< Marek 8 >
1 V těch dnech když velmi veliký zástup byl, a neměli, co by jedli, svolav Ježíš učedlníky své, řekl jim:
Umbes sel ajal oli seal suur rahvahulk, kellel ei olnud midagi süüa. Jeesus kutsus jüngrid enda juurde ja ütles neile:
2 Lítost mám nad zástupy; nebo již tři dni trvají se mnou, a nemají, co by jedli.
„Mul on rahvast kahju, sest nad on minu juures olnud juba kolm päeva ja neil ei ole midagi süüa.
3 A rozpustím-li je lačné do domů jejich, zhynou na cestě; nebo někteří z nich zdaleka přišli.
Kui saadan nad ilma toiduta koju, nõrkevad nad teel ära. Mõned on väga kaugelt tulnud.“
4 Odpověděli mu učedlníci jeho: I odkud bude moci kdo tyto nakrmiti chleby zde na poušti?
„Kust võiks siin tühermaal leida piisavalt leiba, et neid kõiki toita?“küsisid jüngrid.
5 I otázal se jich: Kolik máte chlebů? A oni řekli: Sedm.
„Mitu leiba teil on?“küsis Jeesus. „Seitse, “vastasid nad.
6 I kázal zástupu posaditi se na zemi. A vzav těch sedm chlebů, díky učiniv, lámal a dával učedlníkům svým, aby předkládali. I kladli před zástup.
Jeesus käskis rahval maha istuda. Seejärel võttis ta seitse leiba ja tänas. Ta murdis leiba ja andis tükid jüngritele, et nemad rahvale annaksid.
7 A měli rybiček maličko. Jichž požehnav, kázal i ty před ně klásti.
Neil olid ka mõned kalad. Kui Jeesus oli neid õnnistanud, ütles ta: „Võtke ja jagage ka need.“
8 I jedli a nasyceni jsou; a sebrali, což pozůstalo drobtů, sedm košů.
Rahvas sõi, kuni kõht sai täis, ja siis koguti kokku seitse korvitäit jääke.
9 Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo čtyř tisíců. I propustil je.
Seal oli neli tuhat inimest. Kui Jeesus oli rahva ära saatnud,
10 Potom hned vstoupiv na lodí s učedlníky svými, přeplavil se do krajin Dalmanutských.
astus ta koos jüngritega paati ja läks Dalmanuuta piirkonda.
11 I vyšli farizeové, a počali se s ním hádati, hledajíce od něho znamení s nebe, pokoušejíce ho.
Variserid tulid sinna ja hakkasid temaga vaidlema; nad tahtsid, et ta annaks neile imelise märgi taevast, et end neile tõestada.
12 A on vzdech duchem svým, dí: Co pokolení toto znamení hledá? Amen pravím vám: Nebude dáno znamení pokolení tomuto.
Jeesus ohkas sügavalt ja küsis: „Miks tahate teie, rahvas, märki? Ma räägin teile tõtt: ma ei anna teile märki.“
13 A opustiv je, vstoupil zase na lodí, i plavil se dále.
Nii jättis ta nad maha, astus paati ja läks üle järve.
14 I zapomenuli s sebou vzíti chlebů, a neměli než jeden chléb s sebou na lodí.
Kuid jüngrid olid unustanud leiba kaasa võtta. Kõik, mis neil paadis oli, oli üks leib.
15 Tedy přikazoval jim, řka: Vizte a pilně se šetřte kvasu farizejského a kvasu Heródesova.
„Ettevaatust, hoiduge variseride ja Heroodese juuretise eest!“hoiatas ta neid.
16 I přemyšlovali, řkouce jeden k druhému: Chleba nemáme.
„Ta ütleb seda sellepärast, et meil ei ole leiba, “järeldasid jüngrid.
17 A znaje to Ježíš, řekl jim: Co přemyšlujete o tom, že chleba nemáte? Ještě neznáte, ani nerozumíte? Ještě máte oslepené své srdce?
Jeesus teadis, mida nad räägivad, ja ütles: „Miks te räägite, et teil ei ole leiba? Kas te ikka veel ei mõtle ega saa aru? Kas olete oma mõistuse sulgenud?
18 Oči majíce, nevidíte? A uši majíce, neslyšíte? A nepomníte,
Teil on silmad, et näha, eks ole? Ja kõrvad, et kuulda?
19 Že jsem pět chlebů lámal mezi pět tisíců? Kolik jste plných košů drobtů sebrali? Řekli jemu: Dvanácte.
Kas teil ei ole meeles see, kui ma jagasin viis leiba viiele tuhandele? Mitu korvitäit jääke te kokku korjasite?“„Kaksteist, “vastasid nad.
20 A když také sedm chlebů mezi čtyři tisíce, kolik jste plných košů drobtů vzali? I řkou jemu: Sedm.
„Ja seitse leiba jagasin neljale tuhandele. Mitu korvitäit jääke te kokku korjasite?“„Seitse, “vastasid nad.
21 I řekl jim: Kterakž nerozumíte?
„Kas te ei saa ikka veel aru?“küsis ta neilt.
22 I přišel do Betsaidy, a přivedli k němu slepého, prosíce ho, aby se ho dotekl.
Nad läksid Betsaidasse, kus Jeesuse juurde toodi pime mees. Toojad palusid, et Jeesus puudutaks teda ja tervendaks ta.
23 I ujav toho slepého za ruku, vyvedl jej ven z městečka, a plinuv na oči jeho, a vloživ na něj ruce, otázal se ho, viděl-li by co.
Jeesus võttis pimeda mehe käe kõrvale ja viis ta külast välja. Jeesus sülitas mehe silmadele ja puudutas teda kätega. Seejärel küsis Jeesus temalt: „Kas sa näed midagi?“
24 A on pohleděv zhůru, řekl: Znamenám lidi; nebo vidím, že chodí jako stromové.
Mees vaatas ringi ja ütles: „Ma näen inimesi, aga nad paistavad nagu kõndivad puud.“
25 Potom opět vložil ruce na oči jeho, a kázal mu hleděti zhůru. I uzdraven jest, tak že i zdaleka jasně viděl všecky.
Nii puudutas Jeesus veel kord mehe silmi. Nüüd nägi ta korralikult − ta oli tervendatud ja nägemine oli selge.
26 I odeslal jej do domu jeho, řka: Aniž do toho městečka choď, aniž komu z městečka prav.
Jeesus saatis mehe koju ja ütles talle: „Ära mine tagasi läbi küla.“
27 Tedy vyšel Ježíš a učedlníci jeho do městeček Cesaree Filipovy. A na cestě tázal se učedlníků svých, řka jim: Kým mne praví býti lidé?
Jeesus ja tema jüngrid lahkusid, et minna Filippuse Kaisarea küladesse. Teel küsis ta oma jüngritelt: „Mida inimesed ütlevad selle kohta, kes ma olen?“
28 Kteříž odpověděli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak jedním z proroků.
„Mõned ütlevad, et Ristija Johannes, mõned, et Eelija, teised ütlevad, et üks prohvetitest, “vastasid nad.
29 Tedy on řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl jemu: Ty jsi Kristus.
„Aga kes ma teie arvates olen?“küsis ta neilt. „Sina oled Messias!“vastas Peetrus.
30 I přikázal jim s pohrůžkou, aby o něm žádnému nepravili.
Jeesus hoiatas neid, et nad ei räägiks temast kellelegi.
31 I počal učiti je, že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a předních kněží a zákonníků, a zabit býti, a ve třech dnech z mrtvých vstáti.
Siis hakkas Jeesus neile selgitama, et inimese Poeg peab palju kannatama ning et vanemad, ülempreestrid ja vaimulikud õpetajad hülgavad ta. Ta tapetakse, kuid ta tõuseb kolme päeva pärast surnuist üles.
32 A zjevně to slovo mluvil. Protož chytiv jej Petr, počal mu domlouvati.
Jeesus selgitas seda neile väga selgelt, kuid Peetrus viis Jeesuse kõrvale ja hakkas teda räägitu pärast noomima.
33 Kterýžto obrátiv se, a pohleděv na učedlníky své, přimluvil Petrovi, řka: Jdiž za mnou, satane; nebo nechápáš, co jest Božího, ale co lidského.
Jeesus pöördus ümber ja jüngreid vaadates noomis Peetrust: „Tagane minust, saatan, “ütles ta. „Sa ei mõtle nii, nagu mõtleb Jumal, vaid nagu inimesed.“
34 A svolav zástup s učedlníky svými, řekl jim: Chce-li kdo za mnou přijíti, zapři sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následuj mne.
Jeesus kutsus rahva ja oma jüngrid enda juurde ja rääkis neile: „Kui te tahate minu järgi käia, siis peate iseendast loobuma, võtma oma risti ja mind järgima.
35 Nebo chtěl-li by kdo duši svou zachovati, ztratíť ji; pakli by kdo ztratil duši svou pro mne a pro evangelium, tenť ji zachová.
Kui tahate oma elu säästa, siis kaotate selle, aga kui kaotate oma elu minu ja hea sõnumi pärast, siis säästate selle.
36 Nebo co prospěje člověku, by všecken svět získal, a své duši škodu učinil?
Mis kasu on teil sellest, kui saavutate kogu maailmas kõik, kuid kaotate oma elu?
37 Aneb jakou dá člověk odměnu za duši svou?
Mida annaksite vahetuskaubaks oma elu eest?
38 Nebo kdož by se koli za mne styděl a za má slova v tomto pokolení cizoložném a hříšném, i Syn člověka styděti se bude za něj, když přijde v slávě Otce svého s anděly svatými.
Kui te häbenete tunnistada mind ja seda, mida ma selle ustavusetu ja patuse rahva ees räägin, siis häbeneb inimese Poeg tunnistada teid, kui ta tuleb oma Isa hiilguses koos pühade inglitega.“