak bílého bělič na zemi učiniti nemůže.
B́ shemonu ayidek't golbwutsi, dats jik'atse konwor mashtso mankok'o mayde'er s'ayintso b́falawokó b́ wotefetso nas'buutsi.
4 I uzřeli Eliáše s Mojžíšem, ani s Ježíšem mluví.
Manoor Eeliyasnat Musen be'eyat Iyesusnton bokeewefere boosh bobe'eyi.
5 A odpověděv Petr, řekl Ježíšovi: Mistře, dobréť jest nám tuto býti. Protož udělejme tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden, a Eliášovi jeden.
P'et'rosuwe Iyesussh, «Danyirwono! hanoke beyo noosh sheenge, eshe iko neesh, iko Musesh, iko Eliyassh wotit keez gofwotsi awone» bí eti.
6 Nebo nevěděl, co mluví; byli zajisté přestrašeni.
B́danif keezwots ayidek't boshattsotse P'et'eros b́ keewirwo danatse b́teshi.
7 I stal se oblak zastěňující je, a přišel hlas z oblaku, řkoucí: Tentoť jest ten Syn můj milý, jeho poslouchejte.
Dawnonu waat boon degb́dek'i, dawnotsno, «T shunts na'o haniye! bín k'ewere!» etiru k'ááro b́ shiyeyi.
8 A hned obezřevše se, žádného víc neviděli než samého Ježíše s sebou.
Manóóro wongr ett aanat bo s'iile boganoke Iyesus s'uzi bako konnor be'aatsno.
9 A když sstupovali s hory, přikázal jim, aby toho žádnému nevypravovali, co viděli, než až Syn člověka z mrtvých vstane.
Guri abaatse bo oot'or Iyesus, «Ash na'o k'irotse b́ tuufetsosh it bek'tsan konshor keewk'ayere» ett boon bí azazi.
10 I zachovali tu věc u sebe, tížíce mezi sebou, co by to bylo z mrtvých vstáti.
B́keewtsono k'ebdek't bo nibots detsbodek'i, wotowa bako «K'irotse tuwa etaan eega etek'úna?» ett bo atsatsewo bo keeweyi.
11 I otázali se ho, řkouce: Což to pak zákonníci praví, že Eliáš musí přijíti prvé?
Bowere, «Muse nemo daniyirwots Eliyasiye shino weetwoni bo etir eegoshe?» ett bo aati.
12 On pak odpověděv, řekl jim: Eliáš přijda nejprvé, napraví všecky věci, a jakož psáno jest o Synu člověka, že musí mnoho trpěti, a za nic položen býti.
Bíwere hank'o ett boosh bíaanyi, «Arikee, Eliyasiyere shino weetwe, unono káátsitwe, ernmó, ash na'o mangts gondbek'o b́ dek'etwonat b́ gac'etwok'on guut'etso aawk'one?
13 Ale pravím vám, že i Eliáš přišel, i učinili mu, což chtěli, jakož psáno jest o něm.
Taamó Eliyasiye shino waare, b́ jangosh guut'etsok'on ashuwots boshuntsok'o bíats k'alrne» etirwe itsha.
14 Tedy přišed k učedlníkům, uzřel zástup veliký okolo nich, a zákonníky, an se hádají s nimi.
Iyesusnat b́ danif keezwotsn b́ danif ortswotsok aanat boowor ay ashuwots kakweyat boon gúúrdek't bo s'iili, Muse nemo danifwotsu b́ danifwotsnton bo moshfera bo teshi.
15 A hned všecken zástup uzřev jej, ulekli se; a zběhše se, přivítali ho.
Ashjamo Iyesusi bobek'tsok'on adt bo tek'i, b́ maantsó wos't jamó bín bo aati.
16 I otázal se zákonníků: Co se hádáte spolu?
Iyesuswere, «Bonton itmoosheyir eegi jange b́ teshi?» ett boon bíaat.
17 A odpovídaje jeden z zástupu, řekl: Mistře, přivedl jsem syna svého k tobě, kterýž má ducha němého.
Ashuwots dagotse iko hank'o ett bí aani, «Danifono, gidik' woshts gond shayiron detsetso t na'onee n maants dek'waare,
18 Ten kdyžkoli jej pochopí, lomcuje jím, a on se sliní, a škřipí zubami svými, a svadne. I řekl jsem učedlníkům tvým, aby jej vyvrhli, ale nemohli.
Bíyatse b́ twoor bín dike b́dikfoni, b́ nonotse úmbo kisht b́ gasho b́ k'ashfoni, bí atsonwere duunok'o shuu'ini b́ wutsefoni, kim shayirmano bo kishish n danifwotsi aatre b́ teshi, ernmó falratsne.»
19 A on odpovídaje jemu, řekl: Ó národe nevěrný. Ale dokudž s vámi budu? A dokudž vás trpěti budu? Přiveďte jej ke mně.
Iyesuswere hank'o boosh bí eti, «It amaneraw ashaanots! awrish b́ borfetsone itnton t beeti? Awrish b́ borfetsone iti t k'amiti? Aab na'o t maants dowere!»
20 I přivedli ho k němu. A jakž jej uzřel, hned ním duch lomcoval; a padna na zemi, válel se a slinil.
Bowere na'o b́ maants dek'boweyi, kim shayirmanwere Iyesusi b́bek'tsok'on na'o dikdek't b́ s'ik'íyi, na'onwere datsats p'up'urefetst úmbó kisho dek'b́twi.
21 I otázal se otce jeho: Dávno-li se jemu to stalo? A on řekl: Od dětinství.
Iyesuswere na'o nihsh, «Shodan awre hake bín b́ detsi?» et bí aati. Nihonwere hank'o ett bí aani, «Marmat'on detstniye.
22 A často jím metal i na oheň i do vody, aby jej zahubil. Ale můžeš-li co, spomoz nám, slituje se nad námi.
Úd'osho geeyat ayoto tawonat aatsots b́ fet'foni, ernmó k'alosh nfaliyal oona! noosh maac'o k'ewowe! nonowere tewu'e!»
23 A Ježíš řekl jemu: Můžeš-li tomu věřiti; všeckoť jest možné věřícímu.
Iyesuswere, «N faliyala etfi? Amanit ashosh jam keewo faletwe!» bí bí eti.
24 A i hned zvolav otec mládence toho s slzami, řekl: Věřím, Pane, spomoz nedověře mé.
Manoor na'o nih, «Amanonere amanitwe, ernmó amano tmawituu jam keewatse nee taan faliwee!» ett b́ kuhi.
25 Uzřev pak Ježíš, že se zbíhá zástup, přimluvil duchu tomu nečistému, řka jemu: Duchu němý a hluchý, já tobě přikazuji, vyjdi z něho, a nevcházej více do něho.
Iyesuswere ash ashuwots dimbirefetst bowaafe b́ bek'i, kim shayirmansh, «Nee dogonat gdik' wotts kim shayironó na'o atsotse n keshetwok'o anarnu bí atsots n kindrawok'o neen azazere!» ett b́ hadi.
26 Tedy křiče a velmi jím lomcuje, vyšel. I učiněn jest jako mrtvý, tak že mnozí pravili, že umřel.
Kim shayironúwere k'aari eenon k'eet'at, na'ono ay dek't b́ s'ik'iyakon b́ keshi, na'onúwere duunok'o wotb́wtstsosh aywotssh k'irk arbwtsi.
27 Ale Ježíš ujav jej za ruku, pozdvihl ho. I vstal.
Ernmó Iyesus na'o kisho detsdek't tuuzbk'rí, na'onu tuut ned'b́wtsi.
28 A když všel do domu, učedlníci jeho otázali se ho soukromí: Proč jsme my ho nemohli vyvrci?
Iyesuswere moots b́kindór b́ danifwots, «Eshe eegoshe kim shayiro noo kisho nomaawi?» ett bí aali boaati.
29 I řekl jim: Toto pokolení nijakž nemůž vyjíti, jediné skrze modlitbu a půst.
Bíwere, «Han naaro Ik' k'ononat s'oomiyon b́ wotiyala bako k'oshon eegonor keyatse.» et boosh bíaany.
30 A jdouce odtud, šli spolu skrze Galilei, ale nechtěl, aby kdo věděl.
Iyesusnat b́ danifwotsn beyokman k'azk'rat Gelil weeron boami, b́ beyokono konwor b́danetwok'o Iyesus geeratse b́tesh,
31 Nebo učil učedlníky své a pravil jim: Že Syn člověka dán bude v ruce lidské, a zamordujíť jej, ale zamordován jsa, třetího dne z mrtvých vstane.
Man b́wottsonwere Iyesus b́ danifwotssh, «Ash na'o ashuwots kishots besheyar ímetwe, bo were bín úd'itúne, úd'eyakonmo keezl aawots tuwitwe.» etfetst boon b́daniri b́ tesh.
32 Oni pak nesrozuměli tomu povědění, a však ostýchali se ho otázati.
B́ danifwotsmó keewan t'iwintsde'atsno, bo aatrawok'oyisho shatbowtsi.
33 I přišel do Kafarnaum, a v domě byv, otázal se jich: Co jste na cestě mezi sebou rozjímali?
Iyesusnat b́ danifwots K'frnahom maants bo waa, Iyesus moots b́ kindihakon b́ danifwotssh, «Weratse waafetsat it mooshiru keewo eebi b́teshi?» et boon bíaati.
34 Ale oni mlčeli. Nebo hádali se byli na cestě mezi sebou, kdo by z nich byl větší.
Eree bomó s'ik et bobeyi, manwere weratse bo befere, «No únetsitse bogo kone?» et bo mooshfere boteshtsotsna.
35 A posadiv se, zavolal dvanácti, a dí jim: Chce-li kdo první býti, budeť ze všech nejposlednější a všech služebník.
Bíwere be b́dek'iyakon tatsegitwotsi s'eegdek't, «Konwor wotowa asho shintso wotosh b́geyiyal únoniyere shuuts wotáár únosho guuts woto bín geytwe» bí et.
36 A vzav pacholátko, postavil je u prostřed nich, a vzav je na lokty, řekl jim:
Na'í marmat' iko dek'wat bodagots ned'í bík'ri, gep'dek'tnu boosh hank'o bí et,
37 Kdož by koli jedno z takových pacholátek přijal ve jménu mém, mneť přijímá; a kdož by mne koli přijal, ne mneť přijímá, ale toho, kterýž mne poslal.
«Nana'anotsitse ikok'o t shúútsosha err dek'etwo taano dek'etwe, taano dek'etu jamo taan b́woterawo taan woshtso dek'etwe.»
38 I odpověděl mu Jan, řka: Mistře, viděli jsme jednoho, an ve jménu tvém ďábly vymítá, kterýž nechodí s námi; i bránili jsme mu, proto že s námi nechodí.
Yohans Iyesussh, «Danifono ash ikoniye n shúútson fo'erawo b́kishfere nobek'i, ernmó, noonton wotob́k'aztsotse bazirone» bí et.
39 Ježíš pak řekl: Nebraňtež mu. Neboť není žádného, kterýž by divy činil ve jménu mém, aby mohl snadně zle mluviti o mně.
Mannowere Iyesus hank'o bí et, «T shúútson adits keewo finefetsr manóór ti atsats gondo keewitwo bí altsotse k'ayk'rore, bazi k'ayere,
40 Nebo kdož není proti nám, s námiť jest.
Noon k'eferaw jamó nontoniye,
41 Kdož by koli zajisté dal vám píti číši vody ve jménu mém, proto že jste Kristovi, amen pravím vám, neztratíť nikoli odplaty své.
Aroniye itsh ti etiri, Krstosk it wottsosh t shúútsosh dab́ aats ik brc'k'o itsh ishitwo b́ k'awntso t'ud'atsee» bíet.
42 A kdož by koli pohoršil jednoho z těchto maličkých, věřících ve mne, mnohem by mu lépe bylo, aby byl zavěšen na hrdlo jeho žernov mlýnský a vržen byl do moře.
«Konwor asho taan amaniru nana'a múk'anotsitse ikosh t'ug b́ wotoniyere di' shúts mango b́bimbats tífde'er aats k'arots b́ juwewo k'anefe.
43 A horšila-li by tě ruka tvá, utni ji. Lépeť jest tobě bezrukému vjíti do života, nežli obě ruce majícímu jíti do pekla v ten oheň neuhasitelný, (Geenna g1067)
Mansh n kishu neesh t'ugo bwotiyal k'ut'de juk'rowe! git kisho deshfetsr gahanemits n juwewoniye kish k'ut' wotar kash weero maants n kindo k'anefe. (Geenna g1067)
44 Kdež červ jejich neumírá, a oheň nehasne.
Gahanem b́ shipir ash maafo k'irraka, b́ taawo tahraw beyoke.
45 A pakli noha tvá horšila by tě, utni ji. Lépeť jest tobě kulhavému vjíti do života, nežli obě noze majícímu uvrženu býti do pekla, v ten oheň neuhasitelný, (Geenna g1067)
N tufo neesh t'ugo b́ wotitkawotiyal, k'ut'de juk'rowe, git tufo deshfetsr gahanemits n juwewoniyere, dúr wotar kashomaants nkindo neesh k'anefe. [ (Geenna g1067)
46 Kdež červ jejich neumírá, a oheň nehasne.
Gahanem b́ shipro k'irrawo, b́ tawo tahraw beyoke.]
47 Pakli by tě oko tvé horšilo, vylup je. Lépeť jest tobě jednookému vjíti do království Božího, nežli obě oči majícímu uvrženu býti do ohně pekelného, (Geenna g1067)
Ni ááwonwere neesh t'ugo b́wotitka wotiyal kishde juk'rowe, git ááwo deshfetsr Gahanemits n juwewoniyere ik ááwetso wotar Ik'i mengstots kindo neesh k'anefe. (Geenna g1067)
48 Kdež červ jejich neumírá, a oheň nehasne.
Gahanemitse ash mááf shipro k'irraka, b́ tawonwere tahrakee.
49 Nebo každý ohněm bude solen, a všeliká obět solí bude osolena.
Wosho beeron b́ s'aynfok'o, asho ik ikon tawon s'ayno bín geyitwe.
50 Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude neslaná, čím ji osolíte? Mějte sůl sami v sobě, a pokoj mějte mezi sebou.
Beero sheenge, ernmó, beeri shaawo b́t'út'al eegneyá bín it shawshiti? «Ititsere shuneyi beeri shaawo beewe, it atsastewo ik wotarr jeenon beewere, » bí et.
